Keltové patřili k nejvýznamnějším národům evropské historie. Přestože jednotlivé kmeny sdílely podobný jazyk, náboženství, tradice i kulturu, nikdy nevytvořili jednotnou říši. Dokonce se sami nenazývali Keltové: tohle jméno jim dali Řekové někdy kolem roku 540 před naším letopočtem, když na jižním pobřeží Francie navázali první kontakt s „barbarským“ lidem. Tenkrát jim začali říkat
Keltoi, tedy
Keltové.
Čechy jako součást keltské pravlasti
Keltské kořeny a vysokou míru příbuznosti s keltskými předky prokázala moderní genetika nejenom v Irsku, Británii a Bretani, ale také v Česku a Rakousku. Vděčíme za ně
keltskému kmenu Bójů, od kterého se odvozuje i latinský název naší země Bohemia.
Bójové žili zejména ve
středních,
jižních a
západních Čechách, kde si na vyvýšených místech budovali
opevněná oppida a hradiště, desítky hektarů velká ohrazená území, zastavěná dvorci. Na zbytky oppid narazíte dodnes, a to například na
Závisti nad Zbraslaví nebo ve
Stradonicích u Berouna, zajímavou podívanou slibuje
oppidum Třísov nebo
oppidum v Českých Lhoticích u
Nasavrk.
S keltským osídlením nesouvisí jen latinský název pro Čechy, keltský původ patrně mají i jména českých řek
Labe, Jizera, Otava, Ohře či
Radbuza, a také města
Chrudim, Doksy nebo
Třebíč. Přes germánské jazyky se do našich místních jmen dostalo také
keltské slovo dúnon, pevnost – jeho ozvěnu slyšíte všude, kde se objevuje název
Týn, Týnec nebo
Týniště.
Keltové a tajemná keltská kultura
Keltové nikdy nebyli jediným královstvím nebo říší, ale společenstvím stovek kmenů, komunit a uskupení s podobnou kulturou a jazykem. Keltská kultura se podle historiků začala vyvíjet již v roce 1200 před naším letopočtem, v následujících staletích se pak Keltové rozšířili po celé západní Evropě včetně Británie, Irska, Francie a Španělska. Dnešním jazykem šlo o ekonomické či migranty, které z jejich původních domovů, ať už byly kdekoliv, vyhnaly hladomor, neúroda a klima.
Římané nazývali Kelty Galli nebo Gallia, popisovali je jako barbarské válečníky a často se s nimi střetávali v severní Itálii, kde keltské kmeny napadly římské základny. V roce 387 př. n. l. nebojácný keltský vojevůdce jménem
Brennus zpečetil barbarskou pověst Keltů při bitvě na řece Alia a následným vydrancováním Říma. Za vlády
Julia Caesara v prvním století před naším letopočtem zahájili Římané proti Keltům vojenskou kampaň. Zabíjeli je po tisících, ve velké části kontinentální Evropy zničili jejich kulturu a nakonec národ, kterému se podařilo dobýt i samotný Řím, na přelomu letopočtu právě rukou Římanů padl. Invaze do Británie a Irska ale byly neúspěšné, a tak právě na ostrovech u západního pobřeží Evropy bylo keltské kultuře dovoleno přežít a vzkvétat. Z mapy světa sice Keltové téměř zmizeli, v historii a lidské paměti ale zůstávají dál. Stopy jejich jazyka a kultury jsou proto dnes nejsilnější právě v dnešním
Irsku, Skotsku a
Walesu, v
Bretani,
Cornwallu a na
ostrově Man.
Kam se vypravit za Kelty?
Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si
muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy Keltové žili na našem území. Nejucelenější keltské expozice najdete na
zámku v Nasavrkách a
zámku Nižbor. V
Nasavrkách se můžete kromě toho projít po
Keltské naučné stezce, navštívit staré
oppidum v Českých Lhoticích a prohlédnout si
keltský skanzen. Nejenže věrně zachycuje podobu opevněného keltského města, ale také se tu odehrává spousta zajímavých akcí.
Na
Kudy z nudy objevíte spousty
tipů, kde se setkat s Kelty a keltskou kulturou, i inspirativních nápadů na
výlety mezi Kelty. Pokud vás lákají
archeologické poklady, musíte navštívit
Městské muzeum v
Novém Strašecí, kde je k vidění nejenom expozice věnovaná keltskému osídlení, ale hlavně nejcennější keltská plastika v Evropě,
kamenná hlava Kelta, objevená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Přibližně 25 centimetrů vysoká soška z bělohradské opuky zobrazuje muže s typickým keltským nákrčníkem, který svého nositele řadil mezi vyšší společenské vrstvy.
