Úvod > Aktuality > Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Českého a Saského Švýcarska

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Příroda

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Českého a Saského Švýcarska

Vydáno 21. července 2021

Magické místo, v každém ročním období trochu jiné, ale pořád kouzelné, to je České Švýcarsko. Anebo České a Saské současně? Tentokrát se do oblíbené krajiny plné skal, strží a romantických výhledů podíváme trochu podrobněji a kromě deseti nejoblíbenějších míst oblasti České Švýcarsko na naší straně zabrousíme i za hranice, do německého národního parku Saské Švýcarsko. Schválně, jestli byste žebříček TOP 10 míst sestavili stejně jako my na portálu Kudy z nudy?

5/5 (1 hodnocení)

1. Pravčická brána, symbol národního parku

Symbolem a nejnavštěvovanějším místem národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána. Zblízka se dokonce zdá mnohem větší, než jaké jsou její nejčastěji uváděné rozměry: rozpětí téměř 27 metrů, výška klenby 16 metrů a šířka sedm až osm metrů. Po oblouku se sice už dávno nechodí, ale nakonec pod nohy si stejně nevidíme a v okolí je řada krásných vyhlídek, které tenhle zážitek vynahradí. V areálu je kromě samotné brány malebný výletní zámeček Sokolí hnízdo se stylovou restaurací a galerií krásných fotografií. Chcete se vyhnout návalu a vychutnat si návštěvu největšího pískovcového skalního mostu v Evropě v klidu? Pak se na cestu z Hřenska anebo z Mezní Louky po romantické Gabrielině stezce vydejte co nejdřív ráno, anebo výlet odložte na dobu mimo hlavní sezonu.

2. Plavba soutěskami u Hřenska

Totéž platí pro plavby soutěskami na řece Kamenici u Hřenska. Edmundova (dříve Tichá) a Divoká soutěska na řece Kamenici jsou přístupné pouze na pramicích, ale zážitkem je už jen samotná cesta k soutěskám: vede po břehu řeky po chodníčcích, můstcích a lávkách, navíc skrz několik skalních tunelů. Edmundova soutěska je dlouhá 960 metrů (a přibližně v polovině cesty vás pobaví umělý vodopád, spouštěný pomocí ocelového lanka), Divoká soutěska měří 450 metrů. Pramice plují obousměrně po proudu i proti němu, vyplouvají denně od dubna do října a cestou vás budou bavit převozníci s vtipným a zajímavým výkladem.

3. Dolský mlýn a Ferdinandova soutěska

Panenská plavba soutěskami se prý odehrála v roce 1877, kdy se pět dobrodruhů v hřenské hospodě U zeleného stromu vsadilo, že divokou, tajemnou a nebezpečnou Kamenici zdolají na vorech. Vypluli od Dolského mlýna od soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, z míst, kterým se tenkrát říkalo Konec světa, a skutečně se bez úhony dostali až do k Hřenska. Po roce 1881 na lodičkách začalo jezdit i Ferdinandovou soutěskou mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem; ten nějakou dobu sloužil jako výletní restaurace, po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. Zahrál si ale v řadě filmových pohádek, znáte ho například z Pyšné princezny. Dnes je to kouzelné a odlehlé místo, brzy ráno nebo později odpoledne dokonce můžete zažít vzácný okamžik, kdy tu kromě vás nebude ani noha.

4. Jetřichovické vyhlídky

Ještě v 18. století bylo České Švýcarsko neprobádaná divočina, jeho krásy postupně odhalovali první výletníci až v době romantismu. V polovině 19. století pak vznikly za podpory rodiny Kinských krásné, původně lovecké stezky v Jetřichovických skalách s vyhlídkami na ostrých skalnatých štítech. Do zdánlivě nepřístupných míst se dostanete docela snadno, z Jetřichovic od informačního centra po naučné stezce Jetřichovické stěny. Nejprve dojdete na Mariinu vyhlídku s vyhlídkovým altánem připomínajícím orlí hnízdo, poté k Vilemínině stěně, na závěr na vás čeká Rudolfův kámen. Pozor, terén je podle očekávání náročnější, spousta schodů a úzkých cest ve skalách, ale nic, co by průměrně zdatný turista neměl zvládnout. Zpět se můžete vracet třeba přes louku na Tokáni a po žlutě značené trase kolem skalního hradu Falkejštejn.

