Úvod > Aktuality > Věda a historie není nuda: roky 1419, 1483 a 1618 a tři pražské defenestrace
Památky

Věda a historie není nuda: roky 1419, 1483 a 1618 a tři pražské defenestrace

Poslechněte si audio verzi článku
Defenestrace neboli vyhození z okna: to je rychlý způsob, jak se zbavit nepohodlných osob i symbolický trest. Ve středověku a raném novověku nebyly v Evropě nijak výjimečné, přesto se překvapivě nejčastěji používaly v Praze. Pojďme si v seriálu Věda a historie není nuda udělat jasno v tom, kolik jich vlastně bylo, co bylo jejich příčinou a k čemu vedly.
Ačkoli slovo defenestrace je na první pohled cizího původu a složené z latinské předložky de (význam z, od, pryč) a fenestra (okno), zná je i Akademický slovník současné češtiny. Jde o „vyhození jedné nebo více osob, zpravidla vysoce postavených, z okna“. Ani jeho autoři si ale očividně nejsou jistí, jak pražské defenestrace počítat. Začněme tedy tou, která byla nezpochybnitelně první: odehrála se v roce 1419 na Novém Městě – kde jinde než v Praze.
 

Rok 1419: první pražská defenestrace

Každá defenestrace znamenala zásadní zlom v dějinách. Platí to i pro tu první: od upálení Mistra Jana Husa (1370–1415) a Jeronýma Pražského (1377–1416) tehdy uplynulo jen pár let a vše rychle spělo k revoluci. Po Čechách se šířilo přijímání podobojí, tedy chleba i kalicha, a právě kalich se stal symbolem nového hnutí, které známe jako husitství.

Defenestraci konšelů z oken Novoměstské radnice 30. července 1419 předcházelo plamenné kázání husitského kněze Jana Želivského (1380–1422) v kostele Panny Marie Sněžné. Převrat byl předem plánovaný, protože lidé přišli už do kostela ozbrojení. Po kázání se dav vyhrnul do ulic a přes dnešní Václavské náměstí došel Štěpánskou ulicí až ke kostelu sv. Štěpána, kde kališníci rozehnali nedělní mši, chrám vyplenili, oběsili faráře a táhli dál před Novoměstskou radnici. Tam byli uvěznění někteří přívrženci kalicha a dav žádal jejich propuštění. Radní to odmítli a někdo prý z oken radnice měl na kněze nesoucího monstranci hodit kámen. Nato zfanatizovaný dav zaútočil, prolomil bránu a konšele vyházel z oken radnice na ulici. Kdo se nezabil pádem, toho dav nemilosrdně utloukl.

Zavražděno bylo asi deset až patnáct osob, kromě purkmistra Jana Podvinského dva konšelé, zástupce rychtáře, jeho pacholek a další. Krvavého masakru se prý účastnil i pozdější vůdce husitských vojsk Jan Žižka z Trocnova. Když se zpráva o masakru na Novém Městě donesla k uším krále Václava IV., dostal prý záchvat vzteku, který zřejmě uspíšil jeho smrt; zemřel přibližně dva týdny poté v osmapadesáti letech.

Defenestrace z července 1419 je všeobecně považovaná za začátek husitských válek, které se vlekly přibližně dalších dvacet let. Přinesly bídu, vypálené vesnice, vydrancované kostely a kláštery, tisíce mrtvých, a Českému království vlepily nelichotivou vizitku země kacířů.
 

Rok 1483: druhá pražská defenestrace

Spory mezi katolíky a utrakvisty, přijímajícími podobojí, doutnaly i v následujících desetiletích. Spory vyvrcholily za vlády krále Vladislava Jagellonského druhou pražskou defenestrací 24. září 1483. K řadě náboženských a politických nepokojů v pražských městech se přidala morová rána, kdy král odjel z města, a v září došlo k povstání a politickému převratu. Davy dobyly všechny tři radnice, krev tekla na Staroměstské radnici a opět i na Novoměstské radnici, nepokoje zasáhly Malou Stranu. Hordy zaútočily také na kláštery, na Pražský hrad i na Vyšehrad, násilí se nevyhnulo ani židovské čtvrti. Podle některých historiků se děsivý výjev spojený s pobíjením konšelů a vyhazováním živých i mrtvých z oken odehrál jen na Novém Městě, jiné zdroje ale tvrdí, že z oken Staroměstské radnice letěl purkmistr. Trvalo ještě dva roky, než došlo k náboženskému smíru a vyhlášení rovnoprávnosti obou církví na kutnohorském sněmu v roce 1485.
 

Rok 1618: třetí pražská defenestrace

Ačkoli se třetí pražská defenestrace z 23. května 1618 obešla bez mrtvých, měla nejkatastrofálnější důsledky: zahájila totiž české stavovské povstání, třicetiletou válku a reformaci, a poznamenala české země i celou Evropu na stovky let. Podle některých historiků se teprve tehdy objevil výraz defenestrace, předchozí události se obešly bez společného označení.

