Až někdy půjdete
Starým Městem v
Praze, nechte se chvíli vést
Královskou cestou. Kousek za
Staroměstským náměstím leží
Malé náměstí, kde stojí krásný dům zdobený freskami od
Mikoláše Alše. Na původní název domu
U tří bílých růží se už dávno zapomnělo: téměř 150 let tu bývalo proslulé
Železářství u Rotta, podnik, který v Praze představoval skutečný pojem. Železářství skončilo v roce 1996, kdy ho vystřídaly lahůdky, pak luxusní sklo, křišťál a porcelán, nakonec tu vznikl
hotel Rott. Právě z bohaté
rodiny Rottů pocházela
Johana Rottová, známá jako spisovatelka Karolina Světlá (1830–1899).
Rodný dům u Vltavy
V domě na
Malém náměstí se ale nenarodila, její rodný dům musíte hledat jinde: v
ulici Karoliny Světlé, která vede od Bartolomějské až k ulici Na Zábradlí, v
domě U tří králů. Poznáte ho snadno: spisovatelku připomíná
pamětní deska s bustou od Marty Jiráskové, nedaleko pak najdete
Atmosphere café pub a také
pivní lázně Bernard.
Mimochodem,
nábřeží jak jej známe dnes tehdy ještě neexistovalo a rozvodněná
Vltava občas zaplavila velkou část Starého Města. Ulice byla pod vodou i
24. února 1830, když se Johana narodila. Kněz i kmotři prý tehdy museli ke křtu přijet na lodičkách.
Náprstkovo muzeum
Polovina 19. století byla pro Johanu Rottovou nadmíru důležitá: provdala se za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka, porodila a vzápětí pochovala svou jedinou dceru, sblížila se s
Boženou Němcovou, začala se věnovat vlastní literární tvorbě a také se stala členkou několika vlasteneckých a emancipačních spolků – například
Amerického klubu dam, který po svém návratu z Ameriky založil
Vojta Náprstek. Ze světové výstavy tehdy přivezl spousty moderních strojů, které z domácností pomáhaly odstranit lidskou dřinu – například
ledničku, pračku, ždímačku nebo šicí stroj – a v domě své matky na Betlémském náměstí jen pár kroků od
Betlémské kaple postupně svými sbírkami a knihami zaplňoval místnost za místností. V roce 1862 tu založil muzeum, dnes známé jako
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
Se Světlou do Světlé
„Teprve teď cítím, co jsem ztratila, každá hodina dále kupředu zvětšuje můj bol,“ svěřila se po smrti tříměsíční dcerky Boženky
Johana Mužáková v dopise Boženě Němcové. V roce 1853 poprvé odjela na zotavenou do manželovy rodné vesnice,
Světlé pod Ještědem, kam se s několika výjimkami vracela dalších třicet pět let, a na doporučení lékaře se začala věnovat psaní. Tak vznikla
první povídka Dvojí probuzení, původně psaná francouzsky pro nový almanach Máj. Nakonec vyšla česky a autorka se poprvé podepsala jako Karolina Světlá: Světlá
podle vesnice v Podještědí, Karolina podle neteře, která se narodila ve stejném roce jako její předčasně zemřelá dcera. Díky almanachu se v literatuře Světlá řadí do skupiny takzvaných
Májovců.
Podještědím po naučné stezce
Z venkovského
Podještědí bylo do
Prahy daleko a módní diktát měšťanské společnosti taky neplatil.
„Okamžitě jsem zahodila klobouk, uvázavši si dle příkladu svých švakrových pestrý šátek kolem hlavy na ušička,“ píše o svých výletech do Světlé Karolina Světlá, a pokračuje:
„Pověsila jsem svoje dlouhé, při chůzi do vrchu tak nepohodlné sukně na komoru, ustrojivši se do krátkých, v nichž se to zcela jinak po lesích bloudilo; a místo pevného, tehdáž módního, kosticovitého u šatů života navlékla jsem na sebe volný kabátek, v němž se to pohodlně skákalo přes potoky.“ Tak se prý proměnila z pražské měšťačky v pražskou tetičku, jak jí tady říkávali, a vesnice i další místa v okolí se staly zdrojem inspirace pro její četné romány a povídky. Díky
naučné stezce poznáte místa, kde se odehrávají. Trasa začíná u
kostela sv. Mikuláše u
pomníku Karoliny Světlé a na necelých osmi kilometrech navštívíte třeba kříž u potoka, náves, památnou lípu, hřbitov nebo
Skalákovnu, byt vytesaný ve skalách na Mazově horce, kam Světlá umístila děj povídky Skalák. Každé zastavení naučné stezky je
osázeno keři a květinami, typickými pro zdejší kraj, navíc na dvou zastaveních si odpočinete na
originálních vyřezávaných lavičkách a keškaři mohou zkusit ulovit
pět tematických keší.
A nejlepší čas k návštěvě Světlé? Zřejmě koncem května na
Festivalu Karoliny Světlé, kdy díky spolku Stopy v krajině ve Světlé pod Ještědem ožívají příběhy, jednotlivé postavy z literárních děl a nakonec i samotná spisovatelka Karolina Světlá. Program určený dospělým i dětem nabízí přednášky, besedy, divadelní představení, divadlo i jarmark.
Víte, že?
Od roku 1878 Světlá trpěla velkými bolestmi hlavy, kvůli bolestem v očích musela často trávit celé dny v zatemnělém pokoji a svá díla diktovala služce nebo sekretářce. Zemřela v září 1899 v domě U kamenného stolu na Karlově náměstí v Praze a je pochovaná na Olšanských hřbitovech.- Do života Karoliny Světlé nahlédnete také v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Součástí expozice je zrekonstruovaný pražský pokoj, ve kterém Světlá psala, černé svícny, které Mužákovým darovala ke svatbě Božena Němcová, nebo snubní prstýnek Karoliny Světlé.
- Nejpohodlnější cesta do Světlé pod Ještědem je autem a autobusem, pokud ale chcete navštívit blízký Ještěd, zkuste to pěšky: vyjeďte z Liberce na vrchol lanovkou a sejděte do Podještědí přes Pláně po turistických cestách plných neopakovatelných výhledů. Delší trasa vede z Obřího sudu v Jeřmanicích po modré na Pláně a odtud do Světlé.
- Jak vypadalo legendární železářství, které prodávalo až 70 tisíc druhů kovového zboží a za první republiky se podbízelo sloganem „Od šroubečku po vybavení továrny, Rott dodá vše!“ zjistíte v hotelu Rott.