!

Upozornění: Redakce prosí všechny zájemce o akce a aktivity, aby se před jejich návštěvou informovali u organizátora, zda a kdy probíhají vzhledem k opatřením přijatým vládou ČR k nákaze Covid-19. Omlouváme se, že informace o otevíracích dobách a termínech konání uvedených na webu Kudyznudy.cz nemusí být vždy aktuální.

Úvod > Aktuality > Retro: paneláky, věžáky a sídliště, nové muzeum a panelové rekordy
Retro: paneláky, věžáky a sídliště, nové muzeum a panelové rekordy
"> "> "> "> "> "> ">

Retro: paneláky, věžáky a sídliště, nové muzeum a panelové rekordy

Vydáno 13. března 2020 Památky
Sice získaly nelichotivé přezdívky jako králíkárny nebo Husákovy hradby, režisérka Věra Chytilová o nich natočila satirický film Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, ale spokojeně v nich bydlí miliony lidí. Řeč je o panelácích a sídlištích. Typická architektura druhé poloviny 20. století se před časem dokonce dočkala speciální výstavy v pražském Uměleckoprůmyslovém museu, nyní se v Kladně otvírá vůbec první muzeum sídlištní architektury v Česku.
Není panelák jako panelák – a to platí i pro šest věžáků v Kladně - Rozdělově. Vyrostly mezi lety 1953 až 1958 podle projektu architektů Josefa Havlíčka, Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, dostaly se na řadu pohlednic i na poštovní známku, a protože podle odborníků patří k nejcennějším ukázkám kladenské architektury, dočkaly se zařazení mezi nemovité kulturní památky. V jednom z nich nyní vzniklo Muzeum věžáků. Pro zájemce se poprvé otevře v sobotu 14. března, ale nepočítejte s běžnou otvírací dobou. V domě se běžně bydlí, a dokonce tu stále žije několik lidí, kteří se do věžáku nastěhovali hned po jeho dokončení. Muzeum proto bude otevřené jen každou sobotu a během některých státních svátků. Prohlídka trvá asi hodinu a půl a je nutné ji rezervovat předem.
 

Muzeum věžáků: dobový luxus

Věžáky v Kladně byly ve své době považovány za symbol komfortního bydlení. Zdobily je fasády ze zušlechtěné omítky kamenného vzhledu, typické pro prvorepublikové stavby, a různé výtvarné prvky – například keramické obklady znázorňující různá zvířata nebo domovní znamení. Byly tu prostorné vstupní haly s lampami a sedacími soupravami, byty měly vytápěné podlahy a obyvatelé měli v každém patře k dispozici prostory s popelnicemi, které se pravidelně vyvážely. V suterénu se dochovaly místnosti s pračkami, sušičkami a mandlem, pod nimi ale bylo ještě druhé podzemní patro. To v souladu s dobou sloužilo jako protiletecký kryt, z něhož vedly únikové chodby až do nedalekého lesa.

Při prohlídce Muzea věžáků se v čase vrátíte o desítky let zpět a zažijete podobu i atmosféru domu v době krátce po dokončení. Věžák si projdete doslova od sklepů až po střechu, a to včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem. Chybět nebude ani film, v němž hovoří původní obyvatelé domu, materiály o průmyslové expanzi Kladna, model celého sídliště i velký model věžáku z kostiček Lega. Seznámíte se také s hlavním architektem věžáků i celého sídliště Josefem Havlíčkem, jemuž město loni udělilo čestné občanství in memoriam.
 

Panelové retro

Kladenským muzeem návrat do dávno minulých časů končit nemusí. Ať už patříte mezi fandy architektury anebo třeba chcete dětem ukázat, v čem jste vyrůstali, dobrým tipem je prohlídka RetromuseaChebu – i když sídlí v historickém centru města, dobové interiéry si snadno představíte v nějakém paneláku.
Totéž platí pro návštěvu Národního technického muzeaPraze. Expozice s nenápadným názvem Technika v domácnosti je první svého druhu v dějinách muzea a zároveň jedna z mála podobně zaměřených ve střední Evropě. Nabízí přehlídku předmětů, které přibližně od poloviny 19. století do současnosti usnadňovaly práce v domácnosti. Dobu vzniku kladenských věžáků dokumentuje například sbírka kuchyňských spotřebičů z dob reálného socialismu nebo umakartové panelákové koupelny.
 

