Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Výročí Sametové revoluce 1989 a objevení relikviáře svatého Maura, Den válečných veteránů a také Den boje za svobodu a demokracii, výročí objevu relikviáře svatého Maura anebo prvního ročníku Velké pardubické: to je jen výběr z významných a zajímavých výročí, které přináší listopad, jedenáctý měsíc v roce. Projděte se listopadovými dny s Kudy z nudy!

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Zdraví je prý to nejdůležitější, co v životě máme. Přejeme si ho pro sebe i pro své blízké, a je zkrátka všudypřítomné. Vypravte se za zdravím s Kudy z nudy! Představíme vám lékařské expozice a muzea medicíny, anatomie nebo patologie, a také mezinárodní a světové dny z našeho kalendáře, které se točí kolem tématu zdraví a první pomoci.

Krev nelze uměle vyrobit a dárců krve není nikdy dost. Právě proto má její dárcovství pro zdravotnictví takový význam. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 14. června 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner, který za výzkumy typů lidské krve získal Nobelovu cenu.

Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.

Používáme je každý den, jsou součástí našich životů a považujeme je za samozřejmost. Řeč je o vynálezech českých objevitelů, které odstartovaly ohromný technologický rozmach moderní doby. Čím vším Češi obohatili, pobavili a nadchli svět?

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Ráno ve čtvrtek 5. ledna 2023 to bude právě 100 let od okamžiku, kdy byl spáchán atentát na Aloise Rašína. Šlo o první úspěšný atentát v dějinách mladého Československa, ale nebyl to první pokus. Už v roce 1919 se stejnému osudu jen náhodou vyhnul tehdejší předseda vlády Karel Kramář.

Když se vypravíte vlakem z Prahy na Karlštejn, téměř celou cestu pojedete hustě osídleným údolím Berounky, kde se za sebou seřadila městečka a obce Dobřichovice, Řevnice, Zadní a Hlásná Třebáň. Hned za pražskou čtvrtí Radotín vás jako první na trase čekají Černošice.

Haškův Švejk, český volejbal, Millerův krteček, československé legie, Jiráskova stezka, chata Prašivá, národopisná slavnost Slovácký rok – to je jen malý výběr ze všech stovkových oslavenců. Portál Kudy z nudy všem přeje vše nejlepší a úspěšnou další stovku, ale hlavně nabízí podrobnější seznámení se všemi stovkovými jubilanty. Pojďte se s nimi seznámit do stovkové abecedy!

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.