Skanzen věnovaný těžbě uhlí najdete na Kladensku v obci Vinařice. Skanzen vznikal v 90. letech minulého století díky obětavosti mnoha nadšenců pro hornickou historii. Rozsáhlá expozice zachycuje provoz dolu tak, jako kdyby horníci odešli teprve včera.
Město
Kladno je známé hlavně pro svoji hornicko-hutnickou tradici. I když
uhelná těžba v revíru skončila v roce 2002, stále se o Kladnu mluví jako o
městě uhlí a železa. Je to také dáno tím, že se v okolí dochovalo hned několik industriálních památek českého a nejspíš i evropského významu. Patří mezi ně zejména
Důl Mayrau, který je znám z
lyrické písně "Cestička k Mayrovce"“. Celý historicky vzácný areál je zachován v modelu tzv. posledního pracovního dne, kde
vše zůstalo tak, jako by havíři odešli právě včera.
K vidění jsou
modely důlních děl, svítidel, mineralogické nálezy. Nechybí malá přehlídka
měřicí a záchranářské techniky. Kolem hydraulických výztuží a různých dalších strojů se jde do bývalého krytu civilní obrany ve vrcholu Homole – tady čeká opravdová lahůdka v podobě simulovaného důlního provozu s ukázkou ražby. Průvodci ve skanzenu nabízí vskutku ojedinělé možnosti. Prohlídka řady technických památek, včetně ukázky
dobývání uhlí pod zemí nebo
pochůzky po hornických stezkách za návštěvu určitě stojí. Expozicí vás provedou bývalí horníci – zapálení praktici!
Co je zde k vidění?
- kolekce 3 těžních strojů v původních strojovnách – secesní těžní stroj firmy Ringhoffer Praha z roku 1905, těžní stroj Robert z roku 1932 a těžní stroj Koeppe z roku 1905
- náraží jámy Robert – lampovna a známková kontrola
- vyhlídka z bývalé budovy záplavu – prohlédnete si areál dolu a okolí s ptačí perspektivy
- Homole - cca 130 m důlních děl s expozicí komplexně mechanizovaného stěnového porubu, frontální zátinka, důlní doprava, přetlaková komora atd.
- renovovaná mineralogická sbírka
- naučná stezka po lesních cestách do historie dolování uhlí na Kladensku
- nová naučná stezka vede od kostela sv. Mikuláše ve Vrapících (MHD č. 4) přes paleontologickou lokalitu Žraločí zuby, důl Nový Jan, výchoz uhelné sloje, důl Ludmila, Marie – Antonie, Václav a Ferdinand na Čabárnu (MHD č. 2).
Za celou existenci dolu zde bylo vytěženo přes 34 milionu tun kvalitního černého uhlí. Geologickou zajímavostí je výskyt přírodního koksu, který vznikl v okolí průniku hlavní kladenské sloje a čedičových pňů Vinařické horky, třetihorní sopky. Při návštěvě skanzenu se dozvíte, že dlouholetými pomocníky při dopravě v podzemí byli také koně.
Vinařice se nachází 9 km od Slaného směrem na Švermov a Kladno. Autem pojedete ze Slaného do Těhule, přes Hrdlív do Třebichovic a pak již následují Vinařice.
Poznávací expozice v Hornickém skanzenu Mayrau nabízí unikátní pohled na historii těžby uhlí na Kladensku s autentickým zážitkem.
Hornický skanzen Mayrau je expozice věnovaná historii těžby uhlí, nachází se v obci Vinařice na Kladensku.
Skanzen byl založen v 90. letech minulého století.
Ve skanzenu můžete vidět modely důlních děl, kolekce těžních strojů, mineralogickou sbírku, naučné stezky a simulovaný důlní provoz.
Mezi technické památky ve skanzenu patří těžní stroje, mineralogická sbírka a různé důlní stroje a zařízení.
Model posledního pracovního dne zobrazuje areál dolu tak, jak byl v době jeho posledního provozního dne, s vybavením a stroji ponechanými jako by horníci právě odešli.
Prohlídky ve skanzenu vedou bývalí horníci, kteří jsou zapálení praktici a dobře se vyznají v historii a technice těžby uhlí.
Nová naučná stezka vede od kostela sv. Mikuláše ve Vrapících přes různé geologické a historické lokality až na Čabárnu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.