Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí
Příroda

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

  • Vydáno25. září 2021
Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?
Dvě trasy po stopách zlatokopů a strážců hranic: naučná stezka v okolí Kašperských Hor a Chilkoot Trail mezi USA a Kanadou
naučná stezka v okolí Kašperských Hor
Chilkoot Trail mezi USA a Kanadou
Nejzřetelnější stopy starých hornických prací najdete především v bývalém hlavním zlatonosném poli jižně od Kašperských Hor podél Zlatého potoka. Tady bývala známá Česká nebo Františkova šachta, štoly na Liščím vrchu a také hlavní dědičná štola sv. Jana, která z dolů odváděla vodu. Po rýžování zlata se tu stejně jako leckde jinde na Šumavě – namátkou na Hamerském potoku, Losenici, Ostružné či Otavě –dochovaly sejpy, navršené hromady vytěženého štěrku. Najdete tu také pinky, často sotva zřetelné jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu, a staré zlaté doly: už ve 14. století jich kolem města pracovalo několik stovek. Jejich zlatý věk ale skončil během druhé poloviny 16. století. Výnosy klesaly, a i přes další, většinou neúspěšné pokusy o obnovení těžby se práce v dolech v 18. století definitivně zastavily.
 

Cestou zlatokopů do Amáliina údolí

S nejzajímavějšími místy vás seznámí 7,5 km dlouhá naučná stezka Cestou zlatokopů. Začíná přímo na náměstí v Kašperských Horách u kostela sv. Markéty a vede na jih kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné k přírodní rezervaci Amáliino údolí. Podél Zlatého potoka vedou dvě naučné stezky, Cestou zlatokopů a stezka Strážců hranice. Mezi skalisky, mokřady, prameništi a hustými lesy v okolí Liščího a Suchého vrchu a na svazích vyvýšenin Spannreifel a Friedlholz narazíte na zbytky starých štol a těžebních jam. Stával tu také železářský hamr, kde se vyrábělo nářadí pro zlatodoly, sirkárna, a poblíž soutoku Zlatého potoka a Losenice pracovaly stoupy na drcení zlatonosného křemene a zlatomlýny.
 

Nádrže, seismická stanice a nedobytné zlato z Naděje

V členitém terénu trasa neobchází všechna důlní díla, občas narazíte na značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující ke skalám nebo mimo značenou cestu. Cestou objevíte několik regulačních nádrží, které zabraňují povodním. Ty jsou podstatně mladší než důlní díla, do provozu byly uvedeny až v roce 1933. Ta nejvyšší má hráz vysokou 5,5 metru, u přepadu je 4,5 metru hluboká a je 42 metrů dlouhá.

V místech, kde lesní cesty ústí na silničku lemovanou modrou turistickou značkou, je vidět vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina. Od roku 1960 v ní funguje seismická stanice, která je součástí regionální i mezinárodní seismické sítě. Data, která odtud nepřetržitě putují do Geofyzikálního ústavu v Praze a dál do světa, se používají k určení základních údajů o zemětřesení a také ke zpřesnění znalostí o Zemi a procesech, které probíhají pod jejím povrchem. Díky nízké úrovni okolního rušení patří stanice Kašperské Hory k nejcitlivějším seismickým stanicím na světě.

Kousek nad stanicí se nachází ústí novodobé štoly Naděje; geologický průzkum zdejšího ložiska začal v roce 1982 a trval až do roku 1998, kdy byl zakázán. Hlavní chodba štoly měří asi 800 metrů, s těžbou se ale nepočítá.
 

Středověká úpravna rud v Kašperských Horách

Cestou zpět do Kašperských Hor se můžete po neznačených cestách zajít podívat k výklenkové kapli sv. Huberta a k pramenu Vzkříšení v ruině kaple Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle. Pojmenování kaple i blízké ulice Na Prádle souvisí se středověkým propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí, nicméně kamenná mísa je rozbitá a pramen se volně rozlévá po podlaze.