5. Tiské stěny

Podobně jako národní park České Švýcarsko je i skalní město Tiské stěny součástí Děčínské vrchoviny: ta, bráno od západu k východu, u Tisé začíná a u Krásné Lípy končí. Skalním městem s řadou bizarních útvarů procházejí dvě prohlídkové trasy Velké a Malé stěny, obě propojuje naučná stezka. Pískovcové skály jsou poctivě očíslované i pojmenované, líbit se vám budou i vyhlídky do okolí. Společně se sousedními Rájeckými a Ostrovskými skalami jsou Tiské stěny tradiční oblastí pískovcového horolezectví; první sportovní výstupy na vrcholky skal se tu odehrály už na začátku 20. století.

6. Labské pískovce, kaňon Labe a vyhlídka Belveder

Vůbec nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až 300 metrů vysokými skalními stěnami se táhne od Děčína do Hřenska. Impozantní skalní hradbu si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, i z palub výletních lodí. Nejkrásnější vyhlídku z výšky 130 metrů do hlubin kaňonu nabízí Belveder u obce Labská Stráň, nejstarší upravená vyhlídka Českého Švýcarska: v roce 1711 ji nechal zřídit postavit František Karel Clary-Aldringen.

7. Stará plynárna v Hřensku

Při procházce Hřenskem se zajděte podívat ke Staré plynárně. Překrásný kamenný dům z roku 1905 je na první pohled neviditelný, schovává se totiž v úzkém bočním údolí. Kdysi skutečně sloužil jako plynárna na acetylenový plyn a místo pro jeho stavbu nebylo zvoleno náhodně: kdyby plynárna vybuchla, neohrozila by domy v okolí. Plynárna nyní slouží jako penzion a restaurace.

8. Malá Pravčická brána

Podobné jméno, stejný původ, ale na rozdíl od velké Pravčické brány se na Malou Pravčickou bránu můžete podívat i pěkně shora: na vyhlídku na jejím oblouku vedou strmé kovové schůdky se zábradlím. Z Mezní Louky to k ní jsou přesně tři kilometry, o kousek dál v lese se ukrývá skalní hrad Šaunštejn. Kdysi se tu usadili loupežníci, proto se mu také říká Loupežnický hrádek neboli Loupežák.

9. Děčínský Sněžník

Králem našich stolových hor je Děčínský Sněžník s nadmořskou výškou 723 metrů. Jeho vrchol tvoří rozlehlá tabule s rozměry 1 600 x 600 metrů. Z jejích okrajů, například z Drážďanské vyhlídky na severním okraji plošiny, se otvírají fantastické výhledy na Lužické hory a národní park České Švýcarsko. O kousek dál objevíte výletní restauraci s vyhlídkovou terasou, nedaleko pak stojí kamenná rozhledna, jedné z nejstarších u nás. V roce 1864 ji nechal postavit hrabě František Thun podle plánů architekta Hanela, původně jako triangulační bod.

10. Kyjovské údolí a pozvánka do zimní ledové pohádky

Tip na procházku Kyjovským údolím možná využijete až v zimě: v údolí říčky Křinice mezi obcí Kyjov a zaniklou osadou Zadní Doubice a v údolích Brtnického a Vlčího potoka každoročně v zimě vzniká ledová výzdoba. Například v Jeskyni víl vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí ze stropu i ze dna, objevují se i ledové záclony a další tvary, takže jeskyně připomíná podzemí s klasickými krápníky. Podobná ledová výzdoba v podobě lahvovitých ledových útvarů bývá i pod dalšími skalními převisy.

Procházka Kyjovským údolím je ale skvělá v každé roční době, navíc se sem můžete vydat i s kočárkem nebo vozíkem handicapovaného turisty. A poradíme vám jeden tip na hezké místo: když v Kyjově místo do údolí zamíříte ke staré škole a půjdete dál uzounkou stezkou kolem starého hřbitova, dojdete až na Kinského vyhlídku. Výhledu do údolí už sice většinou brání vysoké stromy, ale čekají vás tu romantické klikaté pěšiny, žebříky a skalní schůdky.

