Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích
7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

7 věcí, které nevíte o... vzácných relikviích a relikviářích

  • Vydáno12. října 2021
Když se řekne relikviář, většina z nás si představí relikviář sv. Maura, uložený na zámku v Bečově nad Teplou: nádherně zdobenou truhlu, která tvarem připomíná domeček. Schrány na relikvie ale mohou vypadat docela jinak, ostatně i samotné relikvie bývají různě velké. Pojďme společně prozkoumat tajemný svět relikvií a relikviářů a poodhalit tak tajemství předmětů, které lidem pomáhaly překonávat bolesti a strasti pozemského života.

Tajemství relikviáře

Dva překrásné „domečkové“ relikviáře: relikviář sv. Maura, vystavený na zámku v Bečově nad Teplou, byl vyroben během 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes na území dnešní Belgie. / Relikviář s ostatky Tří králů byl zhotoven na konci 12. století podle návrhu slavného zlatníka středověku Mikuláše z Verdunu a je vystaven v katedrále v Kolíně nad Rýnem.
Relikviář sv. Maura v Bečově nad Teplou
Relikviář v katedrále v Kolíně nad Rýnem
Historie uctívání ostatků se začala odvíjet přibližně v druhé polovině 2. století po Kristu u hrobů křesťanských mučedníků hlavně v římských katakombách. Křesťané byli pronásledování a návštěva těchto pohřebišť se dokonce považovala za trestný čin proti státu. Když se z křesťanství stalo uznané náboženství, k pietním návštěvám a mším u hrobů se v 5. století připojil nový obyčej: vkládání malých ostatků do nejrůznějších schránek. Jednoduché plátěné sáčky záhy nahradily dřevěné schránky, oltářní desky, kříže, monstrance, makety klášterů nebo kostelů či honosných hrobek.

Nejdůležitějším obdobím pro uctívání relikvií a vznik relikviářů byl středověk. Nádherné relikviáře byly součástí výzdoby bohatých kostelů, královských i knížecích kaplí. Vyráběly se z nejrůznějších materiálů, od dřeva přes vzácné textilie až po ušlechtilé kovy, zdobily se drahými kameny a výjevy ze života světců. Drahokamy měly svůj skrytý význam: andělské bytosti a nadpozemské síly jimi mohly prostoupit ze svého nehmotného, duchovního světa mezi obyčejné smrtelníky. Současně lidé věřili, že světlo pronikající skrze drahé kameny násobí sílu vycházející z ostatků uložených v relikviáři. Klanět se, uctívat či dotýkat se relikviářů mělo věřícím přinést ve spojení s modlitbou požehnání či zvláštní milost, pomoc či uzdravení.
 

1. Poklad ze středověkého trezoru z Milevska



Nový zájem o relikviáře probudil rok 2020 a objev 600 let nezvěstné relikvie v Milevském klášteře. V kostele sv. Jiljí se za tajnou chodbou a zdánlivě prázdným středověkým trezorem skrývala další tajná dutina, v níž archeologové objevili zbytky dřevěné schránky, zdobené zlatem a stříbrem, zlatou destičku s písmeny IR, latinskou zkratkou pro Iesus Rex / Ježíš Král, a relikvii v podobě šesticentimetrového kusu železného hřebu s tausovaným zlatým křížkem.

Že by šlo o část jednoho ze tří hřebů, kterými byl ke kříži přibit Ježíš Kristus? Nevíme a možná nikdy vědět nebudeme, ale jisté je, že relikvie z kláštera v Milevsku měla už v době svého uložení obrovskou cenu. Schovali ji mniši v obavách před husitskými nájezdy? Možná ano, šlo zřejmě o nejcennější věc, kterou měli. Víme, že 23. dubna 1420 byl klášter přepaden husity a víme i to, že husitská vojska zničila většinu cenností, které řeholníci před dobytím kláštera převezli na hrad Příběnice. O tajemné skříňce ukryté v tajných chodbách v kostele sv. Jiljí se ale nikde nenašla jediná zmínka.
 

