!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > #světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě
#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě
"> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

#světovéČesko a pražské Židovské město: nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Vydáno 18. února 2021
Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Dva staré židovské hřbitovy: na Starém Městě v Praze a na Olivové hoře v Jeruzalémě

Praha
Jerusalem
Židovské město, Josefov či staré ghetto je městská čtvrť Prahy, vyprávějící tisíc let starý příběh o životě židovské komunity, který tragicky přerušila nacistická okupace během druhé světové války. Dochované synagogy, Židovské muzeum a Starý židovský hřbitov jsou však pouhým zbytkem bývalého ghetta. Lidé, kteří v něm žili před pouhými sto lety, by ho dnes nepoznali.
 

Židovské město a jeho asanace

Ghetto, v dnešních mapách označované jménem Josefov, největší židovské sídliště v Evropě a domov židovských mystiků, chasidských mudrců, astronomů, astrologů a kabalistických učenců, se rozkládalo na Starém Městě severně a západně od Staroměstského náměstí. Postupem času se změnilo v chudinskou čtvrť plnou rozpadávajících se domů, nevěstinců a pochybných krámků, oddělenou od okolního města pěti branami. V roce 1895 se rozběhly práce na drastické asanaci celého ghetta. Ta byla součástí projektu, který trval deset let a byl nejrozsáhlejším zásahem do urbanismu novodobé Prahy.

Skutečně to bylo nutné? Historikové v tom dosud nemají jasno: na jedné straně stály drastické a neřešitelné hygienické podmínky středověké zástavby, na straně druhé lákavá možnost získat lukrativní pozemky přímo v centru města. Praha toužila po širokých bulvárech, jaké v té době podobným způsobem vznikaly ve Vídni a Paříži, a tak se bouralo.

Pokud patříte k milovníkům pitoreskních úzkých uliček a středověkých zákoutí, vězte, že mohlo být ještě hůř: vítězný projekt Finis Ghetto původně počítal s tím, že k zemi půjde téměř celé Staré Město. Asanace skončila v roce 1913 a Josefov proměnila k nepoznání: řada památek nenávratně zmizela, úzké křivolaké uličky nahradila moderní Pařížská třída a další široké ulice. Ani tady se ale záměr architektů nenaplnil úplně beze zbytku: Pařížská třída, jejímž vzorem byla Avenue des Champs-Élysées v Paříži, totiž měla podle původních plánů vést z Václavského náměstí přes Staroměstské náměstí až na Letnouzamýšlené budově parlamentu.
 

Židovské město jako malá encyklopedie architektury

Přesto i pouhý zlomek, který z někdejšího ghetta zbyl, patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy. Dochovalo se šest synagog, o vzácné kousky dokumentující historii židovské kultury pečuje Židovské muzeum: základem jeho bohatých sbírek se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace, navíc za druhé světové války se muzeum stalo skladištěm nacisty konfiskovaných židovských rituálních předmětů a knih, které dodnes zůstávají živou připomínkou tragédie šoa.

V Praze také žije malá židovská komunita. Jejím hlavním náboženským centrem je nesmírně působivá Staronová synagoga ze 13. století: až na krátká tragická období slouží svému účelu více než 750 let, navíc je spojená s dosud dráždivě nevyjasněnou legendou o tajemném Golemovi. Oslnivá je Jubilejní i Španělská synagoga, jejíž maurské oblouky a okna ve tvaru klíčových dírek jako by patřily do andaluské mešity. Při procházce bývalým ghettem tak poznáte Prahu očima žasnoucích cizinců jako encyklopedii evropských architektonických stylů, a to od románských časů až po brutalistické hotely ze 70. let. Josefov je toho přímým důkazem.
 

Židovský hřbitov jako autentický kousek starého ghetta

Vraťme se ale na Starý židovský hřbitov: bez větší úhony přečkal dobu nacistické okupace a je tak autentickým pamětníkem dávných časů. Během staletí se ale měnil: protože náboženské obyčeje Židům zakazují rušit staré hroby, byla na hřbitov postupně navážena další hlína. Ačkoli některé náhrobky byly zničeny a jiné zapadly do spodních vrstev, ty zachovalé byly vždy umístěny zpět na povrch. V některých místech tak bylo odhaleno až dvanáct hřbitovních vrstev.

Magické kouzlo pražského židovského hřbitova spočívá především v působivém seskupení téměř 12 000 náhrobních kamenů. Na dnešním hřbitově totiž nespatříte obvyklé hroby s náhrobky, ale náhrobní kameny zpravidla bez hrobů. Navzdory pozdějším úpravám se hřbitov dochoval prakticky v původním rozsahu a dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Prahy.