Keltové a jejich svátky
I když se Keltové nikdy nesjednotili v jedné říši, rozhodně nebyli hloupí a negramotní. Jen se zkrátka aktivně rozhodli nezapisovat své dějiny, posvátné příběhy a zákony, snad aby ochránili informace i jejich nositele. Tradice předávali ústně z generace na generaci
druidové. Nebyli to jen kněží, ale léčitelé a diplomati. Doplňovali je ale i další, zejména
genealogové, kteří se naučili nazpaměť staletí kmenových vztahů, ti, kteří odpovídali za uplatňování zákona, a také
bardi, tedy vypravěči a lidoví historikové.
Keltové byli hluboce věřící, nejposvátnějšími rostlinami byly jmelí a dub, zvířaty jelen, kůň a kohout. Keltský původ mají i dnešní svátky, zejména
Halloween vycházející podobně jako
Dušičky – Památka zesnulých z keltského svátku
Samhain. Ze svátku
Beltain vzešly naše
prvomájové oslavy, s křesťanskými
Hromnicemi splynul svátek
Imbolc.
Keltové jako bojovníci
Chcete pochopit, jací byli Keltové? Podívejte se na jejich každodenní život, řemesla a oblečení. Jako jedni z prvních lidí v Evropě například nosili
kalhoty. Obvyklý oděv býval pestrý a zahrnoval tuniky s dlouhými rukávy a pláště, vyrobené z vlny nebo lnu, z nichž se později vyvinuly tartany.
Římané, kteří se s nimi často střetávali v bojích, popisovali ohlušující ryk keltských útočníků – řev spojený s troubením na rohy a dlouhé válečné trouby.
„Vzhled galského vojska a hluk, které způsobovalo,“ píše Řek Polybios
, „naplňoval děsem. Rohů a trub bylo nespočetně, zároveň vojsko tropilo takový povyk, že nejen přehlušoval zvuk hudebních nástrojů a volání vojáků, ale dokonce i okolí znělo ozvěnou, jako by se k tomuto hřmotu připojovalo...“
V boji Keltové používali
dlouhé dvouruční meče, oštěpy, kyje a
praky, ještě větším postrachem než jejich zbraně ale byl rozšířený keltský zvyk uřezávat přemoženým nepřátelům hlavy. Proto o Keltech někteří badatelé mluví jako o
evropských lovcích lebek: Keltové totiž věřili, že duše sídlí v hlavě a ta je proto nejdůležitější částí lidského těla. Uřezané hlavy svých nepřátel si Keltové přibíjeli na své domy jako důkaz své statečnosti, lebky provázely i rozmanité keltské slavnosti.
Keltové jako zemědělci a řemeslníci
Pokud nemuseli bojovat, byli Keltové zruční zemědělci: obdělávali půdu, pěstovali plodiny a chovali dobytek. Uměli zpracovávat i železo, takže mohli vyrábět jak kvalitní nástroje k obdělávání půdy, tak zbraně a šperky.
Keltové také byli prvními staviteli cest v severní polovině Evropy. Dlouhá léta před příchodem Římanů stavěli silnice z dubových břeven, které pak Římané často jen zpevnili kamením. Kromě toho také keltské kmeny pečovaly o své nemocné, chudé a přestárlé, takže už 300 let před Kristem na území dnešního Irska existovaly nemocnice.
Keltové byli udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů. Byli to národy, které kdysi ovládaly půlku Evropy.
Řekové jim dali jméno Keltoi nebo Keltai kolem roku 540 před naším letopočtem.
V Čechách se nachází keltská oppida na Závisti nad Zbraslaví, ve Stradonicích u Berouna, Třísově a v Českých Lhoticích u Nasavrk.
Kmen Bójů, který žil převážně ve středních, jižních a západních Čechách, dal jméno naší zemi, která se latinsky nazývá Bohemia.
Keltové považovali za své nejposvátnější rostliny jmelí a dub a za svátná zvířata jelen, kůň a kohout.
Keltský svátek Samhain ovlivnil Halloween a Dušičky, zatímco Beltain a Imbolc transformovaly naše prvomájové oslavy a Hromnice.
Tradiční keltský oděv byl pestrý a zahrnoval tuniky s dlouhými rukávy a pláště, vyrobené z vlny nebo lnu.
Keltové používali dlouhé dvouruční meče, oštěpy, kyje a praky a byli známi pro svůj zvyk uřezávat hlavy přemožených nepřátel jako důkaz statečnosti.
Keltové byli zruční zemědělci, kteří obdělávali půdu, pěstovali plodiny a chovali dobytek.
Za keltskou kulturou se můžete vydat do Nasavrk nebo Nižboru, kde najdete keltské expozice, naučné stezky a skanzeny.