ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Hvězdná Praha, Jan Kepler a Tycho Brahe
Zážitky

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha, Jan Kepler a Tycho Brahe

Poslechněte si audio verzi článku
Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.
Když si Rudolf II. Habsburský zvolil Prahu jako novou císařskou rezidenci, nebylo to pro nic za nic: nebezpečná Osmanská říše ležela o něco dál, než kdyby se vzdálenost měřila od Vídně. Císař, jehož víc než vladaření zajímal vědecký i nevědecký výzkum, okultní vědy a umění, postupně proměnil Pražský hrad v důstojnou rezidenci a zval sem učence a umělce z celé Evropy. K nim patřili i Tycho Brahe (14. prosince 1546 Knudstrup, Dánsko – 24. října 1601 Praha), dánský astronom, který přijal místo císařova dvorního astrologa, a Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt, Německo  – 15. listopadu 1630 Regensburg, Německo). Po studiích na univerzitě v Tübingenu, která dokončil v roce 1593, působil na střední škole ve Štýrském Hradci a pak se přestěhoval do Prahy, aby se stal asistentem Tycha Braha.
 

Spolupráce Brahe & Kepler

Tycho Brahe pracoval na habsburském dvoře pouhé dva roky a největší pozornost dodnes vyvolává jeho nečekaná smrt. Mluvilo se o pracovním vypětí, nadměrném a nestřídmém hodování na hostině Petra Voka z Rožmberka, selhání ledvin, otravě rtutí, kterou používal při alchymistických experimentech, či prasklém močovém měchýři. Odpověď ale nenabídlo ani nejnovější prozkoumání ostatků, uložených v Týnském chrámu, a přesná příčina smrti slavného vědce i nadále zůstává zahalena tajemstvím.

Mnohem větší pozornost než astrologův konec si však zaslouží krátké dva roky spolupráce s Keplerem. Brahe byl přesný pozorovatel hvězdné oblohy s pomocí jednoduchých přístrojů, které si většinou sám navrhoval, Kepler zase excelentní matematik a teolog. Byť se oba občas ve svých odhadech mýlili, v práci se díky rozdílenému nadání dokonale doplňovali. Dánovy matematické schopnosti měly své meze, Kepler zase měl po nákaze neštovicemi poškozené ruce i oči a kvůli krátkozrakosti hvězdy viděl dost mizerně.
 

Brahe & Kepler: pražské stopy a dům na Pohořelci

Pro leckoho má trochu záhadný původ sousoší obou vědců před Gymnáziem Jana Keplera na pražském Pohořelci. Stojí v místech, kde v roce 2005 byly odkryty základy domu říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Vysoký úředník císařského dvora a tajný rada Jakub Kurz podporoval Rudofa II. v jeho zálibách a zájmech, a poskytl oběma vědcům útočiště ve svém nově vybudovaném letohrádku. Na svou dobu šlo o přepychovou stavbu, a protože Jakub Kurz byl ochotný dům přestavět tak, aby vyhovoval vědeckému bádání, jeho součástí byla dokonce hvězdárna. Další zprávy o domě se nedochovaly, vím jen, že i se zahradami byl zasypán při výstavbě barokního opevnění a zmizel pod hradbami.

Kromě Kurzovského domu využívali Brahe s Keplerem pro svá pozorování a práci také letohrádek královny Anny v tehdejší císařské, dnešní Královské zahradě a zámek v Benátkách nad Jizerou.
 

Keplerovy zákony

Brahe na základě svých pozorování hvězd správně usoudil, že planety rotují kolem Slunce, ale chybně se domníval, že současně i se Sluncem obíhají kolem středu vesmíru, jímž je Země. Geocentrický popis nebeské mechaniky poopravil až Johannes Kepler. Po Brahově smrti byl jmenován císařským dvorním matematikem a astrologem, a tak navázal na svého učitele a jeho práci posunul o velký kus vpřed. Na jeho podnět propočítal dráhu Marsu a výpočty ho dovedly až k zákonům o pohybu planet. První dva zákony vznikly ještě v Praze, třetí pak Kepler poprvé zveřejnil v roce 1619 v díle Harmonices mundi čili Harmonie světů.

Kepler v Praze žil a pracoval dvanáct relativně spokojených let: s rodinou většinu z nich prožil v domě U Francouzské koruny v Karlově ulici, kde jej připomíná pamětní deska. Nešťastný pro něj byl rok 1611, kdy se jeho tři děti nakazily neštovicemi a zemřel nejenom šestnáctiletý syn Friedrich, ale i Keplerova žena Barbara; jsou pochováni v kostele sv. Jiljí. V následujícím roce zemřel Rudolf II. a Kepler se odstěhoval do Lince a později do Ulmu. Naposled se v Praze zastavil v roce 1627, aby odevzdal císaři Ferdinandovi II. dokončené Rudolfinské tabulky. Ubytoval se v hostinci U Velryby na Malé Straně, poblíž Karlova mostu. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně.
 

