Tadeáš Haenke – objevitel viktorie královské

Tadeáš Haenke se narodil 5. prosince 1761 v Chřibské v Českém Švýcarsku. Vyrůstal u svého strýce faráře Eschlera v obci Robeč u Úštěka, díky hudebnímu vzdělání byl později přijat za zpěváka v jezuitském semináři v Praze a po zrušení řádu studoval filozofii a medicínu. Ve snaze pomoci s obnovou smíchovské botanické zahrady zničené povodněmi podnikal botanické cesty do okolí Prahy, Berouna a Rakovníka, a v roce 1784 také s pomocí svého učitele Mikana sestrojil a vypustil v pražské Fürstenberské zahradě jako první v českých zemích horkovzdušný balón, sestrojený podle vzoru francouzských montgolfiér. O pár měsíců později pokus úspěšně zopakoval v zahradě hraběte Dietrichsteina v Židlochovicích.

V roce 1786 mu fyzik a projektant první železniční tratě v českých zemích František Josef Gerstner nabídl účast na vědecké výpravě do Krkonoš. Výsledky bádání byly publikovány a Haenkemu otevřely celý svět. Podílel se na výzkumech v oblastech Neziderského jezera a v Alpách, a také dostal pozvánku, aby se jako botanik účastnil plavby kolem světa, kterou vedl italský mořeplavec ve španělských službách Alessandro Malaspina. Během plavby si Haenke na své konto připsal další české poprvé: 12. března 1793 jako vůbec první Čech vstoupil na australskou pevninu.

Když se v lednu 1794 Malaspina obrátil na zpáteční cestu do Evropy, Haenke se rozhodl zůstat v Jižní Americe. Nakonec se v roce 1796 usadil na území dnešní Bolívie, ve městě Cochabamba, kde po něm je dnes pojmenována nejdelší a nejvýznamnější třída Avenida Tadeo Haenke.

Když se v letech 1801 až 1802 účastnil výpravy proti indiánům kmene Chiquitos, objevil na slepém rameni přítoku řeky Amazonky viktorii královskou (Victoria amazonica), obří leknín s velkými pevnými listy s průměrem až tři metry. Udělal si podrobné poznámky a nákresy, ale jméno jí dal teprve v roce 1840 anglický botanik Lindley, a to na počest anglické královny Victorie.

Tadeáš Haenke se už do Evropy nikdy nevrátil; na svém statku se věnoval studiu a výrobě různých léčiv, založil chov bource morušového s výrobnou a barvírnou hedvábí, a dokonce založil botanickou zahradu. Zemřel za nevyjasněných okolností kolem 31. října 1817 a je pochovaný ve františkánském klášteře v Cochabambě.

V Evropě byla viktorie královská poprvé vypěstována roku 1849 v Královské botanické zahradě v Anglii, v českých zemích o několik let později v Děčíně. Vzácný leknín můžete vidět v botanických zahradách v Liberci, Brně nebo Olomouci, ale chce to mít pověstnou kapku štěstí: sněhově bílé vonné květy totiž rozkvétají v noci a vydrží často jen několik hodin.

Herbáře, které obsahovaly asi 15 000 položek, nechal Haenke posílat do Evropy. Část se dostala i do Prahy. Tato pozůstalost byla pod dohledem hraběte Kašpara ze Šternberka vědecky zpracována; v sedmi sešitech bylo uvedeno více než 700 nových, dosud nepopsaných druhů rostlin. Tyto herbářové položky patří mezi nejcennější kolekce botanického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho jméno nechybí mezi dvaasedmdesáti významnými osobnostmi, uvedenými zlatým písmem pod okny historické budovy Národního muzea.