Malé nahlédnutí za hranice: národní park Saské Švýcarsko

Krásná krajina Hřenskem nekončí: když překročíte hranice, zjistíte, že v Německu přehlídka zajímavých míst pokračuje. Vysoko nad údolím se tyčí pevnost Königstein, v Bad Schandau mají pěkný historický výtah, s romantickou krajinou dokonale ladí vyhlídka Bastei, respektive kamenný most Basteibrücke a torzo hradu Neurathen bezmála dvě stě metrů nad hladinou Labe. Pěší láká rozsáhlý pískovcový hřbet Schrammstein s několika značenými trasami a spoustou vyhlídek, po Amselsee u městečka Kurort Rathen se svezete na lodičkách i na šlapadlech, a legendou je i takzvaná Křinická tramvaj / Kirnitzschtalbahn, která z Bad Schandau jezdí po osm kilometrů dlouhé trati k vodopádu Lichtenhainer Wasserfall. Známé stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone či vrch Große Winterberg, tedy výrazné dominanty na německém území, uvidíte i z mnoha vyhlídkových míst od nás.

Zřícenina Brtnický hrádek neboli Loupežnický hrádek v Českém Švýcarsku

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků a 12 km západně od Rumburka, se klenou nevelké stopy a zbytky strážného skalního Brtnického hrádku.

Přeshraniční stezka Horní Poustevna – Langburkersdorf

Turistická sezona v Českém Švýcarsku začala v roce 2018 otevřením nově značené přeshraniční stezky. Přecházet volně hranice lze mezi Horní Poustevnou a Langburkersdorfem.

Pravčická brána – symbol Národního parku České Švýcarsko

Pravčická brána je jedna z nějvětších přirozených skalních bran na našem kontinentu. Její rozměry jsou úctyhodné, přesto se při pohledu z blízka zdají býti ještě větší.

Soutěsky Kamenice – Edmundova a Divoká soutěska v Českém Švýcarsku

V srdci Národní parku České Švýcarsko zažijete projížďku na pramici, a to v Edmundově nebo Divoké soutěsce. Nad soutěskami vystupuje řada skal se zajímavými útvary. Divoká soutěska představuje nejcennější a nejzachovalejší část NP České Švýcarsko.

Příběh lesů Českého Švýcarska – první virtuální stezka v Českém Švýcarsku

Historicky první virtuální naučná stezka v Národním parku České Švýcarsko se zabývá historií vývoje lesních společenstev, popisuje druhy stromů a změny ve složení lesa, ke kterým došlo zásahy člověka. Dozvíte se tak zajímavosti nejen z historie, ale hlavně přírody Českého Švýcarska.

Köglerova naučná stezka Krásnolipskem – nejstarší naučná stezka v Čechách

Při procházkách tichými lesy na západ od Krásné Lípy, můžete narazit na očíslované informační tabule s poučnými texty. U mnohých z nich si nelze nevšimnout nápaditých pomůcek či odpočinkových míst. Jedná se o Köglerovu naučnou stezku Krásnolipskem, nejstarší přírodovědnou naučnou stezkou v Čechách.

Naučná stezka Růžová

Naučná stezka Růžová prochází územím Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Jedná se o okružní trasu na které se dozvíte zajímavosti z přírody a bohaté historie nádherné krajiny mezi obcemi Růžová a Jetřichovice.

Gabrielina stezka – nejoblíbenější turistická trasa Českosaského Švýcarska

Tradiční promenádní cesta spojuje Pravčickou bránu s Mezní Loukou. Byla pojmenována podle sestry knížete Edmunda Claryho-Aldringena, průkopníka zdejší turistiky. Stezka vede po úpatí Křídelních stěn nejkrásnějšími partiemi Českého Švýcarska.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Naučná stezka Jetřichovické stěny – procházka Českým Švýcarskem

Osmikilometrová naučná stezka provádí návštěvníky přes trojici známých vyhlídek z Jetřichovic okolo skalního hrádku Šaunštejn do Vysoké Lípy. Na 16 zastaveních turisté získají vhled do kulturně-historických i aktuálních přírodních témat.

Kyjovské údolí – romantika v kaňonu Křinice

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Národní park České Švýcarsko – patří k nejkrásnějším místům v Evropě

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1.1.2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od října 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Mariina vyhlídka v Českém Švýcarsku

Vyhlídkový altánek na Mariině skále je jedním z nejznámějších turistických cílů v Jetřichovických stěnách a stal se také jedním ze symbolů Českého Švýcarska. I když byla dřevěná stavba mnohokrát zničena bleskem, stále zdobí v různém provedení Mariinu vyhlídku již více než 150 let.

Děčín

Děčín se rozkládá v široké kotlině na obou březích Labe. Z jedné strany se tyčí monumentální zámek, z druhé skála zvaná Pastýřská stěna s výletní restaurací. Severně od města se řeka zavrtává do pohádkové krajiny Labských pískovců, v okolí objevíte také řadu rozhleden v čele s Děčínským Sněžníkem.

