Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: Graham Bell, telefon a další vynálezy z 19. století, které používáme dodnes
Věda a historie není nuda: Graham Bell, telefon a další vynálezy z 19. století, které používáme dodn
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Věda a historie není nuda: Graham Bell, telefon a další vynálezy z 19. století, které používáme dodnes

  • Vydáno22. července 2022
Na začátku letopočtu se psala osmnáctka a vynález elektřiny byl doslova v plenkách. Během další stovky let v průběhu celého 19. století zaplavila svět spousta vynálezů a zlepšováků, z nichž mnohé používáme dodnes, od telefonu přes myčky nádobí, automobily a železnice až po tabulkovou čokoládu. Ano, i taková maličkost nám dnes dokáže zpříjemnit život.
Ikonický stroj všech motorkářů, motocykl značky Harley-Davidson
Předchůdce všech současných motorek, který v roce 1885 vyrobil Gottlieb Daimler
„Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás.” Tak zní legendární první věta prvního přenosu hlasu z 10. března 1876. Nevyslovil ji slavný detektiv Sherlock Holmes, jak by se mohlo zdát, ale Alexander Graham Bell (3. března 1847, Edinburgh, Skotsko – 2. srpna 1922, Baddeck, Kanada). O necelý měsíc dřív, ve svých devětadvaceti letech, podal patent na vynález telefonu. Ten provázelo několik paradoxů: například že výsledkem Bellových snah neměl být přístroj na přenos zvuků, ale násobný telegraf, tedy přístroj, který by najednou uměl přenést více zpráv. Druhým paradoxem byl fakt, že jen o pár hodin později stejný patent podal jiný vynálezce, Elisha Gray, a do třetice tu byl ještě italský vědec a vynálezce Antonio Meucci, který zařízení na přenos hlasu sestavil už dokonce o pár let dřív. Přestože byl první, neuměl anglicky, a tak o americký patent nepožádal.
 

1817: jízdní kolo

V roce 1817 představil německý vynálezce Karl Drais žasnoucí veřejnosti první jízdní kolo. Takzvanou drezínu čekala ještě spousta vylepšení, první prototyp se podobal spíš dnešním dětským odrážedlům a neměl pedály ani brzdy. Na ty, podobně jako na gumová kola a první sériovou výrobu si nadšenci museli počkat téměř padesát let. Dnes je dovolená na kole podobně jako cyklistické výlety, bikeparky a cyklostezky běžnou součástí každodenního života. Navíc Česko je výrobcem a vývozcem moderních bicyklů, horských kol i elektrokol řady zajímavých značek.
 

1821: železnice

Parní stroj do našeho výčtu nepatří, ten vymysleli už v 18. století, ale souvisela s ním spousta dalších převratných vynálezů. Jedním z nich, který způsobil revoluci v dopravě, byla železnice. První lokomotivu poháněnou párou představil už v roce 1804 Richard Trevithick. V roce 1821 se mezi britskými městy Stockton-on-Tees a Darlington rozjela první koněspřežka, od roku 1825 s parním provozem. První železnice s veřejným provozem na evropské pevnině a v době svého vzniku nejdelší evropská železnice pak byla koněspřežka, která od roku 1832 spojovala České Budějovice s Lincem.
 

1827: sekačka na trávu

Než se do trávy zakously první sekačky, musely se trávníky sekat jedině kosou, srpem anebo oždibovat zahradními nůžkami. První sekačku pro sestřihování trávy na sportovních plochách a velkých zahradách vymyslel v roce 1827 Edwin Beard Budding, strojník ze Stroudu v anglickém hrabství Gloucestershire. Šlo vlastně jen o zvětšený stroj, který v tkalcovských továrnách sestříhával hrubý povrch látek po tkaní, ovšem v roce 1830 na něj získal patent. Od malé sekačky byl jen krůček k větším lištovým strojům taženým koňmi, na konci 19. století se pak objevily první sekačky poháněné parními stroji a motory. Na první elektrickou sekačku si lidstvo muselo počkat do roku 1926, tedy téměř sto let po prvním vynálezu.
 

