Jak se protnuly životní cesty
Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791), jednoho z nejobdivovanějších a nejmilovanějších skladatelů všech dob, s českými zeměmi,
Prahou a
Stavovským divadlem?
Do Prahy Mozart poprvé přijel v zimě roku 1786, aby tu dirigoval
Figarovu svatbu; za zajištění reprízy představení v českém hlavním městě měl dostat sto dukátů. Zatímco vídeňské publikum Figara i později Dona Giovanniho přijalo vlažně, Praha se svou uvolněnou atmosférou, nesešněrovanou císařským dvorem, přivítala Mozarta a jeho hudební umění s nadšením a ovacemi. Bujarý a energický Amadeus se tehdy účastnil řady společenských akcí a přijal také objednávku na novou operu: to byl
Don Giovanni.
Don Giovanni a Casanova
Spolu s italským básníkem a libretistou
Lorenzem Da Pontem zvolil
Mozart za námět nové opery život a smrt velkého svůdníka žen. Předtím i potom se stejný příběh dočkal mnoha různých zpracování, to Mozartovo je jedním z nejuznávanějších.
Už tehdy ale platilo přísloví, že potrefená husa nejvíc kejhá: na podzimní premiéru dorazil i proslulý svůdník
Giacomo Casanova, který v té době žil na
zámku v Duchcově. Prý se v titulní postavě poznal a protestoval proti jejímu zatracení s tím, že za všechno mohou ženy: to ony z hlavního hrdiny udělaly štvance a on se nakonec stal jejich obětí. Podle lamače ženských srdcí opera měla končit tím, že Don Giovanni zmoudří a bude mu odpuštěno. Mozarta zřejmě nepřesvědčil, a tak byl na konci opery prostopášník svržen do plamenů pekelných.
Premiéra opery Don Giovanni aneb opera všech oper
Svou druhou návštěvu
Prahy Mozart zahájil
4. října 1787 a zdržel se až poloviny listopadu. Ubytoval se v
hostinci U Tří zlatých lvíčků na
Uhelném trhu, volné chvíle trávil na smíchovské usedlosti
Bertramce u skladatele
Františka Xavera Duška a jeho manželky, pěvkyně
Josefíny Duškové.
Samotná premiéra „opery všech oper“ se měla odehrát už 15. října, ale náročné přípravy a hlavně dokončení opery si vyžádaly posunutí termínu o dva týdny na
29. října. Podle legendy Mozart dokončil svou práci jen několik hodin před premiérou a orchestr musel hrát rovnou a bez velkého zkoušení.
Podobně jako autentické prostory
Stavovského divadla, kde režisér
Miloš Forman natáčel svůj
oscarový snímek Amadeus, připomíná
Mozartovy pražské pobyty také vzácný
kladívkový klavír, na který skladatel hrál při své návštěvě
Prahy v lednu 1787. Nástroj z doby kolem roku 1785 je součástí sbírek
Českého muzea hudby.
Mozart: „Moji Pražané mi rozumějí!“
Premiéra
opery Don Giovanni měla fantastickou atmosféru. Přípravy i představení osobně řídil perfekcionista Mozart, došlo dokonce i na tak nebezpečné kousky jako speciální efekty s ohněm.
Opera sklidila obrovský úspěch a nadšení obecenstva
Mozart komentoval proslulou a hojně citovanou větou
„Moji Pražané mi rozumějí!“. Jak později napsal historik
Piero Melograni v Mozartově životopise,
„…Mozart do kompozice vložil celý svůj um. Byl věrný své pevné zásadě: zobrazovat dvojznačnost a šílenství života, silná a slabá místa lidských vztahů. Spojením bolesti a ironie, smíšením vážného a směšného, překročil hranice v jeho době tradičních operních žánrů.“
Stavovské divadlo a Mozartovy opery
Stavovské divadlo zůstává s Mozartovým jménem spojeno jako málokterá jiná evropská divadelní scéna. Právě tady zazněl
Don Giovanni poprvé před publikem a právě zde
Mozart osobně řídil jeho
světovou premiéru. Historická budova se později stala také jednou z významných kulis
oscarového filmu Amadeus režiséra
Miloše Formana. Mozartovy opery
Don Giovanni, Kouzelná flétna, Figarova svatba a
Cosi fan tutte jsou na repertoáru
Stavovského divadla dodnes a patří k nejhranějším a nejoblíbenějším titulům.