Polarografie umožňuje získat informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje, například změřit obsah kyslíku v atmosféře, oxidu siřičitého v kouřových plynech nebo jedovatých kovů ve vodě. Počítačové polarografy dnes nechybí v žádné chemické laboratoři, slouží i v biologii, farmacii nebo v biochemii.
V roce 1924 vznikl návrh na konstrukci
prvního automatického přístroje, který umožnil zkrácení postupu z řádů hodin na minuty. Návrh Jaroslava Heyrovského na polarograf realizovali universitní mechanici Peták a Innemann.
Za svůj objev
profesor Heyrovský získal v roce
1959 jako
první Čech Nobelovu cenu za chemii. Musel si na ni ale dost dlouho počkat, nominován byl přitom celkem osmnáctkrát. Metoda mezitím prošla řadou technických vylepšení a modernizací, připomíná ji i
expozice, mapující historii Univerzity Karlovy v Praze.
Objev polarografie od Jaroslava Heyrovského, který mu vynesl Nobelovu cenu za chemii, a jeho využití v moderní vědě.
Polarografie je metoda pro analyzování množství a druhu látek obsažených v roztoku, která využívá závislosti proudu na napětí při elektrolýze.
Polarografie byla objevena mezi 9. a 10. únorem 1922 Jaroslavem Heyrovským a jeho žákem M. Shikatou.
Jaroslav Heyrovský obdržel za objev polarografie Nobelovu cenu v oblasti chemie dne 10. prosince 1959.
S vývojem polarografie je spojen polarograf, který je automatickým přístrojem zaznamenávajícím křivku závislosti proudu na napětí.
Polarografie se využívá v chemických laboratořích, biologii, farmacii a biochemii pro analýzu různých roztoků.
Jaroslav Heyrovský byl na Nobelovu cenu nominován celkem osmnáctkrát.
Polarografie je důležitá pro její schopnost rychlé a přesné analýzy látek, což je klíčové pro vědecký výzkum a průmyslové aplikace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.