Původní vlastnící byli jistí Slavotovští, po nich vévodové Opavští a
mnoho dalších
šlechtických rodů. Prvním majitelem, který se dostal do křížku, tentokrát ještě se světskou mocí, byl
Jaroslav Kapoun ze Svojkova. Roku 1537 byl odsouzen a
sťat za hrdelní zločin.
V roce
1590 dům koupil
alchymista, špion a šarlatán Edward Kelly, zřídil zde laboratoř a prováděl v ní různé alchymistické pokusy. Nejčastěji ty, jejichž cílem bylo
přeměnit olovo ve zlato. Roku 1591 porušil císařský edikt o soubojích a usmrtil jednoho pražského měšťana. Poté byl
uvězněn na
hradě Křivoklátě, odkud se brzy pokusil prchnout. Při onom nezdařilém útěku si
poranil nohu natolik, že mu musela být amputována a nahradila ji dřevěná protéza. Vladař se nad ním slitoval a po této události jej omilostnil. I přes milost však dopadl neslavně. Později
přišel i o druhou nohu, z
Prahy uprchl do města
Most, které prý proklel, a nakonec spáchal v mosteckém
Hněvíně (ve věku 42 let) sebevraždu.
Dalším majitelem, který se rovněž přičinil o tajemnou pověst domu, byl
hrabě Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, podivín, který zde měl několik přístrojů zhotovených na principech
optiky,
elektřiny a magnetismu či
figuríny pohybující se na natažené pero i jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. Po dalších několik let zde sídlil
farář Karl Jaenig z nedalekého kostela Sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Ač profesí duchovní, byl to opět podivín. Traduje se, že měl
rozsáhlé sbírky funerálních předmětů, souvisejících se smrtí. Kolující povídačky ho někdy pasovaly až do role upíra, spícího v rakvi v interiéru obklopeném všemožnými
lebkami, kostmi a dokonce i kusy šibenic.
Na počátku 20. století dům zakoupila pro své účely
Všeobecná fakultní nemocnice, v jejímž majetku setrval do dnešních dní. V roce 1945 byla stavba poškozena při bombardování, a když se dům rekonstruoval, badatelé zde nalezli mnoho podivností. Kromě cenných maleb třeba i
legendární otvor ve stropě, dost velký na to, aby se jím protáhl dospělý muž. Našlo se i
sedm koster koček, které mají být dle pověsti zazděny, aby dům chránily a předávaly mu mystickou sílu. Zajímavé je, že alchymisté a mágové ve Faustově domě žili dávno předtím, než byl vůbec postaven –
místo bývalo obětištěm temné pohanské bohyni Moraně.
Ani dnes není Faustův dům zcela mimo „alchymistické“ dění – nachází se zde totiž
lékárna.