Nejstarší náhrobní kámen nese datum 25. dubna 1439 a patří učenci a básníkovi Avigdoru Karovi; ten zažil pogrom roku 1389 a napsal elegii na památku jeho obětí. Nejnavštěvovanější je tumba rabbiho Jehudy Löwa ben Becalela (1512–1609), kam lidé pokládají stovky oblázku a přání na drobných útržcích papíru. Mezi další známé náhrobky patří zejména tumba Marka Mordechaje Maisela (1528–1601), který nechal vybudovat Maiselovu synagogu, tumba astronoma, spisovatele a historika Davida Ganse (1541–1613), zdobená symboly jeho jména – Davidovou hvězdou a husou (německy Gans) a tumba rabbiho Davida Oppenheima (1664–1736), který vlastnil oslnivou sbírku starých hebrejských tisků a rukopisů. Údajně nejkrásnější tumba z roku 1628 ale patří ženě: jmenovala se Hendele Basseviová a byla manželkou prvního pražského židovského šlechtice. Vůbec nejmladší pohřbený pak je Moyses Beck; na hřbitově se přestalo pohřbívat v roce 1787 na základě výnosu císaře Josefa II.
 

Víte, že?

  • Podobu Josefova před asanací známe jen ze starých map, rytin, obrazů, fotografií a také díky Langweilovu modelu Prahy. Jedinečný lepenkový model představuje město takové, jak vypadalo ve 20. a 30. letech 19. století, pečuje o něj Muzeum hlavního města Prahy.
  • Cestovatelský magazín National Geographic řadí Starý židovský hřbitovPraze mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa; ve výčtu je rovněž například hřbitov Xoxocotlan v mexickém městě Oaxaca, hřbitov filmových hvězd Forest Lawn v Hollywood Hills v Los Angeles, Père-Lachaise v Paříži nebo Sary-Kamysh v Kyrgyzstánu. #světovéČesko ale nabízí pro srovnání místo, významem i určením mnohem bližší pražskému židovskému hřbitovu: Jeruzalém a nejstarší židovský hřbitov ve městě na Olivové hoře. Pro ortodoxní židy je nejprestižnějším místem posledního odpočinku. Pohřbívá se tu už od doby, kdy na protější Chrámové hoře stál první Šalomounův chrám, tedy téměř tři tisíce let. Podle tradice má právě zde začít vzkříšení mrtvých při příchodu Mesiáše, který má tudy procházet při své cestě na Chrámovou horu. Na úpatí vrchu se nachází Getsemanská zahrada, z vrcholku Olivové hory se pak otvírá nejznámější pohled na centrum Jeruzaléma.
Španělská synagoga

Španělská synagoga

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Památník Šoa Praha - revitalizace nádraží Bubny

Památník Šoa Praha - revitalizace nádraží Bubny

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Franz Kafka - jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století

Franz Kafka - jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století

Jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu.

Staré židovské město pražské - patří k nejstarším židovským stavbám světa

Staré židovské město pražské - patří k nejstarším židovským stavbám světa

Kamenná Staronová synagóga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě.

Pinkasova synagoga v Praze - památník obětí holocaustu

Pinkasova synagoga v Praze - památník obětí holocaustu

Gotická Pinkasova synagoga v centru Josefova je věnována památce obětí holocaustu z řad českých a moravských Židů, jejichž jména připomínají nápisy pokrývající zdi hlavní lodi synagogy a přilehlých prostor.

Klausová synagoga

Klausová synagoga

Klausová synagoga se nachází v těsném sousedství Starého židovského hřbitova. Její název je odvozen z německého slova "Klaus" ve významu "malá budova", které vzniklo z latinského "claustrum".

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Maiselova synagoga na Židovském městě Pražském

Neobvyklou trojlodní renesanční synagogu s gotickými prvky nechal vystavět v letech 1590 - 1592 primas Židovského města Mordechai Maisel.

Starý židovský hřbitov v Praze - nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě

Starý židovský hřbitov v Praze - nejzachovalejší hřbitov svého druhu v Evropě

Starý židovský hřbitov je bez nadsázky památkou světového významu. Byl založen v první polovině 15. století a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského města.

Židovské muzeum v Praze - největší muzeum svého druhu v Evropě

Židovské muzeum v Praze - největší muzeum svého druhu v Evropě

Muzeum pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Ta obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Kafkův dům v Praze

Kafkův dům v Praze

Rodný dům spisovatele Franze Kafky stál na okraji tehdejšího Pražského židovského ghetta. V současné době je budova využívána pro kulturní a společenské akce.

Historická mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Historická mikve u Pinkasovy synagogy v Praze

Mikve je židovská rituální lázeň, tvořena nádrží s přírodní vodou. V judaismu tradičně slouží k rituálnímu očištění osob a předmětů. Historická mikve vedle Pinkasovy synagogy patří k nejstarším dokladům židovského osídlení v dané oblasti. Pochází nejspíše z počátku 16. století.

Pražské Židovské město - nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Pražské Židovské město - nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Galerie Roberta Guttmanna – výstavní prostory Židovského muzea v Praze

Galerie Roberta Guttmanna – výstavní prostory Židovského muzea v Praze

Židovské muzeum v Praze představuje vlastní výstavní prostor pro prezentaci krátkodobých tematických výstav, Galerii Roberta Guttmanna. Galerie je výstavní prostor o rozloze více než 80 metrů čtverečních, který splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek.