Texty svých prací psal Senefelder zvláštní tuší a otiskoval je na hladké desky vápence. Od leptání kamene dospěl k zákonům litografie – chemického tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis. Ten se skládal z rámu z tvrdého dřeva, do něhož se napnul papír, a z tříče, kterým se přitisknul papír na kámen. Litografie je metoda tisku hlavně na hladké povrchy. Používá tiskové formy, tisknoucí i netisknoucí prvky na jedné výškové úrovni, mastnou tuš a vodu. V domě v Rytířské ulici v Praze je umístěna Senefelderova pamětní deska.
Slovo pochází z řeckého slova lithos = kámen a grafein = psát. Nešlo o techniku nijak jednoduchou, na výsledku měl velký vliv um a zručnost nejen tiskaře, ale i toho, kdo text, nebo obrázek, na kámen maloval, protože vše se na něj muselo "nanést" zrcadlově převrácené, jakož i na vlastnostech kamene. Vhodný byl bavorský solnhofenský vápenec.
Přečtěte si o vynálezu kamenotisku Aloisem Senefelderem roku 1797, jeho technických principech a důležitém místu v dějinách grafických technik.
Alois Senefelder byl vynálezce, grafik a spisovatel narozený v roce 1771 v Praze.
Kamenotisk je metoda tisku, která používá hladké povrchy kamene a kombinuje mastnou tuš s vodou pro tisk.
Kamenotisk, známý také jako litografie, byl vynalezen v roce 1797 Aloisem Senefelderem.
Litografie se opírá o tisk z jedné výškové úrovně, kde se kombinují tisknoucí a netisknoucí prvky, využívá se mastná tuš a voda.
Pro kamenotisk byl obvykle používán bavorský solnhofenský vápenec.
Pamětní deska Aloise Senefeldera je umístěna v Rytířské ulici v Praze.
V Praze lze navštívit pamětní desku Aloise Senefeldera v Rytířské ulici.
Pro úspěšný kamenotisk byly klíčové umělecké dovednosti, zručnost při malování na kámen a schopnost aplikovat obrázky a texty zrcadlově převráceně.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.