!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > České vynálezy, které změnily svět
České vynálezy, které změnily svět
"> "> ">
Památky

České vynálezy, které změnily svět

Vydáno 13. dubna 2021
Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například kontaktní čočky, hromosvod nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!
Proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray, která umožní dodat stávajícímu „plochému“ kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace. Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo maximálně zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Vynález umělých cév

Vynález umělých cév

Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka dal světu umělou cévu impregnovanou kolagenem – jednoduchou bílou trubičku, která denně zachraňuje tisíce životů.

Postup průmyslové výroby nanovláken elektrickým zvlákňováním

Postup průmyslové výroby nanovláken elektrickým zvlákňováním

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

Polarografie Jaroslava Heyrovského

Polarografie Jaroslava Heyrovského

V roce 1924 sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf - přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Robot - nejznámější české slovo na světě

Robot - nejznámější české slovo na světě

Slovo robot bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 ve hře R.U.R Karla Čapka. Je to nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích.

Pražské Klementinum - nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Pražské Klementinum - nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Prokop Diviš - vynález Bleskosvodu

Prokop Diviš - vynález Bleskosvodu

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

Johann Gregor Mendel - nejvýznamnější genetik

Johann Gregor Mendel - nejvýznamnější genetik

Johann Gregor Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Vynález kostkového cukru v Dačicích

Vynález kostkového cukru v Dačicích

Kostkový cukr se začal poprvé vyrábět v Dačicích - do roku 1841 se cukr prodával pouze ve velkých homolích. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštova Rada jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila. Pomník stojí v parčíku poblíž vysoké renesanční věže kostela sv. Vavřince.

Josef Ressel - vynález lodního šroubu

Josef Ressel - vynález lodního šroubu

Josef Ressel se do dějin se zapsal vynálezem lodního šroubu, resp. jeho nejvhodnějšího umístění na lodi. Ač povoláním lesník, zařadil se Josef Ressel mezi přední průkopníky nového pohonu lodí, který nahradil kolesový mechanismus, nevhodný zejména pro plavbu na moři.

Bratranci Veverkové - vynález ruchadla

Bratranci Veverkové - vynález ruchadla

Rolník z Rybitví, František Veverka, neměl žádné vyšší vzdělání, ale spolu se svým bratrancem kovářem, Václavem Veverkou, zdokonalili pluh tak, že dokázal půdu nejen obracet, ale i kypřit a drobit. Bratranci poprvé s ruchadlem orali v roce 1827 poblíž Lhoty pod Libočany na Královéhradecku. V Rybitví tuto událost připomíná unikátní pomník.

Vynález kamenotisku (litografie)

Vynález kamenotisku (litografie)

Český vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze. Jako herec v uměleckém souboru poznal obtížnost opisování textů a not a proto se rozhodl najít způsob levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.

Semtex - nejznámější trhavina z České republiky

Semtex - nejznámější trhavina z České republiky

Nejznámějším produktem české chemie je proslulá plastická trhavina Semtex. Používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Semtex vydrží teploty od asi -40°C do 60°C a je voděvzdorný a známý i díky své špatné zjistitelnosti.

Krevní skupiny - nejvýznamnější objev české medicíny

Krevní skupiny - nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Jánský.

Kontaktní čočky - vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky - vynález Otty Wichterleho

Na vánoce roku 1961 sestavil Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc, pomocí dětské kovové stavebnice Merkur, první prototyp odstředivého odlévacího zařízení na němž odlil první čtyři kontaktní čočky, které nedráždily oko.

Chlumského roztok - nejznámější dezinfekční roztok

Chlumského roztok - nejznámější dezinfekční roztok

Nejznámější dezinfekční roztok "chlumský" tedy Chlumského roztok, nese jméno svého objevitele Vítězslava Chlumského. Rodák z Nových Dvorů u Lomnice nad Popelkou působil na univerzitách a za první světové války jako velitel vojenské nemocnice. Dezinfekční karbolkafrový roztok poprvé použil roku 1925.

Karel Raška - nejvýznamnější epidemiolog

Karel Raška - nejvýznamnější epidemiolog

Karel Raška je nejvýznamnějším epidemiologem 20. století a zakladatel moderní české epidemiologie.