25 tipů, kde najít starobylá oppida a hradiště

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Soběšický háj je velice zvláštní přírodní lokalitou, uvnitř které se ukrývají místa, která znali zdejší lidé ještě před nástupem křesťanství. Mohlo zde být pravěké hradiště a psychotronici usuzují, že se zde nachází místo pravěkých obětí.

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Hradiště Libušín, ležící ve stejnojmenné obci nedaleko Kladna, je kombinací historie, přírody i ukázky negativního vlivu člověka na krajinu a snah o nápravu.

Jedno z největší, přitom téměř neznámé keltské oppidum. Výchozí místo pro návštěvu přírodních a historických památek v turistické oblasti Český ráj.

Na levém břehu Orlické přehrady se nachází trojúhelníkovitá ostrožna s pozůstatkem mohutného raně středověkého hradiště.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Mohutné valy pravěkého hradiště na kopci vysoko nad údolím řeky Třebůvky vzbuzují dodnes obdiv a úctu. Hradisko bylo vybudováno lidem lužické kultury, kteří obývali území České republiky před příchodem Keltů.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Jeho skromné zbytky se nacházejí na okraji strmé stráně nad levým břehem Tiché Orlice a železniční trati z Chocně do Týniště n. O.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Hradiště Staré (Pusté) Zámky v Doubravčicích představují jedno z nejstarších slovanských raně středověkých opevněných center v Čechách, které spolu s dalšími lokalitami na Kolínsku tvořilo výraznou skupinu hradišť ve východní části středních Čech.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Hora je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry. V místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště, jehož rozloha se odhaduje až na 20 hektarů.

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Na našem území jsou to kamenné nasucho stavěné valy z opevnění pravěkých hradišť. Z doby haštalské (asi 500 př. n. l.) se zachovala část opevnění na kopci Vladař u Žlutic. V příkrých svazích Vladaře lze nalézt zbytky kamenných obranných valů, mrazové sruby a srázy, skalky, kamenná moře a balvanové proudy, odlesněný vrchol zdobí rašelinné jezírko.

Na masivním čedičovém kopci, který se vypíná v blízkosti Konstantinových Lázní, se rozprostírá druhé největší hradiště v západních Čechách. Jeho stáří sahá do pozdní doby bronzové, což dokládají rozsáhlé nálezy.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Výšinné hradiště na Rmízi u Laškova nedaleko Náměsti na Hanémá z pohledu archeologů evropský význam.