!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera
Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

  • Vydáno22. listopadu 2021
Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.
Když si Rudolf II. Habsburský zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci, nebylo to pro nic za nic: nebezpečná Osmanská říše ležela o něco dál, než kdyby se vzdálenost měřila od Vídně. Císař, jehož víc než vladaření zajímal vědecký i nevědecký výzkum, okultní vědy a umění, postupně proměnil Pražský hrad v důstojnou rezidenci a zval sem učence a umělce z celé Evropy. K nim patřili i Tycho Brahe (14. prosince 1546 Knudstrup – 24. října 1601 Praha), dánský astronom, který přijal místo císařova dvorního astrologa, a Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt, Německo – 15. listopadu 1630 Regensburg, Německo). Po studiích na univerzitě v Tübingenu, která dokončil v roce 1593, působil na střední škole ve Štýrském Hradci a pak se přestěhoval do Prahy, aby se stal asistentem Tycha Braha.
 

Spolupráce Brahe & Kepler

Tycho Brahe pracoval na habsburském dvoře pouhé dva roky a největší pozornost dodnes vyvolává jeho nečekaná smrt. Mluvilo se o pracovním vypětí, nadměrném a nestřídmém hodování na hostině Petra Voka z Rožmberka, selhání ledvin, otravě rtutí, kterou používal při alchymistických experimentech, či prasklém močovém měchýři. Odpověď ale nenabídlo ani nejnovější prozkoumání ostatků, uložených v Týnském chrámu, a přesná příčina smrti slavného vědce i nadále zůstává zahalena tajemstvím.

Mnohem větší pozornost než astrologův konec si však zaslouží krátké dva roky spolupráce s Keplerem. Brahe byl přesný pozorovatel hvězdné oblohy s pomocí jednoduchých přístrojů, které si většinou sám navrhoval, Kepler zase excelentní matematik a teolog. Byť se oba občas ve svých odhadech mýlili, v práci se díky rozdílenému nadání dokonale doplňovali. Dánovy matematické schopnosti měly své meze, Kepler zase měl po nákaze neštovicemi poškozené ruce i oči a kvůli krátkozrakosti hvězdy viděl dost mizerně.
 

Brahe & Kepler: pražské stopy a dům na Pohořelci

Pro leckoho má trochu záhadný původ sousoší obou vědců před Gymnáziem Jana Keplera na pražském Pohořelci. Stojí v místech, kde v roce 2005 byly odkryty základy domu říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Vysoký úředník císařského dvora a tajný rada Jakub Kurz podporoval Rudofa II. v jeho zálibách a zájmech, a poskytl oběma vědcům útočiště ve svém nově vybudovaném letohrádku. Na svou dobu šlo o přepychovou stavbu, a protože Jakub Kurz byl ochotný dům přestavět tak, aby vyhovoval vědeckému bádání, jeho součástí byla dokonce hvězdárna. Další zprávy o domě se nedochovaly, vím jen, že i se zahradami byl zasypán při výstavbě barokního opevnění a zmizel pod hradbami.

Kromě Kurzovského domu využívali Brahe s Keplerem pro svá pozorování a práci také letohrádek královny Anny v tehdejší císařské, dnešní Královské zahradě a zámek v Benátkách nad Jizerou.
 

Keplerovy zákony

Brahe na základě svých pozorování hvězd správně usoudil, že planety rotují kolem Slunce, ale chybně se domníval, že současně i se Sluncem obíhají kolem středu vesmíru, jímž je Země. Geocentrický popis nebeské mechaniky poopravil až Johannes Kepler. Po Brahově smrti byl jmenován císařským dvorním matematikem a astrologem, a tak navázal na svého učitele a jeho práci posunul o velký kus vpřed. Na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k zákonům o pohybu planet. První dva zákony vznikly ještě v Praze, třetí pak Kepler poprvé zveřejnil v roce 1619 v díle Harmonices mundi čili Harmonie světů.

Kepler v Praze žil a pracoval dvanáct relativně spokojených let: s rodinou většinu z nich prožil v domě U Francouzské koruny v Karlově ulici, kde jej připomíná pamětní deska. Nešťastný pro něj byl rok 1611, kdy se jeho tři děti nakazily neštovicemi a zemřel nejenom šestnáctiletý syn Friedrich, ale i Keplerova žena Barbara; jsou pochováni v kostele sv. Jiljí. V následujícím roce zemřel Rudolf II. a Kepler se odstěhoval do Lince a později do Ulmu. Naposled se v Praze zastavil v roce 1627, aby odevzdal císaři Ferdinandovi II. dokončené Rudolfinské tabulky. Ubytoval se v hostinci U Velryby na Malé Straně, poblíž Karlova mostu. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně.
 

Horoskop pro Valdštejna a záletná dcerka

Když Kepler srovnával astronomii s astrologií, komentoval je slovy: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Výroba horoskopů pro něj byla dobrý přivýdělek; odhaduje se, že pro císaře a vznešenou pražskou dvorskou klientelu jich vyhotovil celkem 800, z toho dva pro Albrechta z Valdštejna. Kepler ho charakterizoval jako inteligentní osobnost s asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu.

