Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Josef Gočár: architekt, který proměnil východní Čechy
#světovéČesko a Josef Gočár: architekt, který proměnil východní Čechy
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a Josef Gočár: architekt, který proměnil východní Čechy

  • Vydáno2. února 2021
Winternitzovy mlýny v Pardubicích, budova gymnázia J. K. Tyla a Ambrožův sbor v Hradci Králové, Lázeňský pavilon v Bohdanči, Wenkeho obchodní dům v Jaroměři a další místa: všechna jsou spojená s architektem Josefem Gočárem (1880–1945). Během své kariéry vytvořil na 300 projektů. Na některé nikdy nedošlo, na jiné se jezdí dívat turisté z celého světa – třeba na dům U Černé Matky Boží v Praze.

Stavby Josefa Gočára jsou chloubou moderní architektury

Najít nové využití pro obří industriální stavby není lehké, ale o to větší máme radost, když se to podaří: lepší budoucnost čeká jak Gočárovy mlýny v Pardubicích, tak ikonickou elektrárnu Battersea v Londýně.
 
Gočárovy mlýny v Pardubicích
Elektrárna Battersea v Londýně
Josef Gočár, rodák ze Semína u Přelouče, byl jednou z největších osobností české architektury první poloviny 20. století. Proslavil se i jako vynikající nábytkový designér a podílel se na urbanistických koncepcích některých měst. Nejvýraznější stopu po sobě zanechal ve východních Čechách, zejména v Hradci Králové a Pardubicích. V anketě mezi odborníky byl Gočár v roce 2000 zvolen největší osobností české architektury 20. století. Když následně Česká národní banka vydala cyklus deseti zlatých mincí pojmenovaný Deset století architektury, devátá zlatá mince s motivem Gočárova lázeňského domu v Bohdanči byla věnována období kubismu.
 

Pavilon Gočár v Léčebných lázních Bohdaneč

V roce 1891 se jedenáctiletý Josef Gočár přestěhoval s rodiči do Bohdanče. Byl tak svědkem zahájení první lázeňské sezony v bohdanečských lázních v srpnu 1897. V roce 1911 Gočára požádali, aby vyprojektoval nový lázeňský pavilon. Josef Gočár k provedení a realizaci novostavby navštívil známé rašelinové lázně v Bad Elsteru a také ve Františkových Lázních. Stavba ve stylu tehdy moderního kubismu byla dokončena na jaře 1913; pro Bohdaneč znamenala začátek nové éry lázeňství, ale využívá se dodnes. Lázeňský pavilon nese jméno svého tvůrce a je chráněnou kulturní památkou.

Gočár se podílel i na dalším rozvoji lázní i parku a v dnešních Lázních Bohdaneč jej připomíná řada míst. S mnohými vás seznámí naučná stezka Gočárův okruh. Je to například vodárenská věž, která sloužila do roku 1980, Kasárna hulánského pluku, penzion Škroup, vila v Dukelské ulici (č.p. 280), Gočárova ulice i rodinná hrobka. Architekt ovšem našel místo posledního odpočinku jinde, a to na Vyšehradském hřbitověPraze.
 

Salon republiky aneb Hradec Králové



Po studiích v Pardubicích Gočár v roce 1902 zamířil do Prahy, nejprve na Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval v ateliéru Jana Kotěry, později v jeho speciální škole. Společně se svým učitelem se dostal do Hradce Králové, kde Kotěra už v roce 1903 stavěl Okresní dům. Gočár se později coby vedoucí Kotěrova ateliéru podílel na některých dílčích projektech pro Muzeum východních Čech.

