Clam-Gallasův palác v Praze

Na křižovatku Karlovy a Husovy ulice zasahuje jižní část průčelí Clam-Gallasova paláce, jedné z nejvýznamnějších barokních palácových staveb v Praze. Jedná se o nádherný příklad monumentálního šlechtického sídla situovaného do drobné městské zástavby středověkého typu.

Palác byl vystavěn ve vrcholně barokním slohu na místě starší zástavby v letech 1714–18 podle projektu J. B. Fischera z Erlachu pro Jana Václava hraběte Gallase. Na výzdobě stavby se podíleli mimo jiné M. B. Braun a jeho dílna (portály s atlanty, sochy antických bohů ve střešní partii, uvnitř andílci-světlonoši a vázy na schodišti), malíř C. Carlone, kameník D. A. Rappa či štukatéři R. Bolla, S. Bussi a G. Fiumberti.

V jednom ze tří dvorů se nachází kašna se sochou Tritona od M. B. Brauna, chráněná barokní mříží. Gallasové i Clam-Gallasové, majitelé paláce, byli milovníky a mecenáši umění; jejich palác tak byl známým pražským kulturním centrem, v němž se konaly koncerty – vystoupili zde mj. W. A. Mozart (1787) i L. van Beethoven (1796), hrálo se zde divadlo a pořádaly se tu výstavy obrazů. Ve výklenku ohradní zdi paláce na Mariánském náměstí je kašna s alegorickou sochou Vltavy od V. Prachnera. Pro předpokládané vybudování divadelního sálu bylo jeho severní křídlo v zvýšeno o jedno patro. Z tohoto jistě zajímavého záměru však nakonec sešlo a vzniklý podstřešní prostor byl poté používán jako seník.
 

Revitalizace Clam–Gallasova paláce a zpřístupnění veřejnosti

Rekonstrukce, která skončila v roce 2022 zahrnovala zejména opravu suterénu a zpřístupnění přízemí s obchody, kavárnou, pokladnou, šatnou a toaletami. Dále realizaci technologií nezbytných k provozu paláce. Základním cílem revitalizace bylo zpřístupnit palác veřejnosti.

Za rekonstrukci Clam-Gallasův palác získal prvenství ve dvou kategoriích prestižní soutěže Stavba roku 2022, ocenila ji veřejnost i odborná porota. Odborné práce vedl architekt Petr Malinský ve spolupráci s Janem Malouškem z Národního památkového ústavu a předními restaurátory – vše s cílem zachovat co největší množství původních prvků. Palác má nyní novou fasádu a část podlah, zrestaurované jsou interiérové malby, ozdoby na stěnách a další. Rekonstrukce trvala 4 roky a vyšla hlavní město zhruba na půl miliardy korun.

Clam-Gallasův palác je jedním z nejcennějších barokních objektů v Praze, který nabízí nejen architektonickou krásu, ale také jedinečný pohled do kulturního a společenského života minulých století.

Palác prochází v roce 2026 další významnou proměnou. Od dubna 2026 Muzeum Prahy převzalo správu téměř celého objektu a chystá se proměnit jej v tzv. Palác skla: nová stálá expozice představí vývoj českého sklářství od jeho počátků až po součastnost a doplněna bude také interaktivní laboratoří, která přiblíží vlastnosti skla hravou formou. Součástí projektu budou i prostory pro prezentaci současných českých sklářských značek.
 

Z historie pražského paláce rodu Gallasů

Když roku 1757 vymřel Filipem Josefem rod Gallasů po meči, připadl palác synu Gallasovy sestry Alžběty Kristiánu Filipovi z Clamu. Ten spojil oba přídomky svých rodičů ve jméno Clam-Gallas a dal tak paláci jeho konečný název. V průběhu 19. století se stal palác zčásti činžovním domem a po vzniku první republiky, kdy se rod dostal do finančních problémů, byly v jeho reprezentačním křídle umístěny kanceláře ministerstva financí, svatební síň a výstavní prostory.

V roce 1945 byl palác na základě Benešových dekretů zkonfiskován a byl v něm umístěn Archiv hlavního města Prahy, který požárem Staroměstské radnice ztratil své původní prostory. Palác, jehož chátrání započalo již v meziválečném období, se však v průběhu doby dostal do tak špatného stavu, že bylo nutno zahájit jeho celkovou rekonstrukci. Její prozatím poslední etapa včetně restaurování malířské a sochařské výzdoby byla ukončena v roce 1994 a Clam-Gallasův palác se tak zaskvěl opět ve své původní kráse.

Palác také sloužil jako druhé pracoviště Archivu hlavního města Prahy. V Paláci spadajícím pod Muzeum Prahy jsou pořádány výstavy, interaktivní dětské prohlídky a komentované zážitkové prohlídky běžně neveřejných prostor.