Úvod > Česká nej > Průmysl > Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle
Průmysl

Silonky – punčochy z materiálu, který vynalezl Otto Wichterle

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.
Otto Wichterle (1913–1998) pocházel ze zámožné rodiny prostějovských podnikatelů. Vystudoval fakultu Chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze, na škole pak působil až do jejího uzavření roku 1939. Za druhé světové války odešel do Zlína, kde pracoval ve výzkumných chemických dílnách obuvnického impéria Baťa. Firma dala geniálnímu vědci volnou ruku pro výzkumy a Wichterle záhy vypracoval technologický postup výroby polyamidového vlákna. Materiál se zprvu nazýval winop, a to podle tří spolupracovníků Wichterle, Novotný a Procházka, ale nakonec byl vzhledem k podobnosti s již existujícím nylonem zvolen podobně znějící název silon.

Společnost Baťa nechtěla předat vynález nacistům, a tak vývoj silonu za války pozastavila. Silon se nakonec začal vyrábět až v roce 1950 v Plané nad Lužnicí. Nejznámějším domácím výrobcem jemného punčochového zboží se stal závod Elite ve Varnsdorfu, kam se po válce přesunuli nejenom odborníci z punčocháren firmy Baťa ve Zlíně, ale také celá jedna třída absolventů Baťova učiliště v Třebíči. Silonky od kalhot přes punčochy, podkolenky a ponožky až po ťapky vyrábí společnost Elite dodnes, a to od klasiky s rafinovaným zadním švem až po punčochy nejrůznějších barev a designů, například s puntíky, vzorem pepito či vzorem roztrhaných kolen.

Otto Wichterle se po válce vrátil do Prahy, kde působil na vysokých školách, poté na Československé akademii věd a nakonec se stal ředitelem Ústavu makromolekulární chemie. Jeho nejznámějším vynálezem jsou gelové kontaktní čočky.
 
Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Milujeme retro značky: Kofola, Botasky, Pribináček, Igráček a Merkur

Nostalgie, vzpomínky na dětství, letité fotografie a filmy pro pamětníky: staré kousky zkrátka máme rádi a zas a znova se k nim vracíme. Na jejich oblibu vsadily i obchodní řetězce, když dnešní výrobky zabalily do retro obalů, do „osmdesátek“ se dokonce můžete vypravit na výlet.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Nanovlákna – unikátní průmyslová technologie z Liberce

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

České značky: Stavebnice Merkur právě slaví 100 let!

České značky: Stavebnice Merkur právě slaví 100 let!

Víte, že stavebnice Merkur slaví v roce 2020 rovné 100. narozeniny? Pro řadu z nás není Merkur jen kemp na Novomlýnských nádržích pod Pálavou nebo jedna z planet sluneční soustavy, ale také název populární kovové stavebnice. Doma je v Polici nad Metují, kde má oblíbená hračka dokonce své vlastní muzeum. V sobotu 29. srpna 2020 se bude v muzeu oslavovat sto let od založení této tradiční české značky.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu

Expozice Historie kontaktních čoček v Národním technickém muzeu

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.

Obuvnické muzeum ve Zlíně – největší obuvnické muzeum v ČR

Obuvnické muzeum ve Zlíně – největší obuvnické muzeum v ČR

Prostřednictvím více než tisíce exponátů seznámí Obuvnické muzeum ve Zlíně návštěvníky s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Nejstarší originály pocházejí z konce 16. století. Zajímavostí jsou opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Na vánoce roku 1961 sestavil Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc, pomocí dětské kovové stavebnice Merkur, první prototyp odstředivého odlévacího zařízení na němž odlil první čtyři kontaktní čočky, které nedráždily oko.

Expozice Transmisson Karla Zlína v galerii na zámku ve Zlíně

Galerie Václava Chada představí šedesát prací zlínského rodáka žijícího ve Francii, Karla Zlína. Expozice s názvem Transmission zahrnuje malby, sochy i reliéfy a potrvá až do 17. února 2023. Nabídne také dvě komentované prohlídky v doprovodu kurátorky, a to 8. prosince a 12. ledna.
Zlín, Zlínský kraj

Festival Zlín 700

Akce na oslavu výročí se budou konat celý rok, začaly novoročním ohňostrojem a skončí vánočními trhy na závěr roku. Hlavní atrakcí bude třídenní multižánrový festival, který se uskuteční na konci června na více místech Zlína.
Zlín, Zlínský kraj

Festivalový půlmaraton Zlín

Oblíbený běžecký závod ulicemi festivalového Zlína se v roce 2023 uskuteční ve standardním termínu Zlín Film Festivalu, a to v neděli 4. června. Jedná se silniční běžecký závod na distanci 21,097 kilometrů pro širokou veřejnost bez nutnosti příslušnosti ke sportovnímu oddílu či klubu.
Zlín, Zlínský kraj

Koncert Ewy Farne na 63. Zlín film festivalu

Ve čtvrtek 1. června 2023 se uskuteční v rámci 63. Zlín Film Festivalu koncert jedné z nejúspěšnějších zpěvaček u nás i v Polsku, stříbrné České slavice 2022 – Ewy Farne.
Zlín, Zlínský kraj

Galerie Václava Chada ve Zlínském zámku

Galerie Václava Chada si klade za cíl vyplnit mezeru mezi státními galeriemi v regionu, a soukromými komerčními galeristy, nejen ve Zlíně. Ctitelé výtvarného umění se zde mohou seznámit s moderním uměním V. Chada i dalšími zajímavými tvůrci.
Zlín, Zlínský kraj

Zámek Zlín

Zlín je vlastně stále z historického hlediska nový a mladý. Více jak 95% má své předky jen ve třetí či čtvrté generaci a město má jen pár domů starších sta let, které zůstaly zachovány v původní podobě. Budova zámku se zdmi starými 500 let je jedinou hmotnou spojkou s dávnou minulostí.
Zlín, Zlínský kraj

Zlínská zrcadla – multimediální expozice v sadu Svobody

Volně přístupná expozice vypráví poutavou formou historii města Zlína a jeho obyvatel prostřednictvím atraktivních multimédiálních prvků a nových technologií.
Zlín, Zlínský kraj

Park Komenského ve Zlíně

Park Komenského se nachází u hlavní silnice v centru města vedle bývalé budovy knihovny F. Bartoše. Prostory parku, které nabízejí odpočinek i sportovní vyžití pro děti i dospělé, jsou součástí přístupových cest ke Kulturním a Universitním centru a Prioru.
Zlín, Zlínský kraj

Ubytování a restaurace

Koliba U černého medvěda ve Zlíně

Restaurace nabízí nevšední kulinářské zážitky tradičních, ale i světových specialit připravovaných na otevřeném ohništi, klasickou českou kuchyni i stylové prostředí pro slavnostní příležitosti. Především si tu užijete nezapomenutelnou atmosféru při pravidelných večerech živé hudby.
Zlín, Zlínský kraj

Potrefená Husa Zlín

Potrefená Husa je značková hospoda Pivovaru Staropramen.
Zlín, Zlínský kraj

Restaurace Kozlovna Celnice

Restaurace Kozlovna Celnice – originální hospoda Kozlovna Celnice sneopakovatelnou atmosférou, Kvalitní tankové pivo a chutná kuchyně s denním menu ve Zlíně.
Zlín, Zlínský kraj

Bůrger

Martin Terč byl stavař, ale když skončil v nemocnici na JIP, rozhodl se udělat ve svém životě tlustou čáru.
Zlín, Zlínský kraj