Po vzniku samostatného Československa se Gočár do Hradce Králové vrátil a z podnětu dlouholetého hradeckého starosty Františka Ulricha, který chtěl město proměnit v moderní metropoli, vypracoval nový regulační plán. Gočárova koncepce, tedy vnější okruh, z něhož k centru jako paprsky míří široké ulice a společně s pásy zeleně rozdělují obytné čtvrti, je patrná dodnes. Pro město, jemuž se díky vynikající architektuře říkalo Salon republiky, Gočár navrhl celkem 25 projektů, z nichž čtrnáct se dočkalo realizace. Jsou to například schodiště na Velké náměstí, které vzniklo v proluce po zbořené vodárenské věži, budova Gymnázia J. K. Tyla, připomínající otevřenou knihu, Ředitelství státních drah na dnešním Ulrichově náměstí anebo Ambrožův sbor církve československé husitské, budova, která leckomu připomíná bílý zaoceánský parník. Dobový tisk ho chválí, například České slovo v roce 1940 psalo, že Gočár „…ukázal ohleduplný cit ke starým částem města, zapojuje je nenásilně, a přitom malebně k moderním čtvrtím.

Pro zájemce chystá královéhradecké infocentrum výlety po stopách Josefa Gočára, město si ale můžete prohlédnout sami a vlastním tempem díky několika vycházkovým okruhům.
 

Gočárovy stavby v Praze

Gočárovo dílo, které patří ke klenotům moderní architektury, je dům U Černé Matky Boží na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu z let 1911–1912. Pětipatrová budova s arkýřovými okny a mansardovou střechou byla původně navržena jako obchodní dům. Můžete tu navštívit expozici českého kubismu jako stylu, který propojuje volné i užité umění a architekturu, a také jedinou kubistickou kavárnu na světě. Pro Grand Café Orient v prvním patře Gočár navrhl kompletní vnitřní vybavení včetně lustrů a luceren, kubistickou linku vtipně drží i porcelán nebo nabízené zákusky.

Gočárův rukopis nese také budova Legiobanky v ulici Na Poříčí, postavená mezi lety 1921 až 1923. Fasádu rondokubistické budovy navrhl kubistický sochař Otto Gutfreund, za povšimnutí stojí nádherné dřevěné dveře, spletité železné zábradlí s ozdobnými spirálami, parketové podlahy, malby na stěnách, prvky z mramoru a překrásná klenutá hala ve druhém patře.

Pro Prahu navrhl Gočár také kostel sv. Václava ve Vršovicích, považovaný za jednu z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb v Česku. Na náměstí Svatopluka Čecha vyrostl během jedenácti měsíců: základní kámen byl položen 20. května 1929, kostel byl vysvěcen už v září 1930.

Několik Gočárových funkcionalistických vil najdeme i ve vilové kolonii Baba. Budoucí investoři si tu kupovali pozemky a na základě předložených typových projektů oslovili jednotlivé architekty, kteří jim navrhli dům přesně podle jejich potřeb. Josef Gočár stavěl čtyři, a to domy pro pana Kytlicu, Mauleho, Glücklicha a dramatika Stanislava Mojžíše-Loma.
 

Pardubice a hotel pro prezidenta

Vraťme se do východních Čech, tentokrát do Pardubic: podle projektu Josefa Gočára v letech 1923 až 1924 vznikla na náměstí Republiky budova Anglobanky, dnes Komerční banky. Proslulý architekt při realizaci stavby bral v potaz těsnou blízkost pozdně gotické Zelené brány, zbytek městského opevnění z počátku 16. století, a k potažení nízkých pultových střech bankovního domu použil měděný plech, který je i na střeše historické památky.

Gočárovým dílem je také bývalý Grandhotel, dnes Obchodní centrum Grand na druhé straně náměstí. Funkcionalistická stavba s velkým společenským sálem, restaurací a suterénním kinosálem se slavnostně otvírala roku 1931 a prvním hostem byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Řada originálních prvků však byla odstraněna při rekonstrukci objektu a jeho přestavbě na obchodní galerii na konci 90. let 20. století.
 