1832: tramvaj

První koňmi tažená tramvaj se rozjela ulicemi New Yorku v roce 1832. Postupně se během 19. století přidávala další velká města: v Evropě měla první koňku Vídeň, po ní Paříž a v srpnu 1869 se rozjela první koňka v Brně. Praha se k městům s tramvajovou dopravou připojila v září 1875, první trasa tehdy vedla od rozestavěného Národního divadla přes Příkopy a Poříčí ke karlínské Invalidovně.
První elektrifikovanou tramvajovou trať měl od 16. května 1881 Berlín, první elektrickou dráhu v českých zemích pak postavil vynálezce František Křižík pro Jubilejní zemskou výstavu v Praze v roce 1891. Trať vedla z Letné k hornímu vchodu do Stromovky a kvůli malému zájmu ukončila provoz už v roce 1902.
 

1843: kostkový cukr

Před sebou máte šálek čaje nebo kávy a potřebujete si jej osladit. Musíte si dojít pro homoli cukru a z ní sekáčkem nebo škrabátkem odlámat potřebné množství – koho by to bavilo? Navíc to byla nebezpečná činnost, a když se takhle jednou zranila paní Juliana Radová, její muž, ředitel cukrovaru v jihočeských Dačicích, pro ni vymyslel a vyrobil první kostkový cukr. V Dačicích má první kostka cukru pomník a vynálezu se věnuje i Městské muzeum v interiérech dačického zámku.
 

1843: tabulková čokoláda

Milujete čokoládu? Kakaové boby přivezl do Evropy už v roce 1527 španělský kolonizátor Hernán Cortéz. Dobrota se postupně šířila od členů královských rodin k bohatým šlechticům a měšťanům, ještě v 18. století ale byla považována za nápoj výhradně pro dospělé. V roce 1828 si holandský chemik Coenraad van Houten nechal patentovat lis na kakao a v roce 1847 prý vznikla první tabulková čokoláda. Vyrobila ji anglická čokoládovna Joseph Fry & Sons smícháním kakaového prášku, kakaového másla a cukru.
 

1876: telefon

Bell svůj vynález představil veřejnosti 25. června 1876 v Philadephii, kde se telefon stal hlavním exponátem Centennial Exhibition, výstavy uspořádané ke 100. výročí podepsání Deklarace nezávislosti. Každý rok v srpnu si navíc nepřipomínáme jen úmrtí skotsko-amerického vědce a vynálezce, ale také den, kdy byl v Praze zahájen veřejný telefonní provoz. Tehdy se psal 11. srpen 1882, tarifní síť měla na samém začátku 11 účastníků a telefonní ústředna byla v Richterově domě na Malém náměstí.
 

1885: motocykl

Když vynecháme motocykl poháněný párou z roku 1869, skutečným předchůdcem dnešních motorek s benzínovým motorem byl stroj, který v roce 1885 vyrobil Gottlieb Daimler. Chtěl vlastně jen vyzkoušet svůj motor, a tak stroj vlastně nebyl příliš důležitý. Protože kvůli rovnováze měl dvě malá přídavná kolečka, mnozí jej považují za první automobil. Sériovou výrobu motorových dvoukolek rozjela v roce 1894 německá firma Hildebrand & Wolfmüller a už o pět let později, v roce 1899, předvedli veřejnosti v Mladé Boleslavi první český motocykl pánové Laurin & Klement. V roce 1905 pak v jejich dílnách přišla na svět prababička dnešních Škodovek, L&K Voiturette A, a zrodila se značka Škoda.
 

1886: automobil

Vynález, který skutečně změnil svět, se objevil 29. ledna 1886. Karl Benz tehdy požádal o patent na svůj „Motorwagen“, tříkolku se spalovacím motorem. Předchůdce dnešních automobilů vypadal spíš jako kočár, jezdil rychlostí 15 kilometrů za hodinu, a přestože neuměl celou řadu dalších věcí, spotřebu měl podobnou jak dnešní větší auto: 10 litrů benzinu na 100 kilometrů. První rakousko-uherský osobní automobil NW Präsident pak sestavil v letech 1897–1898 Leopold Sviták (1856–1931), rodák z Frenštátu pod Radhoštěm.
 

1886: myčka nádobí

Ve stejném roce si nechala svůj vynález patentovat Američanka Josephine Cochranová – a na světě byla první automatická myčka na nádobí. Vynalézání měla v genech, její dědeček John Fitch byl vynálezcem parníku. Sama nádobí nemyla, na to měla početné služebnictvo, ale vadilo jí nešetrné zacházejí s drahými jídelními servisy. Proto vymyslela stroj, který myje nádobí lépe než lidské ruce. Odměnou pro ni nebylo jen nejvyšší ocenění na světové výstavě v Chicagu roku 1893, ale i velmi úspěšná firma, kterou řídila až do svých 73 let.
 

