Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera
Zážitky

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

  • Vydáno22. listopadu 2021
Poslechněte si audio verzi článku
Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.
Když si Rudolf II. Habsburský zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci, nebylo to pro nic za nic: nebezpečná Osmanská říše ležela o něco dál, než kdyby se vzdálenost měřila od Vídně. Císař, jehož víc než vladaření zajímal vědecký i nevědecký výzkum, okultní vědy a umění, postupně proměnil Pražský hrad v důstojnou rezidenci a zval sem učence a umělce z celé Evropy. K nim patřili i Tycho Brahe (14. prosince 1546 Knudstrup – 24. října 1601 Praha), dánský astronom, který přijal místo císařova dvorního astrologa, a Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt, Německo – 15. listopadu 1630 Regensburg, Německo). Po studiích na univerzitě v Tübingenu, která dokončil v roce 1593, působil na střední škole ve Štýrském Hradci a pak se přestěhoval do Prahy, aby se stal asistentem Tycha Braha.
 

Spolupráce Brahe & Kepler

Tycho Brahe pracoval na habsburském dvoře pouhé dva roky a největší pozornost dodnes vyvolává jeho nečekaná smrt. Mluvilo se o pracovním vypětí, nadměrném a nestřídmém hodování na hostině Petra Voka z Rožmberka, selhání ledvin, otravě rtutí, kterou používal při alchymistických experimentech, či prasklém močovém měchýři. Odpověď ale nenabídlo ani nejnovější prozkoumání ostatků, uložených v Týnském chrámu, a přesná příčina smrti slavného vědce i nadále zůstává zahalena tajemstvím.

Mnohem větší pozornost než astrologův konec si však zaslouží krátké dva roky spolupráce s Keplerem. Brahe byl přesný pozorovatel hvězdné oblohy s pomocí jednoduchých přístrojů, které si většinou sám navrhoval, Kepler zase excelentní matematik a teolog. Byť se oba občas ve svých odhadech mýlili, v práci se díky rozdílenému nadání dokonale doplňovali. Dánovy matematické schopnosti měly své meze, Kepler zase měl po nákaze neštovicemi poškozené ruce i oči a kvůli krátkozrakosti hvězdy viděl dost mizerně.
 

Brahe & Kepler: pražské stopy a dům na Pohořelci

Pro leckoho má trochu záhadný původ sousoší obou vědců před Gymnáziem Jana Keplera na pražském Pohořelci. Stojí v místech, kde v roce 2005 byly odkryty základy domu říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Vysoký úředník císařského dvora a tajný rada Jakub Kurz podporoval Rudofa II. v jeho zálibách a zájmech, a poskytl oběma vědcům útočiště ve svém nově vybudovaném letohrádku. Na svou dobu šlo o přepychovou stavbu, a protože Jakub Kurz byl ochotný dům přestavět tak, aby vyhovoval vědeckému bádání, jeho součástí byla dokonce hvězdárna. Další zprávy o domě se nedochovaly, vím jen, že i se zahradami byl zasypán při výstavbě barokního opevnění a zmizel pod hradbami.

Kromě Kurzovského domu využívali Brahe s Keplerem pro svá pozorování a práci také letohrádek královny Anny v tehdejší císařské, dnešní Královské zahradě a zámek v Benátkách nad Jizerou.
 

Keplerovy zákony

Brahe na základě svých pozorování hvězd správně usoudil, že planety rotují kolem Slunce, ale chybně se domníval, že současně i se Sluncem obíhají kolem středu vesmíru, jímž je Země. Geocentrický popis nebeské mechaniky poopravil až Johannes Kepler. Po Brahově smrti byl jmenován císařským dvorním matematikem a astrologem, a tak navázal na svého učitele a jeho práci posunul o velký kus vpřed. Na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k zákonům o pohybu planet. První dva zákony vznikly ještě v Praze, třetí pak Kepler poprvé zveřejnil v roce 1619 v díle Harmonices mundi čili Harmonie světů.

Kepler v Praze žil a pracoval dvanáct relativně spokojených let: s rodinou většinu z nich prožil v domě U Francouzské koruny v Karlově ulici, kde jej připomíná pamětní deska. Nešťastný pro něj byl rok 1611, kdy se jeho tři děti nakazily neštovicemi a zemřel nejenom šestnáctiletý syn Friedrich, ale i Keplerova žena Barbara; jsou pochováni v kostele sv. Jiljí. V následujícím roce zemřel Rudolf II. a Kepler se odstěhoval do Lince a později do Ulmu. Naposled se v Praze zastavil v roce 1627, aby odevzdal císaři Ferdinandovi II. dokončené Rudolfinské tabulky. Ubytoval se v hostinci U Velryby na Malé Straně, poblíž Karlova mostu. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně.
 

