Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Při výjezdu z Podbořan směrem na Kadaň se při pravé straně tyčí kopec s plochým temenem a dominanta města – vrch Rubín (kóta 352 m). Od roku 1993 je chráněný jako významný krajinný prvek. Někteří badatelé se domnívají, že se zde mohlo nacházet bájné slovanské hradiště Wogastisburg.

Jedno z největší, přitom téměř neznámé keltské oppidum. Výchozí místo pro návštěvu přírodních a historických památek v turistické oblasti Český ráj.

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Soběšický háj je velice zvláštní přírodní lokalitou, uvnitř které se ukrývají místa, která znali zdejší lidé ještě před nástupem křesťanství. Mohlo zde být pravěké hradiště a psychotronici usuzují, že se zde nachází místo pravěkých obětí.

Na masivním čedičovém kopci, který se vypíná v blízkosti Konstantinových Lázní, se rozprostírá druhé největší hradiště v západních Čechách. Jeho stáří sahá do pozdní doby bronzové, což dokládají rozsáhlé nálezy.

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Na území dnešního města Roztoky, v části zvané Žalov, stávalo raně středověké hradiště Levý Hradec. Toto hradiště bylo pravděpodobně původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentu.

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Hradiště Libušín, ležící ve stejnojmenné obci nedaleko Kladna, je kombinací historie, přírody i ukázky negativního vlivu člověka na krajinu a snah o nápravu.

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Monumentální romantická zřícenina rozprostřená na vysoké skále v překrásné přírodě nad soutokem Křemžského potoka a řeky Vltavy mezi městy České Budějovice a Český Krumlov.

Výšinné hradiště na Rmízi u Laškova nedaleko Náměsti na Hanémá z pohledu archeologů evropský význam.

Na levém břehu Orlické přehrady se nachází trojúhelníkovitá ostrožna s pozůstatkem mohutného raně středověkého hradiště.

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Sídliště starých Slovanů, z něhož bylo nalezeno rozsáhlé pohřebiště.

Hora je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry. V místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště, jehož rozloha se odhaduje až na 20 hektarů.

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Keltský park v Dolních Břežanech vznikl na ploše šesti hektarů, které dříve sloužily jako smetiště. Zahradní architekt Zdeněk Sendler se při jeho tvorbě inspiroval zdejší historií spojenou s keltskými oppidy. Součástí rozlehlého parku jsou také tři dětská hřiště, rybníčky a skatepark.

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Mohutné valy pravěkého hradiště na kopci vysoko nad údolím řeky Třebůvky vzbuzují dodnes obdiv a úctu. Hradisko bylo vybudováno lidem lužické kultury, kteří obývali území České republiky před příchodem Keltů.

Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Jeho skromné zbytky se nacházejí na okraji strmé stráně nad levým břehem Tiché Orlice a železniční trati z Chocně do Týniště n. O.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Hradiště Staré (Pusté) Zámky v Doubravčicích představují jedno z nejstarších slovanských raně středověkých opevněných center v Čechách, které spolu s dalšími lokalitami na Kolínsku tvořilo výraznou skupinu hradišť ve východní části středních Čech.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Na našem území jsou to kamenné nasucho stavěné valy z opevnění pravěkých hradišť. Z doby haštalské (asi 500 př. n. l.) se zachovala část opevnění na kopci Vladař u Žlutic. V příkrých svazích Vladaře lze nalézt zbytky kamenných obranných valů, mrazové sruby a srázy, skalky, kamenná moře a balvanové proudy, odlesněný vrchol zdobí rašelinné jezírko.