Slavická obora u Slatiňan

Slavická obora – to jsou starobylé dubové aleje, rozsáhlé louky, romantické rybníky, jelení a mufloní zvěř, ale hlavně nepřehledná síť různých lesních cest, úvozů, spojovacích cestiček a asfaltových silniček, ve kterých se bez mapy lehce ztratíte. Mimo staletých dubů pastvin a rybníků se zde nalézá také přírodní památka rybník Boušovka, který je domovem např. čolka horského.

Obora byla založena již ve 2. polovině 18. století knížetem Janem Adamem Auerspergem na ploše 1183 a v současnosti zabírá plochu 680 ha. Obora ej domovem pro jeleny a muflony. Velkým lákadlem jsou v současnosti pasoucí se koně. Státní hřebčín Kladruby má ve Slavicích středisko chovu kladrubského vraníka. Umísťuje sem hříbata do věku tří let, než je potom třídí do dalších chovů.
 

Rybníky Slavické obory

Za dob majitelů Robmhapů v oboře vznikly první rybníky – Starý a Brožek. V povodí řeky tehdy stály tři velké mlýny - Peklo, v Ráji a v Kapalici. V roce 1876 došlo k vybudování rybníku Boušovka a o tři roky později přibyl rybník Práčovský na takzvaných Víškovských lukách. 
 
Rybník Boušovka dnes patří mezi přírodní památky a díky výskytu vážky jasnoskvrné se řadí i na seznam evropsky významných lokalit. Nejobdivovanější jsou ale na Boušovce lekníny. Podle jedné verze je sem po založení rybníka nechal dovézt kníže Auersperg, aby potěšil svoji manželku. Druhá verze říká, že lekníny pěstoval jeden z chrudimských lékárníků, protože jejich oddenky používal k výrobě léčiv.
 

Kde oboru hledat

Obora se nachází mezi obcemi Trpišov, Licibořice, Slavice a Práčov a je přístupná pouze v červnu, červenci, srpnu a v únoru a březnu, a to po veřejných cestách. Obora je otevřena pouze z brány Práčov, pouze po značené veřejné cestě směr Slavice nebo naopak.

Před návštěvou objektu doporučujeme si pro jistotu ověřit aktuálnost otvírací doby telefonicky u lesní správy.