Horoskop pro Valdštejna a záletná dcerka

Když Kepler srovnával astronomii s astrologií, komentoval je slovy: „Astronomie je moudrou matkou a astrologie záletnou dcerkou, která, aby svou matku udržela při životě, se prodává každému zájemci, který chce a může zaplatit.“ Výroba horoskopů pro něj byla dobrý přivýdělek; odhaduje se, že pro císaře a vznešenou pražskou dvorskou klientelu jich vyhotovil celkem 800, z toho dva pro Albrechta z Valdštejna. Kepler ho charakterizoval jako inteligentní osobnost s asociálními sklony a odporem ke všemu všednímu a konvenčnímu.

Vystihl jeho touhu po výjimečnosti a chorobnou ctižádost, dravost a podezíravost vůči svému okolí. Nevynechal ani jeho samotářskou osobnost, lakotu a krutost. Původní horoskop platil do roku 1625, takže poté se Valdštejn opět s Keplerem spojil a požádal o další horoskop. Kepler mu vyhověl; na počátek roku 1634 (Valdštejn zemřel 25. února 1634 v Chebu) předpověděl vévodovi významné neshody s okolím a kritické období v jeho jednání a chování.
 

Zajímavosti o muži, který dal vesmíru řád

  • Kepler v roce 1601 zaznamenal zprávu o nemoci i smrti Tycha Braha i jeho poslední slova: Ne frustra vixisse videar / Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo.
  • V roce 1604 se v Mléčné dráze rozzářila jasná hvězda, která byla po celý rok jasně viditelná pouhým okem. Jako první ji v říjnu 1604 popsal právě Johannes Kepler; šlo o poslední supernovu v naší galaxii, která později nesla jméno Keplerova hvězda.
  • Roku 1611 Kepler popsal vznik sněhové vločky.
  • Co jsou Rudolfinské tabulky aneb Tabulae Rudolphinae? Závazek vypracovat pro císaře astronomické tabulky převzal Kepler po svém předchůdci Brahovi a pracoval na nich téměř tři desetiletí. Tabulky vyšly v Ulmu v roce 1627. Kepler tímto dílem zastřešil astronomii svých předchůdců a matematicky popsal planetární systém sluneční soustavy. Tabulky, mnohonásobně přesnější než všechny dřívější, se staly nezbytnou pomůckou pro astronomy, astrology, námořníky, zeměměřiče i mechaniky zhotovující sluneční hodiny.
  • Kepler se zabýval i záhadou slavné betlémské hvězdy, popisované v Matoušově evangeliu. Jako první odhadl, že to nebyla ani kometa, ani supernova, ale konjunkce planet. Kepler vypočítal, že v roce 7 před Kristem došlo dokonce k trojnásobné konjunkci planet Jupiteru a Saturnu v souhvězdí Ryb. Pro pozemského pozorovatele obrazy obou planet splynuly a jevily se jako jediná velmi jasná „hvězda“. Moderní výpočty Keplerovu studii v plném rozsahu potvrdily.
  • Kromě Gymnázia Jana Keplera v Praze a univerzity v Linci jsou po Keplerovi pojmenovány asteroid, kosmická sonda a krátery na Měsíci i na Marsu a rovněž Kepler Dorsum, hřeben na Phobosu. Existenci měsíců Marsu Kepler předpověděl již v roce 1610.
  • Keplerovo jméno je také jedním ze 72 jmen velikánů české historie pod okny historické budovy Národního muzea v Praze.

Detailní pohled na význam Prahy pro astronoma Tycha Brahe a jeho asistenta Johannese Keplera, včetně zásadních astronomických objevů.

Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze Kultura

Národní muzeum – Historická budova Národního muzea v Praze

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Královská zahrada Pražského hradu Příroda

Královská zahrada Pražského hradu

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Muzeum Benátecka – Zámek Benátky nad Jizerou Památky

Muzeum Benátecka – Zámek Benátky nad Jizerou

Muzeum Benátecka sídlí ve druhém patře zámku, kde pobýval hvězdář Rudolfa II. Tycho Brahe a slavný skladatel Bedřich Smetana. Muzeum je interaktivní. Součástí muzea jsou expozice dokládající historii Benátek nad Jizerou.

Praha – Malá Strana Památky

Praha – Malá Strana

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Praha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Praha Rudolfa II. a historická detektivka: jak zemřel astronom Tycho Brahe?