Vystihl jeho touhu po výjimečnosti a chorobnou ctižádost, dravost a podezíravost vůči svému okolí. Nevynechal ani jeho samotářskou osobnost, lakotu a krutost. Původní horoskop platil do roku 1625, takže poté se Valdštejn opět s Keplerem spojil a požádal o další horoskop. Kepler mu vyhověl; na počátek roku 1634 (Valdštejn zemřel 25. února 1634 v Chebu) předpověděl vévodovi významné neshody s okolím a kritické období v jeho jednání a chování.
 

Zajímavosti o muži, který dal vesmíru řád

  • Kepler v roce 1601 zaznamenal zprávu o nemoci i smrti Tycha Braha i jeho poslední slova: Ne frustra vixisse videar / Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo.
  • V roce 1604 se v Mléčné dráze rozzářila jasná hvězda, která byla po celý rok jasně viditelná pouhým okem. Jako první ji v říjnu 1604 popsal právě Johannes Kepler; šlo o poslední supernovu v naší galaxii, která později nesla jméno Keplerova hvězda.
  • Roku 1611 Kepler popsal vznik sněhové vločky.
  • Co jsou Rudolfinské tabulky aneb Tabulae Rudolphinae? Závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky převzal Kepler po svém předchůdci Brahovi a pracoval na nich téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627. Kepler tímto dílem zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy. Tabulky, mnohonásobně přesnější než všechny dřívější, se staly nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.
  • Kepler se zabýval i záhadou slavné betlémské hvězdy, popisované v Matoušově evangeliu. Jako první odhadl, že to nebyla ani kometa, ani supernova, ale konjunkce planet. Kepler vypočítal, že v roce 7 před Kristem došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. Pro pozemského pozorovatele obrazy obou planet splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná „hvězda“. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily.
  • Kromě Gymnázia Jana Keplera v Praze a univerzity v Linci jsou po Keplerovi pojmenovány asteroid, kosmická sonda a krátery na Měsíci i na Marsu a rovněž Kepler Dorsum, hřeben na Phobosu. Existenci měsíců Marsu Kepler předpověděl již v roce 1610.
  • Keplerovo jméno je také jedním ze 72 jmen velikánů české historie pod okny historické budovy Národního muzea v Praze.
Výlet za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Výlet za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna si Jičín nezamiloval pro nic za nic. Kdyby se mu tady nelíbilo, jen těžko by z města v Českém ráji učinil svou rezidenci a hospodářské centrum panství. O pozornost návštěvníků ovšem musí svádět boj s velmi vyrovnanými soupeři – s Rumcajsem, Mankou a Cipískem.

Pět zajímavostí, co nevíte o Národním muzeu v Praze

Pět zajímavostí, co nevíte o Národním muzeu v Praze

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea končí, slavnostní otevření se chystá v neděli 28. října k výročí 100 let založení republiky a zároveň 200 let od založení muzea. Vzpomínáte si, jak muzeum vypadalo před zahájením rekonstrukce? Na jaké změny se můžete těšit a co se chystá v nejbližších letech?

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Keplerovo muzeum

Keplerovo muzeum

Slavný německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler má v Praze své muzeum. Najdete ho v Karlově ulici na Starém Městě v domě, kde učenec prožil pět let svého života.

Bosá stezka na Praze 6

Bosá stezka na Praze 6

Nedaleko Hradčan si můžete vyzkoušet chůzi po takzvaném bosém chodníku. Zážitkovou stezku z přírodních materiálů najdete v parku Maxe van der Stoela v Praze 6. Bosým nohám můžete dopřát chůzi po dřevě, oblázcích a jiných přírodninách.

Jak se měří svět: Astronomické a zeměměřické přístroje v Národním technickém muzeu

30.6.
27.2.
Jak se měří svět: Astronomické a zeměměřické přístroje v Národním technickém muzeu

Výstava s názvem „Jak se měří svět“, která představí historické i současné dalekohledy, teodolity, námořní sextanty, pomůcky na tvorbu map a navigační stanice GPS.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy otevírá nový ročník dvouletého Astronomického kurzu. Kurz je dvouletý, první ročník probíhá v Planetáriu Praha, druhý ročník se koná na Štefánikově hvězdárně. Úspěšní absolventi kurzu mají možnost práce v Astronomickém klubu Štefánikovy hvězdárny.

Zámek Benátky nad Jizerou – interaktivní prohlídka nejen pro děti

Zámek Benátky nad Jizerou – interaktivní prohlídka nejen pro děti

Navštivte zámek, kde pobýval Tycho Brahe, bratři Bendové a Bedřich Smetana. Na zámku se nachází dvě muzea – Muzeum Benátky sídlí ve druhém patře a soukromé muzeum hraček v přízemí. Vyzkoušet zde můžete interakce v expozicích Pánů z Dražic, Tycha Brahe, Jana z Werthu a Keltů.