ÚvodAktualityČeské vynálezy, které změnily svět

Památky

České vynálezy, které změnily svět

4,4 z 5 (17x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například bleskosvod Václava Prokopa Diviše, kontaktní čočky a silon Otto Wichterleho, Semtex, kostku cukru, nanovlákna, umělé cévy nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich dnešních tipech!

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Jetsurf a jetsurfing – český vynález, který dobývá svět

Znáte ten pocit, když jste u vody a říkáte si, že by to chtělo trochu adrenalinu, ale zároveň se vám nechce tahat plachtu, pádlo ani se spoléhat na vítr? Řešení existuje – říká se mu jetsurf. A co je na tom nejlepší? Tenhle extrémní vodní sport nevznikl v Kalifornii ani v Austrálii, ale pěkně u nás doma, v Česku.

Pexeso aneb PEKelně SE SOustřeď –společenská hra původem z Česka

Nekorunovaným králem jednoduchých stolních her pro děti je pexeso. Jde o ryze český vynález: hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Dodnes patří nejenom mezi nejoblíbenější stolní hry, ale mají ji rádi i sběratelé.

Denis d’Or Prokopa Diviše – nejstarší elektrofonický nástroj na světě

Málokdo ví, že úplně první elektrofonický hudební nástroj na světě vymyslel Čech. Sestrojil ho vynálezce, kněz a přírodovědec Prokop Diviš, který se do historie zapsal nejen svým slavným hromosvodem. Nástroj pojmenoval Denis d’Or, v překladu Zlatý Diviš, a hrou na něj ohromoval posluchače. Dnes je ale vynález ztracený a dochovaly se jen střípky informací.

České sklo – synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO

Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst! Jeho zvláštní postavení v Evropě od středověku vytvářel rozsah výroby i široká škála výrobků od průzračně čistého stolního skla, často broušeného, rytého a malovaného, přes bižuterii až po obří křišťálové lustry či autorský design současných uměleckých objektů.

Prskavky – jediná výrobna v Evropě sídlí v severních Čechách

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.

MyCello – první elektrické violoncello na světě vytištěné na 3D tiskárně

MyCello je unikátní violoncello, ve kterém se propojují tradiční a moderní prvky ve futuristickém vzhledu s technologii 3D tisku. Tiché elektrické violoncello na míru přesně podle představ zákazníků a za skvělou cenu vyvinula přerovská firma Sensio.

Art protis – unikátní textilní výtvarná technika

Originální, ryze tuzemská a v České republice vyvinutá textilní výtvarná technika spojuje tradici malby a gobelínu. Art protis byl oceněn byl zlatou medailí na Světové výstavě 1967 v Montrealu i v Ósace v roce 1970.

Podsadové stany – český vynález z roku 1913

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Karel Klíč – vynálezce hlubotisku

Heliogravura je grafická technika tisku z hloubky, která pracné ruční rytí nahradila fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč (30. května 1841 Hostinné – 16. listopadu 1926 Vídeň), v roce 1890 ji pak zdokonalil a sestrojil i první hlubotiskovou rotačku. Podle svého tvůrce se technika občas nazývá klíčotypie.

Patentka a Miss KIN, dívka s patentkou – český zlepšovák používá celý svět

Drobná patentka – malý kovový kroužek, který se zacvakne do svého podobného protějšku – je zdánlivá maličkost, která ale změnila módu i textilní průmysl. A právě ona stála u zrodu slavného jména Koh-i-noor, značky, která z Čech dobyla celý svět. Patentka se stala symbolem českého umu a podnikatelského talentu. Ať už si zacvaknete kabát nebo kabelku, držíte v ruce kousek příběhu, který začal v malé obci na Táborsku a napsal dějiny světového průmyslu.

Sylvestr Krnka – vynálezce pušky zadovky

Prusko-rakouská válka roku 1866 mohla skončit jinak, kdyby rakouská armáda vyzbrojila pěšáky puškou zvanou zadovka. Moderní zbraně se nabíjely zezadu, armáda ale používala pušky značky Lorenz, které se nabíjely zepředu, tedy mnohem pomaleji. Český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka (29. prosince 1825 – 4. ledna 1903) přitom pušku zadovku vyrobil už v roce 1849.

