!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.
7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.
"> "> "> "> "> "> ">
Památky

7 věcí, které nevíte o... Václavovi IV.

Vydáno 23. února 2021
Vytoužený dědic a milovaný syn velkého císaře, rozporuplný král, jehož nálady se měnily jako počasí, a také stavitel hradů, za jejichž hradbami hledal útočiště před neklidným světem: tím vším byl Václav IV. Která místa jsou spojená s jeho osudy a která si oblíbil?
václav IV.Letos je to právě 660 let ode dne, kdy se narodil Václav IV., syn císaře Karla IV. Lucemburského a jeho třetí manželky Anny Svídnické, v letech 1378–1419 český král a v letech 1376–1400 též římský král. Jeho rodištěm se 26. února 1361 stal Kaiserburg, císařský hrad v Norimberku, sídlo většiny císařů Svaté říše římské a jeden z nejvýznamnějších císařských paláců středověku. Na jeho otce v Norimberku hodně vzpomínají: vždy v pravé poledne rozezní hlavní městský trh zvuk orloje, umístěného ve štítu kostela Panny Marie (Frauenkirche). Sedm kurfiřtů tu vzdává hold císaři Svaté říše římské, což je právě Karel IV. Kostel založil v roce 1355 a původně tu měly být uloženy říšské korunovační klenoty.
 

1. Cesta do Francie a střídání dvou králů

Novorozený syn dostal podle přemyslovsko-lucemburských tradic jméno Václav. Aby neexistovaly žádné pochybnosti o jeho nároku na trůn, už jako dvouleté batole byl v katedrále sv. Víta na Pražském hradě korunován. V létě 1376, tedy dva roky před svou smrtí, Karel IV. ještě prosadil Václavovo zvolení a korunovaci římským králem.

Na přelomu let 1377 a 1378 se pak otec a syn společně vydali na diplomatickou cestu do Francie: císař chtěl od francouzského krále získat podporu pro lucemburský rod v otázce Václavova nástupnictví a zároveň syna uvést do vysoké politiky. Mise se vyplatila, ale byla to poslední Karlova zahraniční cesta. Na podzim onemocněl zápalem plic a 29. listopadu 1378 zemřel.
 

2. Komplikovaná osobnost a příliš složitá doba

svatý janVáclav IV. nebyl rozený politik: nebyl úspěšný, chyběla mu Karlova přirozená autorita i jeho politický talent, k prosazení svých návrhů neměl dost silnou vůli a vinou vršících se problémů ho panování brzy přestalo bavit. Problémů bylo opravdu hodně: namátkou morová rána, dva papežové, pokles výnosu kutnohorských stříbrných dolů, hospodářská krize a aféra kolem generálního vikáře Jana z Pomuku aneb sv. Jana Nepomuckého, za osobní královy účasti umučeného a po smrti shozeného z Kamenného, dnešního Karlova mostu do Vltavy. Smrt církevního úředníka byla pro královu pověst zničující, o jeho cholerické a nesnášenlivé povaze se začalo mluvit nahlas a důvěra k němu valem klesala. Důsledkem nakonec bylo i zbavení titulu římského krále, kdy jej kurfiřti označili jako „člověka neužitečného a líného a pro římskou říši naprosto nevhodného.“
 

3. Václavovi psi a podivná smrt na Karlštejně

O životě Václava IV. kolují všelijaké povídačky a fámy. Hodně se jich točí kolem jeho první ženy Johany Bavorské. Když 31. prosince 1386 na Karlštejně zemřela, bylo jí čtyřiadvacet. Její smrt je dodnes opředená tajemstvím: nejrozšířenější verze vypráví, že ji zakousl jeden z králových loveckých psů, když se šla v noci napít a vyrušila ho. I když nešlo o první případ útoku Václavova psa na člověka (rok předtím pes napadl a pokousal hofmistra Kašpara Krajíře), události silvestrovské noci na Karlštejně rozhodně nebyly v pořádku.

