Archeologie a její objevy: Lucy, Věstonická venuše, zub dinosaura a umění z Moravského krasu

Česko je doslova poseté archeologickými poklady – od keltských oppid po hroby velkomoravských knížat. Pokud vás fascinuje minulost, vydejte se na výlet za archeologickými skvosty. Odhalíte fascinující příběhy o životě našich předků, naučíte se něco nového o historii a kultuře naší planety, a navíc si třeba můžete pořídit selfie s mamutem! Právě tak ale můžete obdivovat nejslavnější archeologické nálezy. Jsou starší než pyramidy, starší než Stonehenge, starší než velké civilizace. Pamatují svět, jaký si ani neumíme představit. Protože v archeologickém světě jde o skutečné celebrity, dostávají i originální jména. Na Kudy z nudy vám některé z rarit představíme zblízka: třeba Věstonickou venuši, Lucy, mamutici Juku či nejslavnější evropskou mumii jménem Ötzi.
 

Lucy – první dáma paleoantropologie poprvé v Evropě

V roce 1974 v Etiopii archeologové objevili 3,2 milionu let staré kosterní pozůstatky ženy z druhu Australopithecus afarensis. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě dostal jméno náhodou: podle písně skupiny Beatles Lucy in the Sky with Diamonds, kterou si večer po nálezu přehrávali členové týmu expedice stále dokola. V Etiopii je Lucy také známá jako Dinkinesh, což v amharštině znamená „jsi překrásná“. Lucy je druh vyhynulého hominina, čeledi hominidé, kteří žili před 3,8–2,9 miliony let na území dnešní Etiopie, oblasti, která měla zásadní význam pro evoluci člověka. Na výšku měřila zhruba 106 centimetrů, vážila 28 kilogramů, bylo jí přibližně patnáct let a podobala se šimpanzovi. Vděčíme jí za mnohé, například za důkaz, že naši dávní předkové chodili po dvou mnohem dřív, než se předpokládalo.
 
Chcete Lucy vidět zblízka? Tu jedinečnou možnost budete mít od 25. srpna 2025, kdy bude k vidění v nové expozici Lidé v Historické budově Národního muzea v Praze, a to hned v první místnosti. Autorkou realistického modelu Lucy je francouzská sochařka Élisabeth Daynès. Lucy bude dělat společnost další vzácný exponát zvaný Selam, fosilie malého dítěte identického druhu jako Lucy, avšak zhruba o 100 tisíc let starší, která byla nalezena ve stejné lokalitě o pětadvacet let později. V Národním muzeu v Praze zůstanou plných šedesát dnů, tedy do 24. října 2025.
 

Věstonická venuše – nejstarší dáma Česka

Znáte někoho staršího než 29 000 let? My na Kudy z nudy ano! Sošku Věstonické venuše objevil v červenci 1925 tým profesora Karla Absolona, a to na pravěkém sídlišti u Pavlova a Dolních Věstonic. Soška paleolitické krásky se sotva vejde do dlaně, ale její hodnota je nevyčíslitelná. Její tajemství? Nejen že jde o nejstarší známou keramickou sošku na světě, ale dodnes se spekuluje, jaký měla účel – bohyně plodnosti, pravěká Barbie, nebo první umělecké dílo?
 
Protože v roce 2025 uběhne přesně 100 let od nálezu Věstonické venuše, Moravské zemské muzeum připravuje mimořádnou výstavu v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Výstava byla zahájena 19. června a potrvá do 5. října 2025. Seznamte se nejenom se slavnou soškou, ale i s dalšími pravěkými Venušemi!
 

Zub dravého dinosaura – poklad Moravského zemského muzea

S archeologickými objevy dinosaurů to v České republice není žádná sláva, ale přesto tu byli! Důkazem je jediný dosud známý zub dravého dinosaura, vzácný fosilní nález z bývalého lomu na Švédských valech v Brně. Zub si na vlastní oči můžete prohlédnout v Moravském zemském muzeu, v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu. Zub byl dřív mylně považován za pozůstatek mořského krokodýla, a teprve před několika lety byl správně identifikován jako relikt suchozemského masožravce z období jury. Je součástí stálé expozice Zaniklý život na Moravě, která zachycuje vývoj života napříč geologickými obdobími. Je to oblíbený cíl pro rodiny s dětmi: nabízí totiž nejen fosilie pravěkých živočichů a rostlin, ale i poutavé dioráma a moderní multimediální prvky.
 

Pravěké malby a ozdoby z Kateřinské jeskyně

Epigrafické a archeologické výzkumy v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu přinesly už několik zajímavých objevů. Mimo jiné šlo o nejstarší kresby na stěnách jeskyně v České republice. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, vytvořili podle odborníků z radiouhlíkové laboratoře Ústavu jaderné fyziky a Archeologického ústavu Akademie věd ČR lidé přibližně před sedmi tisíci lety. Nejenže se kolekce pravěkých kreseb stále rozrůstá, ale kromě toho byly v bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně objeveny pozůstatky penězokazecké dílny, zlomky pravěké a středověké keramiky, a úlomky záhadné břidlicové destičky s basreliéfem připomínajícím procesí dvanácti chetitských bohů.
 
