Vydejte se po stopách českých spisovatelů: tipy na výlet za hrdiny z oblíbených knížek

V České Skalici najdete nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí po nejznámější české spisovatelce, kterou muzeu věnovala dcera Boženy Němcové, Dora. Ve dvou muzejních areálech se můžete seznámit nejen s osobou spisovatelky, ale i historií textilní výroby či války prusko-rakouské roku 1866. Za Boženou Němcovou se můžete vydat také do Červeného Kostelce, kde spisovatelka krátce po svatbě žila. Co by to však bylo za výlet po stopách naší nejslavnější spisovatelky, kdybychom vás nezavedli také do dějiště románu Babička? Od Červeného Kostelce je vzdáleno jen 7,5 km jižně, takže obě místa snadno stihnete v jednom dni. Na začátku Babiččina údolí stojí známé pískovcové sousoší babičky a dětí, autorem díla je akad. sochař Oto Gutfreund. A co zde skutečně uvidíte? Především známá místa z knížky, jako je Staré bělidlo, Viktorčin splav, Rudrův mlýn i empírový zámek Ratibořice, sídlo kněžny Zaháňské a její svěřenkyně komtesy Hortensie.
 

Sledování stop sourozenců Čapkových, tedy Karla Čapka, Josefa Čapka a Heleny Čapkové, vás zavede do mnoha koutů naší vlasti. Za návštěvu stojí určitě rodiště sourozenců Čapkových (Hronov, Malé Svatoňovice), místo, kde strávili dětství (Úpice a Žernov), studovali (Hradec Králové, Vrchlabí, Žacléř) a také Špindlerův Mlýn, kam odcestoval Karel Čapek s budoucí manželkou Olgou Scheinpflugovou a sestrou Helenou na dovolenou. Pokud cestujete do západních Čech, zastavte se na zámku Chyše, kde v roce 1917 působil coby domácí učitel Karel Čapek. Slavný literát měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie tu hledal práci.

V malebné krajině lesů a rybníků Dobříšska navštivte dům Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935 – 1938. Najdete tu expozici, zaměřenou na život a dílo Karla Čapka, Olgu Scheinpflugovou a Ferdinanda Peroutku. Součástí areálu je také Čapkova stezka je krátký, asi 7kilometrový okruh místy, kudy Karel Čapek chodil při svých pobytech na Strži. Stezka vede územím, kde v minulosti působilo několik malých provozů na zpracování železa – hamrů, kde se využívalo k pohonu vodní síly. Vzrostlý les, takzvané Černé jedlí, bylo oblíbeným místem houbaření letních hostů.

Poslední pozvánkou bude dvojvila bratří Čapků na pražských Vinohradech, kde momentálně probíhá rekonstrukce a mělo by zde být otevřeno muzeum bratří Čapků, připomínající druhou polovinu 30. let minulého století. Návštěvníkům by měly být prostory vily představeny tak, jakoby se jeho "majitelé" jen na chvíli vzdálili.
 

Ať podniknete cestu „tak krásným a milovaným“ krajem života a povídek Oty Pavla po vlastní ose, nebo se Křivoklátskem necháte vést turistickým průvodcem, rozhodně se neopomeňte zastavit v pamětní síni Oty Pavla v domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem, posedět před chalupou na lavičce pod akátem, pod kterým prý všichni mluví pravdu – i rybáři – a nechat se svézt na druhý břeh Berounky v převozníkově pramici. V pamětní síni si prohlédnete plno známých i dosud nezveřejněných fotografií Oty Pavla, jeho rodiny a přátel, fotografiemi z natáčení filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí torzo staré pramice a také rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy může zaznamenat do pamětní knihy a případně přispět i dobrovolným vstupným.
 

V roce 1892 se v Rychnově nad Kněžnou narodil spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista Karel Poláček. Právě sem umístil děj některých svých románů, například knížky Bylo nás pět. Právě sousoší pěti dětských hrdinů – Péti Bajzy, Antonína Bejvala, Edy Kemlinka, Čeňka Jirsáka a Zilvara z chudobince – dnes zdobí Panskou ulici.  Kousek odtud se nachází Poláčkovo náměstí, kam kluci chodili vyhlížet cirkus; dnes tu stojí Poláčkova busta. A zatímco původní chudobinec v ulici Na Drahách už dávno zbořili, dům, kde býval koloniál pana Bajzy, dosud stojí; najdete ho na rohu Starého náměstí a Palackého ulice. O kousek dál se dřív rozkládala židovská čtvrť, a i dnes vám stačí ujít pár kroků Palackého ulicí a objevíte synagogu s památníkem Karla Poláčka. V patře je umístěná expozice, věnovaná jeho životu a dílu. Zatímco dřív Rychnovští nemohli Poláčkovi přijít na jméno, zejména kvůli humoristickému románu Okresní město, dnes si slavného rodáka rádi připomínají. Jeho jméno nese i hudební a divadelní festival Poláčkovo léto.
 

Stezka "Cesta Karoliny Světlé" procházející Podještědím spojuje Světlou pod Ještědem, Pláně pod Ještědem, osadu Padouchov, Jiříčkov a přes Mazovu horku, Rozstání, Dolení Paseky a Hodku se vrací do Světlé. Místa, kde se odehrává děj povídek a románů, jsou po cestě označena modrými tabulemi. Spisovatelka Karolina Světlá pobývala ve Světlé pod Ještědem i v Doleních Pasekách ve 2. polovině 19. století. Náměty svých literárních děl čerpala právě z Podještědí a ráda poznávala zdejší lidi. Místa, kde se odehrává děj povídek a románů, jsou po cestě označena modrými tabulemi. Týkají se tak např. děl jako jsou Vesnický román, povídky Lesní panna a Mladší bratr či povídky Skalák.
 

„Se šípkovou, nebo se zelím?“ můžete se i dnes dohadovat u Hájenky, pokud zavítáte do Kerska u Sadské, do míst spojených se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala. Mimo zákoutí známá z filmu Slavnosti sněženek, objevíte také minerální pramen, malý menhir či staleté stromy, ke kterým vás zavede Hrabalova stezka. Kousek od Hájenky leží Lesní ateliér u Kubů. Kromě střídání mnoha výstav předních českých výtvarníků, fotografů či jiných umělců se v květnu na zahrádce ateliéru pravidelně koná slavnost Hrabalovo Kersko. Dále po silnici natrefíte na červenou turistickou značku u minerálního Josefského pramene. Pro vodu sem pravidelně přijíždějí chataři ze širokého okolí.

Od pramene vlevo přijdete k silnici, odkud spatříte Hrabalovu chatu s číslem popisným 0315, kde vznikla mnohá známá díla. Středočeský kraj tu vybudoval novou expozici připomínající Hrabalův život. Po žluté značce můžete dojít k pískovcovému Menhiru, který sloužil v minulosti jako hraniční kámen. Nedaleko odtud je v Nymburku i Postřižinský pivovar, kde spisovatel prožil své dětství a ranou dospělost. Správcem pivovaru, jak víme z filmu Postřižiny, byl Hrabalův nevlastní otec Francin, který zde nejen pracoval, ale s celou rodinou i bydlel. Pokud byste chtěli celý výlet opravdu stylově zakončit, pak si v pivovarské pivnici, která je hned u vjezdu do areálu, dejte Postřižinské pivo.
 

V Hrusicích nedaleko Říčan se nachází stálá expozice díla Josefa Lady – malíře a spisovatele, karikaturisty, tvůrce pohádkových postav provázejících děti od nejútlejšího dětství, ilustrátora, který nezapomenutelně ztvárnil Haškova Švejka. Ovšem českým čtenářům se do paměti dostal také černý kocourek Mikeš, který má svůj domov právě zde, v Ladově kraji. Pokud se do Hrusic vypravíte, udělejte si výlet po pohádkové naučné stezce Cesta kocoura Mikeše – poznáte tak  všechna místa známá z knížky o černém kocourkovi, který uměl mluvit. Během svého putování potkáte 12 zastavení s tabulemi, na kterých kromě úryvků z knížky Mikeš naleznete i překrásné Ladovy obrázky. Jestliže stejně jako Mikeš vyrazíte z rodných Hrusic a budete chtít dojít až k 12. tabuli, cíl vaší cesty bude v Říčanech. Jestli vás už budou bolet nožky, trasu si můžete zkrátit a podle místa, kde skončíte, nasednout buď na autobus nebo na vláček, který vás přiblíží k domovu. A určitě nezapomeňte na hrusický hostinec U Sejků, kde Josef Lada stvárnil proslulou rvačku. Hostinec stojí uprostřed hrusické návsi a ladovskými malbami je vyzdobena jeho fasáda i interiér.