Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí
#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

  • Vydáno25. září 2021
Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?
Dvě trasy po stopách zlatokopů a strážců hranic: naučná stezka v okolí Kašperských Hor a Chilkoot Trail mezi USA a Kanadou
naučná stezka v okolí Kašperských Hor
Chilkoot Trail mezi USA a Kanadou
Nejzřetelnější stopy starých hornických prací najdete především v bývalém hlavním zlatonosném poli jižně od Kašperských Hor podél Zlatého potoka. Tady bývala známá Česká nebo Františkova šachta, štoly na Liščím vrchu a také hlavní dědičná štola sv. Jana, která z dolů odváděla vodu. Po rýžování zlata se tu stejně jako leckde jinde na Šumavě – namátkou na Hamerském potoku, Losenici, Ostružné či Otavě –dochovaly sejpy, navršené hromady vytěženého štěrku. Najdete tu také pinky, často sotva zřetelné jámy a příkopy, jimiž dávní horníci sledovali zlatonosné žíly při povrchu, a staré zlaté doly: už ve 14. století jich kolem města pracovalo několik stovek. Jejich zlatý věk ale skončil během druhé poloviny 16. století. Výnosy klesaly, a i přes další, většinou neúspěšné pokusy o obnovení těžby se práce v dolech v 18. století definitivně zastavily.
 

Cestou zlatokopů do Amáliina údolí

S nejzajímavějšími místy vás seznámí 7,5 km dlouhá naučná stezka Cestou zlatokopů. Začíná přímo na náměstí v Kašperských Horách u kostela sv. Markéty a vede na jih kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné k přírodní rezervaci Amáliino údolí. Podél Zlatého potoka vedou dvě naučné stezky, Cestou zlatokopů a stezka Strážců hranice. Mezi skalisky, mokřady, prameništi a hustými lesy v okolí Liščího a Suchého vrchu a na svazích vyvýšenin Spannreifel a Friedlholz narazíte na zbytky starých štol a těžebních jam. Stával tu také železářský hamr, kde se vyrábělo nářadí pro zlatodoly, sirkárna, a poblíž soutoku Zlatého potoka a Losenice pracovaly stoupy na drcení zlatonosného křemene a zlatomlýny.
 

Nádrže, seismická stanice a nedobytné zlato z Naděje

V členitém terénu trasa neobchází všechna důlní díla, občas narazíte na značku naučné stezky (zkřížená kladívka) ukazující ke skalám nebo mimo značenou cestu. Cestou objevíte několik regulačních nádrží, které zabraňují povodním. Ty jsou podstatně mladší než důlní díla, do provozu byly uvedeny až v roce 1933. Ta nejvyšší má hráz vysokou 5,5 metru, u přepadu je 4,5 metru hluboká a je 42 metrů dlouhá.

V místech, kde lesní cesty ústí na silničku lemovanou modrou turistickou značkou, je vidět vchod do 350 m dlouhé štoly Kristina. Od roku 1960 v ní funguje seismická stanice, která je součástí regionální i mezinárodní seismické sítě. Data, která odtud nepřetržitě putují do Geofyzikálního ústavu v Praze a dál do světa, se používají k určení základních údajů o zemětřesení a také ke zpřesnění znalostí o Zemi a procesech, které probíhají pod jejím povrchem. Díky nízké úrovni okolního rušení patří stanice Kašperské Hory k nejcitlivějším seismickým stanicím na světě.

Kousek nad stanicí se nachází ústí novodobé štoly Naděje; geologický průzkum zdejšího ložiska začal v roce 1982 a trval až do roku 1998, kdy byl zakázán. Hlavní chodba štoly měří asi 800 metrů, s těžbou se ale nepočítá.
 

Středověká úpravna rud v Kašperských Horách

Cestou zpět do Kašperských Hor se můžete po neznačených cestách zajít podívat k výklenkové kapli sv. Huberta a k pramenu Vzkříšení v ruině kaple Zmrtvýchvstání Páně Na Prádle. Pojmenování kaple i blízké ulice Na Prádle souvisí se středověkým propíráním zlatonosných písků a křemenných drtí, nicméně kamenná mísa je rozbitá a pramen se volně rozlévá po podlaze.

