Muzeum Prahy – hlavní budova v Praze na Florenci

125 let od prvního otevření budovy na Florenci Muzeum Prahy představuje veřejnosti nejenom nově zrekonstruovanou budovu, ale především zcela nový přístup k městskému muzejnictví.
 

Langweilův model Prahy – historie i současnost

Těžištěm nové expozice je historický model Prahy od Antonína Langweila – nejcennější exponát muzea, který byl vloni Ministerstvem kultury zařazen mezi kulturní památky. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických budov je Langweilův model Prahy jediným svědkem jejich podoby.

Muzeum se jej tentokrát rozhodlo představit návštěvníkům netradičním způsobem; ne v celku na ploše téměř 20 metrů čtverečních, ale po částech rozdělených do 12 unikátních cylindrických vitrín.
 

Město v čase – multimediální zážitek

Z fyzického modelu se příběh a atmosféra Prahy první poloviny 19. století, kdy autor modelu žil a tvořil, multimediálně přelévá do celé expozice.

Návštěvníci nahlédnou do staré Prahy, prostřednictvím živých obrazů se potkají s postavami z různých sociálních vrstev té doby, hraví jedinci si mohou osahat historii prostřednictvím interaktivních her, a celý zážitek kulminuje v Živém sále, který návštěvníky doslova pohltí. Z perspektivy řeky Vltavy, která k Praze neodmyslitelně patří, se stanou svědky proměny jejích břehů od Vyšehradu až po Holešovice, od 19. století až po současnost. 

Nová expozice v pěti sálech přináší nespočet příběhů. Rozkládá se na ploše 800 metrů čtverečních, zabírá celé druhé patro hlavní budovy a její příprava trvala 2,5 roku. Základní koncept vznikl přímo v muzeu, architektonické řešení navrhlo studio Loom on the Moon v čele s Martinem Hejlem, animace a filmy dodalo filmové studio Pink Productions a interaktivní hry vznikly ve spolupráci s Ateliérem designu a digitálních technologií Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM). 
 

Nejmodernější technologie a AI v Muzeu Prahy

20metrový Živý sál ohromí návštěvníky projekcemi v rozlišení 9974 × 6018 px. Muzeum Prahy je také úplně prvním muzeem v Evropě, které se může pochlubit vlastním AI oddělením. To vytváří nejen kreativní obsah, ale i softwarová řešení pro zkvalitnění návštěvnického zážitku.

První ochutnávkou je muzejní chatbot zvaný Grifobot, který návštěvníkům odpoví nejen na provozní otázky, ale do budoucna bude umět vytáhnout i kvalitní a ověřené informace z muzejní databáze, sbírkové dokumentace či vydaných publikací. V neposlední řadě muzeum jako první instituce svého druhu v Česku přináší do svých prostor technologii RFID náramků, které zejména malým návštěvníkům umožňují zapojit se do zmíněných interaktivních her.

Hlavní budova muzea na Florenci je architektonickým objektem zapsaným v seznamu kulturních památek České republiky. Byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 až 1898 v novorenesančním slohu podle návrhů architekta Antonína Balšánka.

Sály ve spodním patře budovy budou věnované krátkodobějším výstavám. První z nich muzeum odkryje už v březnu. Na konci roku se zejména dětští návštěvnici mohou těšit na interaktivní expozici nazvanou Mraveniště Praha. Kromě zmíněných výstav znovuotevřená budova na Florenci potěší veřejnost pestrou nabídkou plánovaných doprovodných programů, ale třeba i bistrem, které je v budově úplnou novinkou.

Další muzea a objekty ve správě Muzea města Prahy

Kromě hlavní budovy na Florenci muzeum spravuje klenoty meziválečné architektury v podobě Müllerovy a Rothmayerovy vily, Dům u Zlatého prstenu na Staroměstském náměstí, Podskalskou celnici na Výtoni, Zámecký areál Ctěnice, Studijní a dokumentační centrum Norbertov a Clam-Gallasův palác, v nichž se nacházejí jak stálé expozice, tak krátkodobé  výstavy.
 

Ocenění Muzea hlavního města Prahy

Instituce byla oceněna v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2020 – III. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2020 – za publikaci Praha průmyslová: Rozvoj pražské průmyslové aglomerace do zániku Rakouska-Uherska
2019 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2019 – za výstavu „Chudá Praha: Lidé – Místa – Instituce (1781–1948) / EPOS 257: Dýmová hora“
2017 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní výstava roku 2017 – za stálou expozici „Praha Karla IV.: Středověké město“
2015 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2015 – za publikaci „Hroby barbarů v Praze-Zličíně. Svět živých a mrtvých doby stěhování národů.“
2010 – Cena Českého výboru ICOM – za výstavu „Královský sňatek, Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský 1310“2005 – II. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2005 – za publikaci „Zaniklé Podskalí – Vory a lodě na Vltavě“
2009 – III. místo v kategorii Muzejní počin roku 2009 – za projekt „Výstavba a zprovoznění depozitáře E Muzea hl. m. Prahy“
2008 – Zvláštní cena udělená na návrh čestného výboru soutěže v kategorii Muzejní počin roku 2008 – za projekt „Digitalizace Langweilova modelu Prahy“
2007 – II. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2007 – za publikaci „Smíchov – město za Újezdskou branou“