!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a zámek Hluboká, Windsor střední Evropy
#světovéČesko a zámek Hluboká, Windsor střední Evropy
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a zámek Hluboká, Windsor střední Evropy

Vydáno 28. srpna 2020
Pohádkové sídlo utkané ze snů krásné paní anebo perla jižních Čech, která se jako bílý svatební dort tyčí na skalním výběžku nad řekou Vltavou: tak se obvykle mluví a píše o Hluboké, jednom z našich nejkrásnějších zámků. O novogotickém skvostu se spoustou zdobných detailů, arkýřů, věží a věžiček se zubatým cimbuřím se také říká, že inspiraci k jeho nové podobě si kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu s manželkou Eleonorou, rozenou princeznou Liechtenstein, přivezli z Anglie. Skutečně ale byl předobrazem Hluboké královský zámek Windsor?

Romantická sídla ve stylu windsorské gotiky

Zámek Hluboká
Hrad Windsor
Už při první cestě na britské ostrovy, kterou kníže podnikl v letech 1825 a 1826, společně s hrabětem Františkem Arnoštem Harrachem obdivovali řadu zámků a hradů v Anglii, Walesu i ve Skotsku.

Druhá anglická cesta se odehrála mezi lety 1838 a 1839 a kníže Jan Adolf II. na ní kromě obhlížení šlechtických sídel plnil diplomatický úkol: jako zástupce rakouského císaře Ferdinanda se totiž účastnil korunovace královny Viktorie. Záznamy v cestovních denících prozrazují, že pro přestavbu Hluboké i úpravy okolní krajiny se ale rozhodl už před druhou cestou. Potvrzuje to například popis návštěvy slavného Windsoru, královského zámku západně od Londýna.
 

Cesta na Windsor

Windsor, jedno z nejvýznamnějších aristokratických sídel ovlivněných historismem, byl první zastávkou knížete a jeho doprovodu po splnění diplomatické mise. „Přijeli jsme ke vstupu, nasedli na koně a uháněli nádherným parkem. Všimli jsme si také pěkného výhledu. Co mě ale těšilo nejvíc, byla možnost, že u nás vytvořím ještě hezčí místo. Takto jsem se projížděl s myšlenkami na Hlubokou,“ píše kníže. Je proto zřejmé, že i když záměr přestavět starý barokní zámek v nové reprezentační a rezidenční sídlo rodu Schwarzenbergů kníže zveřejnil až v roce 1839, do Anglie už přijel rozhodnutý a na cestách po britském venkově hledal inspiraci pro konečnou podobu svého snu.

Interiéry královského zámku si Jan Adolf prohlédl o několik měsíců později při audienci u královny, ale mezitím navštívil další pozoruhodné hrady a zámky. Patřil k nim například Hampton Court (kam mohli již v roce 1838 zavítat i návštěvníci z řad veřejnosti), Ashride, Woburn Abbey, Pernhyn anebo Moor Park, zámek lorda Clarendona. Velký dojem na něj udělal Warwick, „…vevnitř zařízen zcela tak, jako byly jiné v 15. století. Hala a řada velkých pokojů jsou znamenité. Prostředí zámku nelze vůbec vylíčit a každý popis by zůstal daleko za skutečností. Zámek, který stojí na kopci, kolem jehož úpatí teče řeka, je postavený z kamenných kvádrů a člověk se tady úplně vžije do starých časů. Kdybych měl začít opěvovat vysoké věže, vůbec bych nemohl přestat,“ dodává okouzlený kníže.
 

Hluboká a její kolegové

Příběh ale má ještě jednu kouzelnou kličku: část druhé cesty kníže absolvoval sám, ale při dalším putování jej provázela kněžna Eleonora – tedy ta krásná paní, z jejíchž snů byla později Hluboká utkaná – a také hrabě Harrach a kníže Liechtenstein. Podobně jako knížecí pár z Hluboké i zbývající dva aristokraté hledali inspiraci pro své nové rezidence. Už v roce 1839 totiž hrabě František Arnošt Harrach zahájil stavbu Hrádku u Nechanic, romantického sídla ve stylu windsorské gotiky, o něco později pak kníže Liechtenstein přistoupil k historizujícím úpravám zámku Lednice.

Ačkoli všichni tři mohli výsledky svého snažení vidět až po letech, cesta do Anglie tak pro české země přinesla své ovoce. Windsorský zámek ale nebyl jediným zdrojem podnětů: Schwarzenbergové, Harrachové i Liechtensteinové se nenechali ovlivnit jedním konkrétním aristokratickým sídlem, ale celou britskou historizující architekturou.
 

Starý zámek s novou tváří

Při zahájení stavby nového sídla 3. září 1847 se na Hluboké cestou do Karlových Varů zastavila vzácná návštěva: na základní kámen poklepal arcivévoda František Josef, budoucí císař, v doprovodu svých bratrů Ferdinanda Maxmiliana a Karla Ludvíka. Plány pro přestavbu vypracoval vídeňský architekt Franz Beer, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

O pár let později už Hluboká získala podobu, jakou známe dnes, i když práce v interiérech se táhly řadu dalších let. Ze starého zámku bylo zbořeno jen to, co bylo potřeba, řada vzpomínek na barokní éru a předešlé časy zůstala zachovaná. Příkladem je třeba knihovna, jejíž dřevěný strop byl na Hlubokou převezen z rodového zámku Schwarzenberg.

Tečkou za celou přestavbou starého zámku v pohádkové sídlo byla císařská návštěva v červenci 1871, kdy tehdy dvanáctiletý korunní princ Rudolf jako symbolickou tečku zasadil na jižní straně druhého nádvoří závěrečný kámen a poté se jako první host zapsal do pamětní knihy.
 

Sedm zajímavostí o Hluboké a Windsoru

  • Interiéry zámku Hluboká prochází pět prohlídkových tras a jedna speciální zimní. První okruh vede do reprezentačních sálů a do zbrojnice, druhý do soukromých pokojů; uvidíte například původní toalety s koupelnou a také technickou památku, osobní a nákladní výtah. Třetí trasa vede do místností, kde knížecí rodina Schwarzenbergů ubytovávala své příbuzné, přátele a vážené hosty. Další trasa se věnuje unikátně dochované kuchyni, za pěkného počasí se můžete vypravit i na věž.
  • Na Hlubokou se můžete vydat i za nepříznivého počasí, alespoň oceníte jeden ze skvělých knížecích nápadů: na přání knížecího páru se prostor mezi zámkem a bývalou jízdárnou proměnil v zimní zahradu, širokou krytou chodbu ze skla a železa. V jízdárně sídlí Alšova jihočeská galerie.
  • Ve stejném stylu jako Hlubokou nechali kníže s kněžnou postavit i Schwarzenberskou hrobku u Třeboně, kde jsou oba pochováni.
  • Hrad Windsor v hrabství Berkshire není jen oblíbené sídlo britské královny, ale také nejstarší a po Pražském hradě druhý největší obývaný hrad na světě. Společně s Buckinghamským palácem v Londýně a palácem Holyrood v Edinburghu patří mezi tři oficiální královské rezidence.
  • Královna tu se svou rodinou tráví většinu volných víkendů. Bývá tu také během Velikonoc a v červnu, kdy probíhají dostihy Royal Ascot. To, že je právě na Windsoru, poznáte podle vlající standarty a pravidelného střídání stráží.
  • Hrad nechal přibližně před tisíci lety postavit Vilém Dobyvatel, sídlem anglických panovníků se stal za vlády krále Eduarda III. ve 14. století. Během staletí se opakovaně přestavoval a rozšiřoval, takže dnes zabírá plochu přibližně 45 tisíc metrů čtverečních.
  • Přestože jde o královské sídlo, Windsor je přístupný i pro veřejnost. Otevřeno je celoročně s výjimkou dnů, kdy tu probíhají bankety a královna na hrabě vítá státní návštěvy. Prohlídkový okruh zahrnuje galerii, kapli prince Alberta a kapli svatého Jana, v níž je pochováno deset anglických králů. Další interiéry, během léta nepřístupné, se otvírají v zimních měsících.
Plavba mezi Týnem nad Vltavou a zámkem Mitrowicz

Plavba mezi Týnem nad Vltavou a zámkem Mitrowicz

Na trase mezi Týnem nad Vltavou a Kolodějemi nad Lužnicí si v létě vychutnáte vyhlídkovou plavbu, která trvá 50 minut. Pluje se na lodi Pálava.

Zámek Hrádek u Nechanic - za golfem na zámek

Zámek Hrádek u Nechanic - za golfem na zámek

Zámek Hrádek u Nechanic je jednou z nejvýznamnějších romantických staveb na území České republiky. Zámek vznikl v letech 1839-1857 ve stylu windsorské gotiky, jako reprezentační sídlo šlechtického rodu Harrachů. Zámecké interiéry mají převážně novorenesanční vzhled.

Vyhlídka Baba u Purkarce

Vyhlídka Baba u Purkarce

Baba je přírodní památka přibližně dva kilometry severně od Hluboké nad Vltavou, na levém břehu Vltavy. Vyhlídka Baba se stala velmi oblíbeným místem na Budějovicku pro všechny lidi, kteří se chtějí „pokochat“ krásným a uklidňujícím pohledem.

Jihočeské pivní stezky

Jihočeské pivní stezky

V jižních Čechách můžete projít či projet šest pivních turistických tras. Jsou do nich zapojeny například Budvar, Samson, Dudák i řada minipivovarů. Na šesti pivních trasách lze ochutnat různá piva a navštívit okolní památky.

Alšova jihočeská galerie na zámku Hluboká

Alšova jihočeská galerie na zámku Hluboká

Alšova jihočeská galerie je uměleckohistorické muzeum Jihočeského kraje, které patří do pětice největších institucí svého druhu v České republice. V galerii, která je umístěna u zámku Hluboká, se představuje nabídka stálých expozicí gotického umění jižních Čech a nizozemského malířství 16.-18. stol.

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně

Prohlédnout si místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko od Třeboně. Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty i jiné kulturní akce.

Zámek Český Rudolec přezdívaný Malá Hluboká

Zámek Český Rudolec přezdívaný Malá Hluboká

Český Rudolec nazývaný též Malá Hluboká nebo Moravská Hluboká je zámek stojící ve stejnojmenné obci, nedaleko Dačic.

Zámek Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství v Hluboké nad Vltavou

Zámek Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství v Hluboké nad Vltavou

Na loveckém zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou najdete Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, pobočku Národního zemědělského muzea. Muzeum na Ohradě patří mezi nejstarší v České republice.

Zřícenina bývalého mlýna Windsor u Siřejovic

Zřícenina bývalého mlýna Windsor u Siřejovic

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1843 nedaleko Lovosic. Ve 2. polovině 19. století byl přestavěn na výletní letohrádek. Od roku 1958 je chráněný jako kulturní památka, zřícenina je volně přístupná.

Zámek Hluboká nad Vltavou - neogotický klenot přístupný po celý rok

Zámek Hluboká nad Vltavou - neogotický klenot přístupný po celý rok

Zámek Hluboká je ideálním výletním cílem pro milovníky historie, nenapravitelné romantiky a na své si zde přijdou i vyznavači sportovních aktivit. Zámek vděčí za svoji současnou podobu rodu Schwarzenberků a mnohdy bývá označován jako nejhezčí zámek České republiky.