Langweilův model Prahy – nejdetailnější kartonový urbanistický model na světě

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Karlův most je bezesporu jedním z nejikoničtějších symbolů Prahy a zároveň nejstarším mostem, který překlenuje řeku Vltavu. Každý, kdo se jím prochází, vstupuje do živé kroniky české historie. Základní kámen položil sám císař Karel IV. roku 1357.

Budova Muzea Prahy na Florenci se po pětileté rekonstrukci otevřela a nabízí vstup zdarma! Na návštěvníky zde čeká digitální a interaktivní expozice, která vychází z jednoho z nejcennějších exponátů muzea – Langweilova modelu Prahy.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Klidné, osobité a přátelské místo v samém srdci Prahy s příjemnou atmosférou a bohatou historií paláce Platýz. Nákupní pasáž Platýz nabízí mírumilovné a tiché místo uprostřed rušného shonu velkoměsta, kde si můžete užít nákupy, posezení v kavárnách či restauraci.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Prašná brána je jednou z nejvýznamnějších památek středověké Prahy. Právě zde začínala pražská královská cesta a sem vedla významná silnice z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Kdyby vám někdo zavázal oči a dovedl vás na Nový Svět, sotva byste poznali, že jste ještě v Praze. Malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domky se nachází stranou od hlavního turistického ruchu.

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Pražské baroko, to nejsou jen paláce na Starém Městě, kostel sv. Mikuláše nebo sochy na Karlově mostě, ale i místa dokonale skrytá před rušnými ulicemi. Vypravte se s portálem Kudy z nudy do malostranských palácových zahrad, do konejšivé zeleně plné romantických zákoutí, nádherných výhledů a barokních zákoutí.

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Kostel sv. Šimona a Judy vznikl před rokem 1632 jako součást špitálu milosrdných bratří, kteří kostel postavili na místě staršího sboru českých bratří.

Přijet do Prahy a nepoznat alespoň část Nového Města je skoro nemožné: na jeho území leží část Hlavního nádraží, ústřední autobusové nádraží Florenc i Masarykovo nádraží, rušné Václavské náměstí, Příkopy a Národní třída, a procházejí jím všechny tři linky metra i řada tramvajových linek.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Spleť křivolakých středověkých uliček, malebné štíty měšťanských domů, romantická zákoutí, impozantní zámek nad Vltavou, kavárny i středověké krčmy, výstavy, koncerty, festivaly – to všechno je Český Krumlov. Město s jedinečnou magickou atmosférou je od roku 1992 zapsáno mezi památky UNESCO.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Ta otázka vypadá jednoduše: kde měli své pražské rezidence naši králové a císaři? Jasně, na Pražském hradě, to přece ví kdekdo. Jenže to není docela pravda, naši panovníci užívali k bydlení a vládnutí celou řadu hradů, hrádků a paláců. Kde jsou? A kde stály ty, které už neexistují? Pojďte je vypátrat s Kudy z nudy.

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.