Poslední zastávkou jsou zbytky středověké úpravny zlatých rud v Krátké ulici; byly odkryty při archeologickém průzkumu v roce 1988. Jádro tvořila dřevěná stavba s kamennou podezdívkou na základech 11,3 x 12,3 metru. Uvnitř stála pražicí pec s klenbou a rozměry 3,6 x 4,2 metru, v níž se zpracovával šedobílý křemen s obsahem zlata. Podle nalezené keramiky úpravna vznikla na přelomu 13. a 14. století a patří tak mezi nejstarší svého druhu na světě.

U úpravny rud stojí poslední informační panel naučné stezky, ovšem se zlatokopy se můžete symbolicky rozloučit až na náměstí u kostela sv. Markéty; podél jeho zdí jsou rozmístěné zbytky starých mlýnských kamenů ze zlatorudných mlýnů.
 

Kudy chodili pašeráci?

Severovýchodním směrem od Kašperských Hor přes Řetenice, Ždánov, Pustý hrádek a hrad Kašperk vede další okružní naučná stezka Strážců hranic. Měří 17 km, zaměřuje se na historii ostrahy drsného pohraničí jihozápadních Čech a její osou je linie objektů lehkého opevnění československé armády ze třicátých let 20. století. Seznámíte se také v historií ostrahy hranice od středověku po současnost, s věčnými souboji pašeráků a finanční stráže a v neposlední řadě s krásnou šumavskou krajinou.
 

Víte, že?

  • Odvodňovací štoly často měřily stovky metrů i několik kilometrů. Dědičné se jim říkalo proto, že jejich ražba se táhla několika generacemi.
  • Vztah k rýžování a těžbě zlata a dalších kovů prozrazují u řady šumavských a pošumavských měst a městeček městské znaky s vyobrazením hornických artefaktů. Týká se to Kašperských Hor stejně jako Hor Matky Boží či Vodňan.
  • Kromě naučné stezky se s těžbou zlata a zlatonosnými revíry můžete seznámit v expozici Muzea Šumavy v Kašperských Horách.
  • Bezkonkurenčně nejznámější trasou zlatokopů je Chilkoot Trail, legendární zlatokopecký trek na pomezí Yukonu a Aljašky. Když bylo v létě roku 1896 u Bonanza Creeku objeveno zlato, vypukla nejslavnější zlatá horečka všech dob. Honba za bohatstvím hnala na sever nevídané množství lidí, kteří z přístavního městečka Skagway putovali za zlatem Klondiku přes Chilkootský průsmyk. V drsných zimních podmínkách museli překonat desítky kilometrů severskou divočinou.
  • Chilkootský průsmyk se nachází se v nadmořské výšce 1067 metrů a prochází jím státní hranice mezi Spojenými státy americkými (stát Aljaška) a Kanadou (provincie Britská Kolumbie).
  • Zlatá horečka je dávno pryč, ale legendární trasa každoročně láká tisíce outdoorových nadšenců z celého světa. Chilkoot Trail měří 53 kilometrů, prochází přes močály, vlhkým severským pralesem i vysokohorskými suťovisky. Zdolává převýšení přes 1700 metrů a pochod obvykle trvá tři až pět dní.
Amálino údolí na Šumavě

Amálino údolí na Šumavě

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Naučná stezka strážců hranice okolím Kašperských Hor

Projděte se po krásné šumavské krajině, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic. Okružní naučná stezka o cekové délce 19,5 km vede na trase Kašperské Hory, Amálino údolí, Řetenice, Ždánov, hrad Kašperk a zpět do Kašperských Hor.

Cestou zlatokopů – naučná stezka do Amálina údolí

Cestou zlatokopů – naučná stezka do Amálina údolí

Naučná stezka do Amálina údolí vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými památkami dolování od 14. do 20. století. Stezka je doplněna informačními cedulemi.

Kašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu

Kašperskohorská Zlatá stezka – z Kašperských hor na Kvildu

Horní (Kašperskohorská) Zlatá stezka je nejmladší trasou Zlaté stezky. Vede z Kašperských hor přes Horskou Kvildu, Kvildu, na Freyung a dále do Pasova. Byla vybudována z příkazu krále Karla IV v roce 1356 jako část zamýšlené dálkové obchodní cesty z Čech přes Salzburg až do Benátek.