ÚvodČeská nejOsobnostJohann Gregor Mendel – nejvýznamnější genetik

Osobnost

Johann Gregor Mendel – nejvýznamnější genetik

4,5 z 5 | 8 hodnocení

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Hynčický rodák Johann Gregor Mendel se věnoval křížení hrachu a sledování potomstva. Na základě svých pokusů formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti, a jež byla mnohokrát prověřována. Byl také mnichem a opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně.

V roce 1856 Mendel zahájil své experimenty s křížením rostlin (s hrachem) a roku 1862 zahájil meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Meteorologická pozorování prováděl s velikou přesností až téměř do konce svého života. Jako jeden z prvních také použil ve své práci biostatistické metody.

V roce 1869 byl zvolen vicepresidentem Přírodovědného spolku v Brně. Dne 9. června 1869 vyložil na půdě tohoto spolku výsledky své druhé práce v oboru křížení rostlin o jestřábnících (Hieracium-Bastarde), téhož roku se stal členem brněnského včelařského spolku. Jeho jméno dnes nese například muzeum, univerzita, náměstí v Brně i první česká vědecká stanice na Antarktidě.

Mendelovy zákony dědičnosti

Základní zákony dědičnosti formuloval v roce 1865 na základě analýz genetického křížení mezi vyšlechtěnými kmeny (poskytujícími potomstvo se stejnými znaky jako mají rodiče) hrachu setého (Pisum sativum), lišícími se v určitém dobře definovaném znaku jako je např. tvar semen (kulatá nebo hranatá), barva semen (žlutá nebo zelená) nebo barva květů (fialová nebo bílá).

Téměř všichni Mendelovi současníci jeho teorii dědičnosti ignorovali. Bylo to i částečně proto, že při svých výpočtech používal teorii pravděpodobnosti, která byla pro většinu biologů té doby oborem zcela neznámým.

V roce 1900, kdy byla Mendelova práce znovu objevena, se ukázalo, že její principy vysvětlují dědičnost u rostlin i zvířat. Odkaz Gregora Johanna Mendela připomíná brněnská interaktivní expozice Mendelianum.

Mendelova práce položila základ nové vědní disciplíně, která zkoumá přenos dědičných informací z generace na generaci a vzájemné vztahy mezi dědičnými jednotkami a znaky, a jejich vztahu k prostředí. Jeho práce upoutala pozornost až začátkem 20. století, 16 let po smrti autora.

Přírodovědec a zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel představil zákony dědičnosti 8. února 1865 na zasedání Přírodovědného spolku v Brně. Mendelovy zákony dědičnosti umožňují vědecké pěstování rostlin a živočichů.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.

Region:	Moravskoslezský kraj
Obec:	Vražné
Tipy na výlet:	Vražné a okolí

Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Mendel a atraktivní svět genetiky v Česku Video

Vydejte se po stopách Gregora Johanna Mendela, otce genetiky! Vyberte si z nejzajímavějších míst, výletů a inspirativních aktivit a akcí z celé České republiky,

Kultura

Šifra pana Mendela

Hra, ve které se hráči zábavnou formou seznámí s osobou G. J. Mendela a jeho působením v Brně.

Kultura

Moravské zemské muzeum – největší a nejstarší muzeum na Moravě Audio

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Kultura

Rodný dům J. G. Mendela v obci Vražné

V obci Vražné, v místní části Hynčice, se nachází rodný dům zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela se stálou expozicí. Chystá se tu nová interaktivní a hravá expozice, která vám Mendela představí nejenom jako vědce, ale také jako meteorologa, včelaře a úspěšného pěstitele hrachu a hrušek.

Památky

Socha Hrachovina na Mendlově náměstí

Mendlovo náměstí v Brně ozdobí bronzový monument Jaromíra Garguláka nazvaný Hrachovina. Návrh uspěl ve veřejné soutěži vypsané u příležitosti 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendelav v roce 2022.

Kultura

Rezidence Šardice – reprezentační sídlo brněnských augustiniánů

Bývalé letní sídlo augustiniánského řádu na Starém Brně vzniklo v letech 1740–1742 přestavbou staré sýpky. V Rezidenci společně s dalšími augustiniány přebýval Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky.

Památky

Mendelův skleník v Brně

Klášterní zahrady Augustiniánského opatství v Brně v sobě skrývají skleník, ve kterém opat Gregor Johann Mendel v polovině 19. století křížil zelený a žlutý hrách, a na základě svého experimentu položil základy světové genetiky.

