ÚvodAktualityVýlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů
Památky

Výlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů

Poslechněte si audio verzi článku
Nabízíme vám malé nahlédnutí do pravěku, do doby vybuchujících sopek a na dno pradávných moří. Zastavíme se v berounském Geoparku a u Keltů, projdeme se po pravěké dálnici a pozveme vás do několika pravěkých a keltských skanzenů.
Chcete se vypravit na výlet za pestrou mozaikou geologických a paleontologických zajímavostí v Česku? Joachim Barrande by měl určitě radost. Z území, které nese jeho jméno, které probádal a proslavil ve světě, se nedávno stal národní geopark. Jde o největší národní geopark v České republice s rozlohou 4 316 km2.

Bude se vám hodit i tip na klidné zákoutí v centru města Beroun: je jím Geopark Barrandien, venkovní expozice Muzea Českého krasu. Díky typickým horninám pochopíte, čím je Český kras geologicky výjimečný, děti si v kameništi mohou zkusit najít „svou“ zkamenělinu starou stovky milionů let a odnést si ji domů. Kdo má chuť, ten si může geopark prohlédnout společně s průvodcem a užít si povídání plné jednoduchých hádanek, zajímavostí a dalších tipů na pravěké výlety. Co kdybyste se vypravili třeba do míst, kde Joachim Barrande objevil slavné trilobity?
 

Pravěká dálnice

Jednou z největších záhad střední Evropy je takzvaná Čertova brázda, 21 kilometrů dlouhá a 14 až 20 metrů široká linie, místy zakousnutá hluboko do terénu. Začínala v Chotouni, vesnici v Polabí, kde se údajně někdy kolem roku 970 narodil sv. Prokop, a končila v Sázavě, možná ale bývala mnohem delší. Brázdu podle pověstí vyoral sám Prokop, když si do pluhu zapřáhl čerta. Tam, kde nakonec z pluhu oklepal hlínu, vyrostla Homole sv. Prokopa.

Pověsti jsou hezké, ale původ Čertovy brázdy zůstává nejasný. Možná jde o zbytky pravěké obchodní stezky, která propojovala několik pohřebišť a posvátných pramenů. Některé úseky cesty se používaly ještě ve středověku, jiné ale už dávno zmizely. Představu, jak mohla záhadná dávná stezka vypadat, dnes dává jen pár mohutných úvozů a příkopů v lesích.
 

Mohyla uprostřed města

Mohyly neobjevíte jen v lesích a v krajině. Jen pár kroků od Kostelního náměstíNymburce si prohlédnete moderní pavilon, v němž se skrývá vzácný pět a půl tisíce let starý pravěký hrob. Pravěkou mohylu s kosterními pozůstatky muže ze starší doby kamenné odkryli archeologové při průzkumu ulice Na Příkopě. Muži mohlo být přibližně pětačtyřicet let a poloha hrobu na vyvýšeném návrší nad Labem napovídá, že šlo o významného velmože. Kostra člověka ležela 125 centimetrů pod současnou úrovní terénu. Kosti byly ve špatném stavu, proto je odborníci uložili do depozitáře a v expozici uvidíte jejich bílé odlitky.
 

Keltové, Beltine a oživlý skanzen

Ve středních a východních Čechách najdete několik míst, která připomínají slavnou dobu Keltů: Informační centrum keltské kultury na zámku Nižbor a nedaleké oppidum Stradonice, keltské oppidum na Závistiinformačním centrem, muzeum v Novém Strašecí, kde je vystavena plastika hlavy Kelta ze 3. století před naším letopočtem, anebo Nasavrkymuzeem a keltským archeoskanzenem.

Těšit se můžete na pravidelné akce a oživlé starověké oppidum, ve kterém vám Keltové předvedou tradiční řemesla a samozřejmě nebude chybět dobré jídlo a pití.
 

Kde jinde se podíváte do pravěku a za Kelty?