Automatické Winternitzovy mlýny v Pardubicích

Budova, která připomíná mohutný hrad: to jsou Automatické mlýny v Pardubicích, impozantní komplex staveb z režného zdiva na břehu Chrudimky, navazující na zámek za řekou. Mlýny si nechali postavit továrníci Egon a Karel Winternitzovi a Gočár na nich s přestávkami pracoval plných 16 let. Mohutná stavba je zdobená mnoha prvky, pro něž architekt hledal inspiraci například na babylonské Ištařině bráně či budově krematoria v německém Hagenu – to ostatně nadchlo i Pavla Janáka, který ve 20. letech v Pardubicích stavěl obdobné zařízení.

Rozlehlý areál mlýnů je od roku 2014 národní kulturní památkou a čeká ho náročná rekonstrukce: vznikne tu Východočeská galerie a Centrální polytechnické centrum coby vzdělávací komplex pro žáky základních a středních škol, obilné silo se promění v multifunkční sál a vyhlídkovou věž. Počítá se i s několika restauracemi, cukrárnami a kavárnami.
 

Ikonická průmyslová stavba

  • Podobně jako Automatické mlýny v Pardubicích se mění i londýnská industriální stavba Battersea, symbol průmyslové revoluce, legendární desky Pink Floyd (album Animals, 1977) a pozadí několika kultovních filmů.
  • Elektrárna Battersea Power Station byla dokončena roku 1939 a šlo o první ze série mohutných uhelných elektráren. Autorem architektonického návrhu byl Giles Gilbert Scott, známý architekt a průmyslový designér, známý rovněž návrhem červených telefonních budek, katedrály v Liverpoolu a další elektrárny Bankside.
  • Elektrárna ukončila provoz už v 80. letech 20. století, oblíbená památka se specifickou atmosférou se ale teprve nyní dočkala rekonstrukce. Projekt, za nímž stojí architekt Rafael Viñoly, zahrnuje hotely, divadlo, kino, kanceláře, byty, galerie i železniční spojku s nádražím Victoria. Na vrcholu jednoho z komínů by dokonce měla vzniknout malá restaurace.
Salon republiky – procházkové okruhy Hradcem Králové

Salon republiky – procházkové okruhy Hradcem Králové

Hradec Králové bývá nazýván "učebnicí architektury pod širým nebem". Procházkové okruhy jsou zaměřeny na jednotlivá období architektonického rozvoje města, na každé trase najdete informační stojany v uvedené barvě a první dvě trasy jsou doplněny ještě značkami na obrubnících chodníků.

Jože Plečnik v Praze – výstava ke 150. výročí narození

1.6.
31.10.
Jože Plečnik v Praze – výstava ke 150. výročí narození

Slovinský architekt a urbanista Jože Plečnik narozený 23. ledna roku 1872 v Lublani měl být původně dle přání otce tesařem, v jehož dílně se také vyučil.

Zámek Pardubice – perla města perníku

Zámek Pardubice – perla města perníku

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Česká moderní architektura: od secese k dnešku

31.8.
31.10.
Česká moderní architektura: od secese k dnešku

Výstava „Česká architektura od secese k dnešku“ je nejrozsáhlejší výstavou moderní architektury v českých zemích za posledních 20 let.

Výstava Pražská moderní architektura

20.9.
10.10.
Výstava Pražská moderní architektura

Součástí celorepublikového projektu Naše město 1991–2021 bude také expozice s názvem Pražská moderní architektura ve výstavní síni Mánes, která bude probíhat mezi daty 20.9. – 10.10. 2021.

Automatické Gočárovy mlýny v Pardubicích

Automatické Gočárovy mlýny v Pardubicích

První zmínky o mlýnu jsou známy již z roku 1586, později byl postaven nový mlýn, který byl v majetku bratrů Winternitzových. Budovy mlýna a sila jsou zapsány na seznamu národních technických památek. Komplex patří do desítky největších zařízení svého druhu v ČR.

