Neštěmice leží v
Ústeckém kraji a jsou částí
Ústí nad Labem. Prskavky, které patří k oslavám Vánoc a příchodu nového roku, se tu vyrábějí už od roku 1952, kdy
podnik Drutep vznikl spojením čtyř menších závodů. Teď jich tu každý měsíc vyrobí přibližně 700 tisíc.
Historie prskavek se začala odvíjet v 5. století v Číně, a to po objevení
střelného prachu. Staří Číňané využívali pyrotechniku při bojích i oslavách ve formě
ohňostrojů. Své tajemství ale střežili tak dlouho a tak pečlivě, že každý další vynálezce považoval svůj objev za originální a jedinečný. Další experimenty se odehrály v Řecku a v 17. století také v Anglii, až se nakonec prskavky zvolna staly oblíbenou součástí všech
velkých oslav, karnevalů a průvodů. U nás se o jejich slávu postaraly zejména
prvorepublikové filmy s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou.
Základem každé prskavky je nehořlavá tyčka, namočená v prskavkové směsi. Její složení a
poměr ingrediencí rozhodně nezná každý, základem je, aby hořící kousky vytvářely typické
jiskřičky a aby na každé prskavce bylo tolik hmoty, kolik stanovuje norma. O bílé zabarvení se postará hliník nebo hořčík, v Neštěmicích ale umí vyrobit i jiné barevné odstíny nebo efekty. V nabídce jsou prskavky rovné, krátké i dlouhé od deseti centimetrů až téměř do metru, tvarované do nejrůznějších stylových
motivů jako jsou hvězdy a stromky, písmen a čísel, dvoubarevné a dokonce i s vůní skořice nebo vanilky.
Nevinná zábava? Ne tak docela, prskavka se dokáže rozpálit až na
1300 stupňů Celsia, což stačí na popálení prstů i podpálení vánočního stromečku. Jako s každou jinou zábavnou pyrotechnikou se s ní proto musí zacházet velmi opatrně.