  • křivolíkBáječným místem, kde váš výlet do pravěku může začít, je archeopark Všestary poblíž Hradce Králové. Jeskyně s pravěkými malbami, pazourkové doly, megalitická hrobka, archeologické nálezy, poklady, didaktická dílna i obrovský model pravěké krajiny, to všechno je k vidění ve vnitřní expozici.
  • Zblízka si prohlédnout jedinečné paleolitické sídliště a dozvědět se řadu podrobností o životě našich předků v době lovců mamutů můžete v archeologickém parku v Pavlově. Výstavní prostor by měl evokovat návštěvu jeskyně, téměř celý objekt se skrývá v terénní vlně.
  • keltovéV kopcích nad Českou Třebovou naleznete stále se rozvíjející pravěkou osadu Křivolík. Na prosluněné mýtině v lese objevíte políčka, výběhy pro kozy a ovce, keramickou pec a halštatskou kuchyni, zemnice, jednoduchá obydlí i společenský dům.
  • V obci Jivjany na Domažlicku vzniká keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné. Jeho součástí jsou kromě obytných domů a opevnění také dílny jako je kovárna, hrnčírna či tkalcovna.
Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů Kultura

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů Příroda

Jeskyně Pekárna – pravěké sídliště lovců sobů

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Archeologické naleziště Bylany Památky

Archeologické naleziště Bylany

Asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory, na jihovýchodním okraji obce Bylany, se nachází neolitický sídelní areál. Při archeologických průzkumech zde bylo odkryto přes 7 ha pozůstatků osídlení z období kultury s lineární keramikou a následné kultury s vypíchanou keramikou.

Archeopark pravěku Všestary Památky

Archeopark pravěku Všestary

Archeopark Všestary se snaží interaktivní a názornou formou návštěvníky seznámit s životem v pravěku. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. Budova muzea i pravěká vesnice je uzpůsobena všem věkovým kategoriím, jednotlivců i školním exkurzím.

Jeskyně Šipka – místo objevu Šipecké čelisti ve Štramberku Příroda

Jeskyně Šipka – místo objevu Šipecké čelisti ve Štramberku

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

7 věcí, které nevíte o… pravěkých venuších

Znáte venuše? Venuše s velkým V může být římská bohyně smyslnosti, krásy a lásky nebo planeta sluneční soustavy. Jako venuše s malým v se však označují ženské figurky, vyrobené z kamene, hlíny, mamutoviny, kostí či paroží. Pravěké krásky okouzlily svět už před tisíci lety a fascinují nás dosud.

Nejoblíbenější místa, kam celoročně mohou vyrazit rodiny s dětmi

Nejoblíbenější místa, kam celoročně mohou vyrazit rodiny s dětmi

Nevlídné počasí a plískanice nezastaví dětskou touhu po zábavě a nových dovednostech. Vyrazte tam, kde není nouze o hrátky ani poznání. Zajeďte si do zábavně-vědeckých parků, odkud se děti nebudou chtít vrátit domů, užijte si modely vláčků, podívejte se do Pekla anebo do Pradědova dětského muzea! Tipy, které vám dnes Kudy z nudy přináší, patří mezi oblíbená a většinou léty prověřená místa, kde se zabaví malí i velcí.

Býčí skála – tajuplné místo pravěkých rituálních vražd Příroda

Býčí skála – tajuplné místo pravěkých rituálních vražd

Býčí skála se nachází ve střední části Moravském Krasu, v dolní části Křtinského údolí, mezi městečky Adamov a Křtiny. Vysoká bílá skála s puklinou a několika otvory v dolní části je opředená legendami a stále v sobě ukrývá mnohá tajemství.

Pěší výstup na Plešivec – brdský Olymp z Jinců do Lochovic

Pěší výstup na Plešivec – brdský Olymp z Jinců do Lochovic

Na tenhle výlet se budete muset vydat vlakem. Začíná totiž na stanici Jince a končí na železniční zastávce Lochovice. A co vás čeká mezi nimi? Parádní vystup na brdský Olmyp, jak se přezdívá zdejší hoře Plešivec. Na vrcholu naleznete skalní vyhlídku Čertova kazatelna, která nabízí krásný výhled do širokého okolí Jinců, Hořovic a Hostomic.

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov Památky

Mohylové pohřebiště Husín u Klatov

Mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové (z doby milavečské kultury) se nachází nedaleko Klatov u obce Tajanov.

Vrch Oblík v Českém Středohoří Příroda

Vrch Oblík v Českém Středohoří

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.

