ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: po stopách starých Keltů
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Poslechněte si audio verzi článku
Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.
Keltové patřili k nejvýznamnějším národům evropské historie. Přestože jednotlivé kmeny sdílely podobný jazyk, náboženství, tradice i kulturu, nikdy nevytvořili jednotnou říši. Dokonce se sami nenazývali Keltové: tohle jméno jim dali Řekové někdy kolem roku 540 před naším letopočtem, když na jižním pobřeží Francie navázali první kontakt s „barbarským“ lidem. Tenkrát jim začali říkat Keltoi, tedy Keltové.
 

Čechy jako součást keltské pravlasti

Keltské kořeny a vysokou míru příbuznosti s keltskými předky prokázala moderní genetika nejenom v Irsku, Británii a Bretani, ale také v Česku a Rakousku. Vděčíme za ně keltskému kmenu Bójů, od kterého se odvozuje i latinský název naší země Bohemia. Bójové žili zejména ve středních, jižních a západních Čechách, kde si na vyvýšených místech budovali opevněná oppida a hradiště, desítky hektarů velká ohrazená území, zastavěná dvorci. Na zbytky oppid narazíte dodnes, a to například na Závisti nad Zbraslaví nebo ve Stradonicích u Berouna, zajímavou podívanou slibuje oppidum Třísov nebo oppidum v Českých Lhoticích u Nasavrk.



S keltským osídlením nesouvisí jen latinský název pro Čechy, keltský původ patrně mají i jména českých řek Labe, Jizera, Otava, Ohře či Radbuza, a také města Chrudim, Doksy nebo Třebíč. Přes germánské jazyky se do našich místních jmen dostalo také keltské slovo dúnon, pevnost – jeho ozvěnu slyšíte všude, kde se objevuje název Týn, Týnec nebo Týniště.
 

Keltové a tajemná keltská kultura

Keltové nikdy nebyli jediným královstvím nebo říší, ale společenstvím stovek kmenů, komunit a uskupení s podobnou kulturou a jazykem. Keltská kultura se podle historiků začala vyvíjet již v roce 1200 před naším letopočtem, v následujících staletích se pak Keltové rozšířili po celé západní Evropě včetně Británie, Irska, Francie a Španělska. Dnešním jazykem šlo o ekonomické či migranty, které z jejich původních domovů, ať už byly kdekoliv, vyhnaly hladomor, neúroda a klima. Římané nazývali Kelty Galli nebo Gallia, popisovali je jako barbarské válečníky a často se s nimi střetávali v severní Itálii, kde keltské kmeny napadly římské základny. V roce 387 př. n. l. nebojácný keltský vojevůdce jménem Brennus zpečetil barbarskou pověst Keltů při bitvě na řece Alia a následným vydrancováním Říma. Za vlády Julia Caesara v prvním století před naším letopočtem zahájili Římané proti Keltům vojenskou kampaň. Zabíjeli je po tisících, ve velké části kontinentální Evropy zničili jejich kulturu a nakonec národ, kterému se podařilo dobýt i samotný Řím, na přelomu letopočtu právě rukou Římanů padl. Invaze do Británie a Irska ale byly neúspěšné, a tak právě na ostrovech u západního pobřeží Evropy bylo keltské kultuře dovoleno přežít a vzkvétat. Z mapy světa sice Keltové téměř zmizeli, v historii a lidské paměti ale zůstávají dál. Stopy jejich jazyka a kultury jsou proto dnes nejsilnější právě v dnešním Irsku, Skotsku a Walesu, v Bretani, Cornwallu a na ostrově Man.
 

Kam se vypravit za Kelty?

Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy Keltové žili na našem území. Nejucelenější keltské expozice najdete na zámku v Nasavrkách a zámku Nižbor. V Nasavrkách se můžete kromě toho projít po Keltské naučné stezce, navštívit staré oppidum v Českých Lhoticích a prohlédnout si keltský skanzen. Nejenže věrně zachycuje podobu opevněného keltského města, ale také se tu odehrává spousta zajímavých akcí.



Na Kudy z nudy objevíte spousty tipů, kde se setkat s Kelty a keltskou kulturou, i inspirativních nápadů na výlety mezi Kelty. Pokud vás lákají archeologické poklady, musíte navštívit Městské muzeumNovém Strašecí, kde je k vidění nejenom expozice věnovaná keltskému osídlení, ale hlavně nejcennější keltská plastika v Evropě, kamenná hlava Kelta, objevená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Přibližně 25 centimetrů vysoká soška z bělohradské opuky zobrazuje muže s typickým keltským nákrčníkem, který svého nositele řadil mezi vyšší společenské vrstvy.
 