Když padne zmínka o dánském astronomovi, který žil a pracoval na dvoře císaře Rudolfa II., víte, že tím mužem byl slavný Tycho Brahe. Jinak ovšem většina z toho, co jste o něm kdy slyšeli, jsou jen lži a drby. Včetně důvodů, proč náhle zemřel 24. října 1601 a kdo ho tehdy sprovodil ze světa. Byl to zánět močového měchýře, otrava anebo nadměrné hodování při opulentní rožmberské hostině? Rozluštěte tuhle starou záhadu s Kudy z nudy!

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy Zážitky

Astronomický kurz v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy

Dvouletý astronomický kurz pořádá Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy již přes 50 let.

Kostel sv. Jiljí Praha Památky

Kostel sv. Jiljí Praha

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem Památky

Týnský chrám – kostel Matky boží před Týnem

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder Kultura

Letohrádek královny Anny v Praze – Belveder

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Pamětní deska Johanna Keplera Památky

Pamětní deska Johanna Keplera

Slavný německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler pobýval pět let v Praze. Na domě, kde bydlel, se nachází pamětní deska.

7 věcí, které nevíte o… Národním muzeu v Praze

7 věcí, které nevíte o… Národním muzeu v Praze

Už více než 200 let poznávají Češi svět s Národním muzeem v Praze. Víte ale, že impozantní novorenesanční budova na Václavském náměstí nebyla prvním sídlem muzea anebo že muzeum má celou řadu poboček v Praze i mimo hlavní město? Pojďte se s ním seznámit na Kudy z nudy!

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Evropa v Česku: proč máme rádi Dánsko?

Pohádky Hanse Christiana Andersena, přívětivé město Kodaň, malebné nábřeží Nyhavn lemované hrázděnými domy, Malá mořská víla, zábavní park Tivoli, královský palác Amalienborg, Lego a Legoland, přírodní křídové útesy Møns Klint, muzeum námořní plavby v Helsingøru anebo kouzelné vodní kanály, průplavy a mosty: je tolik věcí, které máme rádi na Dánsku! Seriál o evropských zemích tentokrát míří na sever. Pojďte s Kudy z nudy poznat Dánsko!

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Evropa v Česku: proč máme rádi Německo?

Snový zámek Neuschwanstein v Bavorských Alpách, hrad Eltz, řeka Rýn, pohádka Brémští muzikanti, překrásná historická městečka s čele s bavorským Rothenburgem ob der Tauber, mnichovský Oktoberfest, buřty a klobásy se zelím, marcipán z Lübecku, adventní trhy, drážďanská štola anebo Saské Švýcarsko, malý kousek ráje hned za hranicemi: je tolik věcí, které máme rádi na Německu! Seriál o evropských zemích pokračuje u našich dalších sousedů. Pojďte s Kudy z nudy poznat Německo!

Albrecht z Valdštejna – nejmajetnější Čech v historii

Albrecht z Valdštejna – nejmajetnější Čech v historii

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (14. září 1583 – 25. února 1634) byl významný český vojevůdce, politik a zřejmě také nejbohatší Čech v dějinách. Byl majetnější než panovníci či prvorepublikoví továrníci, a dokonce předčil i nejbohatší současníky. Jak přišel syn chudého venkovského šlechtice z Podkrkonoší k tak obrovskému majetku?

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Po stopách šlechtických rodů: za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Po stopách šlechtických rodů: za Valdštejnovou šťastnou hvězdou do Jičína

Vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna si Jičín nezamiloval pro nic za nic. Kdyby se mu tady nelíbilo, jen těžko by z města v Českém ráji učinil svou rezidenci a hospodářské centrum panství. O pozornost návštěvníků ovšem musí svádět boj s velmi vyrovnanými soupeři – s Rumcajsem, Mankou a Cipískem.

Petr Vok z Rožmberka – poslední z  rodu Rožmberků

Petr Vok z Rožmberka – poslední z rodu Rožmberků

Renesanční kavalír Petr Vok z Rožmberka (1. října 1539, Český Krumlov – 6. listopadu 1611, Třeboň) se narodil do rodiny vladaře rožmberského domu. Navzdory rozvětvenému příbuzenstvu se po smrti staršího bratra Viléma stal posledním rožmberským vladařem. Sám děti neměl, a když v 72 letech umíral, věděl, že s ním končí i významný jihočeský šlechtický rod.

