Hrady, které nikdo nedobyl. Znáte nedobytné pevnosti českých zemí?

Mnohé české i moravské hrady vznikaly jako pevnosti na těžko přístupných místech – na skalách, nad řekami nebo na vrcholcích kopců. Důmyslné opevnění, hluboké příkopy a složitý systém bran často znamenaly, že jejich obránci dokázali odolat i silným vojskům během husitských válek nebo později za třicetileté války. Některé z těchto staveb dnes patří mezi nejvýznamnější historické památky a zároveň i oblíbené cíle výletů s Kudy z nudy.
 
Mezi hrady, které si vysloužily pověst nedobytných, patří například Pernštejn, Bezděz, Hazmburk, Hukvaldy, Kost, Trosky, Templštejn, Týřov, Lanšperk nebo Kašperk. Každý z nich má jiný příběh – někde pomohla strmá skála, jinde důmyslné opevnění nebo chytrá obrana jejich majitelů.
 

Pernštejn – pevnost, která odolala katolíkům i Švédům

Středověký hrad Pernštejn stojí na mramorové skále nad řekou Svratkou nedaleko Nedvědice. Budoval se od 13. do 16. století a díky promyšlenému opevnění i obtížně přístupné poloze si vysloužil pověst téměř nedobytné pevnosti. Za husitských válek stáli Pernštejnové na straně kališníků a hrad se pokoušel dobýt olomoucký biskup – marně. Pro nepřátele měli obránci hradu připravenou řadu nepříjemných překvapení – například hradní příkop s padacím mostem, skryté střílny i úzká pravotočivá schodiště, která útočníkům výrazně ztěžovala boj.


 
Největší škody utrpěl Pernštejn za třicetileté války během švédského obléhání roku 1645. Tehdy přišla o horní část Hranolová věž u brány druhého předhradí a dělové koule poškodily také Věž čtyř ročních období. Hrad však obléhání ustál a po opravách byl zařazen mezi udržované zemské pevnosti. Dnes při prohlídce navštívíte mimo jiné i tajemně působící Sál spiklenců, připomínající dramatické dějiny velkolepého moravského hradu.
 

Bezděz – hrad, na který si husité netroufli

Hrad Bezděz, založený králem Přemyslem Otakarem II., patří k nejpůsobivějším gotickým hradům u nás. Tyčí se na vrcholu výrazného kopce nad Máchovým krajem a už z dálky působí jako téměř nedobytná pevnost. Jeho obranu posiloval promyšlený systém opevnění – do vnitřního hradu se vstupovalo až pátou branou a posledním útočištěm obránců byla třicetimetrová Čertova věž se zdmi silnými až čtyři metry. Není proto divu, že si husité, kteří ovládli okolní kraj, na Bezděz nikdy netroufli.


 
Úplně bez poskvrny ale jeho pověst není. Roku 1620, krátce po porážce stavovského povstání, se před vojskem Maxmiliána Bavorského na hrad přišli schovat poddaní z okolí. Nezkušení obránci však po krátkém obléhání přesile podlehli a hrad byl vypleněn. Později jej pro vojenské účely upravil Albrecht z Valdštejna. Při návštěvě Bezdězu si pozornost zaslouží mimo jiné krásná královská kaple, jedna z nejcennějších ukázek gotické hradní architektury v Česku.
 

Hazmburk – bezpečný sejf pro poklady

Dvojice věží hradu Hazmburk patří k nejvýraznějším dominantám Českého středohoří. Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století na strmém čedičovém vrchu a díky své poloze i promyšlenému opevnění si brzy získal pověst nedobytné pevnosti. Do některých částí hradu se vstupovalo pouze z prvního patra – například do oválné Černé věže se člověk dostal jen po visuté pavlači. Podobně byly řešeny i vstupy do dalších budov v jádru hradu, což obranu výrazně usnadňovalo.


 
Právě pro svou bezpečnost byl Hazmburk v 15. století vybrán jako úkryt pro cennosti z Pražského hradu. Během husitských válek zde byla uložena drahocenná bohoslužebná roucha i další poklady. Ve zříceninu se hrad začal měnit poté, co ho jeho majitelé opustili ve prospěch pohodlnějšího hradu v Budyni nad Ohří.
 

Hukvaldy – pevnost, kterou nezdolali Valachové, Dánové, Švédové ani Prusové

V předhůří Beskyd na pomezí Valašska a Lašska leží jeden z nejrozsáhlejších hradních areálů na Moravě – hrad Hukvaldy. Vznikl ve 13. století a jeho hlavním úkolem bylo chránit důležitou obchodní stezku vedoucí z Olomouce přes severní Moravu do Polska.


 
Díky své poloze na těžko přístupném kopci a mohutnému opevnění si hrad brzy získal pověst nedobytné pevnosti. Zuby si na něm postupně vylámali všichni: stavovská vojska, valašští povstalci i dánská vojska generála Mansfelda. Za třicetileté války se na hrad dokonce svážely cennosti z Olomouce v obavě před Švédy, kteří se však o dobytí hradu ani nepokusili. Neuspěly ani uherské oddíly Emericha Thökölyho ani pozdější pokusy pruských vojsk v 18. století. Dnes se v Hukvaldech můžete projít oborou i rozlehlým hradem, který patří k největším hradním komplexům v Česku.
 

Kost – hrad spatřený až na poslední chvíli

Hrad Kost uprostřed Českého ráje založil v polovině 14. století Beneš z Vartenberka. Na rozdíl od mnoha jiných hradů Kost nestojí na kopci, ale v hlubokém údolí na křižovatce tří skalnatých roklí. Nepřátelé tak často hrad spatřili až na poslední chvíli, případně ho vůbec neobjevili – což jeho nedobytnosti dost pomohlo. S hradem je spojena známá legenda o tom, že hrad dostal jméno po husitském obléhání. Podle pověsti měl Jan Žižka po neúspěšném útoku prohlásit, že hrad je pevný jako kost, a ta prý patří psu. Ve skutečnosti ale husity vedl někdo jiný a jméno Kost se objevuje už v zakládacích listinách hradu.


 
K obraně sloužila nejen mohutná lichoběžníková Bílá věž, jejíž stěny lépe odolávaly dělostřelbě, ale také důmyslný systém rybníků v okolí. V případě obléhání se daly protrhnout jejich hráze a okolí hradu se proměnilo v obtížně průchodný močál. Hrad přežil i dramatické události třicetileté války. Největší pohromou se pro Kost stal požár roku 1635, tehdy však hrad nezapálili nepřátelé, ale neopatrné služebnictvo hraběte Colloreda.
 

Trosky – pevnost mezi věžemi Baba a Panna

Známou siluetu hradu Trosky v Českém ráji tvoří dvě věže – Baba a Panna – postavené na vrcholcích čedičových skalních sopouchů. Hrad koncem 14. století založil Čeněk z Vartemberka a využil přirozené tvary skal. Na hřebeni mezi oběma vrcholy vznikl vnitřní hrad s obytnými paláci a na vrcholcích skal dvě věže. Obranu posiloval systém hradeb širokých až dva metry, vodu poskytovala vlastní hradní studna na prvním nádvoří. V útrobách Panny byly ve skále vybudované důmyslné cisterny na dešťovou vodu, které zajišťovaly zásoby při případném obléhání.
 
Přestože byl hrad několikrát obléhán – například roku 1424 husity – nikdy nebyl vojensky dobyt. Zajímavá epizoda se však odehrála kolem roku 1437, kdy se Trosek lstí zmocnila loupeživá družina pod vedením rytíře Šofa a jeho druha Švejkara. Se svou posádkou se dokázali ubránit i zemskému vojsku a z hradu podnikali výpady do okolí, dokud nebyli roku 1444 donuceni k odchodu.
 

Kašperk – královský strážce Zlaté stezky

Hrad Kašperk nechal vybudovat římský císař a český král Karel IV.. Měl střežit zemskou hranici s Bavorskem, chránit okolní naleziště zlata a dohlížet na důležitou obchodní trasu zvanou Zlatá stezka. Královský hrad byl vystavěn jako pevnost s mohutným opevněním a dvěma vysokými věžemi, které umožňovaly kontrolovat široké okolí. Díky své poloze i obrannému systému se Kašperk dokázal ubránit několika nepřátelským vpádům a nikdy nebyl dobyt, a to ani v neklidném období husitských válek.
 
Později hrad poblíž Kašperských Hor postupně ztrácel svůj význam a od druhé poloviny 16. století začal chátrat. Po třicetileté válce sice padly návrhy na jeho zboření, aby se v budoucích konfliktech nestal opěrným bodem nepřátel, ale nakonec k tomu nikdy nedošlo. Díky tomu dnes patří Kašperk  coby nejvýše položený královský hrad v Česku k oblíbeným cílům výletů na Šumavu.
 

Křivoklát – královský hrad i obávané vězení

Středočeský hrad Křivoklát vznikl pravděpodobně už na počátku 12. století, ale jeho význam vzrostl zejména za vlády krále Přemysla Otakara II., který z něj vybudoval reprezentativní královské sídlo. Díky své poloze uprostřed hlubokých křivoklátských lesů patřil mezi dobře chráněné hrady a v době husitských válek zde byly dokonce uloženy české korunovační klenoty.


 
Později se Křivoklát proslavil také jako obávané státní vězení. V hradních žalářích strávila řada významných vězňů dlouhá léta – například biskup Jednoty bratrské Jan Augusta, který zde byl vězněn šestnáct let. Ve věži zvané Huderka byl za vlády císaře Rudolfa II. několik let držen i známý alchymista Edward Kelley. Hrad, opakovaně ničený požáry, zachránil a upravil do dnešní podoby rod Fürstenberků.
 

Veveří – pevnost nad Brněnskou přehradou

Hrad Veveří patří k nejrozsáhlejším hradním areálům na Moravě. Původně vznikl jako lovecký hrádek, ale ve 14. století, kdy si jej za svou rezidenci zvolil markrabě moravský Jan Jindřich, bratr Karla IV., byl výrazně rozšířen a proměnil se v důležitou pevnost chránící okolí Brna.


 
Za husitských válek představovalo Veveří významné centrum královské moci a pokusy o jeho dobytí končily neúspěchem. Zlom přišel až během česko-uherských válek v druhé polovině 15. století, kdy se hradu zmocnila vojska uherského krále Matyáše Korvína. Jiří z Poděbrad však pevnost brzy získal zpět, když se uherská posádka vzdala bez boje. Veveří odolalo i švédským vojskům při obléhání Brna roku 1645 za třicetileté války, ale v roce 1741 jej během válek o rakouské dědictví dobyla pruská armáda. Zajímavostí je, že v roce 1908 zde část své svatební cesty strávil tehdejší britský politik Winston Churchill se svou manželkou Clementine.
 

Hrady, které dodnes budí respekt

Ať už tyto hrady odolaly nepřátelům úplně nebo se je přece jen podařilo na chvíli dobýt, jedno mají společné: vznikaly jako pevnosti, které měly chránit panovníky, obchodní stezky i celé kraje. Dodnes proto stojí na místech, odkud je dobrý výhled do krajiny – a odkud bylo možné včas spatřit blížící se nepřítele.
 
Dnes už na jejich hradbách nestojí ozbrojené posádky, ale návštěvníci, kteří obdivují důmyslnou středověkou architekturu i příběhy ukryté ve zdech starých pevností. Ať už se vydáte na Pernštejn, do skal Českého ráje nebo na Kašperk, každý z těchto hradů připomíná dobu, kdy o jejich osudu rozhodovala síla hradeb i odvaha obránců. Mezi hrady, které nikdy nebyly dobyty, patří také zříceniny hradu Templštejn, hradu Týřov a možná i hradu Lanšperk a hradu Rýzmburk.