Metoda Ink-and-Ray – proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvinuli metodu Ink-and-Ray, která umožní dodat stávajícímu „plochému“ kreslenému filmu vzhled běžný pro 3D animace. Metoda Ink-and-Ray je výsledkem několikaletého výzkumu týmu doc. Daniela Sýkory. Jejím hlavním cílem bylo maximálně zjednodušit pracovní postup, který by umožnil rychlé dodání informace o hloubce do ručních kreseb.

Umělé cévy – vynález, který denně zachraňuje tisíce životů

Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka dal světu umělou cévu impregnovanou kolagenem – jednoduchou bílou trubičku, která denně zachraňuje tisíce životů.

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

Koh-i-noor Hardtmuth – kvalita od roku 1790

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Modrotisk – tradiční textilní tiskařská technika

Textilní tiskařská technika modrotisk je od listopadu 2018 na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Kynžvartská daguerrotypie – Paměť světa UNESCO

Kynžvartská daguerrotypie je movitá národní kulturní památka a jeden z nejcennějších dokladů počátků fotografie na světě. V roce 2017 byla zapsána do programu Paměť světa organizace UNESCO. Unikátní snímek vznikl v roce 1839 a jeho autor, francouzský výtvarník a vynálezce Louis Jacques Mandé Daguerre, jej daroval kancléři Metternichovi ještě před oficiálním zveřejněním svého převratného objevu.

Becherovka – třináctý léčebný pramen Karlových Varů

Bylinný likér známý také jako třináctý léčebný pramen Karlových Varů vyrábí společnost Jan Becher podle tradičního tajného receptu ze směsi bylinek a koření.

České pivo – nejlepší pivo na světě

Prastaré receptury i prvotřídní kvalita domácích surovin včetně regionálních pramenů lahodné vody jsou zárukou vynikajících vlastností výrobků českých pivovarů. Z dat Českého svazu pivovarů a sladoven vyplývá, že stabilně mírně roste především spotřeba ležáků, tedy spodně kvašených piv se stupňovitostí 11° až 12°. Z celkové produkce tvoří ležáky více než 50 procent. Dlouhodobě roste výroba nealkoholických piv a jejich ochucených variant, které jsou vyhledávané jako vítané osvěžení nejen v teplých měsících.

Stříbrný český "dolar" – název nejpoužívanější měny světa vznikl v českých zemích

Název pro několik desítek různých měn celého světa, včetně nejpoužívanější měny světa – amerického dolaru, pochází z českého území.

Kostka cukru – kostkový cukr – vynález z Dačic

Víte, že kostkový cukr se začal poprvé vyrábět jihočeských v Dačicích? 23. ledna roku 1843 dostal Jakub Kryštof Rad privilegium k výrobě vynálezu, který změnil každodenní život lidí po celém světě. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštova Rada jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila.

Viktor Kaplan – vynálezce Kaplanovy turbíny

Viktor Kaplan (27. listopadu 1876 Mürzzuschlag, Rakousko-Uhersko – 23. srpna 1934 Unterach am Attersee, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. Stal se profesorem na německé technice v Brně. S podporou brněnského továrníka Storcka vybudoval na technice laboratoř pro vodní turbíny a v letech 1909–1912 zde položil základy budoucí Kaplanovy turbíny. Genialita jeho vynálezu tkví v natáčení lopatek podle měnícího se průtoku vody, čímž je zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.

Josef Ressel – vynálezce lodního šroubu

Josef Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň) se do dějin se zapsal vynálezem lodního šroubu, resp. jeho nejvhodnějšího umístění na lodi. Ač povoláním lesník, zařadil se Josef Ressel mezi přední průkopníky nového pohonu lodí, který nahradil kolesový mechanismus, nevhodný zejména pro plavbu na moři.