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

72 jmen na fasádě Národního muzea – největší přehlídka osobností českého národa

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

#světovéČesko a Klementinum – nejkrásnější knihovna na světě a nejstarší záznamy o počasí v Evropě

Klementinum, bývalá jezuitská kolej, je po Pražském hradu druhým nejrozsáhlejším komplexem barokních budov Praze a nachází se blízko Karlova mostu na Starém městě přímo na Královské cestě. Nádherná barokní knihovna patří k nejkrásnějším historickým knihovnám na světě. Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Další aktuality

Pražská muzejní noc 2025 láká k nočním prohlídkám pražských památek

Muzejní noc je zpět! Oblíbená stálice mezi kulturními akcemi v Česku se od časů pandemie vracela do hlavního města velmi pozvolna. Vloni však nastal zlom, který letos minulý úspěšný ročník následuje Akce se opět koná pod křídly Muzea Prahy a slibuje noční prohlídky hned na 57 místech! Pražská muzejní noc 2025 nastane v sobotu 14. června 2025 od 19:00 do 24:00 hodin. Užijte si večer plný umění a společenství v Praze.
1. červen 2025 16:00
Kultura, Praha

Kam ven s dětmi v Praze? Tipy, kde si užít venkovní aktivity a přírodní lokality

Chcete s dětmi vyrazit v Praze někam ven, kde je to bude bavit? Pak se nechejte inspirovat našimi tipy, které zaručují dobrou zábavu pod širým nebem od nejmenších, až po ty vzrostlejší děti. A mnohdy outdoorové aktivity pobaví i dospělé. Zajdete do zoo, na venkovní hřiště nebo za přírodními zajímavostmi?
1. červen 2025 11:10
Letní sporty, Praha

Pražské vinice se otvírají: přijďte ochutnat, co se na nich urodilo

Podobně jako muzea, kostely a zahrady otevírají své brány veřejnosti, činí tak i soukromé a městské pražské vinice. O víkendu 31. května a 1. června 2025 se přijďte seznámit s jejich historií i současností a objevte kouzlo často pozapomenutých koutů Prahy.
31. květen 2025 7:31
Gurmánská turistika, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (31.5. – 1.6.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Iron Maiden: Run For Your Lives World Tour 2025, Narozeninový koncert Rádia Blaník na Konopišti 2025, Čáslavské slavnosti 2025, Keramický den v Kostelci nad Černými lesy 2025, Pražské vinice 2025 – Putování vinicemi hlavního města. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
30. květen 2025 6:00
Zážitky, Praha

Zoo Praha zve na Den dětí i bongů

Všechny děti do 15 let budou moci v neděli 1. června 2025 přijít do Zoo Praha pouze za 1 korunu! Na tento den, kdy se slaví Den dětí, si pražská zoo připravila pro své nejmladší návštěvníky, bohatý program, který tradičně probíhá ve spolupráci s Městskou policií hl. m. Prahy. Ale ani sobota nebude běžným dnem – poslední květnový den totiž proběhnou v Zoo Praha oslavy Světového dne bongů, kdy se lidé seznámí s těmito kriticky ohroženými antilopami.
30. květen 2025 6:00
Příroda, Praha

V sobotu bude Valdštejnská zahrada patřit hudbě, tanci i divadlu

Na bohatý a zdarma přístupný program pro celou rodinu zve v sobotu 31. května 2025 do Valdštejnské zahrady aktuálně probíhající celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open. Nabitý program, do kterého se zapojí na 800 žáků ZUŠ ze všech krajů republiky, nabídne od 13:00 hodin koncerty nejrůznějších hudebních žánrů i taneční vystoupení od folklóru po současný výrazový tanec. V průběhu celého odpoledne budou mladí umělci vystupovat také v okolí metra Malostranská a Klárova.
29. květen 2025 18:00
Kultura, Praha

Dopravní den dětí na nádraží Praha-Radotín nabídne jízdy historických i moderních vlaků

Sobota 31. května 2025 bude v metropoli ve znamení Pražského dopravního dne dětí, který bude plný dopravních zážitků. Centrem oslav se stane nádraží v pražském Radotíně, ze kterého budou vyrážet na různé trasy po okolí historické i moderní vlaky. Návštěvníci se budou moci svézt parním vlakem na Karlštejn, historickou patrovou soupravou na Kačerov a Smíchov a také nejmodernější motorovou jednotkou RegioFox do Krče. Přímo na nádraží Praha-Radotín se od 10 do 17 hodin odehraje program nejen pro děti. Bude zde k vidění výstava kolejových vozidel ČD, replika legionářského vlaku a nebo modelové kolejiště. Zájemci se svezou také několika historickými autobusy po okolí.
29. květen 2025 14:00
Zážitky, Praha

Festival Žižkovské pivobraní zve na pivo od 33 minipivovarů

Velkou pivní slavnost zažije pražský park Parukářka. Od 6. do 7. června 2025 se zde totiž koná dvanáctý ročník pivního festivalu Žižkovského pivobraní, na němž návštěvníci mohou ochutnat produkci minipivovarů. Vedle toho vystoupí řada kapel a součástí programu bude i mistrovství Žižkova v otáčení pivních tácků. Vstup na festival je tradičně zdarma.
29. květen 2025 12:47
Gurmánská turistika, Praha