2. Pašijové relikvie

Stáří dřevěné relikviářové schránky z Milevska vědci pomocí radiokarbonové metody datovali do čtvrtého až pátého století našeho letopočtu, tedy přesně do doby, kdy začala sháňka po vzácných pašijových relikviích, předmětech spojených s utrpením Ježíše Krista. Klášterům, kostelům, městům a panovníkům takové předměty nepřinášely jen obrovskou společenskou prestiž, ale i zisk: k relikviím putovaly tisíce poutníků, kteří se často na místě zdrželi delší čas. Navíc pašijovou relikvii, obestřenou dávným příběhem Kristova utrpení, si na rozdíl od královské koruny nikdo nedovolil ukrást nebo zastavit.

Hned po předmětech, které provázely život a smrt Ježíše Krista jsou ceněné především relikvie spojené s kultem Panny Marie. Teprve po nich přicházejí na řadu oděvy, obuv, prsteny mitry a berly světců, světic a mučedníků včetně jejich tělesných ostatků. Samostatnou skupinou pak jsou kontaktní relikvie: předměty, které přišly do styku s relikviemi svatých nebo mučedníků a samy se tak staly relikviemi.
 

3. Poklad císařovny Heleny

Po pašijových relikviích prahne celý křesťanský svět od čtvrtého století našeho letopočtu díky císařovně Heleně Konstantinopolské (255–330). Vypravila se do Svaté země a podle legendy v podání svatého Ambrože se jí 13. září 326 podařilo v kopci Golgota najít Boží hrob. Při návratu do Evropy s sebou mimo jiné přivezla několik částí Kristova kříže, trny z Kristovy koruny a dva ze tří (podle jiných verzí příběhu čtyř) hřebů, kterými bylo tělo přibito ke kříži; uvedené relikvie jsou dodnes uchovány v bazilice sv. Kříže Jeruzalémského v Římě.

Helenin syn, císař Konstantin Veliký, nechal hřeby rozsekat na několik částí a postupně je věnoval významným hostům. Jedna část takového hřebu je součástí Svatovítského pokladuPraze. Římský císař a český král Karel IV. coby nejznámější sběratel vzácných svatých relikvií v českých dějinách dokonce stanovil speciální svátek Kristových hřebů a Longinova kopí, tedy kopí, kterým podle pověsti římský voják probodl Ježíšův bok. Do Prahy na tyto slavnosti přijížděly desetitisíce poutníků z celé Evropy a město se tak zařadilo mezi významná poutní místa.
 

4. Domečkové relikviáře a sv. Maur

Možná znáte detektivní příběh o nálezu relikviáře svatého Maura a postupu jeho restaurování, možná jste jej dokonce na zámku v Bečově nad Teplou viděli na vlastní oči: je mu věnovaná samostatná prohlídka, při níž se s románskou zlatnickou památkou nevyčíslitelné hodnoty seznámíte do nejmenších podrobností. O relikviáři sv. Maura, objeveném v listopadu 1985 pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou, se traduje, že je hned po korunovačních klenotech českých králů druhým nejcennějším uměleckým předmětem v České republice. Památka přitom nebyla pod podlahou hradní kaple schovaná nijak dlouho: od jejího ukrytí do znovuobjevení uplynulo necelých padesát let. Příběh o nalezení relikviáře ale je kombinací detektivky, dobrodružného thrilleru i těžko uvěřitelných náhod. Příběh plný překvapení navíc má další pokračování: při posledním čištění v roce 2021 odborníci ve výzdobě relikviáře odhalili takzvaný ropuší kámen. Nejde o minerál, ale o zkamenělý zub druhohorní ryby. V raném středověku byly ropuší kameny opředeny řadou mýtů, jejich tajemství odhalily teprve moderní výzkumy. Nález z Bečova je zatím nejstarším potvrzeným ropuším kamenem na světě.

Relikviář svatého Maura je dokonalou ukázkou tumbových či domečkových relikviářů, které tvarem připomínají starověké sarkofágy či bytelné středověké truhlice. Podle historiků tento typ relikviářů vznikl ve starém Lotrinsku, v krajích povodí Rýna a Maasy mezi lety 1150–1250. Relikviář sv. Maura je dlouhý 138,5 cm, široký 42 cm a jeho výška činí 64,5 cm. K největším svého druhu patří relikviář Tří králů v Kolíně nad Rýnem, který na délku měří 220 cm.
 

