Úvod > Aktuality > #světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu
#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: klenot Pražského hradu

  • Vydáno12. října 2021
Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu a impozantní koruna Pražského hradu: to je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V jejím interiéru objevíte spousty zajímavostí a na prohlídku se vyplatí vyhradit si hodně času: jsou tu nádherně vyzdobené kaple, podzemní hrobka českých králů anebo obří náhrobek sv. Jana Nepomuckého z čistého stříbra.
Dva proslulé chrámy: katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě a bazilika Sagrada Familia ve španělské Barceloně
Praha
Barcelona
Jak je to vlastně s názvem katedrály? Nejčastěji se o ní mluví jako o katedrále sv. Víta, oficiální jméno ale zní katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Proč nad Pražským hradem i působivou gotickou katedrálou drží ochrannou ruku hned tři svatí?
 

Svatí Václav, Vít a Vojtěch



Na místě dnešní katedrály nechal již v 10. století založit rotundu svatého Víta kníže Václav (asi 907–935). V ní uložil vzácnou relikvii, kost z paže sv. Víta, kterou mu daroval saský císař Jindřich Ptáčník. Právě do tohoto prvního svatostánku bylo převezeno Václavovo tělo po jeho vraždě ve Staré Boleslavi a vzápětí se coby první svatořečený českého původu stal druhým patronem chrámu. Dodnes je svatý Václav považován za nebeského ochránce české země a národa. Svatováclavská tradice také hrála významnou roli v emancipaci českého státu v rámci křesťanské Evropy.

Třetím patronem chrámu se stal svatý Vojtěch, český biskup, zabitý na misijní cestě k pobaltským Prusům, jehož ostatky byly do Prahy přivezeny roku 1039. Maličkou rotundu nahradila za knížete Spytihněva II. (1055–1061) bazilika a na jejím místě roku 1344 založili Jan Lucemburský se svým synem Karlem velkolepý korunovační chrám, který měl současně být pohřebištěm českých králů a klenotnicí nejvzácnějších pokladů.
 

Dokončení katedrály



Čím se katedrála liší od většiny jiných gotických chrámů? Nestojí uvnitř města, ale vysoko nad Prahou: její věže se pomyslně dotýkají nebe a v kombinaci s jasnou oblohou nebo dramaticky nasvícenými mraky je vděčnou kulisou pro každého fotografa.

Růst katedrály zastavila husitská revoluce a ztroskotaly i pokusy o pokračování stavby za vlády jagellonské dynastie, a tak se její stavba nakonec protáhla na 600 let. Na starší chór s kaplemi a velkou zvonovou věží ze 14. a 15. století navázala novější část. Obnova katedrály odstartovala 21. listopadu 1844, symbolicky 500 let ode dne, kdy byl položen základní kámen. Během druhé poloviny 19. století a na počátku 20. století byla přistavěna západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelí s věžemi. Stavba byla slavnostně završena v květnu 1929, kdy se slavilo dvě stě let od svatořečení sv. Jana Nepomuckého a tisíc let od smrti sv. Václava.
 

Srdce katedrály, korunovační klenoty a hlavní věž



Za duši i srdce katedrály je považována kaple sv. Václava. Její stěny jsou obloženy drahými kameny, dveře v jihozápadním rohu pak vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty. Dveře mají sedm různých zámků a ke každému patří jeden klíč. Aby se dveře daly otevřít, musí se sejít všichni majitelé klíčů: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.

Původní hlavní vstup do katedrály vedl z jižní strany; dnes je Zlatá brána používána jen při zvláštních příležitostech. Název získala podle mozaiky Posledního soudu, kterou vytvořili kolem roku 1370 benátští mistři. Potřebovali k tomu téměř milion skleněných kostiček a kamínků ve více než třiceti barevných odstínech. Obdiv si zaslouží jemné žebroví gotických kleneb ve vstupním prostoru i hlavní věž katedrály s vyhlídkovým ochozem. Stavět ji začal Petr Parléř, ale do původně zamýšlené výšky 96,5 m vyšplhala až v 16. století díky renesanční helmici.
 

Víte, že…?

