Úvod > Výlety > Cesty poznání > Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Viděli jste už největší hradní komplex na světě?

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.
Pražský hradPražský hrad, založený pravděpodobně již kolem roku 880 knížetem Bořivojem z rodu Přemyslovců, je podle Guinessovy knihy rekordů největším souvislým hradním komplexem na světě. Jeho dominantou je katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde jsou uloženy české korunovační klenoty.

Hrad tvoří rozsáhlý soubor paláců a církevních staveb rozmanitých architektonických slohů - od zbytků románských staveb z 10. století přes gotické úpravy 14. století, zásahy známého slovinského architekta Josipa Plečnika v období 1. republiky po nejnovější úpravy z konce 20. století.


Vladislavský sál ve Starém královském paláci

Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje. Tato reprezentační funkce je částečně zachována dodnes: ve Vladislavském sále se konají volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky.
 

Bazilika a klášter sv. Jiří

Hrad JiříRománská bazilika svatého Jiří vznikla jako druhý kostel na Pražském hradě. Z původní stavby založené kolem roku 920 knížetem Vratislavem I. se zachovaly jen základy. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel rozšířen a přestavěn. V hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců.

Věže, vysoké 41 m nestojí na stejném půdorysu. Jižní věž měří 6,3 m do šířky, ale severní věž je odkloněna o 40 cm a měří pouze 5 m. Zvony dnes na věžích nejsou, byly zničeny za I. a II. světové války, když byla nouze o kovy. Výjimkou zůstal pouze zvon z roku 1550, který dnes zdobí interiér baziliky.
 

Nejvyšší purkrabství

Část průčelí Jiřské ulice tvoří ohradní zeď uzavírající nádvoří Nejvyššího purkrabství. Purkrabí, jejichž úřad se vyvinul z funkce hradního kastelána, zastupovali panovníka v době jeho nepřítomnosti. Tento úřad zastávali členové nejvýznamnějších šlechtických rodů. Sídlo kastelánů a později purkrabích stálo v těchto místech zřejmě už v době románské. Ve 14. století sloužil purkrabský dům jako dočasné obydlí krále a císaře Karla IV.

V budově Starého purkrabství na Pražském hradě je umístěna expozice hraček, která je doplněna částí rodinné sbírky filmaře a karikaturisty Ivana Steigera.
 

Císařská konírna

Císařská konírnaProstory sloužily za vlády císaře Rudolfa II. jako stáje. Ve 20. století byly tyto stáje upraveny jako výstavní prostory. V jedné části také vznikla Obrazárna Pražského hradu.

Rudolf II., vášnivý milovník a sběratel koní, dal na jejich místě po roce 1583 stavět nové nádherné stáje, tehdy vysoce oceňované. Muselo být tehdy zbořeno nároží románské hradby a Stará Vikárka, za kterou dal císař svatovítské kapitule náhradní budovu. Byl zde vybudován dlouhý prostor zaklenutý valenou klenbou s výsečemi. Klenba je opatřena sítí nepravých štukových žeber. Ve 20. století byl prostor na východní straně rozdělen a využíván jako chodba, tělocvična a lakýrnická dílna.
 

Obrazárna Pražského hradu

Obrazárna Pražského hraduV Obrazárně jsou po celý rok vystavena díla z proslulých sbírek císaře Rudolfa II. Mezi více než stovkou unikátních děl nechybí obrazy Tiziana, Aachena či Rubense. Kořeny Obrazárny sahají do konce 16. století, kdy císař Rudolf II shromáždil na Pražském hradě největší sbírku uměleckých děl té doby. Z proslulé galerie Rudolfa II. se však v současné sbírce dochovalo jen několik kusů. Nová kolekce z poloviny 17. století obsahuje díla významných italských, německých, nizozemských, vlámských a dalších mistrů.

Expozice se nachází na 2. nádvoří Pražského hradu a je otevřena denně. Představuje reprezentativní výběr více než jednoho sta nejkvalitnějších obrazů z majetku Pražského hradu čítajícího kolem 4 000 obrazů.


Rožmberský palác

Rožmberský palácRožmberský palác je značně rozlehlý a chlubí se velkou zahradu lemovanou arkádovým ochozem. Budova je původně renesančním palácem, který byl postaven po velkém požáru mezi roky 1545-74 pány z Rožmberka. V roce 1600 se Rožmberský palác stal majetkem císaře Rudolfova II., který jej spojil s Královským palácem.

Původně renesanční palác stavěný v letech 1545 – 1574 pány z Rožmberka. V roce 1600 se Rožmberský palác stal majetkem císaře Rudolfova II. Palác přetrval ve své podobě do poloviny 18. století, kdy byl radikálně přestavěn na barokní Ústav šlechtičen. Palác přetrval ve své podobě do poloviny 18. století, kdy byl radikálně přestavěn na Ústav šlechtičen. Ten sloužil k výchově třiceti šlechtických dcer, které byly starší 24 let. První abatyší Ústavu byla arcivévodkyně Marie Anna, dcera Marie Terezie.
 