5. Ostatky prvomučedníka v Teplicích

V centru Teplic na Zámeckém náměstí stojí barokní kostel sv. Jana Křtitele. Z vyhlídkové věže uvidíte město jako na dlani, prohlédnete si sbírku papírových modelů věží a majáků a také smutně proslulou místnost. Opilý hlídač v ní zaspal a nevaroval obyvatele před největším požárem města, během něhož v roce 1793 velká část Teplic lehla popelem. V místnosti na věži v posteli dodnes spí opilý městský zřízenec a legenda tvrdí, že kdo se dotkne jeho palce, splní se mu přání.



Na stejném náměstí objevíte také původně katolický, nyní pravoslavný kostel Povýšení sv. Kříže. Je novodobým poutním místem: k vidění jsou tu ostatky křesťanského prvomučedníka svatého Clariho z Dalmácie, umučeného ve 4. století. Raritou není jen to, že ostatky jsou kompletní, ale že je dobře zmapovaná i jejich historie: papež Urban VIII. (pontifikát 1623–1644) je daroval knížecímu biskupovi Johanu IV. Marcus von Aldringen, opatovi kláštera v rakouském Seckau. Biskup byl členem knížecího rodu Clary-Aldringenů a po jeho smrti je zdědila rodina. Shoda jmen Clari – Clary je jen náhodná, nicméně už v té doby byl Teplice lázně proslavené po celé Evropě a ostatky svatého, který je považován za patrona lázeňství a rovněž patrona svátosti manželství, byly pro město doslova darem z nebes.

Ostatky do Teplic přijely v cestovním relikviáři, v němž byly uloženy na rubínových sametových polštářích; na nich spočívají dodnes, ale chráněné skleněnou rakví. Z původního relikviáře a jeho výzdoby se dochovaly jen zbytky, dvě původní desky jsou umístěny v již nepoužívaném barokním relikviáři nalevo před vstupem do kaple s ostatky.
 

6. Relikvie z Broumovského kláštera

V kostele sv. Vojtěcha v Broumovském klášteře se nachází asi deset relikviářů. Nejvzácnější mezi nimi je schránka obsahující ostatky sv. Prokopa, zakladatele Sázavského kláštera. Nepřímo by se mezi relikvie dala zařadit i unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651, nalezená roku 1999 v klášterním kostele sv. Vojtěcha za zlaceným štukovým věncem v dřevěné schránce. Na plátně, do něhož bylo krátce po sejmutí z kříže zabaleno tělo Ježíše Krista, je viditelný otisk mužské postavy. Název plátna je odvozen od italského města Turín, kde je tato relikvie od roku 1578 uchovávána. Broumovské plátno se velikostí téměř shoduje s originálem (délka 4,36 m, šířka 1,1 m) a k vidění je při běžné prohlídce kláštera.
 

7. Svatá Trnová Koruna

Podle jiné vzácné pašijové relikvie, trnu z Kristovy koruny, byl pojmenovaný jihočeský klášter Svatá Trnová Koruna / Sancta Corona Spinea. Jeho zakladatel, král Přemysl Otakar II. údajně trn získal od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Původně byl trn možná uložen v patrové kapli Sainte Chapelle, klenotu vrcholné gotiky a součásti pařížského královského paláce. Kaple, v niž byla uložena trnová koruna a jiné cenné relikvie jako zlomek Kristova kříže či lebky Jana Křtitele, má podobu relikviáře. Za Velké francouzské revoluce byla vypleněna, relikviáře, které se podařilo zachránit, našly nový domov v katedrále Notre Dame.

Svatá Trnová Koruna na počátku 14. století změnila název na dnešní Zlatou Korunu, ale trn, uložený patrně v křišťálové schránce v kapli Andělů strážných, navždy zmizel za husitských bouří.

Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou

Relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

#světovéČesko a tajemství skrytého pokladu: znáte relikviář svatého Maura?

#světovéČesko a tajemství skrytého pokladu: znáte relikviář svatého Maura?