1893: topinkovač

Jedním z pokusů s elektřinou byl i opékač toustů, který v roce 1893 vymyslel Alan MacMasters, rodák z Edinburghu. Přístroj si nechal patentovat, ale potýkal se se spoustou technických problémů, navíc elektřina v domácnostech v té době byla ještě vzácností. Topinkovače a toustovače, bez nichž si mnozí z nás nedovedou představit sobotní a nedělní rána spojená s dlouhou snídaní, si na svůj okamžik slávy proto musely počkat na 20. století a rok 1905, kdy Američan Albert Marsh vynálezem slitiny niklu a chromu vyřešil problém přehřívajících se topných tělísek. První sériově vyráběný a úspěšný topinkovač od firmy General Electric se objevil na pultech v roce 1909.
Protitankový ježek aneb rozsocháč – vynález českého legionáře

Protitankový ježek aneb rozsocháč – vynález českého legionáře

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Modurit – český vynález pro loutkáře, výtvarníky a kreativní tvůrce

Modurit – český vynález pro loutkáře, výtvarníky a kreativní tvůrce

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Vojta Náprstek – největší mecenáš českých cestovatelů

Vojta Náprstek – největší mecenáš českých cestovatelů

Vojta Náprstek (17. dubna 1826, Praha – 2. září 1894, Praha) byl vlastenec a propagátor ženské vzdělanosti, mecenáš českých světoběžníků a také zakladatel etnografického muzea. To existuje dodnes a nese jeho jméno: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Náprstek, který v roce 1888 stál také u vzniku Klubu českých turistů, zaujímá čestné místo v dějinách českého cestovatelství.

První telefonní linka v Českých zemích – z dolu v Ledvicích do Duchcova

První telefonní linka v Českých zemích – z dolu v Ledvicích do Duchcova

První telefonní linky byly u nás zavedeny v roce 1881. Průkopníkem telefonie v Čechách se stal podnikatel Richard Hartmann, který v dubnu 1881 nechal zavést telefonní linku mezi svým dolem v Ledvicích a nádražím v Duchcově.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

Polarografie Jaroslava Heyrovského – objev oceněný Nobelovou cenou

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Kamenotisk – vynález Aloise Senefeldera

Kamenotisk – vynález Aloise Senefeldera

Vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze, kde jeho rodiče coby herci mnichovského dvorního divadla hostovali v dnešním Stavovském divadle. Všestranně nadaný a vynalézavý muž studoval práva, kromě toho ale také stihl hrát v divadle, psát texty a starat se o reklamu. Dobře znal problémy s včasným vytištěním divadelních her, not i plakátů, a hledal proto jiné možnosti levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík – nejslavnější český elektrotechnik a vynálezce

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Jára Cimrman – největší Čech a univerzální český génius

Jára Cimrman – největší Čech a univerzální český génius

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Josef Božek – konstruktér prvního českého parovozu

Josef Božek – konstruktér prvního českého parovozu

V září 1815 se v pražské Stromovce odehrálo úžasné představení prvního vozu poháněného parním strojem. Pražanům ho předvedl známý mechanik a vynálezce Josef Božek (28. února 1782 Běry, Polsko – 21. října 1835 Praha). Po samohybu Francouze Cugnota šlo teprve o druhý exemplář na evropské pevnině. Sestrojením parovozu Božek položil základní kámen rozvoje motorismu v českých zemích.

Podsadové stany – český vynález z roku 1913

Podsadové stany – český vynález z roku 1913

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Karel Klíč – vynálezce hlubotisku

Karel Klíč – vynálezce hlubotisku

Heliogravura je grafická technika tisku z hloubky, která pracné ruční rytí nahradila fotochemickým procesem. Roku 1878 ji vynalezl malíř a vynálezce Karel Klíč (30. května 1841 Hostinné – 16. listopadu 1926 Vídeň), v roce 1890 ji pak zdokonalil a sestrojil i první hlubotiskovou rotačku. Podle svého tvůrce se technika občas nazývá klíčotypie.

