!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní
Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Zážitky

Udělejte si výlet na místa, která znáte z lidových písní

Vydáno 20. listopadu 2020
Jestliže patříte k milovníkům lidovek, které si rádi zanotujete s kamarády při kytaře, harmonice anebo třeba ve sklípku u cimbálu, určitě znáte spoustu písniček, ve kterých se zpívá o určitém místě. Pojďme si dnes připomenout některá z nich – třeba vás budou inspirovat k zajímavému hudebnímu výletu za lidovou písní…

Okolo Třeboně a jihočeských rybníků

rybník tálinJižní Čechy jsou svérázným krajem na folklorní tradice bohaté a nechybí samozřejmě ani spousta lidových písní. Jedním z fenoménů jižních Čech je rybníkářství – proslavené jihočeské rybníky se dostaly i do mnoha písniček. Jedna z nich posluchače informuje o tom, že „když se ten Tálinskej rybník nahání, dosahá voděnka k samýmu kraji“. Rybník hledejte v obci Tálín mezi Pískem a Protivínem, jedná se o chovný rybník s rozlohou 52 ha. Vede okolo něj žlutá značka z Tálínu do Selibova.
 
TřeboňskoPamatujete na děvčata, co hrála kostky „na tom Bošileckým mostku“? Ten skutečně existuje a nejdete ho u Bošileckého rybníka u Veselí nad Lužnicí. Rybník se také využívá k chovu ryb a svým hospodářům se pravidelně odměňuje vysokými výlovy kaprů. Nad odtokem z Bošileckého rybníka u obce Bošilec stojí onen slavný mostek. Samotný rybník je velmi starý, v písemných pramenech se uvádí rok založení 1355.
 
Jestli se okolo Třeboně pasou koně můžete zjistit na stejnojmenné cyklotrase č. 112Okolo Třeboně“. Vede z Masarykova náměstí okolo Světa a Opatovického rybníka k vlakové zastávce Majdalena a k rozcestníku Kosky, dále lesem k rybníkům Kukla, Nový a Starý Kanclíř do Lutové a přes Stříbřec do Nové Hlíny a zpět do Třeboně. V nohách budete mít 39 km.
 
BavorovSpousta písniček pochází také od řeky Blanice – stačí si vzpomenout na písničky „Kdyby byl Bavorov co jsou Vodňany“ či „Na Břehu Blanice stojí Maletice“. Všemi těmito místy vede cyklotrasa 125 Blanice, která projíždí jak Bavorovem, Vodňany, Protivín, Myšenec tak i Maletice. Nakonec vás zavede do Písku, odkud pochází také řada písní. Vzpomeňme na „Tou Píseckou branou“ či „Když jsem já šel tou Putimskou branou“. Putimskou bránu byste ale dnes hledali marně, byla zbourána již v roce 1836.
 
Další „místopisné“ písničky vzpomínají na Tábor, ke kterému běží liška či cestička jako mlat. Patrioty z Českých Budějovic potěší píseň „K Budějicům cesta“ a další oblíbená jihočeská písnička se zmiňuje, že „Ty křenovský luka, sou v dolině“ – jedná se o Křenov u obce Kájov na Českokrumlovsku.
 

Do Beskyd, Javorníků i Hradišťa

uherské hradištěVýchodní Morava je doslova protkána sítí známých lidovek, které zaznívají, jak je v kraji zvykem, u cimbálu. Jednou z nejhranějších je oblíbená „Když sem šel, z Hradišťa“, myšleno je samozřejmě Uherské Hradiště. Tam také začíná Uherskohradišťská vinařská stezka, na které si můžeme známou píseň zanotovat. Zajímavé je, že původně lidová píseň různých podob byla upravena do dnešní verze v roce 1962 kontráš cimbálové muziky Kunovjan Antonín Bartoš.
 
Také další notoricky známá písnička nás zavede do města, tentokrát do Rožnova pod Radhoštěm, kde „Rožnovské hodiny smutně bijú“. Ptáte se, které to jsou? Prozradíme, že se jedná o kostel Všech svatých nedaleko Masarykova náměstí. V době vzniku této starobylé písně tvořily jádro města dřevěné domky, jediným místem, kde stála zděná stavba s hodinami byl tento kostel.
 
Rožnov pod RadhoštěmRožnova to máme už jen kousek na hřebeny okolních hor. Kdo by neznal písničku „Beskyde, Beskyde“? Vrchol tohoto jména, tedy Beskyd (892 m) se nachází na červené hřebenovce z Tanečnice na Ptáčnici. Dostanete se k němu i z Karolinky po žluté značce.
 