Keltové a jejich svátky

I když se Keltové nikdy nesjednotili v jedné říši, rozhodně nebyli hloupí a negramotní. Jen se zkrátka aktivně rozhodli nezapisovat své dějiny, posvátné příběhy a zákony, snad aby ochránili informace i jejich nositele. Tradice předávali ústně z generace na generaci druidové. Nebyli to jen kněží, ale léčitelé a diplomati. Doplňovali je ale i další, zejména genealogové, kteří se naučili nazpaměť staletí kmenových vztahů, ti, kteří odpovídali za uplatňování zákona, a také bardi, tedy vypravěči a lidoví historikové.



Keltové byli hluboce věřící, nejposvátnějšími rostlinami byly jmelí a dub, zvířaty jelen, kůň a kohout. Keltský původ mají i dnešní svátky, zejména Halloween vycházející podobně jako Dušičky – Památka zesnulých z keltského svátku Samhain. Ze svátku Beltain vzešly naše prvomájové oslavy, s křesťanskými Hromnicemi splynul svátek Imbolc.
 

Keltové jako bojovníci

Chcete pochopit, jací byli Keltové? Podívejte se na jejich každodenní život, řemesla a oblečení. Jako jedni z prvních lidí v Evropě například nosili kalhoty. Obvyklý oděv býval pestrý a zahrnoval tuniky s dlouhými rukávy a pláště, vyrobené z vlny nebo lnu, z nichž se později vyvinuly tartany.



Římané, kteří se s nimi často střetávali v bojích, popisovali ohlušující ryk keltských útočníků – řev spojený s troubením na rohy a dlouhé válečné trouby. „Vzhled galského vojska a hluk, které způsobovalo,“ píše Řek Polybios, „naplňoval děsem. Rohů a trub bylo nespočetně, zároveň vojsko tropilo takový povyk, že nejen přehlušoval zvuk hudebních nástrojů a volání vojáků, ale dokonce i okolí znělo ozvěnou, jako by se k tomuto hřmotu připojovalo...“

V boji Keltové používali dlouhé dvouruční meče, oštěpy, kyje a praky, ještě větším postrachem než jejich zbraně ale byl rozšířený keltský zvyk uřezávat přemoženým nepřátelům hlavy. Proto o Keltech někteří badatelé mluví jako o evropských lovcích lebek: Keltové totiž věřili, že duše sídlí v hlavě a ta je proto nejdůležitější částí lidského těla. Uřezané hlavy svých nepřátel si Keltové přibíjeli na své domy jako důkaz své statečnosti, lebky provázely i rozmanité keltské slavnosti.
 

Keltové jako zemědělci a řemeslníci

Pokud nemuseli bojovat, byli Keltové zruční zemědělci: obdělávali půdu, pěstovali plodiny a chovali dobytek. Uměli zpracovávat i železo, takže mohli vyrábět jak kvalitní nástroje k obdělávání půdy, tak zbraně a šperky.
Keltové také byli prvními staviteli cest v severní polovině Evropy. Dlouhá léta před příchodem Římanů stavěli silnice z dubových břeven, které pak Římané často jen zpevnili kamením. Kromě toho také keltské kmeny pečovaly o své nemocné, chudé a přestárlé, takže už 300 let před Kristem na území dnešního Irska existovaly nemocnice.
Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů Kultura

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Muzeum Keltů v obci Dobšice Kultura

Muzeum Keltů v obci Dobšice

Muzeum připomíná osídlení v okolí řeky Cidliny ve 4. a 3. stol. p. n. l. Expozice pamatuje nejenom na dospělé, ale i na děti všech věkových kategorií.

Rozhledna na Závisti u Dolních Břežan Příroda

Rozhledna na Závisti u Dolních Břežan

Rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše stojí na plochém vrcholu Hradiště, 200 metrů nad úrovní hladiny Vltavy na místě bývalého keltského oppida. Dřevěná konstrukce s kovovými výztužemi měří dvaatřicet metrů a poskytuje kruhový výhled do okolí.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Železnými horami okolo Seče a Křižanovické přehrady

Železnými horami okolo Seče a Křižanovické přehrady

Středně náročný 45 km dlouhý výlet začíná v Nasavrkách, kam se také nakonec vrací. Trasa vás povede podél řeky Chrudimky k Sečské i Křižanovické přehradě, cestou uvidíte přírodní rezervaci Oheb i památnou tisíciletou Klokočovskou lípu. Cesta vede převážně po asfaltovém povrchu, je však nutné počítat s horských charakterem trasy – sjezdy i stoupáky.