Horoskop pro Valdštejna a záletná dcerka

Když Kepler srovnával astronomii s astrologií, komentoval je slovy: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Výroba horoskopů pro něj byla dobrý přivýdělek; odhaduje se, že pro císaře a vznešenou pražskou dvorskou klientelu jich vyhotovil celkem 800, z toho dva pro Albrechta z Valdštejna. Kepler ho charakterizoval jako inteligentní osobnost s asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu.

Vystihl jeho touhu po výjimečnosti a chorobnou ctižádost, dravost a podezíravost vůči svému okolí. Nevynechal ani jeho samotářskou osobnost, lakotu a krutost. Původní horoskop platil do roku 1625, takže poté se Valdštejn opět s Keplerem spojil a požádal o další horoskop. Kepler mu vyhověl; na počátek roku 1634 (Valdštejn zemřel 25. února 1634 v Chebu) předpověděl vévodovi významné neshody s okolím a kritické období v jeho jednání a chování.
 

Zajímavosti o muži, který dal vesmíru řád

  • Kepler v roce 1601 zaznamenal zprávu o nemoci i smrti Tycha Braha i jeho poslední slova: Ne frustra vixisse videar / Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo.
  • V roce 1604 se v Mléčné dráze rozzářila jasná hvězda, která byla po celý rok jasně viditelná pouhým okem. Jako první ji v říjnu 1604 popsal právě Johannes Kepler; šlo o poslední supernovu v naší galaxii, která později nesla jméno Keplerova hvězda.
  • Roku 1611 Kepler popsal vznik sněhové vločky.
  • Co jsou Rudolfinské tabulky aneb Tabulae Rudolphinae? Závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky převzal Kepler po svém předchůdci Brahovi a pracoval na nich téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627. Kepler tímto dílem zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy. Tabulky, mnohonásobně přesnější než všechny dřívější, se staly nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.
  • Kepler se zabýval i záhadou slavné betlémské hvězdy, popisované v Matoušově evangeliu. Jako první odhadl, že to nebyla ani kometa, ani supernova, ale konjunkce planet. Kepler vypočítal, že v roce 7 před Kristem došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. Pro pozemského pozorovatele obrazy obou planet splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná „hvězda“. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily.
  • Kromě Gymnázia Jana Keplera v Praze a univerzity v Linci jsou po Keplerovi pojmenovány asteroid, kosmická sonda a krátery na Měsíci i na Marsu a rovněž Kepler Dorsum, hřeben na Phobosu. Existenci měsíců Marsu Kepler předpověděl již v roce 1610.
  • Keplerovo jméno je také jedním ze 72 jmen velikánů české historie pod okny historické budovy Národního muzea v Praze.
Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Po stopách šlechtických rodů: za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Po stopách šlechtických rodů: za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna si Jičín nezamiloval pro nic za nic. Kdyby se mu tady nelíbilo, jen těžko by z města v Českém ráji učinil svou rezidenci a hospodářské centrum panství. O pozornost návštěvníků ovšem musí svádět boj s velmi vyrovnanými soupeři – s Rumcajsem, Mankou a Cipískem.

Zámek Benátky nad Jizerou – Muzeum Benátecka

Zámek Benátky nad Jizerou – Muzeum Benátecka

Navštivte zámek, kde pobýval Tycho Brahe, bratři Bendové a Bedřich Smetana. Muzeum Benátecka sídlí ve druhém patře. Vyzkoušet si zde můžete interakce v expozicích Pánů z Dražic, Tycha Brahe, Jana z Werthu a stavebnice Merkur.

Pamětní deska Johanna Keplera

Pamětní deska Johanna Keplera

Slavný německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler pobýval pět let v Praze. Na domě, kde bydlel, se nachází pamětní deska.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Pět zajímavostí, co nevíte o Národním muzeu v Praze

Pět zajímavostí, co nevíte o Národním muzeu v Praze

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea končí, slavnostní otevření se chystá v neděli 28. října k výročí 100 let založení republiky a zároveň 200 let od založení muzea. Vzpomínáte si, jak muzeum vypadalo před zahájením rekonstrukce? Na jaké změny se můžete těšit a co se chystá v nejbližších letech?