Sylvestr Krnka – vynálezce pušky zadovky

Sylvestr Krnka – vynálezce pušky zadovky

Prusko-rakouská válka roku 1866 mohla skončit jinak, kdyby rakouská armáda vyzbrojila pěšáky puškou zvanou zadovka. Moderní zbraně se nabíjely zezadu, armáda ale používala pušky značky Lorenz, které se nabíjely zepředu, tedy mnohem pomaleji. Český puškař a vynálezce Sylvestr Krnka (29. prosince 1825 – 4. ledna 1903) přitom pušku zadovku vyrobil už v roce 1849.

Auto Škoda – nejvýznamnější průmyslový podnik v České republice

Auto Škoda – nejvýznamnější průmyslový podnik v České republice

Jedna z mála evropských automobilek s rostoucími prodeji vozů má v Čechách více než stoletou tradicí. Továrnu založili dva nadšení průkopníci cyklistiky Laurin & Klement. Od opravy a výroby velocipedů přešli na motocykly a jejich slavný vůz Voiturette A znamenal v roce 1905 počátek automobilismu v Čechách. Velký rozvoj nastal zejména v roce 1925 po spojení se strojírenským podnikem Škoda Plzeň a po roce 1991, kdy se Škoda Auto stala čtvrtou značkou koncernu Volkswagen.

Bratranci Veverkové – vynález ruchadla

Bratranci Veverkové – vynález ruchadla

Rolník z Rybitví, František Veverka, neměl žádné vyšší vzdělání, ale spolu se svým bratrancem kovářem, Václavem Veverkou, zdokonalili pluh tak, že dokázal půdu nejen obracet, ale i kypřit a drobit. Bratranci poprvé s ruchadlem orali v roce 1827 poblíž Lhoty pod Libočany na Královéhradecku. V Rybitví tuto událost připomíná unikátní pomník.

Patentka a Miss KIN, dívka s patentkou – český zlepšovák používá celý svět

Patentka a Miss KIN, dívka s patentkou – český zlepšovák používá celý svět

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Karel Zeman – kouzelník filmového plátna, který vzal Čechy do pravěku

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

Trať Tábor – Bechyně – první elektrická železniční trať v České republice

Trať Tábor – Bechyně – první elektrická železniční trať v České republice

Dosud funkční trať je provozována od roku 1903 mezi Táborem a Bechyní v délce 24 km. Bechyňská železnice je dílem známého elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka. Železniční vagóny byly již v té době osvětlené, vytápěné, vybavené přenosnými telefony a bleskosvody na střechách.

Bleskosvod – první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině

Bleskosvod – první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

Kynžvartská daguerrotypie – vzácný doklad vývoje fotografie

Kynžvartská daguerrotypie – vzácný doklad vývoje fotografie

Movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie je zapsána na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Autor daroval snímek kancléři Metternichovi ještě před zveřejněním svého objevu. Snímek vznikl v roce 1839.

Koh-i-noor Hardtmuth – kvalita od roku 1790

Koh-i-noor Hardtmuth – kvalita od roku 1790

Dvorní knížecí architekt Joseph Hardtmuth položil roku 1790 základy podnikání, ze kterého jeho potomci, zejména syn Carl a vnuk Franz, vybudovali jednu z největších světových společností ve svém oboru. Z továrny Koh-I-Noor Hardmuth pochází řada významných inovací na poli vývoje psacích prostředků. Například samotná výroba grafitové tuhy z grafitu a jílu, patentovaná již v roce 1802, princip strojové výroby tužek či členění grafitových tužek podle tvrdosti tuhy do jednotlivých gradací 8B-10H, které brzy převzali ostatní výrobci jako celosvětový standard.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Na vánoce roku 1961 sestavil Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle DrSc, pomocí dětské kovové stavebnice Merkur, první prototyp odstředivého odlévacího zařízení na němž odlil první čtyři kontaktní čočky, které nedráždily oko.

Automobily Tatra v Kopřivnici – největší sbírka automobilů Tatra u nás

Automobily Tatra v Kopřivnici – největší sbírka automobilů Tatra u nás

V Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici lze obdivovat první osobní automobil ve střední Evropě, který byl vyroben již v roce 1897. Dokonce pouze jeden rok dělí od sebe první nákladní vozidlo na světě a první nákladní automobil z Kopřivnice (1898).

Verzatilka – mechanická padací tužka, která dobyla svět

Verzatilka – mechanická padací tužka, která dobyla svět

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.