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Mezinárodní den archeologie

Mezinárodní den archeologie

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Zámek Nasavrky s expozicí Keltů Zážitky

Zámek Nasavrky s expozicí Keltů

V expozici Po stopách Keltů na zámku Nasavrky v Železných horách se dozvíte o historii Keltů v České kotlině i v Evropě. Seznámí vás s řemesly, kulturou, všedním životem i spiritualitou Keltů.

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem Památky

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance Památky

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Skalní vyhlídka Hvíždinec u Dobřichovic Příroda

Skalní vyhlídka Hvíždinec u Dobřichovic

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Keltská naučná stezka v Nasavrkách Příroda

Keltská naučná stezka v Nasavrkách

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Regionální informační centrum Keltské oppidum Závist Kultura

Regionální informační centrum Keltské oppidum Závist

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Keltský park Dolní Břežany Příroda

Keltský park Dolní Břežany

Keltský park v Dolních Břežanech vznikl na ploše šesti hektarů, které dříve sloužily jako smetiště. Zahradní architekt Zdeněk Sendler se při jeho tvorbě inspiroval zdejší historií spojenou s keltskými oppidy. Součástí rozlehlého parku jsou také tři dětská hřiště, rybníčky a skatepark.

Třísovská lípa v Holubově Příroda

Třísovská lípa v Holubově

V obci Holubov na okraji Blanského lesa roste památný strom – košatá lípa srdčitá, které se přezdívá rožmberská. Strom je pozoruhodný nejenom svým stářím, ale také celkovou mohutností – roste celých 36 metrů do výšky a obvod jeho kmene měří 704 cm.

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás Příroda

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Rozhledna Boika u Nasavrk Příroda

Rozhledna Boika u Nasavrk

Volně přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi nabízí pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti na Krkonoše a Orlické hory.

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Chcete vědět, jak se žilo v Česku před dvěma tisíci lety? Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy na našem území žili Keltové. Jednalo se o velkou skupinu kmenů indoevropských národů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka.

Všichni jsme Keltové aneb skvělý důvod k pěti keltským oslavám

Všichni jsme Keltové aneb skvělý důvod k pěti keltským oslavám

Že právě vy nemáte s Kelty nic společného? Kdepak, dozajista i vy dobře znáte a mnohdy slavíte svátky, které mají prapůvodní kořeny v keltských lidových oslavách, ať už jde o Dušičky, pálení čarodějnic nebo Vánoce. Právě teď vás ale pozveme do skutečného světa keltských mýtů, pověr a rituálů!

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Hradiště Semín – Keltské oppidum v Semíně Kultura

Hradiště Semín – Keltské oppidum v Semíně

Jedno z největší, přitom téměř neznámé keltské oppidum. Výchozí místo pro návštěvu přírodních a historických památek v turistické oblasti Český ráj.

Keltské oppidum České Lhotice Památky

Keltské oppidum České Lhotice

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Výlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů

Výlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů

Nabízíme vám malé nahlédnutí do pravěku, do doby vybuchujících sopek a na dno pradávných moří. Zastavíme se v berounském Geoparku a u Keltů, projdeme se po pravěké dálnici a pozveme vás do několika pravěkých a keltských skanzenů.

Výlety po stopách Keltů: 20 tipů na oppida, naleziště a posvátná místa

Výlety po stopách Keltů: 20 tipů na oppida, naleziště a posvátná místa

Po keltském osídlení české kotliny nám zůstal nejen název Země Bójů – Bohemia, ale i řada památek a významných archeologických nalezišť. Vydejte se s Kudy z nudy na dvacet míst, která s Kelty a jejich životem souvisí. Objevíte nejen bývalá keltská sídliště, ale i starobylá posvátná místa.

Hradiště Obří hrad na Šumavě Památky

Hradiště Obří hrad na Šumavě

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?

Zámek Nižbor – poznejte každodenní život Keltů Památky

Zámek Nižbor – poznejte každodenní život Keltů

Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

Dobrodružná a naučná stezka malého Dobše Příroda

Dobrodružná a naučná stezka malého Dobše

Naučná stezka v obci Dobšice navazuje na keltskou historii. Dobš je malý keltský kluk, jehož postava doprovází celkem 12 zastavení stezky na trase dlouhé 2,2 km.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Keltské oppidum Třísov Památky

Keltské oppidum Třísov

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Naučná stezka Keltské oppidum Závist Příroda

Naučná stezka Keltské oppidum Závist

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota Kultura

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

V obci Prostřední Lhota asi 5 km jihozápadně od Nového Knína najdete jednu z poboček Hornického muzea Příbram, Muzeum Špýchar Prostřední Lhota.