Johann Gregor Mendel – nejvýznamnější genetik

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Bleskosvod – první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

Pražské Klementinum – nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Remoska – originální český vynález

Malá elektrická pečicí mísa zvaná Remoska je ryze český vynález, který se používá už od roku 1957. Je skvělým řešením v kuchyních, kde chybí trouba, a například kuře upečené s bramborami v jedné misce patří k českým chalupářským a chatařským srdcovkám.

Vymýcení pravých neštovic – úspěch československé epidemiologie

Pravé či černé neštovice (variola) byly bolestivým virovým onemocněním, které se zpočátku projevovalo jako chřipka. Ve druhé fázi se objevily typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohly zasáhnout i sliznice. I když na Evropském kontinentě skoncoval s touto zákeřnou nemocí Angličan Edward Jenner, ve světovém měřítku se podařilo pravé neštovice vymýtit českému epidemiologovi Karlu Raškovi.

Chlumského roztok – nejznámější dezinfekční roztok

Nejznámější dezinfekční roztok "chlumský" tedy Chlumského roztok, nese jméno svého objevitele Vítězslava Chlumského. Rodák z Nových Dvorů u Lomnice nad Popelkou působil na univerzitách a za první světové války jako velitel vojenské nemocnice. Dezinfekční karbolkafrový roztok poprvé použil roku 1925.

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Robot – nejznámější české slovo na světě

Slovo robot bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 ve hře R.U.R Karla Čapka. Je to nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích.

Modurit – český vynález pro loutkáře, výtvarníky a kreativní tvůrce

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Ponožkoboty Skinners – hybridní obuv z Moravy

Ani boty, ani ponožky. Skinners je funkční a minimalistická obuv, která na první pohled zaujme svým unikátním designem. Odolný materiál ze švédských polymerů, technologie bez použití jakýchkoli lepidel a třívrstvý a pružný úplet vám tak nabízí maximální pohodlí i ochranu. Noha ve Skinners vypadá přirozeně a zároveň je zachována její funkčnost. Mladá moravská firma obouvá téměř 100 zemí světa.

Semtex – nejznámější trhavina z České republiky

Nejznámějším produktem české chemie je proslulá plastická trhavina Semtex. Používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Semtex vydrží teploty od asi -40°C do 60°C a je voděvzdorný a známý i díky své špatné zjistitelnosti.

Kinoautomat – první interaktivní film na světě

Slyšeli jste někdy o Kinoautomatu? Multimediální projekt scénáristy a režiséra Radúze Činčery (17. června 1923, Brno – 28. ledna 1999, Praha) mohli diváci poprvé vidět v roce 1967 na světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu. Pražská premiéra Kinoautomatu se konala v roce 1971 v kině Světozor.

Obložený chlebíček – nejchutnější český vynález a stálice silvestrovských oslav Video

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

Český křišťál – originální vynález českých sklářů

Sklo a křišťál se v Čechách vyrábí již více než 800 let. Od té doby české sklo prošlo fascinujícím vývojem, od broušení až po vynález českého křišťálu a moderní zkoušky jeho odolnosti. Přitom podle odborníků je český křišťál vlastně technologický omyl – omyl, který svět obdivuje už několik stovek let.

Velorex – legendární motorová tříkolka

Hadrák, hadraplán, hadrolet, husí stehno, montgomerák, velouš, chroust, netopýr nebo splašený stan: tak se přezdívalo legendárnímu vozítku značky Velorex. Přezdívky jsou možná směšné, kultovní vozítko si ale výsměch rozhodně nezaslouží: mnoha lidem sloužilo jako normální dopravní prostředek a dodnes je oblíbeným sběratelským artiklem. O jeho popularitu se postaral také tříkolový Velorex ve filmu Vrchní, prchni! anebo čtyřkolový kousek v dětské komedii Ať žijí duchové!

Muttichovy němé značky – unikátní turistické značení v Krkonoších

Krkonošskou raritou, kuriozitou i kulturním dědictvím jsou Muttichovy značky. Nikde jinde v Evropě a patrně ani na světě se nic podobného nepoužívá. Jméno, údaje o vzdálenosti ani času na nich nenajdete, jen na jejich dolním okraji „němých značek“ objevíte šipky. Ty prozrazují směr k nejznámějším krkonošským boudám, osadám, rozcestím i k přírodním útvarům.