Hřensko

Historie někdejší dřevařské osady, která vyrostla v kaňonu Labe u jeho soutoku s říčkou Kamenicí sahá do počátku 15. století. Dnes je Hřensko vstupní bránou do národního parku České Švýcarsko a zároveň se 115 metry nadmořské výšky nejníže položenou obcí v Česku.

Jetřichovice

Jako jedno z turistických center národního parku České Švýcarsko mají Jetřichovice o popularitu postaráno. Jetřichovické stěny jsou známá oblast plná pískovcových skalních měst i samostatně stojících věží s vyhlídkami. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála.

Mikulášovice

Město ve Šluknovském výběžku znají ti, kteří jezdí obdivovat přírodní krásy národního parku České Švýcarsko. Tady se rovněž zrodil nožík zvaný rybička s rukojetí ve tvaru ryby: připomíná místní nožířské tradice a zároveň zve na prohlídku nožířského muzea.

Dolský mlýn v Českém Švýcarsku

Romantický Dolský mlýn neleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, přibližně 1,5 km od obce Kamenická Stráň a 3 km od obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko.

Malá Pravčická brána

Malá Pravčická brána je přírodní skalní oblouk, která stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Výlet po stopách H. Ch. Andersena

Růžovému vrchu (619 m), nejvyššímu vrcholu v národním parku České Švýcarsko, místní neřeknou jinak než Růžák. Pro jeho tvar, mohutnost a dominantní postavení v krajině bývá také nazýván „Děčínská Fudžijama". Víte, že mu tohle přízvisko prý dal dánský pohádkář H. Ch. Andersen?

Přírodní rezervace Světlík u Krásné Lípy

Světlík je zaniklá osada ležící asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. U osady je velký stejnojmenný rybník, který dříve sloužil k rekreaci a dnes je chráněným hnízdištěm vodního ptactva.

Ferdinandova soutěska

Soutěska se nachází mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Je lemována působivými skalními stěnami, které dosahují výšky až 80 metrů.

Přírodní památka Meandry Chřibské Kamenice

Říčka Chřibská Kamenice patří se svými meandry mezi skvosty národního parku České Švýcarsko. Jedná se o přírodní památku, která se nachází mezi obcemi Srbská Kamenice a Všemily.

Růžovský vrch v Českém Švýcarsku – Děčínská Fudžijama

Růžovský vrch si díky své mohutnosti, kterou dominuje zdejší krajině, vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama. Lidově se mu říká jednoduše Růžák. Podobnost se vzdáleným asijským vulkánem dokládá nejen majestátní vzhled, ale také společný, sopečný původ.

Řeka hřenská Kamenice

Hřenská Kamenice pramení v Lužických horách, teče Kytlickou vrchovinou a u České Kamenice přitéká do Krušnohorské soustavy. Právě nedaleko Hřenska protéká nádhernými soutěskami, za Hřenskem ústí do Labe. Vodákům je díky národnímu parku plavba po řece zakázána.

Růžová vyhlídka u Děčína v Českém Švýcarsku

Růžová vyhlídka (432 m n. m.) se nachází v Růžovém hřebeni nedaleko Děčína nad údolím Labe a poskytuje pohled na Růžový hřeben, Děčínský Sněžník a Velký Zschirstein.

Stezka loupežníka Vildy v Jiřetíně pod Jedlovou

Putování loupežnickou stezkou nás nadchne svou pestrostí, přírodními i historickými zajímavostmi a překrásnými výhledy. Na cestu se můžete vydat také s kočárkem.

Trpasličí skála v Českém Švýcarsku

Najděte sedm trpaslíků důmyslně vysekaných ve skále! Možná to zní lehce, ale úkol to není až tak snadný. Nechybí samozřejmě ani Sněhurka.

Vlčihorská zahrada

Vlčihorská zahrada je veřejná botanická zahrada se zaměřením na léčivé i užitkové rostliny. Výsadba se zaměřuje na rostliny aromatické, které mají své využití v aroma terapii a staré místní druhy rostlin.

Kyjovský hrádek v Českém Švýcarsku

Kyjovský hrad je 40 metrů vysoký skalní ostroh s pozůstatky dávného osídlení. Místo je dobře chráněno strmými skalními stěnami a skalními průrvami. Koncem 19. století byl k tomuto místu usnadněn přístup kyjovským horským spolkem vytesáním spousty schůdků.

Další aktuality

1.8.
2021

Výlety plné popela a lávy: jak dobře znáte naše sopky?