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy otevírá nový ročník dvouletého Astronomického kurzu. Kurz je dvouletý, první ročník probíhá v Planetáriu Praha, druhý ročník se koná na Štefánikově hvězdárně. Úspěšní absolventi kurzu mají možnost práce v Astronomickém klubu Štefánikovy hvězdárny.

Další aktuality

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (2.3. – 3.3.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Smetana Gala – Slavnostní koncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, Smetana u Dvořáka, Smetana Party – oslava 200. narozenin Bedřicha Smetany s Národním divadlem, Výstava železničních modelů a kolejišť Pečky, Poznejte práci lampáře – Staré Město ve svitu plynových lamp. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Nelezte v březnu za kamna a nechte se vylákat na výstavy květin

Chcete si alespoň na chvilku odskočit ze středoevropské zimy do příjemně vlahého tropického pralesa? Recept je docela jednoduchý: stačí se vypravit do skleníku Fata Morgana v botanické zahradě v Praze-Troji, za tropickými květinami do botanické zahrady v Liberci nebo na výstavu kamélií do Rájce nad Svitavou.
Praha | Příroda

Kalendář 2024: Úřad vlády otevře letos své paláce pro veřejnost nejen o státních svátcích

Oblíbené dny otevřených dveří historických objektů spravovaných Úřadem vlády budou pokračovat o vybraných víkendech a státních svátcích i v roce 2024. Úřad vlády zve zájemce z řady veřejnosti na prohlídky Kramářovy vily, Hrzánského a Lichtenštejnského paláce, Strakovy akademie v Praze i Benešovy vily v Sezimově Ústí. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kdy se letos brány těchto budov otevřou.
Praha | Památky

Lední medvědi slaví svůj svátek: připomeňte si mezinárodní den ledních medvědů

Lední medvědi slaví svátek! 27. únor je Mezinárodní den ledních medvědů, který připomíná, že je tato šelma na seznamu ohrožených druhů. Lední medvědi jsou typickými obyvateli severní polární oblasti. Jejich hlavní zdroj potravy tvoří tuleni, ale v období nedostatku potravy dokážou hladovět i několik měsíců. Ztráta životního prostředí v důsledku oteplování je pro ně největší současnou hrozbou. Lední medvědi jsou největšími žijícími predátory na zemi a vyskytují se především v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie.
Praha | Příroda

Farmářské trhy na Jiřáku startují

Farmářské tržiště Jiřák zahájí pravidelný týdenní provoz už ve středu 28. února. Obyvatelé Vinohrad, Žižkova a blízkého i vzdáleného okolí tak mohou nakupovat na oblíbeném trhu sezónní potraviny. Nebude chybět kvalitní čerstvé pečivo včetně bezlepkového a celozrnného, tradiční kváskový chléb, domácí cukrárny, sirupy, med, koření, sušené byliny, marmelády a další lokální potraviny zimní sezóny.
Praha | Gurmánská turistika

Socha hlavy Franze Kafky u Quadria se znovu roztočí

Rekonstrukce pohyblivé sochy znázorňující hlavu Franze Kafky, umístěné u obchodního centra Quadrio poblíž pražské Národní třídy, byla úspěšně završena. Podobu sochy a mechaniku jejího pohybu ztvárnil světoznámý umělec David Černý. Na místě, kde stojí od roku 2014, se schází turisté, aby si ji vyfotili v proměnlivé podobě. Ve čtvrtek 29. února v 19 hodin se busta začne poprvé znovu otáčet.
Praha | Památky

Po roce opět na Matějskou: výlet na první jarní pouť a za zajímavými místy v okolí

Matějská pouť se koná tradičně každé jaro v areálu Výstaviště v Praze-Holešovicích. Na dospělé i děti čekají strašidelné zámky, střelnice, kolotoče, houpačky, skákací hrady, houpací lodě nebo lochnesky. Pouť začíná 24. února a trvá do 14. dubna 2024. Mezi hity letošních atrakcí patří 65 metrů vysoký Airborne – největší kolotoč svého druhu v Evropě (s lavicí otáčející se na kyvadle do všech směrů), vodní dráha Big Splash anebo obří řetízkový kolotoč Aeronaut.
Praha | Zážitky