Na samém začátku byla cesta
Václava Havla, otce bývalého prezidenta České republiky, po univerzitách Spojených států. Při návštěvě Kalifornské univerzity v Berkeley se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů – a možná právě tam vznikl nápad na založení
moderního zahradního města jménem Barrandov. Na náhorní planině záhy vyrostla
noblesní výletní restaurace s dobře ukrytým plaveckým bazénem,
elegantní vilová čtvrť filmových hvězd a podnikatelů, ale především v té době
nejmodernější filmové ateliéry v Evropě. Ty založil bratr Václava Havla, Miloš. Podrobné plány celé čtvrti vypracoval špičkový architekt, urbanista a filmový režisér
Max Urban, rozlehlé parky projektoval uznávaný zahradní architekt
Josef Vaněk z
Chrudimi. Šlo o tak oblíbené místo, že sem z
Václavského náměstí v centru
Prahy zdarma jezdil autobus a jedním z prvních návštěvníků byl
československý prezident T. G. Masaryk.
Začátky továrny na sny
Stavět se
Filmové ateliéry na Barrandově začaly 23. listopadu 1931, už 25. ledna 1933 se v nich poprvé natáčelo a během třicátých let tu vznikla řada snímků, které dnes patří do zlatého fondu české kinematografie.
Nastala
zlatá éra Barrandova právě tehdy? Možná ano, i když spíš se dá hovořit o jedné z mnoha zlatých ér. Určitě to nebylo za druhé světové války, kdy tu pod velením německého ministra propagandy Josepha Goebbelse vznikaly nacistické propagandistické filmy nejhoršího kalibru. Nebylo to ani po válce, kdy ateliéry padly do rukou pracujícího lidu, a zlatá éra na Barrandově nepanovala ani kolem roku 2000, kde se dokonce mluvilo o zrušení filmových studií.
Nová vlna 60. let
Zlaté časy přišly například v 60. letech společně s nástupem takzvané „nové vlny“, kdy se v barrandovských ateliérech dostala k tvorbě mladá generace:
režiséři Forman, Chytilová, Menzel, Juráček, Němec či
Schorm a další, kteří se k nové vlně přímo nehlásili, namátkou
Kachyňa, Vláčil, Jasný nebo
Jireš. Další zlatou éru studia zažila v době, kdy si
barrandovské filmy Obchod na korze (1965, režie Ján Kadár a Elmar Klos) a Ostře sledované vlaky (1966, režie Jiří Menzel) přivezly Oscary za nejlepší cizojazyčný film.
Vznikly tu také skvělé filmy pro děti a mládež, od přepisu románu M. Twaina Dobrodružství Toma Sawyera s názvem
Páni kluci přes
Pana Tau až po
„vánoční“ pohádku Tři oříšky pro Popelku. Úspěšné byly i další barrandovské filmy, třeba Menzelův snímek
Vesničko má středisková nebo
Obecná škola Jana Svěráka, pozdějšího držitele Oscara za film
Kolja.
Na Barrandov míří celý svět
Ceny Akademie i řady evropských cen, které barrandovské filmy vozily z nejrůznějších filmových festivalů, posléze přilákaly na
Barrandov a do
Prahy zahraniční štáby.
Miloš Forman tu natáčel film
Amadeus,
Barbra Streisandová svůj režijní film
Yentl a držitel Oscara za film Vojna a mír
Sergej Bondarčuk velkofilm
Boris Godunov.
Mezitím na Barrandově vyrůstaly
filmové laboratoře, trikové studio, dabingové studio i studio pro speciální efekty, vodní nádrž pro točení podvodních záběrů a další a další vychytávky. Dnes studia nabízejí 14 natáčecích hal (některé z nich jsou v trvalém pronájmu), stavby dekorací a také
jednu z nejrozsáhlejších sbírek kostýmů a rekvizit na světě.
Barrandovský kostýmní fundus čítá statisíce kousků oděvů, bot, nábytku, koberců a dekoračních látek, kočárů a povozů, sedel a postrojů, historických zbraní a dalších rekvizit. Sbírka je přehledně uspořádaná podle druhů a historických slohů a slouží i jako půjčovna.
Středověké městečko nad Prahou
Ve filmu je možné všechno: třeba procházet se středověkým městečkem, postaveným v roce 2016. Stojí v těsné blízkosti
Barrandov Studia na ploše 100 x 150 metrů a disponuje čistým horizontem, který nenarušují prvky moderní civilizace. Některé budovy jsou až deset metrů vysoké, u dalších je možné využít pro natáčení interiéry.
Dekorace vznikla jako
věrná kopie Paříže 14. století včetně sídla rytířů Řádu templářů pro
historický seriál Knightfall / Soumrak templářů, který se na pozemku i v barrandovských ateliérech natáčel v letech 2016–2018. Městečko se stavělo dvakrát, první kulisy totiž těsně před natáčením zachvátil požár, který přežily jen dvě budovy. Po skončení natáčení pak čtyři náměstí, královský palác, hlavní bulvár i nepřeberné množství drobných uliček a zákoutí zůstaly k dispozici dalším filmařům. Městečko využili například autoři
dokumentu o Janu Ámosi Komenském Jako letní sníh, natáčely se tu i
seriály Carnival Row a
Miracle Workers.
Z Barrandova do amerického Hollywoodu a zpět
Za stavbu filmových ateliérů na Barrandově získal Max Urban Velkou cenu Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži.- Celkem se na Barrandově natočilo přes pět tisíc filmů, kromě domácích filmařů je využívají filmové štáby z celého světa, nejčastěji z USA, Velké Británie, Francie, Německa a Ruska.
- Chodník slávy, Dolby Theater, kde probíhá slavnostní předávání Oscarů, ulice Hollywood Boulevard, filmová studia a jméno, které se používá jako synonymum americké kinematografie: to všechno je Hollywood v Los Angeles. Jeho neodmyslitelnou součástí dnes je 14 metrů vysoký nápis na jižním svahu kopce Mount Lee, původně ale neměl s filmem nic společného. V roce 1923 ho sem umístila developerská firma jako reklamu na výstavbu nového předměstí a měl tu být jen rok a půl.
- K názvu Barrandov prý Václava Havla inspirovala bronzová deska, zasazená do skály mezi Zlíchovem a Chuchlí dvacet metrů nad terénem. Byla odhalena 14. června 1884, je ulitá ze železa, má rozměry 4,8 x 1,5 m a váží 1,6 tuny. Nápis BARRANDE je pozlacený a jde o malou americkou stopu v Česku: část nákladů tehdy zaplatil americký vědecký časopis Science.
- Na Barrandově kdysi býval podobný nápis jako v Hollywoodu, i když ani zdaleka tak vysoký. Nacházel se na původní silnici z Hlubočep na Barrandov v místě dnešního nájezdu na Barrandovský most.