Z Beskydu se dá pokračovat k dalším místům z lidovek, a to do srdce Javorníků. Nutno zmínit také nedaleký Vsetín, o kterém se zpívá, že „na Vsetíně tam je lúka, seče ju syneček bez klobúka“, pak se však již dostáváme na Javorníky, kde se dozvíme, že „pres Javorníčky štyry cestičky“. Samotný Javorník je třeba hledat již ve Vizovické vrchovině. Tady ovšem podle lidové písničky Javorník, Javorník vede jen jeden „chodník“.

Bílé KarpatyO něco vzdálená je Velká JavořinaBílých Karpatech. Ačkoli se tam můžeme dnes vydat bez obav třeba z Květné, v lidové písni varuje děvče svého milého slovy „nechoď, Janíčko, pres Javorinu, strojá sa na ťa, srdénko moje, že ťa zabijú“.
 
Další písně se zaměřují na města a vesničky v kraji, známá je píseň „Okolo Frýdku cestička“, Ej od Buchlova“ a určitě znáte také tu o synkovi z Polanky a dcerce z Lidečka. Výjimku tvoří písnička „Pod kopcem Hostýnem“, která informuje o tom, že se pod svatou horou nachází „hospoda malovaná“.
 

K Hodonínu, Břeclavi a Kyjovu

KyjovCimbál neopustíme ani na Jižní Moravě. Tady se vše točí většinou okolo vína, což dokazuje například písňový povzdech „Aj, Bože, rozbože, co robit mám, vinohrady uschly, vína nemám“ či veselejší popěvek „Na pavlovskej dolině, túži šohaj po víně“. Ale přeci jen existují písničky na jiné téma. Asi nejznámější z nich je „Hodoníně za vojáčka“, která je podle badatelů velmi stará a její kořeny mohou sahat až k roku 900. Slovo „gulička“ prý označuje hrot šípu (z všeslovanského slova „gul“) a holení hlavy by mohlo odkazovat k historické události, kdy si Velkomoravané najali bojovníky z Uher, oholili jim hlavy a společně pak vytáhli proti Bavorům „ze severní strany Dunaje“. Tomuto tvrzení by odpovídalo i to, že první jezdecká kasárna vznikla v Hodoníně až v 19. století (kdy bylo mimochodem oholení hlavy považováno za nemyslitelnou potupu).
 
BřeclavVelké množství písniček se zmiňuje o Břeclavi, dozvíme se, že „Za Breclavú teče voda čistá“, „Za Starú Breclavú děvečka zalamuje ruky“, „Na breclavskej pile, stojá koně šimlé“, „V tej břeclavskej hospodě stojí varta“ a břeclavská kasárna je „malovaná“. Pozornosti našich předků neunikl ani Lanžhot, o kterém se zpívá, že „Za Lanžhotem v poli, studánečka vody, studená je“. Na pěkný výlet v této oblasti můžete vyrazit k oboře Soutok. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava.
 
chko PálavaNedaleká Pálava je také opěvována v mnoha písních. Zanotovat si zde můžete například „Ej, nad Pálavú, vyšla hvězdička“, „Pálavské vršky, už sa bělajú“ anebo „Od Pálavy krahulíček doletěl“. Na výlet doporučujeme Naučnou stezku Děvín, která vás dovede i k zřícenině hradu Děvičky.
 
Jestliže se chystáte na podzimní fotografování Moravského Toskánska, třeba vám padne do noty píseň „Už sem obešel Svatobořice, aj Mistřín, aj Mistřín“ či „Od Kyjova k Mistřínu cestičku dobře znám“.
 

Za dudáky do Domažlic

DomažliceOd jihomoravského cimbálu se teď přesuneme do podhůří Českého lesa, kde jsou doma dudy. Hitem této oblasti je známá lidovka o líné novomanželce „Žádnyj neví, co sou Domažlice“ anebo písnička zasvěcená zdejšímu malebnému kostelíčku sv. Vavřince, kterému místní přezdívají láskyplně Vavřineček a toto označení se mihne i v písničce „Ha ty svatyj Vavřinečku“.
 
Na Veselou horu, kde Vavřineček stojí, si můžete udělat výlet buď přímo z Domažlic po zelené značce od vlakové zastávky, anebo obce Stráž, která je zároveň vesnickou památkovou rezervací.
 