Další raritou jsou ulity sladkovodních plžů zubovců dunajských, ručně opracované do podoby korálků či ozdobných závěsků. Podle radiouhlíkové analýzy jsou historické artefakty více než osm tisíc let staré a pochází z období konce střední doby kamenné. Pravěké ozdoby dokládají zručnost tehdejších lidí i fakt, že Kateřinská jeskyně je jedním z klíčových míst pro poznávání nejstarších dějin osídlení na našem území.
 

Rondely – kruhové stavby z období neolitu

Nejstarším dokladem architektury v Evropě jsou rondely, monumentální kruhové stavby. Pocházejí z období neolitu, tedy z doby kolem 5000 let před naším letopočtem. Podle expertů se na našem území budovaly pouze asi tři až čtyři století, a jsou starší než Stonehenge i první pyramidy v Egyptě. Rondely jsou fenoménem střední Evropy. Objevují se zejména v Podunají a postupně se rozšířily na Moravu, do Čech, na Slovensko, do Rakouska i do Německa, zejména do Bavorska či Porýní. Dosud jich bylo objeveno asi sto padesát, ale díky snímkům z letadel a dronů se stále objevují nové.

Na mapu nejvýznamnějších pravěkých lokalit střední Evropy se díky rondelům zapsalo Královéhradecko. V polích u Hradce Králové v dnešní městské části Kukleny byly objeveny dva obrovské kruhy obehnané příkopy a palisádami. Nejde ale o první nález: na pravém břehu Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří archeologové odhalili už třináct rondelů z pozdní doby kamenné – včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji se jich našlo přibližně pětadvacet. Další pravěké rondely byly objeveny například u Kolína, archeologové objevili také rondel ve Vinoři.
 

Bohaté sídliště Keltů: archeologický objev na Královéhradecku

Na poli nedaleko Hradce Králové, kde brzy povede nový úsek dálnice D35, odkryli archeologové keltské sídliště, jaké u nás dosud nemá obdoby. Rozsáhlá osada ze čtvrtého století před naším letopočtem překvapila nejen velikostí, ale i množstvím nálezů, které vypovídají o životě dávných obyvatel. Sídliště zabírá 25 hektarů a mohlo v něm žít několik stovek lidí, což z něj činí jedno z největších keltských center v Česku. Kromě základů domů archeologové objevili výrobní areály, svatyně a prostor, kde se pravděpodobně odlévaly předměty z barevných kovů. O propojení s evropským obchodem svědčí nálezy jantaru z Pobaltí nebo luxusních výrobků ze všech koutů Evropy. Významná je i sbírka keltských mincí – Keltové totiž byli první, kdo na našem území razil vlastní platidla, a přímo na místě se našlo i kovové razidlo. Soubor mincí je druhý největší v Česku po nálezech z Němčic nad Hanou.
 

Mamuti z Anthroposu a malá mamutí holčička Juka

Víc se o Věstonické venuši, nejstarším osídlení Moravy a celé Evropy dozvíte v pavilonu Anthropos v Brně. Oblíbeným exponátem jsou modely dvou mamutů v hlavní hale. Připomenou nám další vzácný objev, který našli v roce 2010 u pobřeží Severního ledového oceánu sibiřští lovci slonoviny. Šlo o úžasně zachovalé mumifikované mládě mamuta. Zhruba desetiletá samička žila v době před 39 000 lety a dostala jméno Juka. Coby nejlépe zachovalá fosilie mamuta srstnatého (Mammuthus primigenius) na světě je uchovávána ve speciálním boxu při teplotách pod bodem mrazu. Ani to jí ale nebrání cestovat po světě: stálý domov má v Moskvě, vystavená ale už byla například v Japonsku a na Tchaj-wanu.
 
Chcete vidět další mamuty, třeba Lenku z Národního muzea v Praze nebo obřího mamuta na hraní z Dolní Moravy? Podívejte se na mamutí přehlídku na Kudy z nudy!
 

Ötzi – nejdrsnější muž doby ledové

Nejmladší z našeho výběru celebrit je Ötzi, ledový muž z doby před více než pěti tisíci lety. Jeho mumie byla objevena 19. září 1991 na ledovci Schnalstal v Ötztalských Alpách, ležících mezi Rakouskem a Itálií v nadmořské výšce 3210 metrů. Jméno mu dal rakouský novinář Karl Wendl, který hledal chytlavé jméno a využil název místa nálezu. Podle výzkumů byl Ötziho životní příběh hotový thriller. Když zemřel, bylo mu asi šestačtyřicet, měřil kolem 160 centimetrů a vážil asi 50 kilo. Navzdory tomu, že působil dojmem šlachovitého horala, se zdravím na tom byl všelijak: pravděpodobně trpěl boreliózou, bolestmi kolen, kyčlí, ramen a zad, a měl genetickou dispozici k arterioskleróze. Během života utrpěl řadu zlomenin, měl přeražený nos, často hladověl a zemřel násilnou smrtí: antropologové zjistili, že kromě podlitin a řezných ran na rukou, zápěstí a hrudníku měl Ötzi v době smrti v rameni uvízlý hrot šípu. Vědci proto předpokládají, že vykrvácel poté, co mu šíp rozbil lopatku a poškodil velké cévy.
 
Ötzi a jeho vybavení, oblečení a další artefakty jsou od roku 1998 vystaveny v Jihotyrolském muzeu archeologie v Bolzanu v Itálii. Mumie je uložena ve speciálně navržené chladné cele a lze ji pozorovat malým okénkem, pozornost ale přitahuje i rekonstrukce ledového muže.