Diplomat brabantských a burgundských vévodů Edmund de Dynter, pobývající na Václavově dvoře, uvedl, že pes měl vzteklinu a královna pak na rány a ztrátu krve zemřela. Objevila se ale i verze, že psa na svou manželku poslal v opileckém záchvatu sám král, anebo že se královna sama umořila hlady, aby se v manželství netrápila. Divoké spekulace nikdo nepotvrdil ani nevyvracel a dodnes se neví, co se tehdy vlastně stalo.
 

4. Lovecké hrádky a Královská kaple

Lov a chov psů patřily k Václavovým vášním, a jeho útočištěm před rušným prostředím královského dvora a politických kliček se staly lovecké hrady a hrádky. Oblíbil si obzvlášť křivoklátské lesy a hrady Křivoklát a Žebrák. Ten druhý nechal výrazně přestavět a po čase nechal na blízkém kopci vybudovat nový, monumentální hrad Točník.

Na rozdíl od Karla IV., který IV. své hrady kromě Karlštejna a Laufu často nenavštěvoval, prožil Václav IV. v ústraní na okraji královského loveckého hvozdu značnou část života. Hrady nebudoval jako reprezentativní sídla u důležitých zemských stezek, ale jako pohodlná útočiště před okolním světem v místech, kde se cítil dobře. Ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře krále připomíná Královská kaple; podobná mimochodem stála i na Točníku, ale byla zbořena už v 16. století. Důležitou složkou výzdoby královských sídel byly rovněž erby zemí a měst Václava IV., které spolu s emblémy točenice a ledňáčka zdobily například bránu na Točníku a nádvoří Vlašského dvora.
 

5. Václavova Praha a katedrála

Král Václav IV. nejenže budoval a přestavoval významné hrady, ale také dokončil či významně pokročil se stavbou skvostných děl, u jejichž založení stál jeho otec a které se do dnešních dob už příliš nezměnily. Nechal rozšířit Starý královský palác na Pražském hradě o severní křídlo, později změněné na Starou sněmovnu, a pokračoval také se stavbou hlavní věže svatovítské katedrály; na část dokončenou za Václavovy éry o více než sto let později navázal renesanční ochoz.

V době jeho panování bylo zaklenuto též impozantní chrámové okno, po chrámu v Yorku a Milánu a třetí největší na evropském kontinentě. Král si rovněž nechal na Starém Městě vystavět nový městský palác zvaný Králův dvůr; na jeho místě dnes stojí Obecní dům. Později zde sídlil i Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský.
 

6. Královy poklady a vzácná knihovna

Václav IV.O Václavovi IV. sice víme leccos, ale mnohem víc je toho, co nevíme. Neznáme stavitele jeho hradů ani účetní knihy jednotlivých staveb, nevíme ani, kam zmizely královy poklady a exkluzivní vybavení jeho sídel, od drahých textilií přes stolní nádobí z drahých kovů a lovecké zbraně až po různé umělecké předměty. Je známo, že Václav IV. měl mimořádně rozsáhlou knihovnu.

Údajně 110 svazků odvezl po jeho smrti jeho nástupce a bratr Zikmund, část umístěná na Novém hradě u Kunratic byla rozkradena, další knihy se možná nacházely v Praze. O jaké knihy šlo a jaké byly jejich osudy ale netušíme; z knihovny Václava IV. se dochoval jen zlomek.
 

7. Kunratice a králova smrt

Dnes mají z Kunratického lesa radost hlavně obyvatelé Krče, Michle, Kunratic, Chodova a dalších blízkých městských částí Prahy. V 15. století ale šlo o les daleko za městem, kde si v roce 1411 nechal Václav IV. vybudovat hrad. Tady mohl pobývat daleko od politiky a vyjíždět na lovy, ale zároveň reagovat na případné nepokoje rychleji než z hradů v odlehlých křivoklátských lesích. Ze sídla, kde Václava IV. zastihla zpráva o defenestraci radních z oken Novoměstské radnice (30. července 1419) a kde krátce nato, 16. srpna 1419 zemřel, se dochovaly jen zbytky paláce a věže. Ani stopa se ale například nezachovala po dalším luxusním sídle, Hrádku na Zderaze. Stával na Novém Městě, na dnes zaniklé Břežské skále před kostelem sv. Václava v Resslově ulici.
 