Po stopách bitvy u Hradce Králové

bitva 1866Hrůza válečného konfliktu z roku 1866, kdy došlo k rozhodující bitvě mezi rakouským císařstvím a pruským královstvím v Prusko-rakouské válce, přežila v písních dodnes. I když asi v jiné formě, než bychom čekali – k tragické události našich dějin se totiž vážou hned dva prostonárodní popěvky: prvním z nich je „Když jsme táhli k Jaroměři“, druhou pak reprezentuje Kanonýr Jabůrek, jehož nejslušnější část na začátku posluchače informuje, že „Tam u Královýho Hradce, lítaly koule prudce“. Nesmíme zapomenout ani na dosud oblíbený vojenský pochod „Okolo Hradce“.

zámek náchodPřipomeňme i písničku „Náchodský zámeček“, která pojednává o odvedení chlapce na vojnu. Na začátku 18. století se konaly povinné, nedobrovolné odvody – úřady předepsaly obcím, kolik mládenců mají dodat k vojsku. Rychtář si pak často vyhlédl chlapce, zpravidla z řad chudých rodin, a pomocí vojáků je násilím odváděli do mnoholeté vojny. Konec tomu udělala až Marie Terezie roku 1751, kdy bylo nařízeno získávat vojáky dobrovolně a „jen“ na 10 let.
 
Milovníkům historie můžeme doporučit naučnou stezku Les Svíb, která vás navrátí do temných časů Rakousko-Pruské války.
 

Střední Čechy na Mayrovce, Vltavě i Labi

KolínStřední Čechy v lidové písni může zastoupit například známá písnička „Kolíne, Kolíne“, „Ó Velvary“ nebo „Já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn“. Trochu skrytě se přesuneme ve zpěvu do Kladna, když zazní stará hornická „Cestička k Mayrovce“ – dnes je však důl Mayrau již skanzenem.
 
Jinou písničkou spojovanou se starým řemeslem je vorařská „Hájku, háječku“, která se zmiňuje o soše sv. Jana ve Svatojánských proudech. Nad řekou se můžete těmito místy projít po NS Svatojánské proudy.
 
škoda láskyPolabí pak připomene Mělnická polka říkajíc „Vím, kde se stýká, tam u Mělníka, tok řeky Labe s Vltavou“. Podívat se na soutok lze například z Vrázovy vyhlídky.
 
Na závěr připomeneme světově proslulou polku „Škoda lásky“, kterou složil slavný zbraslavský kapelník Jaromír Vejvoda. Na Zbraslavském náměstí má kapelník Vejvoda a jeho „středočeská“ polka pamětní desku.
Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Moravské Toskánsko - nejfotogeničtější krajina Česka

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

CHKO Český les

CHKO Český les

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Naučná stezka Cesta kolem Světa

Naučná stezka Cesta kolem Světa

Vydejte se na Cestu kolem Světa… Nemusíte ale jezdit daleko! Navštivte krajinu Třeboňska a naučnou stezku kolem rybníka Svět v jižních Čechách.

Pevnost Josefov - Bastion I a podzemí

Pevnost Josefov - Bastion I a podzemí

Nechte se unést zpět do doby císaře Josefa II. při prohlídce tajuplných podzemních prostor.

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku

Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání.

Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy

CHKO Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Hrad Buchlov - jeden z nejstarších a nejmohutnějších královských hradů

Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov. Hrad je ukázkou středověké pevnostní architektury a hradní interiéry dokumentují vývoj bytové kultury od 15. do 19. století.

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy

Naučná stezka Svatojánské proudy vede romantickým hlubokým skalnatým údolím řeky Vltavy, úsekem bývalých Svatojánských proudů, nyní zatopených Štěchovickou přehradní nádrží. Největší popularitu zažila stezka v meziválečném období, kdy na březích Vltavy vznikaly první trampské osady.

Zámek Náchod - perla na hranici mezi Českou republikou a Polskem

Zámek Náchod - perla na hranici mezi Českou republikou a Polskem

Zámek Náchod uvidíte již z dálky při příjezdu do města. Zámecký komplex má celkem 5 nádvoří a nabízí zajímavou atmosféru. K vidění jsou tři samostatné prohlídkové okruhy.