Třetí defenestrace se odehrála ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Hlavní roli sehrála okna České kanceláře, příhodně obrácená do jižních zahrad, a z oken tehdy letěli katoličtí místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka s písařem Filipem Fabriciem. Pád z výšky přibližně sedmnácti metrů prý všichni tři přežili jen díky tomu, že dopadli na prudkou stráň a zároveň smetiště, které pod okny kanceláří vzniklo díky zavedenému zvyku vyhazování odpadků z oken. Před rozzuřenými českými stavy a dalším lynčováním oba místodržící zachránila v Lobkowiczkém paláci paní Polyxena z Lobkovic, choť nejvyššího kancléře.

V zahradě Na valech můžete dodnes vidět dva kamenné obelisky, označující místa, kam pánové dopadli. Písař Fabricius se sice svého obelisku nedočkal, byl však povýšen do šlechtického stavu s kuriózním přídomkem „von Hohenfall“ – z vysokého pádu.
 

Záhada čtvrté pražské defenestrace

  • Metání z okna, jak se defenestracím občas říká „hezky česky“, nebyl jen rychlý způsob, jak se rychle a definitivně zbavit nepohodlných osob, ale bralo se i jako symbolický trest pro ty, kteří se zpronevěřili svému úřadu.
  • Z této tradice vybočuje takzvaná „čtvrtá" pražská defenestrace, jak se někdy označuje tragická smrt československého ministra zahraničních věcí Jana Masaryka. 10. března 1948 jej našli mrtvého pod okny jeho bytu v Černínském paláci a jeho smrt je dodnes obestřena záhadami.
7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

7 věcí, které nevíte… o Vladislavském sálu na Pražském hradě

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Jan Žižka – největší husitský vojevůdce

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Kostel sv. Štěpána v Praze

Kostel sv. Štěpána v Praze

Kostel sv. Štěpána, který se nachází v Praze ve Štěpánské ulici, byl založen v roce 1351 Karlem IV. a byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V současné době kostel patří římskokatolické církvi.

Muzeum iluzivního umění

Muzeum iluzivního umění

Muzeum iluzivního umění a trick-artu v Praze (IAM Prague) je první muzeum svého druhu v České republice.

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Osmičkové roky – osudové letopočty českých dějin

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. – král s pověstí špatného panovníka

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Polyxena z Lobkovic – dáma, která dala Čechům Pražské Jezulátko

Polyxena z Lobkovic – dáma, která dala Čechům Pražské Jezulátko

Polyxena z Lobkovic (1566 – 24. května 1642, Praha) byla česká šlechtična z rodu Pernštejnů. Roku 1628 věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze vzácnou voskovou sošku Pražského Jezulátka, kterou její matka přivezla z rodného Španělska.

Zámek Smečno

Zámek Smečno

Zámek byl původně gotickou tvrzí z roku 1460. V 16. století byl přestavěn na renesanční arkádový zámek s gotickou věží. Do roku 1798 patřil rodu Martiniců. V polovině 18. století byl znovu upraven, ale zachoval si původní vzhled. V zámecké zahradě se nachází salla terrena z roku 1730.

#světovéČesko a kostely Panny Marie Sněžné: zázraky s letním sněhem

#světovéČesko a kostely Panny Marie Sněžné: zázraky s letním sněhem

Jsou zázraky, kterým je těžké uvěřit, ale některé jste možná zažili i vy: třeba sněhovou přeháňku v měsících, kdy by rozhodně sněžit nemělo. Když v srpnu roku 352 sníh pokryl Esquilino, jeden z římských pahorků, prý tak sama Panna Marie označila místo, kde by si přála mít nový kostel.

400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

Když se dočtete, že od Pražské defenestrace uplynulo 400 let, je třeba dodat, že to bylo už potřetí, co pražští radní letěli z oken. Pražských defenestrací si všiml i anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor řady humoristických povídek a cestopisů. Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.

Martinický palác v Praze

Martinický palác v Praze

Martinický palác na Hradčanském náměstí v Praze patří mezi nejkrásnější renesanční stavby druhé poloviny 16. století. Kuriozitou je prostorové uspořádání domu, které se shoduje s uspořádáním Královského paláce na Pražském hradě, avšak v polovičním měřítku.

Venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl

Venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl

Dobrodružná venkovní on-line hra Hero of the White Hill: ten, který tam byl vás zavede do doby povstání českých protestantských stavů proti císaři. Je to trochu divadlo, trochu procházka a trochu bojovka, kterou si s sebou nesete ve svém mobilním telefonu.