Přírodní rezervace Šance v Praze Příroda

Přírodní rezervace Šance v Praze

Přírodní rezervace Šance je součástí přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice. Hlavním motivem ochrany jsou zde skalnaté svahy v údolí Břežanského potoka, dubový les, lipové javořiny a také ohrožené druhy rostlin a živočichů. Jedním z nich je nočního motýl přástevník kostivalový.

Další aktuality

Slůně, Nazgûl, Malý Marťan nebo značkující voříšek: sochy kolem nás, které rozveselí a pobaví

Lebka, neviditelná socha pod vodou, jezdecký pomník vzhůru nohama, muži čurající do fontány, odvážný zajíc anebo slůně – takové a další sochy můžete objevit při toulání Českem. Portál Kudy z nudy pro vás sestavil inspirativní žebříček těch nejpodivnějších kousků.
2. prosinec 2024 4:13
Památky

10 jedinečných staveb a interiérů architekta Adolfa Loose

Adolf Loos (10. 12. 1870 – 23. 8. 1933) byl světově proslulý architekt moderny a purismu. Názor, že architektura není umění, od Loose převzala celá generace funkcionalistů. Podobně jako jim záleželo i Loosovi na funkčním rozvrhu prostoru – jeho koncept takzvaného raumplanu spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.
1. prosinec 2024 9:20
Památky

Kam se vydat v zimě na výlet? Tipy na hrady, zámky, kláštery i jeskyně

Dávno již neplatí, že po památkách lze cestovat jen v průběhu letní turistické sezóny a jeskyně se na zimu uzavírají. Mnohé hrady a zámky nejen ve správě Národního památkového ústavu mají otevřeno i v zimních měsících. Velkou výhodou zimních návštěv je komornější atmosféra prohlídek i větší časový prostor si ji pořádně užít. Návštěva podzemí je příjemná i tím, že se z mrazivého počasí dostanete do míst se stálou teplotou v plusových hodnotách.
1. prosinec 2024 8:39
Památky

Šlechtické Vánoce: nahlédněte do historie minulých i současných majitelů hradů a zámků

Hrad Křivoklát a zámky Hluboká, Sychrov, Loučeň nebo Lednice si pro adventní období, ale i na vánoční svátky, připravily bohatý program. V nabídce jsou vánoční prohlídky, které seznámí nejenom s tradicemi daného místa, ale provedou vás nazdobenými komnatami se stromečky, dárky i cukrovím. Vypravte se za šlechtickými rody i v zimě a poznejte, jak trávily v minulosti vánoční čas.
30. listopad 2024 9:00
Památky

Advent na památkách zve k mimořádným prohlídkám

Téměř všechny hrady a zámky, které otevřou své brány v předvánočním čase, nabízí tematicky laděné prohlídkové okruhy připomínající, jak byl čas adventu chápán a oslavován v dobách již skoro zapomenutých. Na speciální prohlídky láká například Grabštejn, Křivoklát, Opočno anebo zámek Raduň.
29. listopad 2024 16:00
Památky

Znáte tajemné postavy adventu? Kde se objevuje krvelačná Perchta a Žber?

Dlouhé prosincové noci daly vzniknout mnoha lidovým tradicím v období adventu a někdy se jednalo až o hororové výstupy s tajemnými postavami, které jsou dnes již minulostí. Čas obchůzek Barborek, Mikulášů a Lucek byl pevně zakotven v kalendáři, ale po Lucii až do Štědrého dne se kdykoliv mohla objevit ve stavení Perchta či Žber, ze kterých děti mívaly veliký strach. Věřilo se totiž, že nehodným a zpupným dětem tito démoni rozpářou břicho.
29. listopad 2024 11:15
Památky

10 měst a památek UNESCO, kam se vyplatí jet i v zimní sezóně

Na zimní sezónu zavírá řada památek, ale naštěstí české zápisy historických center několika měst na Seznam světového dědictví UNESCO nabízejí i v tomto období docela zajímavou přehlídku galerií, muzeí, výstav a akcí. Zimní výlety se navíc obejdou bez sezonních tlačenic a front. Kde tedy nezůstanete stát před zavřenými dveřmi?
27. listopad 2024 12:17
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
25. listopad 2024 11:00
Památky