Rekordmanem co do velikosti je
obří trpaslík v
Hořicích, čtyřmetrová pískovcová miniatura na
návrší Mohejlík; dobře ho uvidíte z auta či autobusu při jízdě po silnici z
Hradce Králové do
Jičína.
Obří trpaslík, jehož autorem je sochař
Kurt Gebauer, je sestaven z osmačtyřiceti pískovcových hranolů a díky špičaté čepičce dosahuje do výšky 11 metrů. Váží přibližně 200 tun, dokončen byl v říjnu 2022 a mělo by se jednat o
největšího zahradního trpaslíka na světě. Pozemek, kde
Obří trpaslík stojí se nachází poblíž starého vjezdu do
Hořic, u hlavní silnice ve směru od
Hradce Králové na
Jičín.
Obří trpaslík a Trpasličí hrad v zoo v Ústí nad Labem
Říkáte si, že by zahradní trpaslík měl vypadat jinak? Pak se musíte vypravit do
Ústí nad Labem, kde je v areálu
ústecké zoo k vidění nejenom
pomník ústeckých trpaslíků v podobě obřího a barevného zahradního trpaslíka, ale také Trpasličí hrad. Ten je pozůstatkem po předchůdkyni dnešní zoologické zahrady,
ptačí rezervaci zvané Lumpepark. Vybudoval ji milovník přírody
Heinrich Lumpe, z nejrůznějších dobových atrakcí a pohádkových zákoutí se dochoval právě jen
Trpasličí hrad. Na různých místech
zoo ale najdete informační panely s dobovými fotografiemi a uvidíte, jak to v dnešní zoo kdysi vypadalo.
Pokud to do
Ústí nad Labem nemáte moc daleko, vyplatí se také hlídat si program městského
Muzea. Ve městě totiž kdysi působila
továrna na keramiku rodiny Mareschů, která chrlila zahradní trpaslíky do celého světa. Muzeum pravidelně pořádá výstavy o historii trpaslíků, řadu z nich má i ve svých sbírkách.
Za trpaslíky do skal a do podzemí
Hledáte pěkný cíl pro
výlet s dětmi? Vydejte se počítat pohádkové mužíčky k
Trpasličí skále v
Českém Švýcarsku. Do skal nad silnicí z
Rynartic do
Jetřichovic vedou strmé dřevěné nebo do skal vysekané schůdky, a když vylezete až nahoru, měli byste najít všech sedm trpaslíků i se Sněhurkou. Jak prozrazuje informační panel, do skal je v letech 1870–1903 vytesali
Eduard Vater a jeho syn
Ernst, podle jiné verze se ale prvních pět skřítků se skalách poschovávalo už o pár desítek let dřív. Ať už je to jakkoliv, najít je všechny je celkem zábavná hra. Místní se o trpasličí havěť dodnes starají, reliéfy pravidelně čistí a znovu barví.
Větší děti určitě úkol splní raz dva, a tak se s nimi můžete vydat ještě o kousek dál, třeba do
Pavlínina údolí, kde objevíte
Rusalčinu jeskyni – dokonce i Rusalkou, která se tu spokojeně houpá na houpačce přímo nad hladinou.
Trpaslíky kovající zbraně pro vojsko
blanických rytířů objevíte v
jeskyni Klácelka na
Kokořínsku, jen kousek od slavných
Čertových hlav. Trpaslíky si rovněž jako jedno z témat pro výzdobu
Malovaného sklepa v
jihomoravském Šatově vybral místní lidový umělec
Maxmilian Appeltauer.
Trpaslík z lázní Poděbrady
Oblíbeným místem hostů
lázní Poděbrady je více než sto let starý
lázeňský park s
kolonádami, sochami a několika
prameny, lemovaný lázeňskými
hotely,
kavárnami a
cukrárnami. Dva nejznámější symboly poděbradských lázní objevíte ve střední části parku před
lázeňským domem Libenský:
květinové hodiny doplňuje
trpaslík, který kladívkem odbíjí čas na plechovou muchomůrku.
Květinové hodiny prý kdysi viděl správce poděbradské hydroelektrárny pan Novotný při návštěvě saské Žitavy a vzápětí s pomocí několika přátel sestavil podobné hodiny i pro
Poděbrady.
Záhy je doplnil
trpaslík, v roce 1936 obyčejný, o
dva roky později litinový, zhotovený firmou ze
Svratky. Celé roky stával přímo u květinových hodin, v roce 1960 ale někoho napadlo, že trpaslík je kýč, který se
neslučuje s představami o míru a pokroku, a tak na dlouho zmizel. Figurka se vrátila až v roce 1997, ale v současné době na něj není přímo od hodin vidět, je
ukrytý za nimi v
malém lesíku. Zato ho uslyšíte odbíjet:
bušením kladivem do muchomůrky poctivě odměřuje každou čtvrthodinu.
Trpaslíci z hradů a zámků
Když se na přelomu 19. a 20. století tradiční měšťanská kultura střetla s moderní kulturní avantgardou, z trpaslíků se stal symbol kýče. Přitom je vytvářel už
barokní sochař Matyáš Bernard Braun: prohlédněte si jeho sošky v
zámecké zahradě v
Novém Městě nad Metují. Další trpaslíky objevíte v
zahradě na
zámku Lysice, kde představují jednotlivé měsíce, do
trpasličího světa patří i
skřítek Gottstein z
hradu Loket.
Kamenné
trpaslíky coby
hudebníky a zahradníky objevíte také na
zámku Velké Losiny. Část vyrobil pro výzdobu zámeckého parku barokní sochař
Jiří Antonín Heinz, jiní pocházejí z
vídeňské dvorní manufaktury. Původně stávali na kaskádě u severní vstupní brány, ale už za Lichtenštejnů byla většina z nich zničena a zbylo jich jen pár.
Nejlepší trpasličí doupata
Možná trpaslíky oželíte a dáte přednost výletu do
přírody – a proč si nevybrat některé z míst, kde pidimužíci podle pověstí žili? Mohou to být třeba
Krtské skály na
Rakovnicku, poměrně rozsáhlé zalesněné území se spoustou opuštěných lomů, skal a balvanů. S trpaslíky je spojená i minulost
Bílých kamenů v
Lužických horách, anebo
štoly Zwergloch alias Trpasličí sloje nad
rybníkem Trpaslík kousek od
Jihlavy. Není těžké si pidimužíky představit jako obyvatele téměř neznámého
Trpasličího města v
Chřibech anebo o něco známějších
Skalek skřítků kousek od
Karlových Varů, další doupě by mohlo být někde ve
Frymburku – to poctivě střeží
kamenný trpaslík na náměstí.