Zlatá ulička

Zlatá uličkaSlavná Zlatá ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu v 16. století. Prostor byl využit ke stavbě skromných obydlí. Bydlela zde hradní čeleď, snad zlatníci (z 16. století je doložen název Zlatnická ulička) a hradní střelci. Domky byly obývány až do druhé světové války. V domku čp. 22 žil v letech 1916-17 spisovatel Franz Kafka.

V domku s vývěsním štítem s motivem sovy, křišťálové koule, karet a kočky žila před druhou světovou válkou věhlasná pražská věštkyně, kartářka a jasnovidka Matylda Průšová, uměleckým jménem Madame de Thébes. Zemřela při výslechu gestapem. Podobu obydlí ze 16. století ukazuje nejlépe domek čp. 20 s hrázděným patrem. Původní velikost dokládá dům čp. 13. který jako jediný dodržuje dodnes původní ustanovení o vložení komůrky do oblouku hradby.
 

Věž Daliborka

DaliborkaSchodištěm v domku čp. 12 se vstupuje na terasu před věží Daliborkou. Válcová dělová věž byla součástí jagellonského opevnění a její spodní podlaží byla od počátku využívána jako vězení. Prvním a zároveň nejznámějším vězněm byl v roce 1498 rytíř Dalibor z Kozojed. Z dlouhé chvíle se podle pověsti naučil krásně "hrát na housle".

Dobové kroniky však zniňují, že Dalibor byl za svou nepoctivost již dvakrát popohnán před soud a rozhodně nepatřil mezi ochránce utlačovaných, naopak využil vzpouru poddaných k tomu, aby si přivlastnil majetek svého nepřítele. Pověst o houslích vychází z úplně jiného nástroje, a to z mučícího. Skřipci se totiž přezdívalo housle a Dalibor prý na mučidle vedl nářek tak pronikavý, že ho bylo slyšet ven, což přivábilo kolemjdoucí, kteří se pak posměšně vyjadřovali o vinníkovi, který se předtím nechtěl přiznat, že ho bolest "naučila na houslích hráti", čili vypovídat pravdu o svém zločinu.
 

Prašná věž Mihulka

MihulkaPrůchodem z Vikářské ulice lze vstoupit k věži Mihulce. Byla vystavěna koncem 15. století jako součást nového opevnění. Jméno Mihulka pochází zřejmě až z 19. století. Prašná věž byla nejmohutnější z dělových věží. V době Rudolfa II. zde byla alchymistická dílna, později sklad střelného prachu.

Výstava s podtitulem Od knížecí družiny k Hradní stráži prezidenta mapuje historický vývoj i současnost jednotky, která střeží bezpečnost prezidenta republiky. K vidění jsou zde dobové i současné uniformy, zbraně, medaile a fotografie.
 

Palácové zahrady a Jelení příkop

Návštěvu Pražského hradu vám zpříjemní procházka zahradami, které jsou volně přístupné a najdete v nich celou řadu dalších zajímavostí.

LetohrádekKrálovský letohrádek zvaný také Letohrádek královny Anny, dal budovat Ferdinand I. v letech 1538 - 1560 na východním okraji Královské zahrady. Na výzdobě pracovali italští kameníci. Renesanční památka byla určena pro zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě. Poblíž najdete i bronzovou Zpívající fontánu, ze 16. století. Zvláštní, zvonění zvonů podobný zvuk dopadajících kapek, je nejlépe slyšet přímo pod spodní mísou fontány.

Za návštěvu jistě stojí i Palácové zahrady pod Pražským hradem. Prstenec zeleně kolem Pražského hradu dnes tvoří šest zahrad. Na severním předpolí se do délky prostírá historicky nejcennější z nich - zahrada Královská. Mezi jižní zahrady patří Rajská zahrada, zahrada Na Valech a Hartigovská zahrada. Všechny tři jsou vzájemně propojeny a nabízí z několika vyhlídkových teras překrásné pohledy na Prahu. Na terase Hartigovské zahrady se pořádají koncerty a divadelní představení. Velmi zajímavou je celoročně přístupná zahrada Na Baště u vstupu do Španělského sálu ve stylu italských a japonských zahrad.

Jelení příkopJelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. V době vlády Rudolfa II. zde byla chována lovná zvěř. K vytvoření tohoto valu došlo za vlády Marie Terezie - panovnice nechala rozdělit příkop na horní část o rozloze přes 3 hektary a dolní část o velikosti více než 5 hektarů. Název místu dal císař Rudolf II., za jehož vlády sem byla vysazena vysoká zvěř, která zde byla i lovena. S lovnou zvěří bylo možné se v příkopu setkat až do 18. století. Na tuto tradici symbolicky navázala doba 1. republiky, kdy byl v horní části příkopu zbudován medvědinec a medvědi tu žili až do let padesátých.
Celý popis