Příběh bitvy u Hradce Králové

Příběh bitvy u Hradce Králové

Místo jménem Alej mrtvých byste hledali spíš ve filmovém hororu než na současných mapách. Přesto existuje a patří k nepochmurnějším místům, která můžete v Česku vidět. Nazývá se tak cesta, která vede lesem Svíb – lesem, který se smutně proslavil 3. července 1866 při bitvě u Hradce Králové.

Pamětní deska Jaromíra Vejvody ve Vraném nad Vltavou

Pamětní deska Jaromíra Vejvody ve Vraném nad Vltavou

Pamětní deska před budovou obecního úřadu ve Vraném nad Vltavou připomíná hudebního skladatele Jaromíra Vejvodu, který zde s rodinou pobýval od roku 1936 do roku 1960.

Řeka Blanice na jihu Čech

Řeka Blanice na jihu Čech

Řeka Blanice (šumavská) pramení 10 kilometrů východně od Volar v 960 metrech nad mořem. Má velký spád a v jarním období sbírá velké množství vod. V minulosti se zde plavila polena dříví, rýžovalo se zlato a lovily se tu perlorodky.

Bývalé Svatojánské proudy

Bývalé Svatojánské proudy

Vltavské údolí mezi Třebenicemi a Štěchovicemi, kde řeka asi na 7 km klesala o téměř 20 metrů a díky hlubokému a nepřístupnému údolí plnému kamenů a skal se zde tvořila peřeje, byly odedávna známy jako tzv. Štěchovické proudy, od roku 1722 zvané proudy Svatojanské.

Naučná stezka Okolo Třeboně

Naučná stezka Okolo Třeboně

Naučná stezka Okolo Třeboně vytváří uzavřený okruh, který je 39 km dlouhý a je na něm umístěno 22 zastávek, vybavených informačními tabulemi. Tyto tabule podávají informace o celém Třeboňsku, jak z hlediska přírodního, tak i historického. Stezka je vhodná pro pěší či horská kola.

Cyklostezka Mutěnka u Kyjova

Cyklostezka Mutěnka u Kyjova

Cyklostezka Mutěnka vznikla na bývalé železnici Kyjov – Mutěnice. Byla otevřena v roce 2012. Vede převážně lesem a také kolem dvou vyhlášených vinařských lokalit.

 Naučná stezka Děvín u Pavlova

Naučná stezka Děvín u Pavlova

Naučná stezka představuje výjimečné přírodní hodnoty srdce CHKO Pálava – národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska.

Alej mrtvých v lese Svíb

Alej mrtvých v lese Svíb

Les Svíb se stal 3. července 1866 místem těch nejkrvavějších bojů bitvy u Hradce Králové v Prusko-Rakouské vílce. Tomu také odpovídá počet válečných hrobů a pomníků v této lokalitě – je zde více než 120 prostých křížů a typových pyramid i monumentálních památníků.

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Řeka Dyje – královna národního parku Podyjí

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky – malebná nejjižnější část Beskyd

Pohoří Javorníky jsou na českém území součástí CHKO Beskydy, na slovenském CHKO Kysuce. Na západě tvoří hranici s Vizovickými vrchy údolí Senice, na severu Vsetínská Bečva je odděluje od Vsetínských vrchů a na jihu Lysský průsmyk od Kyčerské hornatiny, kde se rozprostírá CHKO Bílé Karpaty.

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Zřícenina gotického hradu Dívčí hrady (Děvičky) - dominanta Pálavských vrchů

Hrad Děvičky, jehož zřícenina se tyčí na výrazném kopci v rámci CHKO Pálava, tvoří výraznou dominantu krajiny. Je tudíž logické, že i výhled z hradu na okolní krajinu je čarokrásný. Pouze je třeba upozornit, že návštěva této památky je vykoupena poněkud náročnějším výstupem.

Uhersko-hradišťská vinařská stezka

Uhersko-hradišťská vinařská stezka

Převážně rovinatá trasa je ideální pro celodenní rodinný výlet. Vede převážně jen mírně zvlněnou pahorkatinou, po klidných silnicích a cyklostezkách. Na své si přijdou milovníci vína, lidové architektury i historických a přírodních památek. Celková délka trasy je 75 km.

Obora Soutok u Břeclavi - největší obora v České republice

Obora Soutok u Břeclavi - největší obora v České republice

Obora Soutok je nevětší oborou v České republice. Rozkládá se jižně od měst Břeclav a Lanžhot a má tvar trojúhelníku. Severní hranici tvoří stará silnice spojující obě zmíněné obce, západní stranu ohraničuje řeka Dyje, východní pak vytváří řeka Morava.