  • Ani rozeta s kamennou kružbou nad západním portálem není dílem mistrů gotického stavitelství; vznikla až kolem roku 1925 a vitráž dle návrhu grafika a malíře Františka Kysely zobrazuje biblické téma stvoření světa. S průměrem 10,4 metru jde o největší okno tohoto typu v Praze.
  • V kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu je vystaven Svatovítský chrámový poklad, jehož existence je doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069.
  • Nahlédnout lze i do kaplí, které lemují postranní nižší boční lodi a starou i novou sakristii. Z důvodů bezpečnosti a památkové ochrany je nepřístupný arkádový sloupový ochoz zvaný triforium, který vede po celém vnitřním obvodu katedrály ve výšce přibližně 14 metrů. Zdobí jej portrétní busty členů rodiny Karla IV., arcibiskupů, architektů a stavitelů katedrály, zhotovené parléřovskou hutí v letech 1371–85.
  • Zmínku si zaslouží i katedrální zvony, od nejstaršího Václava z roku 1542 přes Zikmunda, největší český zvon s odhadovanou hmotností 16,5 tuny až po ty nejmladší z roku 2012, zvony Ježíš, Panna Maria a sv. Dominik.
  • Nejvyšší gotická katedrála světa s věží vysokou 161,5 metru stojí v německém Ulmu. V budoucnu by ji mohla překonat katedrála Sagrada Familia / chrám smíření, zasvěcený Svaté rodině, jejíž hlavní věž má podle plánů měřit 170 metrů. Tento chrám ve španělské Barceloně ale zatím není hotový a jak říkal jeho autor Antonio Gaudí, dokončí ho zřejmě až svatý Josef. Důvod, proč se stavba protahuje, je ale jiný: chrám se totiž staví pouze z darů a dobrovolných příspěvků.
Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Procházka nejen za nejkrásnějšími barokními chrámy v Praze

Pražské baroko by nemělo svůj skvělý zvuk a pověst bez otce a syna Dienzenhoferových. Kryštof Dienzenhofer (1655–1722) přišel do českých zemí z Bavorska. Začínal jako pevnostní stavitel, postupně mu byly svěřovány přestavby kostelů, klášterů, kaplí a domů. Často pracoval společně se synem Kiliánem Ignácem (1689–1751), případně syn dokončoval práce, které otec zahájil.

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Výlet za Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem na pražské veže

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Prahou a okolím za přestavbami Josefa Mockera

Josef Mocker (22. listopadu 1835 Cítoliby – 16. ledna 1899 Praha) byl český architekt a restaurátor řady českých i zahraničních památek. Byl u dostavby katedrály sv. Víta na Pražském hradě, u obnovy Karlštejna, Konopiště, Křivoklátu i chrámu sv. Štěpána ve Vídni. Jenže měly takové štěstí i památky, kterých se ujal?

Praha 1

Praha 1

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

Hrobka v katedrále sv. Víta v Praze – největší pohřebiště českých panovníků

V katedrále sv. Víta v Praze je pohřbeno celkem 14 knížat a králů. Z Kaple sv. Kříže vedou schody do podzemních prostor chrámu, kde se nalézá královská hrobka se sarkofágy Karla IV., jeho dětí, čtyř manželek a dalších českých králů – Václava IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad a Rudolfa II.

Okno v katedrále Svatého Víta – největší umělecky ztvárněné okno v ČR

Okno v katedrále Svatého Víta – největší umělecky ztvárněné okno v ČR

Největší umělecky ztvárněné chrámové okno se nachází v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Bylo zhotoveno v letech 1937 – 39 podle návrhu Maxe Švabinského (1873 – 1962) a nazývá se Poslední soud. Okno se nachází na jižní straně příčné lodi a rozkládá se na ploše 160 m.

Pražský hrad – největší hradní komplex na světě

Pražský hrad – největší hradní komplex na světě

Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad se svou plochou téměř 70 000 m² největším souvislým hradním komplexem na světě. Součástí komplexu je katedrála sv. Víta, největší chrám v zemi a hrobka českých králů.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí

Jízdárna Pražského hradu – unikátní výstavní prostory s jezdeckou minulostí

Barokní průčelí Jízdárny Pražského hradu z konce 17. století tvoří téměř celou jednu stranu ulice U Prašného mostu, která vede na Pražský hrad ze severní strany, přes Jelení příkop. V polovině 20. století byla Jízdárna adaptována na výstavní síň.