Kololoď – originální český dopravní koncept, který kombinuje cyklistiku a plavbu lodí

S nápadem přišla cestovní kancelář Geotour v roce 1994 a dnes nabízí čtyři lodě, asi dvacet průvodců a desítky zájezdů. Seznamte se s Kololodí na Kudy z nudy!

Eduard Bartelmus – vynálezce užitkového smaltu

Smaltování neboli povrchová úprava kovových předmětů nanesením křemičité taveniny, je prastará umělecká technika známá už od starověku. Až do konce 18. století však smalt obsahoval i některé jedovaté příměsi a těžké kovy, a proto se vůbec nehodil k povrchové úpravě kuchyňského nádobí. Zásadní změnu v této oblasti přinesl až muž jménem Eduard Bartelmus z jihomoravského Blanska.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Alpa neboli Francovka – roztok s mnohostranným využitím

Francovku značky Alpa začal Josef Veselý vyrábět v roce 1913 ve vlastní továrně na chemické a kosmetické přípravky v Brně – Králově Poli. Ochrannou známku Alpa si dal zaregistrovat 22. června 1913, receptura je dodnes stejná: jde o alkoholický roztok éterických olejů, silic, vonných látek ze čtrnácti bylin a přírodního mentolu z máty, a je podobně tajná jako třeba složení bylinného likéru Becherovka.

Simax – varné sklo ze skláren Kavalier

Boritokřemičité, borokřemičité nebo borosilikátové sklo znáte také pod názvem varné sklo či Simax. Má řadu výhod a využívá se jak v domácnostech, tak v laboratořích a průmyslu. Vyrábí je sklárny Kavalier v Sázavě, které jsou s tavicí kapacitou přes 220 tun skloviny za den největším výrobcem borosilikátového skla na světě.

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Protitankový ježek aneb rozsocháč – vynález českého legionáře

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Kamenotisk – vynález Aloise Senefeldera

Vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze, kde jeho rodiče coby herci mnichovského dvorního divadla hostovali v dnešním Stavovském divadle. Všestranně nadaný a vynalézavý muž studoval práva, kromě toho ale také stihl hrát v divadle, psát texty a starat se o reklamu. Dobře znal problémy s včasným vytištěním divadelních her, not i plakátů, a hledal proto jiné možnosti levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.

Antonín Holý – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Bratranci Veverkové – vynález ruchadla

Rolník z Rybitví, František Veverka, neměl žádné vyšší vzdělání, ale spolu se svým bratrancem kovářem, Václavem Veverkou, zdokonalili pluh tak, že dokázal půdu nejen obracet, ale i kypřit a drobit. Bratranci poprvé s ruchadlem orali v roce 1827 poblíž Lhoty pod Libočany na Královéhradecku. V Rybitví tuto událost připomíná unikátní pomník.

Verzatilka – mechanická padací tužka, která dobyla svět

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: zlato, zlaté poklady českého království, muzea, doly a zlaté štoly Audio

Zlatý potok na Šumavě anebo Zlaté Hory v Jeseníkách už pouhým názvem prozrazují, že se tam kdysi těžilo zlato. Těžilo se ale i jinde, třeba v okolí Kašperských Hor nebo v kraji Blanických rytířů. Vydejte se s Kudy z nudy na výlety za zlatem, po zlatých stezkách anebo do expozice plné zlata v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy.

17. květen 2026 10:34

Památky

Kde najdete pradědečky a prababičky českých měst? Audio

Seřadit česká města podle rozlohy nebo počtu obyvatel není žádná věda, ale co kdybychom se pokusili sestavit žebříček těch nejstarších? Komu bude patřit první místo a která města se snaží dokázat, že nejvyšší stupínek patří právě jim?

