Když si
Rudolf II. Habsburský zvolil
Prahu jako novou císařskou rezidenci, nebylo to pro nic za nic: nebezpečná Osmanská říše ležela o něco dál, než kdyby se vzdálenost měřila od Vídně. Císař, jehož víc než vladaření zajímal vědecký i nevědecký výzkum, okultní vědy a umění, postupně proměnil
Pražský hrad v důstojnou rezidenci a zval sem učence a umělce z celé Evropy. K nim patřili i
Tycho Brahe (14. prosince 1546 Knudstrup,
Dánsko – 24. října 1601 Praha), dánský astronom, který přijal
místo císařova dvorního astrologa, a
Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt,
Německo – 15. listopadu 1630 Regensburg, Německo). Po
studiích na univerzitě v Tübingenu, která dokončil v roce 1593, působil na
střední škole ve Štýrském Hradci a pak se přestěhoval do
Prahy, aby se stal
asistentem Tycha Braha.
Spolupráce Brahe & Kepler
Tycho Brahe pracoval na habsburském dvoře pouhé dva roky a největší pozornost dodnes vyvolává jeho
nečekaná smrt. Mluvilo se o pracovním vypětí, nadměrném a nestřídmém hodování na
hostině Petra Voka z Rožmberka, selhání ledvin, otravě rtutí, kterou používal při alchymistických experimentech, či prasklém močovém měchýři. Odpověď ale nenabídlo ani
nejnovější prozkoumání ostatků, uložených v
Týnském chrámu, a přesná příčina smrti slavného vědce i nadále zůstává zahalena
tajemstvím.
Mnohem větší pozornost než astrologův konec si však zaslouží krátké
dva roky spolupráce s Keplerem. Brahe byl přesný pozorovatel hvězdné oblohy s
pomocí jednoduchých přístrojů, které si většinou sám navrhoval, Kepler zase excelentní matematik a teolog. Byť se oba občas ve svých odhadech mýlili, v práci se díky rozdílenému nadání dokonale doplňovali. Dánovy
matematické schopnosti měly své meze, Kepler zase měl po nákaze neštovicemi poškozené ruce i oči a kvůli krátkozrakosti hvězdy viděl dost mizerně.
Brahe & Kepler: pražské stopy a dům na Pohořelci
Pro leckoho má trochu záhadný původ
sousoší obou vědců před Gymnáziem Jana Keplera na
pražském Pohořelci. Stojí v místech, kde v roce 2005 byly odkryty základy domu
říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Vysoký úředník císařského dvora a tajný rada Jakub Kurz podporoval Rudofa II. v jeho zálibách a zájmech, a poskytl oběma vědcům útočiště ve svém nově vybudovaném letohrádku. Na svou dobu šlo o přepychovou stavbu, a protože Jakub Kurz byl ochotný dům přestavět tak, aby vyhovoval vědeckému bádání, jeho součástí byla dokonce
hvězdárna. Další zprávy o domě se nedochovaly, vím jen, že i se zahradami byl zasypán při výstavbě barokního opevnění a zmizel pod hradbami.
Kromě
Kurzovského domu využívali Brahe s Keplerem pro svá pozorování a práci také
letohrádek královny Anny v tehdejší císařské, dnešní
Královské zahradě a
zámek v Benátkách nad Jizerou.
Keplerovy zákony
Brahe na základě svých
pozorování hvězd správně usoudil, že
planety rotují kolem Slunce, ale chybně se domníval, že současně i se Sluncem obíhají kolem středu vesmíru, jímž je
Země. Geocentrický popis nebeské mechaniky poopravil až
Johannes Kepler. Po Brahově smrti byl jmenován
císařským dvorním matematikem a astrologem, a tak navázal na svého učitele a jeho práci posunul o velký kus vpřed. Na jeho podnět
propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k zákonům o pohybu planet. První dva zákony vznikly ještě v
Praze, třetí pak Kepler poprvé zveřejnil v roce 1619 v díle
Harmonices mundi čili
Harmonie světů.
Kepler v
Praze žil a pracoval dvanáct relativně spokojených let: s rodinou většinu z nich prožil v
domě U Francouzské koruny v Karlově ulici, kde jej připomíná pamětní deska. Nešťastný pro něj byl rok 1611, kdy se
jeho tři děti nakazily neštovicemi a
zemřel nejenom šestnáctiletý syn Friedrich, ale i Keplerova žena Barbara; jsou pochováni v
kostele sv. Jiljí. V následujícím roce
zemřel Rudolf II. a Kepler se odstěhoval do Lince a později do Ulmu.
Naposled se v Praze zastavil v roce 1627, aby odevzdal císaři Ferdinandovi II. dokončené
Rudolfinské tabulky. Ubytoval se v
hostinci U Velryby na Malé Straně, poblíž
Karlova mostu. Zemřel
15. listopadu 1630 v Řezně.
Horoskop pro Valdštejna a záletná dcerka
Když Kepler srovnával astronomii s
astrologií, komentoval je slovy:
„Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Výroba horoskopů pro něj byla dobrý přivýdělek; odhaduje se, že pro císaře a vznešenou pražskou dvorskou klientelu jich vyhotovil celkem 800, z toho dva pro
Albrechta z Valdštejna. Kepler ho charakterizoval jako
inteligentní osobnost s asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu.
Vystihl jeho touhu po výjimečnosti a chorobnou ctižádost, dravost a podezíravost vůči svému okolí. Nevynechal ani jeho samotářskou osobnost, lakotu a krutost. Původní
horoskop platil do roku
1625, takže poté se Valdštejn opět s Keplerem spojil a požádal o další horoskop. Kepler mu vyhověl; na počátek roku 1634 (
Valdštejn zemřel 25. února 1634 v Chebu) předpověděl vévodovi
významné neshody s okolím a kritické období v jeho jednání a chování.
Zajímavosti o muži, který dal vesmíru řád
- Kepler v roce 1601 zaznamenal zprávu o nemoci i smrti Tycha Braha i jeho poslední slova: Ne frustra vixisse videar / Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo.
- V roce 1604 se v Mléčné dráze rozzářila jasná hvězda, která byla po celý rok jasně viditelná pouhým okem. Jako první ji v říjnu 1604 popsal právě Johannes Kepler; šlo o poslední supernovu v naší galaxii, která později nesla jméno Keplerova hvězda.
- Roku 1611 Kepler popsal vznik sněhové vločky.
- Co jsou Rudolfinské tabulky aneb Tabulae Rudolphinae? Závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky převzal Kepler po svém předchůdci Brahovi a pracoval na nich téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627. Kepler tímto dílem zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy. Tabulky, mnohonásobně přesnější než všechny dřívější, se staly nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.
- Kepler se zabýval i záhadou slavné betlémské hvězdy, popisované v Matoušově evangeliu. Jako první odhadl, že to nebyla ani kometa, ani supernova, ale konjunkce planet. Kepler vypočítal, že v roce 7 před Kristem došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. Pro pozemského pozorovatele obrazy obou planet splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná „hvězda“. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily.
- Kromě Gymnázia Jana Keplera v Praze a univerzity v Linci jsou po Keplerovi pojmenovány asteroid, kosmická sonda a krátery na Měsíci i na Marsu a rovněž Kepler Dorsum, hřeben na Phobosu. Existenci měsíců Marsu Kepler předpověděl již v roce 1610.
- Keplerovo jméno je také jedním ze 72 jmen velikánů české historie pod okny historické budovy Národního muzea v Praze.