Poslední zastávkou jsou zbytky středověké úpravny zlatých rud v Krátké ulici; byly odkryty při archeologickém průzkumu v roce 1988. Jádro tvořila dřevěná stavba s kamennou podezdívkou na základech 11,3 x 12,3 metru. Uvnitř stála pražicí pec s klenbou a rozměry 3,6 x 4,2 metru, v níž se zpracovával šedobílý křemen s obsahem zlata. Podle nalezené keramiky úpravna vznikla na přelomu 13. a 14. století a patří tak mezi nejstarší svého druhu na světě.

U úpravny rud stojí poslední informační panel naučné stezky, ovšem se zlatokopy se můžete symbolicky rozloučit až na náměstí u kostela sv. Markéty; podél jeho zdí jsou rozmístěné zbytky starých mlýnských kamenů ze zlatorudných mlýnů.
 

Kudy chodili pašeráci?

Severovýchodním směrem od Kašperských Hor přes Řetenice, Ždánov, Pustý hrádek a hrad Kašperk vede další okružní naučná stezka Strážců hranic. Měří 17 km, zaměřuje se na historii ostrahy drsného pohraničí jihozápadních Čech a její osou je linie objektů lehkého opevnění československé armády ze třicátých let 20. století. Seznámíte se také v historií ostrahy hranice od středověku po současnost, s věčnými souboji pašeráků a finanční stráže a v neposlední řadě s krásnou šumavskou krajinou.
 

Víte, že?

  • Odvodňovací štoly často měřily stovky metrů i několik kilometrů. Dědičné se jim říkalo proto, že jejich ražba se táhla několika generacemi.
  • Vztah k rýžování a těžbě zlata a dalších kovů prozrazují u řady šumavských a pošumavských měst a městeček městské znaky s vyobrazením hornických artefaktů. Týká se to Kašperských Hor stejně jako Hor Matky Boží či Vodňan.
  • Kromě naučné stezky se s těžbou zlata a zlatonosnými revíry můžete seznámit v expozici Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
  • Bezkonkurenčně nejznámější trasou zlatokopů je Chilkoot Trail, legendární zlatokopecký trek na pomezí Yukonu a Aljašky. Když bylo v létě roku 1896 u Bonanza Creeku objeveno zlato, vypukla nejslavnější zlatá horečka všech dob. Honba za bohatstvím hnala na sever nevídané množství lidí, kteří z přístavního městečka Skagway putovali za zlatem Klondiku přes Chilkootský průsmyk. V drsných zimních podmínkách museli překonat desítky kilometrů severskou divočinou.
  • Chilkootský průsmyk se nachází se v nadmořské výšce 1067 metrů a prochází jím státní hranice mezi Spojenými státy americkými (stát Aljaška) a Kanadou (provincie Britská Kolumbie).
  • Zlatá horečka je dávno pryč, ale legendární trasa každoročně láká tisíce outdoorových nadšenců z celého světa. Chilkoot Trail měří 53 kilometrů, prochází přes močály, vlhkým severským pralesem i vysokohorskými suťovisky. Zdolává převýšení přes 1700 metrů a pochod obvykle trvá tři až pět dní.
Amálino údolí na Šumavě

Amálino údolí na Šumavě

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.

Cestou zlatokopů – naučná stezka do Amálina údolí

Cestou zlatokopů – naučná stezka do Amálina údolí

Naučná stezka do Amálina údolí vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými památkami dolování od 14. do 20. století. Stezka je doplněna informačními cedulemi.

Kašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu

Kašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.