Archeologické naleziště Hradiště ve Znojmě Památky

Archeologické naleziště Hradiště ve Znojmě

V poslední době Hradiště proslulo především archeologickými výzkumy. Průzkum přinesl mnoho poznatků o pravěkém i velkomoravském osídlení zdejší lokality a o životě našich předků.

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem Památky

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Archeologické naleziště Mšecké Žehrovice Památky

Archeologické naleziště Mšecké Žehrovice

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Archeologické naleziště Rudické kolíbky Památky

Archeologické naleziště Rudické kolíbky

Rudické kolíbky jsou vápencovým skalním městem umístěným asi půl kilometru jihovýchodně od centra obce Rudice.

25 tipů, kde najít starobylá oppida a hradiště

25 tipů, kde najít starobylá oppida a hradiště

Podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území.

Kbílský dolmen Příroda

Kbílský dolmen

Tři kamenné bloky u Švejcarovy Lhoty na Strakonicku připomínají dolmen – velký kamenný stůl vytvořený lidmi v dávnověku. Pravděpodobně však vznikl přírodní cestou, zvětráváním a zřícením skal.

Archeologické naleziště Vedrovice a NS Po stopách prapředků Příroda

Archeologické naleziště Vedrovice a NS Po stopách prapředků

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Geopark Podbeskydí Příroda

Geopark Podbeskydí

Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na ploše 530 km². Území je ohraničeno sníženinou Oderské brány, úbočím Palkovických vrchů, prvním hřebenem Moravskoslezských Beskyd a úbočím Kojetínských vrchů.

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás Příroda

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Kounovské kamenné řady Příroda

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Keltský skanzen Jivjany Zážitky

Keltský skanzen Jivjany

V obci Jivjany na Domažlicku se nachází keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu Příroda

Národní přírodní rezervace Koda v Českém krasu

NPR Koda byla vyhlášena již v roce 1952 na rozloze 463,64 ha. Patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to členité a převážně zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem.

Hradiště Obří hrad na Šumavě Památky

Hradiště Obří hrad na Šumavě

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Divoké údolí Krtola v Příhrazských skalách Příroda

Divoké údolí Krtola v Příhrazských skalách

Krtola je území přísně chráněné z důvodů výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů i archeologických památek. Nevedou tam cesty, je prakticky neschůdné a je přísně sledované stráží. Pohyb návštěvníků území silně poškozuje a není zde dovolen. Toto území si zaslouží být zachováno pro další generace.

Krajinou Pálavy do minulosti a zpět: tipy na místa spojená s archeologií

Krajinou Pálavy do minulosti a zpět: tipy na místa spojená s archeologií

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy. Objevte tato ikonická místa české archeologie i vy a vydejte se za dávnými lovci, do římského tábora i na slovanská sídliště!

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic Příroda

Archeostezka Pavlov – Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše Památky

Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích – místo nálezu Věstonické venuše

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

#světovéČesko a jeskyně Šipka ve Štramberku: na návštěvě u neandertálců

#světovéČesko a jeskyně Šipka ve Štramberku: na návštěvě u neandertálců

Krásný výhled, příjemná procházka a hlavně archeologická lokalita, která proslavila město Štramberk v celém světě: to je jeskyně Šipka na severním úbočí vrchu Kotouč. V roce 1880, pouhých 24 let po nálezu lebky a kosti v německém Neanderthalu, tu Karel Jaroslav Maška objevil úlomek čelisti neandrtálského dítěte, takzvanou Šipeckou čelist.

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

#světovéČesko a náš nejznámější menhir: Kamenný pastýř a kamenné řady

Kdo zavítá do Bretaně, obvykle si nenechá ujít Carnac, největší a nejznámější „naleziště“ menhirů na evropském kontinentu. Právě tak při cestě z Prahy do Loun málokdo odolá malé zajížďce do Klobuk, kde z návrší severně od vsi dohlíží na krajinu zvláštní kamenný strážce. Seznamte se: je to nejznámější český menhir, zvaný Kamenný muž nebo také Zkamenělý pastýř.

