V roce 1907 navrhl
Adolf Loos domov pro podnikatelský pár
Marthu a Wilhelma Hirsche v
Plzni. Až v 80. letech se podařilo zjistit, že to nebyla jediná zakázka, kterou pro manžele Hirschovy zrealizoval. Willy Hirsch, společně se svým bratrancem a partnerem Otto Beckem, provozovali v
Plzni továrnu na drátěné zboží. Patřili k místní majetné vrstvě obyvatelstva a německé loži svobodných zednářů.
V průběhu 20. let, tedy téměř ve stejnou dobu, kdy Loos navrhoval
Müllerovu vilu v
Praze, pracoval také na
studentském bytě syna
manželů Hirschových,
Richarda. Tento byt se nacházel ve stejné budově jako známý apartmán Marthy a Willyho Hirsche, jen o patro výš.
Cesta interiéru z Plzně do Prahy
Z celé někdejší nádhery
bytu Hirschových se nic nedochovalo. Volně stojící nábytek se ztratil během války. Po roce 1962, a následné přestavbě a využití bytu jako mateřské školky, bylo zničeno i vestavěné příslušenství, obklady, a celé prostorové uspořádání. Převážná část bytového zařízení a návrhů, které zde
Adolf Loos provedl (odhadem na tři sta), dopadla stejně; dnes je můžeme posuzovat jen z fotografií.
Skutečným zázrakem je pak to, že válečná léta, ale i několik desetiletí komunistické vlády,
přežilo ve stejném domě, jen o poschodí výše,
jiné Loosovo dílo, a to již zmiňovaný
apartmán pro syna Richarda. V 90. letech plánoval majitel bytu rekonstrukci a rozhodl se
prodat celý originální Loosův interiér. A tak se celé, precizně zrestaurované zařízení bytu objevilo v pražském domě na
Josefově.
Dochované
vybavení bytu Richarda Hirsche bylo přestěhováno do podobně koncipovaného bytu u starého
židovského hřbitova. Apartmán byl vhodně doplněn mnoha
vzácnými originály pocházejícími většinou z Loosových vídeňských realizací.
Apartmán je
po předchozí domluvě přístupný veřejnosti.