Další aktuality

Městské koupaliště v Rokycanech zahajuje sezónu

Sezona na Městském koupališti v Rokycanech startuje ve čtvrtek 1. června 2023. Příprava na sezonu začala již v dubnu, samotné napouštění 24 tisíc kubíků vody z Klabavy pak probíhalo od 21. dubna a trvalo celkem tři týdny. Návštěvníky koupaliště v letošním roce čekají novinky. Přírodní koupaliště o rozloze 12 tisíc metrů čtverečních je druhé největší v České republice a jedno z nejoblíbenějších v západních Čechách. Teplota vody (30 cm pod hladinou) bývá 21,7 °C.
Plzeňský kraj | Zážitky

Nejnavštěvovanější turistické cíle Plzeňského kraje: pivovar Plzeňský Prazdroj, zoo a DinoPark

Prohlédnout si nejnavštěvovanější místa Plzeňského kraje je velmi jednoduché, stačí se vypravit do Plzně! Víte, že plzeňská zoo je druhou nejstarší zoologickou zahradou v ČR? Patří právem také mezi nejnavštěvovanější. Pozornost návštěvníků si zaslouží také historické centrum s katedrálou sv. Bartoloměje, pivovar Plzeňský Prazdroj, historické podzemí a četná muzea a galerie, rodiny s dětmi jistě ocení unikátní Dinopark. Cestovatelská potěšení nejen pro rodiny s dětmi najdete v celém regionu.
Plzeňský kraj | Zážitky

Plzeň čeká Muzejní noc

Láká vás výlet do západočeské metropole a zároveň byste chtěli zažít něco netradičního? Naplánujte si návštěvu na konec května, kdy bude v Plzni probíhat Muzejní noc a své dveře návštěvníkům za tmy otevřou muzea, galerie nebo třeba Semlerova rezidence či Plzeňský Prazdroj. Muzejní noc v Plzni proběhne v pátek 26. května 2023.
Plzeňský kraj | Kultura

50 tipů, kam na výlet v okolí Plzně

Trávíte svůj volný čas v Plzni či v jejím okolí a rádi byste si udělali pěkný výlet k památkám či do přírody, ale nevíte přesně kam? Pak je tu portál Kudy z nudy, který vám vždy rád poradí. Inspiraci najdete v našich tipech pro volný čas v západočeské metropoli i v její bezprostřední blízkosti. Vydat se můžete například na zámky Kozel, Manětín nebo Poběžovice, k návštěvě lákají také majestátní kláštery Plasy a Kladruby. Z přírodních památek byste neměli minout Hromnické jezírko, rezervaci divokých koní u Nýřan anebo údolí Radbuzy. Do tajemného podzemí se dostanete přímo v Plzni a jak vypadá kaolinový důl zjistíte v Nevřeni. S dětmi určitě nevynechejte Zoo Plzeň, sochy zvířat u Blovic nebo kuličkovou dráhu u Čertova kamene.
Plzeňský kraj | Zážitky

Muzea a galerie pro všechny – zábava a poučení v interaktivních expozicích

Přísný zákaz "nedotýkati se" už v našich muzeích dávno neplatí! Naopak v mnoha expozicích je aktivní zapojení návštěvníků dokonce vyžadováno. Nechte se inspirovat našimi tipy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu. Experimentujte s elektřinou, zahrajte si divadlo, vyrobte své nanovlákno, dřevěnou lžíci nebo vlastní klobouk... neboť fantazii a kreativitě se na těchto místech meze nekladou.
Plzeňský kraj | Kultura

Hamernický den v Dobřívi ukáže kovářské řemeslo zblízka

Již tradiční akce regionálního muzea v Rokycanech s ukázkami kovářských prací na unikátním zařízení vodního hamru v Dobřívě se koná vždy třetí sobotu v květnu. Prezentace uměleckých kovářů, platnéřů, zbrojířů, podkovářů zpracovávajících železo a vyrábějících potřeby pro kováře se uskuteční již potřicáté v sobotu 20. května. Po celý den je připraven bohatý kulturní program.
Plzeňský kraj | Památky

V Plzni startuje Rock in Town, festival se pak ukáže v dalších městech

V pátek odpoledne otevírá své brány festival Rock in Plzeň I, od 14 hodin se můžete těšit na rockové kapely na ploché dráze na Borech. Rock in Town se posléze ukáže například v Praze, Brně, Ostravě ale i v menších amfiteátrech na Konopišti, či Lokti. Podívejte s Kudy z nudy, kam vyrazit na pořádný rockový mejdan.
Plzeňský kraj | Kultura

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!
Plzeňský kraj | Letní sporty