Po více než 125 letech od prvního otevření budovy na Florenci Muzeum Prahy představuje veřejnosti nejenom nově zrekonstruovanou budovu, ale především zcela nový přístup k městskému muzejnictví.
Langweilův model Prahy – historie i současnost
Těžištěm nové expozice je
historický model Prahy od Antonína Langweila – nejcennější exponát muzea, který byl v roce 2025 Ministerstvem kultury zařazen mezi kulturní památky. Více než 2000 budov je na barevném modelu zachyceno v měřítku 1:480, se všemi detaily výzdoby fasád i podrobnostmi dvorů, zahrad a hospodářské zástavby nitra domovních parcel a přilehlých pozemků. Pro mnoho zbořených historických budov je Langweilův model Prahy jediným svědkem jejich podoby.
Muzeum jej tentokrát představuje návštěvníkům netradičním způsobem; ne v celku na ploše téměř 20 metrů čtverečních, ale po částech rozdělených do 12 unikátních cylindrických vitrín.
Město v čase – multimediální zážitek
Z fyzického modelu se příběh a atmosféra Prahy první poloviny 19. století, kdy autor modelu žil a tvořil, multimediálně přelévá do celé expozice.
Návštěvníci nahlédnou do staré Prahy, prostřednictvím živých obrazů se potkají s postavami z různých sociálních vrstev té doby, hraví jedinci si mohou osahat historii prostřednictvím interaktivních her, a celý zážitek kulminuje v Živém sále, který návštěvníky doslova pohltí. Z perspektivy řeky Vltavy, která k Praze neodmyslitelně patří, se stanou svědky proměny jejích břehů od Vyšehradu až po Holešovice, od 19. století až po současnost.
Nová expozice v pěti sálech přináší
nespočet příběhů. Rozkládá se
na ploše 800 metrů čtverečních, zabírá celé druhé patro hlavní budovy a její příprava trvala 2,5 roku. Základní koncept vznikl přímo v muzeu, architektonické řešení navrhlo studio Loom on the Moon v čele s Martinem Hejlem, animace a filmy dodalo filmové studio Pink Productions a interaktivní hry vznikly ve spolupráci s Ateliérem designu a digitálních technologií Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM).
Nejmodernější technologie a AI v Muzeu Prahy
20metrový Živý sál ohromí návštěvníky projekcemi v
rozlišení 9974 × 6018 px. Muzeum Prahy je také úplně prvním muzeem v Evropě, které se může pochlubit vlastním
AI oddělením. To vytváří nejen kreativní obsah, ale i softwarová řešení pro zkvalitnění návštěvnického zážitku.
První ochutnávkou je muzejní
chatbot zvaný Grifobot, který návštěvníkům odpoví nejen na provozní otázky, ale do budoucna bude umět vytáhnout i kvalitní a ověřené informace z muzejní databáze, sbírkové dokumentace či vydaných publikací. V neposlední řadě muzeum jako první instituce svého druhu v Česku přináší do svých prostor technologii
RFID náramků, které zejména malým návštěvníkům umožňují zapojit se do zmíněných interaktivních her.
Hlavní budova muzea na
Florenci je architektonickým objektem zapsaným v seznamu
kulturních památek České republiky. Byla postavena přímo pro Museum královského hlavního města Prahy v letech 1896 až 1898 v novorenesančním slohu podle návrhů architekta Antonína Balšánka.
Sály ve spodním patře budovy jsou věnovány krátkodobým výstavám. Na konci roku 2026 se zejména dětští návštěvníci mohou těšit na interaktivní expozici nazvanou Mraveniště Praha. Kromě zmíněných výstav znovuotevřená budova na Florenci potěší veřejnost pestrou nabídkou plánovaných doprovodných programů, ale třeba i
bistrem, které je v budově úplnou novinkou.
Další muzea a objekty ve správě Muzea města Prahy
Kromě hlavní budovy na Florenci muzeum spravuje klenoty meziválečné architektury v podobě
Müllerovy a
Rothmayerovy vily,
Dům u Zlatého prstenu na Staroměstském náměstí,
Podskalskou celnici na Výtoni,
Zámecký areál Ctěnice, Studijní a dokumentační centrum Norbertov a
Clam-Gallasův palác, v nichž se nacházejí jak stálé expozice, tak krátkodobé výstavy.
Ocenění Muzea hlavního města Prahy
Instituce byla oceněna v
Národní soutěži muzeí Gloria musaealis:
2020 – III. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2020 – za publikaci Praha průmyslová: Rozvoj pražské průmyslové aglomerace do zániku Rakouska-Uherska
2019 – II. místo v kategorii Muzejní výstava roku 2019 – za výstavu „Chudá Praha: Lidé – Místa – Instituce (1781–1948) / EPOS 257: Dýmová hora“
2017 – Zvláštní cena v kategorii Muzejní výstava roku 2017 – za stálou expozici „Praha Karla IV.: Středověké město“
2015 – Cena Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2015 – za publikaci „Hroby barbarů v Praze-Zličíně. Svět živých a mrtvých doby stěhování národů.“
2010 – Cena Českého výboru ICOM – za výstavu „Královský sňatek, Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský 1310“2005 – II. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2005 – za publikaci „Zaniklé Podskalí – Vory a lodě na Vltavě“
2009 – III. místo v kategorii Muzejní počin roku 2009 – za projekt „Výstavba a zprovoznění depozitáře E Muzea hl. m. Prahy“
2008 – Zvláštní cena udělená na návrh čestného výboru soutěže v kategorii Muzejní počin roku 2008 – za projekt „Digitalizace Langweilova modelu Prahy“
2007 – II. místo v kategorii Muzejní publikace roku 2007 – za publikaci „Smíchov – město za Újezdskou branou“