Příběhy o pokladech, ukrytých ve starých hradech, patří do říše pohádek – podobně jako povídačky o ohnivých psech a další havěti, která se v noci za svitu měsíce a kvílení větru prohání po hradbách. Jenže občas se takový poklad skutečně podaří objevit: třeba v listopadu 1985, kdy byl pod podlahou kaple na hradě a zámku v Bečově nad Teplou nalezen relikviář sv. Maura.

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

#světovéČesko a Svatý Hostýn: maják Moravy s nebem plným hvězd

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Hostýně září do dálky jako hvězda. Není divu, že se jí říká Maják Moravy: chrám je díky nadmořské výšce 718 metrů zároveň jednou z nejvýše položených sakrálních staveb na Moravě. Na výlet se sem můžete vypravit kdykoliv a jakkoliv: ti sportovně naladění pěšky, těm pohodlnějším usnadní cestu do kopce autobus.

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku

Kostel Navštívení Panny Marie ve Vimperku

Ve Vimperku uzavíral farní kostel Navštívení Panny Marie dolní část náměstí. Připomíná se v roce 1365, kdy zřejmě vznikly presbytář, sakristie a jižní portál lodi, ale její původ může být starší, možná raně gotický.

Hradní muzeum v areálu Hradu a zámku v Českém Krumlově

Hradní muzeum v areálu Hradu a zámku v Českém Krumlově

Hradní muzeum v areálu českokrumlovského hradu a zámku je nejstarší dochovanou částí českokrumlovské rezidence. Představuje exponáty ze zámeckých depozitářů a připomíná nejvýznamnější události, vztahující se k rožmberským, eggenberským a schwarzenberským vlastníkům krumlovského panství.

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově

V bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.

Strahovský klášter s historickou knihovnou

Strahovský klášter s historickou knihovnou

Strahovský klášter je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. Součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Stálá expozice Svatovítského pokladu na Pražském hradě

Do zrekonstruované kaple sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu se po 20 letech opět vrátil Svatovítský poklad. Výstava představuje 139 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Kostel sv. Antonína Poustevníka u Hradce Králové

Kostel sv. Antonína Poustevníka u Hradce Králové

Barokní kostelík svatého Antonína Poustevníka stojí na Svatováclavském náměstí v Novém Hradci Králové. Vystavěn byl v letech 1769-1772, ale jeho vzhled je značně ovlivněn přestavbou z 90. let 20. století.

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karel IV. – největší osobnost v českých dějinách

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Arcidiecézní muzeum Olomouc – do května 2022 uzavřeno kvůli rekonstrukci

Arcidiecézní muzeum Olomouc – do května 2022 uzavřeno kvůli rekonstrukci

Arcidiecézní muzeum Olomouc – Zdíkův palác je do května 2022 v rekonstrukci. Muzeum není přístupné.

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

Věže chrámu představují hlavní dominantu Vyšehradu viditelnou zdaleka. Dnešní novogotická úprava Josef Mockera z roku 1902 v sobě ukrývá bohatě zdobený inetriér, zbytky gotického i románského zdiva či klenotnici s expozicí šperků a vzácných tkanin Vyšehradské kapituly.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura

Hrad a zámek Bečov nad Teplou – odhalte tajemství relikviáře sv. Maura

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

St. Clari – kompletní ostatky prvomučeníka ze 4. století v Teplicích

St. Clari – kompletní ostatky prvomučeníka ze 4. století v Teplicích

Clari svatý mučedník (též Clarus- latinsky jasný/čistý), byl křesťanský duchovní umučený pravděpodobně kolem roku 396. Podle legendy byl tento duchovní a léčitel usmrcen po několika dnech mučení. Důvodem byla jeho neústupnost, kdy neprozradil úkryt dvou mladých lidí, které předtím pokřtil a oddal.

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici

Mariánská Police je významné barokní poutní místo nedaleko České Lípy. Zahrnuje kostel, zvonici, ambit, arciděkanství a pomník Wenzela Hockeho. Je zde uctívána soška Panny Marie, nalezená podle legendy na břehu řeky Ploučnice.

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině

Klášter Nová Říše – premonstrátský klášter na Vysočině

Areál kláštera leží na okraji městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Původně ženský klášter, založen na počátku 13. století, zanikl vymřením řeholnic. Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století a knihovna s více než 20 000 svazky.