Hradište a pohřebiště Moravičany Památky

Hradište a pohřebiště Moravičany

Moravičany jsou významným archeologickým nalezištěm. V polích za tratí bylo objeveno rozsáhlé popelnicové pohřebiště lužické kultury s téměř 1200 hroby.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Hlava Kelta z Mšeckých Žehrovic – nejcennější keltská plastika v Evropě

Pravděpodobně nejznámějším uměleckým dílem z keltského období v českých zemích je světově proslulá „hlava Kelta“ – kamenná hlava nalezená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Jedná se o cca 25 cm vysokou sošku hlavy z bělohradské opuky, zobrazující muže s typickým keltským nákrčníkem, jenž svého nositele řadil mezi vyšší vrstvu. Dnes si hlavu Kelta z 3. století př. n. l. můžete prohlédnout v Muzeu Nové Strašecí.

Loupežnický stůl na Velkém Mehelníku Příroda

Loupežnický stůl na Velkém Mehelníku

V lesním komplexu Píseckých hor, východně od vrcholu Velkého Mehelníku, který leží 633 m n.m., můžete najít zajímavý kámen nazývaný Loupežnický stůl, označovaný kdysi za kámen obětní. I dnes toto místo přitahuje milovníky záhad.

Další aktuality

Země za ostnatým drátem: muzea a památníky železné opony

Jak vypadala železná opona? Proč vůbec vznikla a jak fungovala? A jak se na hranicích sloužilo vojákům a celníkům? To vše se dozvíte anebo si připomenete při návštěvě některých z míst, která před rokem 1989 patřila k ochraně státních hranic. Jedná se o bývalé celnice i rozsáhlé prostory, kudy se železná opona táhla. Pojďte si s Kudy z nudy prohlédnout památníky či repliky železné opony!
5. listopad 2024 6:24
Památky

Země za ostnatým drátem: podél hranic po stopách železné opony

Téměř půl století rozděloval Evropu na východ a západ ostnatý obojek železné opony. Bylo to unikátní a zároveň strašlivé dílo, pod nímž umírali civilisté i pohraničníci. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, jak se místa kolem hranic změnila a kde si železnou oponu připomenete dnes?
4. listopad 2024 9:28
Památky

Na hrady a zámky po celý rok: nejoblíbenější památky Česka, kde to žije i na podzim a v zimě

Kdekdo ještě pamatuje časy, kdy koncem října hrady a zámky zabouchly dveře a další návštěvníci se dovnitř podívali až na jaře. Všechno už je jinak a řada míst už má otevřeno celý rok, případně nabízí speciální prohlídky anebo zkrácené zimní trasy. Pojďte si s portálem Kudy z nudy užít krásný podzim i romantickou zimu v hradních a zámeckých interiérech.
29. říjen 2024 19:51
Památky

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.
29. říjen 2024 6:39
Památky

10 tipů, kam za sochami Tomáše Garrigua Masaryka

Dne 28. října 1918 bylo Československo mezinárodně uznáno za samostatný stát a Tomáš Guarrigue Masaryk byl poté 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. Svou funkci přijal v 68 letech a svůj úřad zastával téměř 20 let. První československý prezident se dodnes těší velké oblibě a není divu, že je podle něj pojmenovaná řada ulic i náměstí a existuje také množství soch s jeho podobiznou. Kam se za nimi vydat vám poradíme v našich tipech.
28. říjen 2024 12:00
Památky

O tom, že má Česká republika záhadologům a milovníkům tajemna co nabídnout, není pochyb

Naši předci, kteří stavěli nová města, mohutné chrámy a pyšné hrady, si byli vědomi magických energií a bytostí žijících v astrálním světě. Snažili se nové objekty navrhnout tak, aby dobré síly využili a špatné odradili, nebo neutralizovali. Tajné chodby, které dříve patřily k běžnému vybavení budov, v pozdějších letech ztratily na důležitosti, dokumentace o nich zmizela a dnes dráždí naší mysl k jejich opětovanému objevování.
28. říjen 2024 1:45
Památky

Panovníci a státníci našich dějin: tipy na výlety k jejich sochám

Řada panovníků a státníků, jako je například Přemysl Otakar II., Karel IV., Marie Terezie, Josef II. nebo T. G. Masaryk má svoji sochu či pomník. Vybavíte si ale, kde konkrétně ta či ona socha stojí? Za připomínkou našich státníků vás pozveme v dnešních tipech.
28. říjen 2024 1:00
Památky

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?
27. říjen 2024 10:34
Památky