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina - nejvyšší vrchol Bílých Karpat

Velká Javořina leží v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí nedaleko obce Strání. Se svými 970 m n. m. je zároveň nejvyšší horou tohoto pohoří. Vrcholem hory prochází hranice České republiky se Slovenskem.

Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy – nejvyšší část Vizovické pahorkatiny

Vizovické vrchy nabízejí bohaté možnosti trávení letní i zimní dovolené milovníkům přírodních krás, historie a památek, kultury i aktivního odpočinku.

Naučná stezka Lužní les u Břeclavi

Naučná stezka Lužní les u Břeclavi

Naučná stezka vede unikátním Lednicko-valtickým areálem zapsaným na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Trasa je vedena komplexem lužního lesa nazývaného Kančí obora.

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Morava – řeka nabízející pravou vodáckou romantiku

Řeka Morava odedávna tvoří hranice: nedaleko pramene krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku zase státní hranici mezi ČR a Slovenskem i mezi Slovenskem a Rakouskem. Nejdůležitější řeka Moravy, která protéká jejím územím od severu na jih vytváří levý přítok Dunaje.

Vltava – česká vodácká klasika

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Třeboňská rybniční soustava

Třeboňská rybniční soustava

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

CHKO Bílé Karpaty - louky plné orchidejí

CHKO Bílé Karpaty - louky plné orchidejí

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena dne 3.11. 1980 na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Bílé Karpaty patří díky rozsáhlým loukám k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu.

Vinařská obec Pavlov

Vinařská obec Pavlov

Na úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy, Děvína (550 m n. m.), leží obec Pavlov, kterou proslavuje především víno, památky a archeologie. Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím a už v 15. století byl největší vinařskou obcí mikulovského panství.

Chráněná krajinná oblast Pálava

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Svatý Hostýn - Poutní bazilika minor a muzeum na Svatém Hostýnu

Hostýn je se svou mariánskou svatyní (Basilica minor) nejnavštěvovanějším poutním místem na Moravě a po Velehradě také nejpamátnějším. V expozicích Svatohostýnského muzea se představuje historický vývoj Hostýna od prehistorie až po současnost.

Rybník Svět - sedmý největší rybník Třeboňska

Rybník Svět - sedmý největší rybník Třeboňska

Oblíbeným střediskem rekreace a vodních sportů, ale i místem vhodným pro turistiku, cykloturistiku a odpočinek je jihočeský rybník Svět. Na jednom konci hráze láká k návštěvě lázeňské město Třeboň, na druhém novogotická Schwarzenberská hrobka.

Domažlice - chodské centrum

Domažlice - chodské centrum

Střediskem a kulturním centrem Chodska jsou Domažlice se svými památkami a dominantou města, náměstím Míru, s mírně nakloněnou válcovou šikmou věží gotického farního kostela. Navštívit můžete i další památky, např. Chodský hrad, muzea a galerii.

Tálínský rybník v Tálíně

Tálínský rybník v Tálíně

U obce Tálín se nachází Tálínský rybník s rozlohou 52 ha, zámý z lidové písně. První zmínka o tomto rybníku pochází z roku 1515. Rybník obhospodařuje Školní rybářství Protivín. Jedná se o rybník chovný, který není určen k rekreaci.

Hornický skanzen Mayrau – poznejte dobývání uhlí na Kladensku

Hornický skanzen Mayrau – poznejte dobývání uhlí na Kladensku

Skanzen věnovaný těžbě uhlí najdete na Kladensku v obci Vinařice. Skanzen vznikal v 90. letech minulého století díky obětavosti mnoha nadšenců pro hornickou historii. Rozsáhlá expozice zachycuje provoz dolu tak, jako kdyby horníci odešli teprve včera.

Kyjov – srdce Slovácka

Kyjov – srdce Slovácka

Kulturním a správním centrem Kyjovska na jižní Moravě je město Kyjov, dějiště folklórního festivalu Slovácký rok. Kyjov je vedle Strážnice druhým centrem lidové kultury Slovácka, působí zde celá řada muzik a souborů. Nabízí také bohatou nabídku kulturních akcí.

Restaurace Škoda lásky na Zbraslavi

Restaurace Škoda lásky na Zbraslavi

Světově proslulou polku složil slavný zbraslavský kapelník Jaromír Vejvoda. Napsal ji v místech, kde dnes stojí restaurace Škoda lásky.