20 tipů na výlet za stavbami architekta Jana Kotěry

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

Hotel – restaurant Chateau Kotěra je lahůdkou pro všechny, kdo milují atmosféru z počátku 20. století. V zámku, postaveném a dekorovaném zakladatelem české moderní architektury Janem Kotěrou, je dnes luxusní hotel.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 2019 se otevřelo po náročné rekonstrukci.

Nynější podobu zámku Červený Hrádek u Sedlčan (1 km jihovýchodně od Sedlčan, původně vodní tvrz) vtiskl na konci 19. století světoznámý architekt Jan Kotěra. Veřejnosti je zámek i park nepřístupné.

Tvůrce rozkročený mezi dobovou secesí a moderním funkcionalismem zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové i na jiných místech. Kde? To vám prozradí portál Kudy z nudy.

V anketě o největší osobnost české architektury 20. století zvítězil Josef Gočár, stavitel kubismu a funkcionalismu. Jeho díla zdobí řadu měst, ale nejvýrazněji ovlivnil Hradec Králové. Díky promyšlenému regulačnímu plánu se městu v první polovině 20. století začalo říkat Salon republiky.

Na východě Loun, na kopci nad hlavním vlakovým nádražím, se nachází významná součást moderní české architektury – Kotěrova kolonie, jeden z nejstarších příkladů úspěšné aplikace zahradního města do českého prostředí.

Rodinná vila slavného českého architekta Jana Kotěry vznikla podle jeho vlastního návrhu. V horním patře nechyběl Kotěrův ateliér a škola architektury.

V Praze v Chopinově ulici s výhledem do Riegrových sadů stojí od roku 1909 dům nakladatele Jana Laichtera. Je postavený podle návrhu předního českého architekta počínající moderny Jana Kotěry.

Architektonicky nejcennější stavbou v Holoubkově u Rokycan je Markova vila, projektovaná významným českým architektem Janem Kotěrou roku 1908.

Vilu se zahradou a ateliérem zapsanou v seznamu kulturních památek ČR a chráněnou jako nemovitou památku navrhoval architekt Jan Kotěra.

Domky se zahrádkou a typickou cihlovou fasádou byly domovem dělníků pracujících v Baťových závodech. Baťa chtěl, aby se jeho zaměstnanci nevyčerpávali dojížděním do práce, a zajistil jim ubytování co nejblíže továrny.

Dům akademického malíře Karla Vika byl v Turnově postaven v letech 1922-1924 na základě plánu architekta Jana Kotěry. Jedná se o jednu z jeho posledních realizací.

Secesní Pražský most přes Labe z roku 1910 zdobí od roku 1912 kromě zábradlí, stožárů či osvětlovacích oblouků také čtyři zděné kiosky s kruhovým či oválným půdorysem na obou předmostích.

Administrativní a obchodní budova na dolním konci Václavského náměstí vznikala podle dispozice Viléma Tierhiera v letech 1898-99, průčelí ve stylu velmi rané secese upravil Jan Kotěra (1899). Pozoruhodné jsou především reprezentativní prostory předního traktu 1. patra.

Vila Tomáše Bati se začala stavět v roce 1909 a dokončena byla v roce 1911. Nechal si jej postavit geniálni podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel Baťových obuvnických závodů. Chtěl pro sebe a svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl odpočívat a stále vidět svou továrnu.

Trmalova vila, dílo architekta Jana Kotěry, je unikátní ukázkou architektonické tvorby rodinných sídel první poloviny dvacátého století. V roce 2014 prošla celkovou rekonstrukcí, která vyzdvihla kvalitní řemeslné prvky a nádherné umělecké dekorace.

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

Na okraji Třeboně, v části Na kopečku stojí vodárenská věž, která díky své výšce 42 metrů a rovinatému okolí je i z pěkné dálky nepřehlédnutelná. Od historického centra je vzdálená necelý jeden kilometr.

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.