Vypravte se na výlet za příběhem bitvy u Hradce Králové

Les Svíb byl v té době podobný jako dnes: nepřehledný terén plný strží, roklí a výmolů. Bojovalo o něj padesát tisíc mužů, pět tisíc je tu dodnes pochováno v hromadných šachtových hrobech. Řadu z nich připomínají právě pomníky a památníky, lemující Alej mrtvých. Naopak dnešní stromy v lese Svíb dobu bitvy většinou nepamatují. Dlouho se tu prý nedalo těžit dřevo, protože kmeny byly plné kulek a lámaly se o ně pily.
 

Krev, železo a nejkrvavější bitva v Česku

Pro Rakousko se série konfliktů Prusko-rakouských válek v létě 1866 od začátku nevyvíjela dobře: s výjimkou bitvy u Trutnova prohrálo, co se dalo, a definitivní ranou do vazu se pro ně stala bitva na Chlumu, známá také jako bitva u Sadové nebo bitva u Hradce Králové.

Rakouské jednotky pod velením Ludwiga von Benedeka sice byly lépe vycvičené i zásobené, ale Prusko mělo na své straně disciplinovanější velitele, lépe organizovanou armádu, modernější techniku, výzbroj i taktiku a především silnou trojici válečníků. Těmi nebyli nikdo jiný než pruský ministerský předseda Otto von Bismarck, sjednocující německé státy "krví a železem", pruský ministr války Albert Roone a polní maršál Helmuth von Moltke, považovaný za jednoho z největších stratégů 19. století a za tvůrce moderních metod vedení války.

Zastavme se na chvíli v letním dni roku 1866, kdy proti sobě v 12 km dlouhém oblouku stálo několik armád a více než 400 000 mužů. Po celodenních bojích napočítalo Prusko 13 000 mrtvých a Rakousko 43 000 obětí. Bitva u Hradce Králové se tak stala nejkrvavější bitvou, která se odehrála na území českých zemí; do té doby držela smutné prvenství napoleonská bitva u Slavkova roku 1805.
 

Z lesa Svíb do muzea a k Baterii mrtvých

Na území někdejšího bojiště byste dnes našli více než 400 pomníků, památníků, křížů a hrobů. Řada z nich lemuje právě Alej mrtvých v lese Svíb, jímž vás provede jedna z naučných stezek. Jeden z nejznámějších památníků objevíte na okraji lesa nad obcí Čistěves. Působivá socha zobrazuje poddůstojníka, stojícího na stráži u hrobu 208 padlých osmého praporu rakouských polních myslivců.

Druhá naučná stezka se věnuje centrálnímu bojišti na pahorku Chlum a jejím centrem je památkový areál s moderním Muzeem prusko-rakouské války a rozhlednou. Místem, vybízejícím k tichému zastavení, je i takzvaná Baterie mrtvých. Najdete ji na návrší Chlum v místech, kde proběhly závěrečné boje; od muzea to k ní je jen pár kroků. Tady měla palebné postavení 7. baterie VIII. dělostřeleckého pluku, kterou vedl rakouský setník van Groeben. Dělostřelci se proslavili svou statečností – ač mohli bezpečně ustoupit, obětovali své životy proto, aby se ostatní baterie dostaly do bezpečí. Čtyřiapadesát mužů z takzvané Baterie mrtvých do jednoho padlo; jejich hrdinství dodnes připomíná monumentální památník.