Příroda

Arboretum Křtiny a naučná stezka Domácí dřeviny

Školní lesní podnik Křtiny se stará o Arboretum Křtiny. To se nachází u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole Brna. Arboretum Křtiny je zpřístupněno vždy v sobotu, po celé vegetační období.

Příroda

Alej v obci Vražné – 200 hrušní pro J. G. Mendela

Na podzim 2022 vznikla v části obci Vražné Hynčice nová alej stromů, konkrétně se jedná o 200 hrušní.

Příroda

Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně

Botanickou zahradu a arboretum Mendelovy univerzity najdete v brněnské čtvrti Ponava, nad fotbalovým stadionem Za Lužánkami. Její rozloha činí 11 hektarů, součástí zahrady jsou tropické skleníky a celkově zde roste na 13 tisíc rostlin.

Kultura

Mendelovo muzeum Brno

Posláním Mendelova muzea Masarykovy univerzity je šířit odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi prováděnými na rostlinách, především hrachu setém. Nelze však opomenout ani jeho bádání v oblasti meteorologie či šlechtění včel.

Památky

Starobrněnský klášter a bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně

Starobrněnský klášter založila jako klášter cisterciaček roku 1323 česká a polská královna vdova Eliška Rejčka, jež je zde pochována se svým přítelem moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé. Ke klášteru přiléhá také u bazilika Nanebevzetí Panny Marie.

Církevní řády: u piaristů studovala řada českých vědců Audio

Piaristé zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách české vzdělanosti. Řád, který propojil víru, výchovu a vzdělávání, má v naší zemi zvláštní postavení: piaristická kolej založená roku 1631 v Mikulově byla první, která vznikla jinde než v Itálii, kolébce piaristů. Vydejte se s Kudy z nudy do piaristických škol a za členy řádu piaristů.

Masarykova univerzita v Brně – třetí nejstarší univerzita v České republice

Masarykova univerzita v Brně je po Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci třetí nejstarší univerzitou v českých zemích a druhou nejstarší na Moravě. Byla založena v roce 1919, má deset fakult a počtem studentů v akreditovaných studijních programech je druhou největší vysokou školu v České republice.

Věda a historie není nuda: Starou Prahu znáte, znáte i Staré Brno? Audio

Co mají společného vodojemy na Žlutém kopci, Starobrněnský klášter, pivovar Starobrno nebo hala Rondo? Leží v části města Brna, nazývané Staré Brno. Právě tady kolem říčního brodu na Svratce, u frekventované obchodní stezky a pod dohledem „brnného“ hradu knížete Břetislava, se začal kolem roku 1000 odvíjet příběh dnešní jihomoravské metropole.

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí? Audio

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. V Klementin v centru Prahy sledují počasí nepřetržitě už od roku 1775. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Věda a historie není nuda: přehled (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů Audio

Za jmény českých vědců a lékařů se často skrývají příběhy, které by vydaly na film. První krevní skupiny, kontaktní čočky, vakcína proti tyfu nebo úplně první sanitka – to všechno má český původ. V zahraničí po nich pojmenovali ulice, postavili jim sochy a přednášejí o nich na univerzitách. My si na ně ale leckdy nevzpomeneme ani v jejich rodných městech. Projděte si s Kudy z nudy přehled těch, kteří si zaslouží, aby jejich jména znovu zazářila.

Brno Video

Přijeďte ochutnat Brno a jeho vynikající gastronomii, poznat významné kulturní památky a krásnou okolní přírodu. A pojďte se také podívat do vodojemů a do podzemí, na Špilberk, mrknout na draka na Staré radnici, svézt se lodí po Brněnské přehradě anebo se vypravit na prohlídku vily Tugendhat, památky UNESCO.

Po stopách českých vynálezců a vědců – za poznáním na výlet Českem

Navštivte místa spojená s významnými osobnostmi české minulosti, které přispěly k rozvoji vědy a techniky, i když jejich vynálezy jsou již často překonány. Vypravte se na výlet do míst, kde si dodnes s úctou připomínají své slavné rodáky.

Gastronomie

Mendelův vinařský spolek Šardice

Vinařství v obci je doloženo již od 13. století. V kronice obce jsou v 16. Století zaznamenány vinařské trati Dubová, Hejdy, Nové, Kamenné, v 17. století Šumperky, Červenice, Přední, Dlouhé a Krátké Úlehle.