Víte, že…?

  • O malé oblibě Václava IV. vypovídá i projekt Největší Čech. Václav IV. skončil až na 117. místě, zatímco jeho otec v hlasování zvítězil.
  • Podle dobových svědectví nebyl Václav IV. jen pijan a vztekloun, ale také mimořádně vzdělaný panovník. Soustavně podporoval pražskou univerzitu a jeho jméno můžete vidět i ve znaku Karlovy univerzity: pod korouhví se znamením svatováclavské orlice je drobné písmeno W jako Wenceslaus.
  • S jeho osudy je spojený i Králův Dvůr; v roce 1236 tu král Václav I. založil lovčí dvůr a v září 1253 zde po jednom z lovů náhle zemřel. Místo si oblíbil i Václav IV. a utíkal sem od svých vladařských povinností, jakmile to jen trochu šlo. Právě tady ho roku 1394 zajala odbojná šlechta. Vzácný vězeň putoval do Bílé věže Pražského hradu a dál přes hrady Příběnice, Český Krumlov a Vítkův kámen až na rakouský hrad Wildberg. O jeho vysvobození se zasloužil mladší králův bratr Jan Zhořelecký.
Hrad Žebrák - po stopách krále Václava IV.

Hrad Žebrák - po stopách krále Václava IV.

Oblíbené místo pobytu Václava IV. je romantickým zákoutím skýtajícím výhled do širokého okolí s dominantním sousedním hradem Točníkem. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna.

Hrad Točník - rodinný výlet za zvířátky i historií

Hrad Točník - rodinný výlet za zvířátky i historií

Cestu do hradního kopce vám zpříjemní pohled na třešňový sad s hospodářskými zvířaty. Na samotném hradě vás pak čeká procházka jeho historií i řada zajímavých kulturních akcí.

Rožmberský hrad v Soběslavi

Rožmberský hrad v Soběslavi

Zašlou slávou středověku v Soběslavi na Táborsku je Rožmberský hrad, založený v druhé polovině 14. století Jindřichem z Rožmberka. Hrad jako většina dalších památek ožívá především v letním období. Po rekonstrukci je zde také nová knihovna se zhruba 35.000 svazky.

Zřícenina hradu Lichnice

Zřícenina hradu Lichnice

Na ostrohu nad Třemošnicí byl v 2. pol. 13. století vybudován hrad Lichnice. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli.

Karlův hrádek u Purkarce

Karlův hrádek u Purkarce

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Kostel svatého Jakuba Staršího - pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi

Kostel svatého Jakuba Staršího - pohřebiště Přemyslovců na Zbraslavi

Kostel svatého Jakuba Staršího v Praze na Zbraslavi umožňuje prohlídky kostela s hrobkami Václava II., Elišky Přemyslovny a dalších Přemyslovců.

Zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou

Zřícenina hradu Rabštejn nad Střelou

Z původního hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. V hradním areálu stojí od roku 1609 klášter servitů a od roku 1705 barokní zámek.

Starý královský palác na Pražském hradě

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Hrad Zvíkov - okouzlující výhled na Vltavu a Otavu

Hrad Zvíkov - okouzlující výhled na Vltavu a Otavu

Areál hradu Zvíkov, který leží cca 20 km od Písku, je trvale celoročně volně přístupný a průchozí k místnímu přístavišti. Na hradbách jsou pěkné vyhlídky na Vltavu a Otavu, i na jejich soutok.

Hradiště Tetín

Hradiště Tetín

Legendami opředené hradiště Tetín nechala podle pověstí vystavět Krokova dcera Teta a údajně zde byla zavražděna Ludmila, babička knížete Václava. Sídlo se rozkládalo na trojúhelníkovém skalním ostrohu s plochou téměř 10 ha v místě dnešní obce.

Skalní reliéfy - galerie u Kopicova statku

Skalní reliéfy - galerie u Kopicova statku

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie.