16. květen 2026 8:35

Památky

Věda a historie není nuda: pět hradů v Evropě, které kdysi patřily českým králům Audio

Kdysi se říkalo, že český král může v jeden den snídat v Praze, obědvat v Alpách a povečeřet u moře. Ač to zní jako nadsázka, ve 14. století byly země Koruny české opravdovou velmocí střední Evropy. Braniborsko, Lužice ani Dolní Slezsko už součástí České republiky sice nejsou, ale stopy po českých králích tam zůstaly. Poznejte s Kudy z nudy pět hradů, které dnes leží v cizině, ale kdysi patřily k českým zemím: čeká na vás Norimberk, Oybin, Slawenburg, Grodno a Lauf!

16. květen 2026 8:32

Památky

10 tipů na zpívající a hudební fontány v Česku: kam vyrazit za vodní show

Zpívající, hudební nebo světelné fontány mají v Česku různé podoby. Někde jde o pravidelnou choreografii vody a hudby, jinde o unikátní technickou památku, výpravnou show nebo sezonní podívanou, která stojí za samostatný výlet. Přinášíme přehled tipů na místa, kde voda hraje hlavní roli a kde si můžete užít romantickou atmosféru, večerní osvětlení i zajímavé příběhy spojené s architekturou, technikou a kulturním programem.

15. květen 2026 19:11

Památky

7 věcí, které nevíte o... hasičích, lesních požárech a hasičské technice Audio

O ohni se říká, že je dobrý sluha, ale zlý pán. Rádi navštěvujeme hasičská muzea, žasneme nad krásou starých hasičských stříkaček a dojímají nás příběhy o zachráněných památkách, zároveň ale jen těžko zapomeneme, jak v roce 2022 hořelo České Švýcarsko, v roce 2014 Pustevny a v roce 2017 dřevěný kostel Božího Těla v Gutech. Každoročně si připomínáme 4. května Mezinárodní den hasičů a svátek sv. Floriána, který je patronem všech hasičů a zabraňuje požárům. Právě na ničivé požáry, jejich likvidaci a následky se tentokrát podíváme s Kudy z nudy podrobněji.

14. květen 2026 4:27

Památky

Nejlepší sochy na hraní, focení, sedání, lehání a prolézání

Na některé sochy se jen díváme. K jiným si ale můžeme přisednout, natáhnout se vedle nich, prolézt je, pohrát si s nimi nebo si s nimi pořídit fotku, která rozhodně nebude vypadat jako povinné cvaknutí u pomníku. Vydejte se s Kudy z nudy za sochami a plastikami, které nejsou jen na okrasu: lákají k zastavení, hraní, odpočinku i k tomu, abyste se na chvíli stali součástí jejich příběhu.

12. květen 2026 13:30

Památky

V hlavní roli zvířata: kde v Česku potkáte sochy koček, psů, lišek, zajíce nebo slůněte? Audio

Kočky u obchodního centra, pes větší než osobní auto, liška co vám splní tajná přání, zajíc ukrytý ve skalách nebo slůně pod vrcholem Králického Sněžníku: zvířecí sochy tvoří v Česku překvapivě pestrou společnost. Vydejte se s Kudy z nudy za plastikami, které připomínají slavné příběhy, místní legendy, pouliční umění i chuť udělat město o chlup veselejší.

12. květen 2026 13:01

Památky

10 tipů, kde v Česku objevit plavební kanály

Vydejte se za technickými památkami i výletními zážitky podél nejzajímavějších plavebních kanálů v Česku. Od slavného Baťova kanálu na jižní Moravě po Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě vás čekají místa, kde se potkává historie, krásná krajina a příjemné putování pěšky, na kole i z paluby lodi.

11. květen 2026 15:38

Památky

Další aktuality

České vynálezy, které změnily svět

AI Shrnutí: Významné české vynálezy a jejich globální přínos

Jaký vynález Václava Prokopa Diviše přinesl úžitek světu?

Který český vynález je populární v extrémních vodních sportech?

Kdo je autorem vynálezu kontaktních čoček?

Co představuje Semtex?

Jaký je význam Kynžvartské daguerrotypie?

Související témata

Další aktuality

Vložit článek

Nastavení soukromí a cookies