Přehlídka panelových zajímavostí

  • Věžáky v Kladně vznikly jako součást plánovaného vzorového sídliště, které ale nikdy nebylo dokončeno. Náměstí s kolonádou a budovatelskými sochami nebo experimentální dům z litého betonu zůstaly jen na papíře. Celý unikátní architektonicko-urbanistický celek nese už asi dva roky jméno Sídliště architekta Havlíčka.
  • Věžáky v Rozdělově svým stylem připomínají pražský hotel International a jeho vzor, Lomonosovovu univerzitu v Moskvě. V roce 2015 si proto zahrály ve filmu Dítě 44 s Tomem Hardym v hlavní roli, kde domy představovaly právě Moskvu 50. let.
  • Největší české sídliště je Jižní Město v Praze, přezdívané Jižňák i Jižák. Počtem obyvatel (75 000) je srovnatelné se Zlínem.
  • Právě tam, na východní Moravě, se zrodily panely: s díly, které by se daly využít pro rychlou bytovou výstavbu, experimentovala firma Baťa již ve čtyřicátých letech, ve Zlíně také vyrostly první pokusné domy tohoto typu. Nejstarší celopanelový dům u nás stojí od roku 1953 na Benešově nábřeží ve Zlíně.
  • První pražský panelák, který dodnes stojí ve čtvrti Ďáblice, byl dokončen v roce 1953.
  • Koho by nezajímaly sídlištní rekordy? Náš nejdelší rovný panelák stojí v Zelenohorské ulici na sídlišti Bohnice. Je 335 metrů dlouhý, má 12 pater a do 400 bytů se vstupuje 18 vchody.
  • Nejvyšší je někdejší hotel Kupa na Jižním Městě; dva věžáky spojené v nejvyšších patrech krytým mostem mají 23 pater a měří 81 metrů.
  • Ve stejné době jako věžáky v Kladně se v Litvínově stavěl Kolektivní dům alias Koldům. Experimentální dům navazoval na prastaré utopické vize společného bydlení včetně jídelny, prádelny, dětské školky, tělocvičny a společných prostor, kde se lidé měli po práci bavit.
  • Jako jedno z nejlepších sídlišť u nás odborníci (a hlavně jeho obyvatelé) hodnotí to v pražských Ďáblicích a brněnské sídliště Lesná.
Muzeum věžáků Kladno

Muzeum věžáků Kladno

Zajímá vás historie bydlení na sídlišti za minulého režimu? Pak si prohlédněte Muzeum věžáků v Kladně. Tvoří jej dům z padesátých let minulého století, který si projdete od sklepa až po střechu – včetně krytu civilní obrany, ukázkového bytu či střešní terasy s výhledem.

Nebourat! Podoby brutalismu v Praze

Nebourat! Podoby brutalismu v Praze

Výstava prezentuje výjimečné architektonické „brutalistní“ projekty v Praze z 60. až 80. let, se zaměřením na architekturu – realizované i nerealizované stavby.

Brutalismus v ČR - architektura drsného betonu

Brutalismus v ČR - architektura drsného betonu

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální.

Komplex Cube - bývalá budova Koospolu

Komplex Cube - bývalá budova Koospolu

Budova CUBE dříve Koospol je brutalistická kancelářská budova u Evropské třídy ve Vokovicích v Praze 6, poblíž Šáreckého údolí.

Obchodní dům Kotva - největší obchodní dům v Československu

Obchodní dům Kotva - největší obchodní dům v Československu

V zimě roku 1975 byl v Praze otevřený Obchodní dům Kotva postavený v moderním architektonickém stylu tzv. brutalismu.

Centrum současného umění DOX

Centrum současného umění DOX

Centrum současného umění DOX v Praze je nezávislou mezioborovou platformou pro současné české a mezinárodní umění, architekturu a design.

Retromuseum Cheb

Retromuseum Cheb

Vzpomínáte, jak vypadala 60., 70. a 80. léta dnes již minulého století? Připomínku doby nedávno minulé najdete v chebském Retromuseu, které sídlí v Schillerově domě, na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

Návštěva Havířova s ubytováním na zámku

Návštěva Havířova s ubytováním na zámku

Havířov, nejmladší město ČR, leží na jižním okraji ostravsko-karvinské průmyslové oblasti, asi v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a pohraničním městem Český Těšín. Najdete zde empírový zámek s parkem a hotelem se stylovým ubytováním.

Retromuzeum v Nejdku – předměty z dob socialismu i Heinricha Mattoniho

Retromuzeum v Nejdku – předměty z dob socialismu i Heinricha Mattoniho

Retromuzeum v Nejdku na Karlovarsku nabízí expozici předmětů všedního života z doby socialismu, ale také historické předměty, které jsou spjaty s osobností Heinricha Mattoniho a stáčením minerálních vod v regionu.

Koldům v Litvínově - společně žít a pracovat

Koldům v Litvínově - společně žít a pracovat

Kolektivní dům v Litvínově patří mezi technické a architektonické památky evropského významu. Za socialismu představoval nový styl bydlení a komplexní vybavenosti. Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti měly být konány společně v prostorách centrální části domu.