Úvod > Česká nej > Osobnost > Wolfgang Amadeus Mozart – skladatel a autor oper pro Pražany a Prahu
Wolfgang Amadeus Mozart – skladatel a autor oper pro Pražany a Prahu
"> "> "> "> "> "> ">
Přidat foto
Osobnost

Wolfgang Amadeus Mozart – skladatel a autor oper pro Pražany a Prahu

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“
Wolfgang Amadeus Mozart patří mezi nejslavnější a nejhranější skladatele klasické hudby. Narodil se v roce 1756 v Salcburku. Z rodného domu v Getreidegasse č. 9 se stalo vyhledávané muzeum, které připomíná Mozartovo neobvyklé dětství a rané mládí. Měl šest sourozenců, z nichž však přežila jen starší sestra Maria Anna, zvaná Nannerl. Jejich ctižádostivý otec Leopold, koncertní mistr a skladatel u dvora salcburského arcibiskupa, od roku 1762 předváděl umění svých talentovaných dětí u královských a knížecích dvorů po celé Evropě. Ve pouhých šesti letech se malý Mozart vydával na koncertní turné napříč Evropou. Na přelomu let 1767 a 1768 pobývali Mozartovi v Brně a Olomouci, když prchali před epidemií černých neštovic.

Po několika roztržkách s novým salcburským arcibiskupem, který měl pro cesty Leopolda Mozarta a jeho syna mnohem méně pochopení než jeho předchůdce a vyžadoval plnění povinností v dvorní hudbě, v roce 1781 Mozart odešel do Vídně. Tam se pokoušel uživit jako umělec na volné noze: skládal opery, vystupoval na koncertech a docházel do šlechtických rodin jako učitel hudby. 4. srpna 1782 se proti vůli rodičů oženil s dcerou své bytné Constanze Weberovou. Narodilo se jim šest dětí, ale přežily jen dvě, Carl Thomas (1784–1858) a Franz Xaver Wolfgang (1791–1844). Ten zemřel při pobytu v Čechách, v Karlových Varech, kde mu jeho partnerka hraběnka Josephine Baroni-Cavalcabò dala zhotovit náhrobek.

Poprvé do Prahy přijel Wolfgang Amadeus Mozart 11. ledna 1787, aby v Nosticově, dnešním Stavovském divadle dirigoval uvedení Figarovy svatby. Byl hostem hraběte Johanna Josepha Franze Antona Thuna, a to v jeho horním paláci, dnešním sídle velvyslanectví Velké Británie. Když se Mozart pražskému publiku představil 19. ledna 1787 na své hudební akademii i jako klavírista a skladatel, zazněla tam ve světové premiéře i symfonie D dur, zvaná Pražská.

Tehdy také přijal objednávku na novou operu: to byl Don Giovanni, kus, který dokončil krátce před premiérou a poprvé byl uveden 29. října téhož roku při Mozartově druhém pražském pobytu. Oslavovaný skladatel navázal v Praze řadu kontaktů, zejména s manželi Josefinou a Františkem Xaverem Duškovými. Byl častým hostem v jejich příměstské usedlosti na Bertramce, při přípravách premiéry Dona Giovanniho bydlel kousek od divadla v hostinci U tří lvů na Uhelném trhu.

Další dvě návštěvy byly krátké, Mozart se zastavil jen na pár hodin či jediný den na cestách po Evropě. Posledním pražským Mozartovým úspěchem byla premiéra opery La clemenza di Tito 6. září 1791 při oslavách korunovace Leopolda II. českým králem. Nikdo v té době netušil, že za čtvrt roku bude Mozart po smrti.

O několik týdnů později pak ve Vídni v předměstském Divadle na Vídeňce Mozart uvedl operu Kouzelná flétna. Poslední monumentální dílo, Requiem, už nestihl dokončit, zemřel 5. prosince 1791 ve věku 35 let, patrně na infekční chorobu. Pražané již 14. prosince uspořádali na jeho počest zádušní mši v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Účastnily se jí čtyři tisíce lidí a zaznělo Rosettiho Requiem; sólový sopránový part zpívala Josefina Dušková.
Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Malostranský chrám sv. Mikuláše v Praze

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Adam Plachetka: Mám štěstí, své vysněné role už zpívám

Český operní basbarytonista a barytonista už toho v 35 letech dosáhl hodně. Zářil ve Vídni, Salcburku, Mnichově, Soulu, Tokiu, Chicagu i v newyorské Metropolitní opeře. Za deset let odzpíval tento milovník Jižní Moravy přes dvě stě představení ve třiceti rolích.

Zahraniční filmové štáby v Česku: podívejte se, kde se natáčely nejslavnější filmy

Zahraniční filmové štáby v Česku: podívejte se, kde se natáčely nejslavnější filmy

Česko je rájem filmařů. Hrady, zámky, tajemná skalní města, krásná příroda i historická centra měst učarovala zahraničním tvůrcům. Pojďte s námi navštívit filmová místa a vydejte se po stopách filmových hvězd! Portál Kudy z nudy vás provede oblíbenými lokalitami zahraničních filmařů. V Česku se natáčela řada slavných filmů i seriálů. Schválně, zda svá oblíbená místa poznáte na filmovém plátně?

Stavovské divadlo v Praze

Stavovské divadlo v Praze

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnějších historických divadelních staveb v Evropě. Jeho historie je nerozlučně spjata s postavou geniálního hudebního skladatele W. A. Mozarta, který zde osobně zažil úspěch svojí Figarovy svatby a pod tímto dojmem napsal pro Prahu operu oper, Dona Giovanniho.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

Dříve románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla přestavěna v gotickém stylu za vlády krále Přemysla Otakara II. po požáru v roce 1258. K severní lodi kostela byla přistavěna kaple zasvěcená dříve sv. Voršile, v současnosti sv. Norbertovi.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Uhelný trh v Praze

Uhelný trh v Praze

Jedno ze starobylých staroměstských náměstí, je Uhelný trh, který získal své pojmenování podle domu, který od nepaměti až do začátku 19. století stával uprostřed trhu a byla v něm kovárna, i havířská huť, v níž se od 14. století prodávalo i dřevěné uhlí.

Clam-Gallasův palác v Praze

Clam-Gallasův palác v Praze

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Zábavná mobilní hra Mozart v karanténě

Zábavná mobilní hra Mozart v karanténě

Vydejte se po stopách malého Mozarta, který s rodiči uprchnul před epidemií černých neštovic z Vídně. Délka trasy je 1,7 km a její projití zabere přibližně hodinu.

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Nostický palác v Praze – sídlo ministerstva kultury

Rozsáhlý barokní palác, který dal v druhé polovině 17. století vystavět tehdejší nejvyšší kancléř Jan Hartwig z Nostitz v sobě skrývá unikátní knihovnu s 15 tisíci historickými svazky, kapli a obrazárnu. Palác není běžně přístupný, konají se zde však krátkodobé výstavy.

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka a park na pražském Smíchově

Vila Bertramka prochází rekonstrukcí, avšak v letní sezóně je otevřena v úterý a sobotu. Návštěvníci sem mohou přijít na výstavu "Bertramka – německý pohled (1942)".