S průvodcem po Slaném a okolí

S průvodcem po Slaném a okolí

Přijďte a poznejte historii a krásu části středočeského kraje – Slaný a okolí. Projděte si a vychutnejte atmosféru historického centra, prohlédněte si kostel sv. Gotharda, kostel a klášter Nejsvětější Trojice i kostel v Ovčárech.

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Malostranské náměstí v Praze

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Další aktuality

Dva gorilí kojenci: Mobi se zvedá na nohy a o nové mládě pečuje chůva

Mimořádnou podívanou nyní nabízí Rezervace Dja v Zoo Praha. Uvidíte zde hned dvě mláďata gorily nížinné! Samice Kijivu svého potomka už necelé dva týdny po porodu půjčuje své nevlastní sestře Shindě. Oproti tomu Duni, matka v lednu narozené samičky Mobi, si svou dceru dál pečlivě střeží a čtvrtročního kojence zatím nepůjčuje nikomu. Odlišný přístup pětinásobné matky a prvorodičky lze sledovat na vlastní oči, a to nejlépe v 10:00 či v 15:00 hodin, kdy gorily dostávají krmení.
Praha | Příroda

Praha se zelená a parky zdobí květy – kam vyrazit na romantické rande?

Když se v Praze zeptáte, kam se chodí na rande, lidé vám nepochybně poradí romantický ostrov Kampa anebo vrch Petřín. Nemusíte nutně šplhat na rozhlednu nebo prozkoumávat zrcadlové bludiště, ale určitě byste se měli zastavit na legendárním místě všech zamilovaných, u pomníku krále českých romantických básníků Karla Hynka Máchy.
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (27.4. – 28.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Zahájení sezony Muzea ČD v Lužné u Rakovníka, Zahájení sezony v Centru řemesel a zahrad Botanicus v Ostré, Bitva Libušín 2024 – pocta Janu Žižkovi, Automobilové klenoty na golfovém hřišti v Hostivaři, Festival ABC – zábava pro všechny děti od 2 do 99 let. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Praze

Chtěli byste navštívit hlavní město, ale spát v drahém hotelu se vám nechce? Vyzkoušejte pražské kempy! Moderně zařízené areály vítají stanaře, karavanisty i ty, kteří si přejí přespat třeba v chatičce nebo mobilheimu. Většina kempů leží na klidných místech – u řeky Vltavy či nedaleko centra v přírodních lokalitách.
Praha | Ubytování

Na Pražském hradě proběhne 1. května Svátek růžových vín

Moravská a česká růžová vína se i letos představí 1. května v Praze. Již dvaadvanáctý ročník oblíbeného Svátku růžových vín zahájí tradičně novou sezonu. Růžová vína budou pro návštěvníky připravena ve velmi atraktivní lokalitě Villy Richter a na přilehlé Svatováclavské vinici na Pražském hradě. Svá růžová vína představí několik desítek vinařství, ochutnat můžete více než 100 vzorků. Vyzkoušet můžete také kombinaci růžových vín s vybranými lahůdkami. Svátek růžových vín je jednou z největších přehlídek tuzemských rosé, v Praze pak vůbec největší.
Praha | Gurmánská turistika

Niche Tourism: jaké oblíbené téma mají vaše cesty?

Výraz Niche Tourism asi neznáte, ale mnozí z vás jej přesto už dávno provozují. Jednoduše řečeno jde o všechny netradiční formy cestování, jejichž popularita stále roste. I na Kudy z nudy vás lákáme na cestování, při kterém zažijete něco navíc.
Praha | Životní styl

10 tipů, kam za sochami Davida Černého

David Černý je jednou z nejvýraznějších postav české výtvarné scény. Do povědomí veřejnosti jej dostalo hlavně přetření smíchovského tanku na růžovo, kůň v Lucerně, miminka na Žižkovské věži, nebo Entropa během českého předsednictví EU v roce 2009. Naposledy vzbudily emoce informace o nových sochách motýlů, které budou na budově opravovaného Máje v centru Prahy. Než se tak stane, tak se podívejte na tipy portálu Kudy z nudy, kam za sochami Černého můžete vyrazit.
Praha | Kultura

Oslavte Den Evropy a 20 let od vstupu České republiky do EU

Oslavy Dne Evropy se konají druhý květnový týden na veřejných prostranstvích evropských měst každý rok. Evropská unie oslavuje 9. května vyhlášení Schumanovy deklarace v roce 1950 a úspěchy, kterých dosáhla. Česká republika si letos připomíná dvacet let od vstupu do Evropské unie. Zároveň brzy nastanou evropské volby a Evropský parlament zve na zajímavé akce po celé Evropě. Kudy u nudy vás zve na pár vybraných akcí v Praze, Jihlavě, Trojmezí nebo Hradci Králové.
Praha | Kultura