Úvod > Výlety > Výpravy za kuriozitami > Kuriozity a legrácky města Brna

Kuriozity a legrácky města Brna

O sochách a artefaktech, které se během posledních let objevily na různých brněnských náměstích a prostranstvích, si můžete myslet cokoliv, ale na stavební legrácky si tohle město potrpělo i dřív. Kdo nevěří, měl by se přijet podívat na kostelní věž a mužíčka s holým zadkem nebo na dům s trpaslíky.

Kde bydlí brněnský drak?

Brněnský drakZřejmě nejstarším žertíkem středověkých stavitelů v Brně je ohnutá věžička na ozdobném portálu Staré radnice. Pověst vypráví, že když mistr Pilgram nedostal za svou práci pořádně zaplaceno, prostřední vížku záměrně zkřivil. Pravděpodobnější je ovšem verze, že šlo o pouhou drobnou stavební hříčku pozdní gotiky. Rozhodně se sem zajděte podívat, portál totiž zdobí průjezd ve věži radnice, kde je pod stropem zavěšený proslulý brněnský drak.
 

Hanbář od sv. Jakuba

Ze všech míst nejméně by sochu s holým zadkem člověk čekal na středověkém kostele – ne tak v Brně, kde drobná postavička vystrkuje zadnici na všechny kolemjdoucí z jižního okna věže chrámu sv. Jakuba. Podle pověsti tak prý německy hovořící Brňané vyjádřili tichý názor na českou konkurenci z katedrály na Petrově. Fotografové zase tvrdí, že skutečnost je ještě lepší a že jde o souložící dvojici. Ať tak či onak, tohle nikde jinde v Česku neuvidíte.
 

Dům s trpaslíky

V Brně najdete dokonce i trpaslíky, a to v místech, kde byste je nečekali. Stačí obejít kostel sv. Jakuba ze severní strany a podívat se zespodu na dům na nároží Jakubského náměstí a Běhounské ulice; trpaslíci v červených čepičkách podpírají arkýř v prvním patře.
 

Brněnský orloj

Brněnský orlojJezdí se na něj dívat celé Česko, ale čas z brněnského orloje na náměstí Svobody vyluští jen málokdo, například ten, kdo vyhledá pomoc na blízkém informačním panelu. Černou plastiku, která má tvarem připomínat nábojnici, vytvořili sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník. Symbolicky má připomínat, že Brno za třicetileté války se ctí odolalo několikanásobné švédské přesile. Každý den v 11 hodin, kdy v Brně zvoní poledne, z orloje vypadne skleněná kulička; ta připomíná legendu o švédském generálovi, který prý mohl být zabit jen skleněnou kulkou. Dojděte si ji chytit!
 

Pocta Edisonovi

Malinovského náměstí ozdobila před několika lety socha Pocta Edisonovi od Tomáše Medka. Obří žárovky z kovové sítě připomínají návštěvu vynálezce T. A. Edisona, jehož firma projektovala elektrické osvětlení Mahenova divadla. Šlo o první elektricky osvětlené divadlo v Evropě a čtyři propletené žárovky doplňují do dvou tisíc 1 996 zbývajících, které Edisonova společnost instalovala v divadle.
 

Spravedlnost

SpravedlnostSochu před budovou Nejvyššího správního soudu na Moravském náměstí její autor Marius Kotrba vysvětluje slovy, že spravedlnost je záležitost těžká a zároveň křehká. Postava spravedlnosti nevládne, ale potýká se s ní, a proud vody ji zespodu nadzvedává, někdy zlehka, jindy silou. Brňané sochu nazývají mnohem výstižněji Exekutor zabavující televizi.
 

Markrabě Jošt aneb Odvaha

U Místodržitelského paláce na Moravském náměstí stojí socha Jaroslava Róny. Má symbolizovat moravského markraběte Jošta Lucemburského a zároveň Odvahu, a tak ji autor pojal odvážně. Brňané jí však důvěrně říkají Žirafa; v lepším případě. V horším je to Smetištní stvůra nebo Žirafa ze šroťáku. Leckdo ji také fotografuje zespoda, odkud koňská hlava vypadá jako pánské přirození. Humor nechtěného, dušuje se sochař.

Odvaha uzavírá kvarteto Platónových ctností, Spravedlnost, Odvahu, Mírnost a Prozíravost, které mají svůj odraz v architektonickém ztvárnění prostoru. Alegorií Mírnosti je fontána připomínající říční proud od Petra Hrůši, Prozíravost má podobu plastického modelu Brna a situace v letních měsících 1645, tedy v době neúspěšného obléhání města švédskými vojsky.
Celý popis