Když mají Češi nápad: objevy, vynálezy a příběhy chytrých hlav

Vzpomenete si na některý ze slavných českých vynálezů? I když je Česko v porovnání s ostatními zeměmi světa poměrně malá země, dokázali naši vědci, inženýři a badatelé objevit principy a vynálezy, které přinesly užitek celému světu. Namátkou jmenujme například bleskosvod Václava Prokopa Diviše, kontaktní čočky a silon Otto Wichterleho, Semtex, kostku cukru, nanovlákna, umělé cévy nebo lodní šroub… A jaké další vynálezy pocházejí z „českých dílen“? To vám prozradíme v našich tipech!

Vražné

Prozkoumejte obec Vražné ležící necelých 15 km od Nového Jičína a nabídku turistických atraktivit. V klasické obci moravskoslezského venkova se narodil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel. Navštívit zde můžete jeho rodný dům. Na území obce začíná také chráněná krajinná oblast Poodří. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, určitě zde najdete něco pro sebe.

Šardice

Prozkoumejte obec Šardice ležící nedaleko od Kyjova, v malebném kraji Moravského Slovácka a nabídku turistických atraktivit. Obec je významnou vinařskou obcí, prochází tudy Mutěnická vinařská stezka. V průběhu 19. a 20. století se zde těžil lignit. Ať už máte rádi historii, kulturu nebo přírodu, v tomto kraji zpěvu, vína, folklóru a dobrých lidí určitě najdete něco pro sebe.

Johann Gregor Mendel – muž, který proslavil hrášek

Gregor Johann Mendel (česky též Řehoř Jan Mendel, 20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Byl mnichem a později opatem augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Novodobá genetika snad nemá větších jmen, než je Watson, Crick a Mendel. Právě poslední jmenovaný však předběhl svou dobu a o principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci "Pokusy s rostlinnými hybridy". Tento spis pak položil základy moderní genetice.

Zážitky

Prohlídkový okruh Po stopách Leoše Janáčka v Brně

Trasa zahrnuje devět nejdůležitějších míst, která jsou spojena se životem a dílem skladatele Její pastorkyně, Příhod lišky Bystroušky či Sinfonietty, a jehož tvorba patří k tomu nejvýznamnějšímu, co hudba 20. století světu přinesla. Celá trasa měří asi šest kilometrů.

Objeveno redakcí Kudy z nudy: stovková výročí roku 2022

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 22? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 700 let od první zmínky o Zlíně, 600 let od obléhání Karlštejna, 500 let od chvíle, kdy víno ze Sonberku doputovalo na královský stůl, 400 let od začátku čarodějnických procesů, 300 let státních pošt, 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela a 100 let od narození manželů Zátopkových. A přidáme také první cestu kolem světa, film o Janu Žižkovi anebo morovou epidemii, díky níž v Mikulově vzniklo tak krásné místo jako Svatý kopeček. Počítejte, cestujte a užívejte si!

Kultura

Mendelův salon – expozice G. J. Mendela v muzeu starobrněnského opatství

Expozice Mendelův salon přibližuje každodenní život Gregora Johanna Mendela v starobrněnském klášteře, který pro něj býval domovem. Uvidíte tu jeho původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, ale také skleničky, psací potřeby, společenské hry, tabatěrku a další zajímavosti.

Zážitky

Mendelianum Brno – atraktivní svět genetiky

Vyzkoušejte si jaké to je být vědcem! V Biskupském dvoře v Brně, v původních historických prostorách Hospodářské společnosti, v níž Gregor Johann Mendel přes třicet let aktivně působil, na vás čeká zajímavá interaktivní expozice. Představuje Mendela a jeho dílo v kontextu dnešní genetiky.

Mendelovo muzeum letos ve znamení výročí zakladatele genetiky

Nejméně tři držitelé Nobelovy ceny – objevitelé DNA James Watson, Tim Hunt a Gunter Blobel, budou letos přednášet v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity v rámci oslav 190. výročí narození zakladatele učení o genetice Gregora Johanna Mendela. Program, který univerzita a starobrněnské opatství připravily ve spolupráci s dalšími 28 partnery, nabídne třináct konferencí a přednáškové cykly pro odbornou i laickou veřejnost, několik výstav a řadu dalších akcí.