Kaple Matky Boží u hradu Veveří

Kaple Matky Boží u hradu Veveří

Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za husitských válek velké škody a následně zanikla.

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

Zřícenina hradu a kláštera Kuklov

Pět vysokých gotických oken bývalého klášterního kostela svatého Ondřeje se vypíná nad vesničkou Kuklov nad údolím Brložského potoka, 3 km západně od Brloha v Blanském lese. Poblíž kláštera se v lese nacházejí také zříceniny hradu Kuglvajt ze 14. století.

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze

Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze

Kostel byl založen v roce 1355 Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánek. Současná podoba chrámu pochází z barokní přestavby v letech 1737–1741. Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské v areálu Všeobecné fakultní nemocnice je pod duchovní správou Pravoslavné církve.

Zřícenina hradu Týřov

Zřícenina hradu Týřov

Hrad Týřov stojící na skále vysoko nad hladinou Berounky, postavil nejspíše až ke konci své vlády král Václav I. Hrad patří mezi hrady typu francouzského kastelu a byl jedním z prvních hradů tohoto typu na našem území, který umožňoval aktivní obranu.

Zřícenina hradu Vrškamýk - Hunec v Kamýku nad Vltavou

Zřícenina hradu Vrškamýk - Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Kostel sv. Václava v Tachově – hrobka rodu Windischgrätzů

Kostel sv. Václava v Tachově – hrobka rodu Windischgrätzů

V Tachově se od založení města nacházel kostel sv. Václava, který byl umístěn vně bývalého městského příkopu při severovýchodním okraji hrazeného města. Začátkem 19. století byl upraven jako rodinná hrobka rodu Windischgrätzů.

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže na hradě Karlštejn

Kaple svatého Kříže patří k místům, které ohromují svou krásou, ale i zvláštní vnitřní silou. Silný dojem vyvolávala i v českém králi a římském císaři Karlu IV., který ji nechal vybudovat jako unikátní pokladnici pro říšské korunovační klenoty.

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Václavské náměstí v Praze - symbol české státnosti

Tradiční místo oslav, demonstrací a veřejných shromáždění, na kterém se odehrálo mnoho historických chvil. Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava.

Poutní místo Homole

Poutní místo Homole

Víte, kde jsou schody, které vedou do nebe? Leží blízko hradu Potštejna, nedaleko Kostelce nad Orlicí. Ve skutečnosti nevedou až do nebe, ale k poutnímu kostelu Panny Marie Bolestné na vrch Homole, dominantu zdejšího kraje.

Prácheňské muzeum v Písku

Prácheňské muzeum v Písku

Písecké muzeum vzniklo již v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky do budovy, která byla součástí královského hradu.

Nový hrádek krále Václava IV. v Kunratickém lese

Nový hrádek krále Václava IV. v Kunratickém lese

Král Václav IV. hledal v kdysi luxusním sídle uprostřed Kunratických lesů klid a úkryt před starostmi, ale nakonec ho právě tady podle kronikářů "trefil šlak", když se dozvěděl o řádění husitů v Praze.

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Zřícenina hradu Valdek

Zřícenina hradu Valdek

Ve Vojenském výcvikovém prostoru Jince na turistické trase z Podluh do Neřeží se nachází zřícenina hradu Valdek. Do hradu a blízkého okolí je vstup zakázán. Hrad je v havarijním stavu.

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Kostel Panny Marie Sněžné v Praze

Chrám je nejvyšší kostelní stavbou v Praze a byl založen jako součást karmelitánského kláštera českým králem a císařem Karlem IV. v roce 1347 jako památka na jeho korunovaci.

Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

Kostel sv. Václava v Budyni nad Ohří

Původně dřevěný děkanský kostel byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Přemysl Otakar I. jej nechal vystavit z kamene ve slohu gotickém a zasvětit sv. Václavu.

Kostel sv. Víta v Soběslavi

Kostel sv. Víta v Soběslavi

Vedle staré radnice v Soběslavi se nachází kostel svatého Víta. Jedná se o klenot městských památek. Byl postaven v letech 1374 - 1390 při městském špitále. Originální je obraz sv. Michaela Archanděla.