Vzácné gobelíny, starobylé kožené tapety s vytlačovaným vzorem nebo vyřezávané postříbřené lustry ze severní Itálie: to všechno uvidíte při prohlídce interiérů
renesančního zámku ve
Velkých Losinách. Stojí na jižním okraji stejnojmenné obce v
údolí řeky Desné (i když přímo kolem zámku protéká jiná
říčka jménem Losinka) a rozhodně stojí za prohlídku zblízka: hlavní zámecký poklad,
nadýchané trojpodlažní renesanční arkády, jsou totiž dovedně skryté za nižšími budovami. Kdo je chce vidět, musí na nádvoří!
Zámek Velké Losiny: renesanční krása
Právě díky
arkádám na třech křídlech takzvaného vysokého zámku se
zámek Velké Losiny řadí k
nejkrásnějším ukázkám moravské renesanční architektury. V pozdně renesančním stylu nechal přestavět starou vodní tvrz Jan Žerotín, a to během 16. století. Sídlo bez úhony přežilo třicetiletou válku, takže při prohlídce můžete vidět
autentické, ojediněle zachovalé interiéry zdobené výjimečnou kolekcí gobelínů a kožených tapet. Za zmínku stojí také
nejstarší dvousedadlová nosítka na světě, zámecká knihovna, sbírka zbraní, kaple anebo
tři metry vysoká kamna z barevně glazovaných reliéfních kachlů. Pocházejí z konce 16. století a údajně jde o
nejstarší kachlová kamna na Moravě a třetí nejstarší v celém Česku. A zajímavost? Na rozdíl od jiných zámků se Velkým Losinám vyhnula modernizace, takže do renesančních interiérů nebyla nikdy zavedena elektřina. Občas v letních měsících tu proto pořádají
oblíbené večerní prohlídky s baterkou.
Nízký zámek a Lichtenštejnská zahrada
Kde je „vysoký zámek“, tam se dá očekávat i nižší protějšek. Trojkřídlý areál s trojpodlažními arkádami skutečně doplňují tři křídla „nízkého zámku“, kam vás zavede
druhý prohlídkový okruh. Ten je věnovaný
Lichtenštejnům, kteří panství koupili v roce 1802. V nízkém zámku jsou k vidění
rokokové pokoje vybavené původním historickým nábytkem, pokoje zařízené ve stylu biedermeieru, koupelny z přelomu 19. a 20. století, a nakonec
unikátní kuchyně z počátku 20. století, dochovaná rovněž v původní podobě.
Zámecký areál dotváří
empírový letohrádek, salla terrena a zdaleka viditelná
osmiboká šestipodlažní věž s hodinami. Původní renesanční zahrada a její pozdější barokní verze s geometricky tvarovanými stromy i keři, umělým vodopádem, čínským altánem a dalšími exotickými kousky,
inspirována královskými zahradami ve Versailles, se nedochovala. Lichtenštejnové nechali okolí zámku upravit jako anglický park, staré časy tak připomíná jen
několik soch včetně neobvyklých trpaslíků.
Trpaslíci ze zámeckého nádvoří
Málo známou losinskou kuriozitou jsou
kamenní trpaslíci, které najdete rozestavěné ve výklencích na
zámeckém nádvoří. Některé v letech 1736–1740 pro výzdobu zámeckého parku zhotovil
barokní sochař Jiří Antonín Heinz, jiní pocházejí z
vídeňské dvorní manufaktury. Postavičky, které měří od 100 do 140 centimetrů, představují hudebníky a zahradníky. Původně trpaslíci stávali na malé, šestistupňové kaskádě u severní vstupní brány. V zahradě bývala i velká kaskáda s ozdobnými vázami a dalšími sochami, ale za Lichtenštejnů byla většina soch zničena, některé byly rozprodány a zbylo jich jen pár – mimo jiné právě trpaslíci, o které zřejmě nikdo nestál.
Ozvěny honu na čarodějnice
Temné časy prožíval
zámek Velké Losiny v 17. století, kdy se v
Jeseníkách a jejich podhůří rozhořel
hon na čarodějnice. V roce 1678 na panství Žerotínů tehdejší
hraběnka Angelina Sybila Galle pozvala
inkvizitora Františka Jindřicha Bobliga z Edelstadtu. Procesy trvaly až do devadesátých let a na hořících hranicích skončily stovky nevinných lidí. Kronikou temných příběhů je
kniha Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, která se později stala předlohou pro
stejnojmenný film Otakara Vávry.
Jednou z prvních obětí byla
Barbora Göttlicherová, tehdejší majitelka slavné
ruční papírny. Zajděte se tam podívat:
ruční papírna ve Velkých Losinách je jedním z posledních evropských svědků starého papírnického řemesla. Rozhodně to není nudné muzeum: v úvodní části se seznámíte s historií výroby papíru, velká část prohlídky ale prochází přímo
manufakturou, kde budete výrobní proces sledovat krok za krokem. S
Velkými Losinami se pak můžete rozloučit v
Termálním parku;
areál s přírodní termální vodou nabízí pět vnitřních a čtyři venkovní bazény, nechybí ani sauny a vodní atrakce.
Hrad Wawel, renesanční arkády a tapiserie
Hrad Wawel v krásném historickém městě Krakově je národním symbolem Polska. Nejnavštěvovanější polský hrad, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, byl více než 500 let sídlem polských králů a symbolem politické moci a kulturním centrem zůstal i poté, co se hlavní město přesunulo z Krakova do Varšavy.- Co má společného se zámkem Velké Losiny? Především působivé arkádové nádvoří, ale také sbírky tapiserií a zbraní. K vidění je tu například Szczerbiec, korunovační meč polských králů, anebo zbraně, s nimiž se v roce 1410 bojovalo ve slavné bitvě u Grundwaldu.
Další lákadlem je skála pod hradem, spojená s pověstí o založení Krakova. Na západní straně pahorku najdete vchod do jeskyně, v níž se kdysi usadil drak; porazil ho princ Krak, z jehož jména pak vznikl název Krakov. Drak je tu dodnes: bronzový a šest metrů vysoký. Navíc pro nadšené cestovatele mají v Krakově pěknou vychytávku: když pošlete SMSku, drak chrlí oheň.
Co nesmíte v Krakově vynechat? Například Rynek s historickou tržnicí zvanou Sukiennice, obraz Dámy s hranostajem od malíře Leonarda da Vinci v Muzeu Czartoryských nebo procházku starou židovskou čtvrtí Kazimierz.