Kubismus v pražské architektuře

Kubismus v pražské architektuře

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Prohlídkové okruhy Pardubicemi s průvodci Východočeského muzea

Prohlídkové okruhy Pardubicemi s průvodci Východočeského muzea

Průvodci Východočeského muzea provází zájemce od května 2018 po nových prohlídkových okruzích ve městě. Zájemcům představí dobu Pernštejnů a moderní architekturu z první poloviny 20. století. Prohlídky jsou na objednávku a konají se v češtině nebo angličtině.

Expozice Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží v Praze

Expozice Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží v Praze

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Naučná stezka Gočárův okruh v Lázních Bohdaneč

Naučná stezka Gočárův okruh v Lázních Bohdaneč

Naučná stezka – Gočárův okruh je 5 km dlouhá vycházková trasa nabízející nenáročnou pěší turistiku městem i volnou krajinou v kombinaci s možností seznámit se s pozoruhodnými místy a stavbami města Lázně Bohdaneč.

Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze

Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky, která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

Kostel sv. Ambrože v Hradci Králové

Kostel sv. Ambrože v Hradci Králové

Josef Gočár vytvořil projekt Sboru kněze Ambrože jako součást dílčí regulace školské čtvrti na Tylově nábřeží a Ulrichova náměstí, a to v trojúhelníkovém bloku mezi ulicemi Nerudovou a V Lipkách.

Kubistická kavárna Grand Café Orient – jediná kubistická kavárna na světě

Kubistická kavárna Grand Café Orient – jediná kubistická kavárna na světě

Kubismus v architektuře a užitém umění je ryze český fenomén. K jeho nejslavnějším a nejdůležitějším představitelům patří Dům U Černé Matky Boží. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v jeho fasádě, ale i v kubistickém půdorysu a hlavně v průniku kubismu i do interiéru domu.

České muzeum výtvarných umění v Praze

České muzeum výtvarných umění v Praze

Muzeum spravuje jednu z nejkvalitnějších sbírek českého moderního umění. Ve sbírce muzea nechybějí skvosty od Alfonse Muchy, Antonína Slavíčka, Josefa Čapka, Emila Filly, Františka Tichého, Jiřího Koláře a dalších předních českých výtvarných umělců.

Lázně Bohdaneč – slatinné lázně v těsné blízkosti Pardubic

Lázně Bohdaneč – slatinné lázně v těsné blízkosti Pardubic

Léčebné lázně Bohdaneč leží v nádherném prostředí polabské nížiny, vzdálené pouhých 8 km od Pardubic. Wellness de luxe je unikátní odpočinkový program zaplněný špičkovými procedurami. Skladba procedur je navržena s důrazem na relaxaci a vaši celkovou regeneraci.

Kostel sv. Václava ve Vršovicích

Kostel sv. Václava ve Vršovicích

Kostel na Čechově náměstí ve Vršovicích je proslulý pro svůj výrazný konstruktivistický sloh, ale i jako náročná stavba, realizovaná jako vůbec první kostel v Čechách s použitím skeletové železobetonové konstrukce. Byl postaven v letech 1929 – 1930 podle projektu architekta Josefa Gočára.

Bauerova vila – Muzeum Josefa Gočára v Libodřicích u Kolína

Bauerova vila – Muzeum Josefa Gočára v Libodřicích u Kolína

Muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu v Bauerově vile v Libodřicích u Kolína nabízí návštěvníkům dobovou atmosféru počátku 20. století. Rekonstrukce uvedla vilu do její původní podoby. Od 1.1.2018 je muzeum z technických důvodů uzavřeno.

Kubistický Pavilon Gočár v Lázních Bohdaneč

Kubistický Pavilon Gočár v Lázních Bohdaneč

Významnou stavbou kubistického období je lázeňská budova v Bohdanči. Pavilon byl otevřen v květnu 1913 a dodnes nese Gočárovo jméno.