V centru městečka naproti
kostelu leží domek Boženy Němcové s expozicí připomínající krátký
pobyt spisovatelky v
Červeném Kostelci od podzimu 1837 do dubna 1838 a obrazovou minigalerií známého červenokosteleckého
malíře Gustava Vacka. Součástí prohlídky
Domku Boženy Němcové je i s
ymbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, který je umístěn
v parčíku za domkem. Hrob je také samostatně přístupný z ulice vedoucí od kostela ke hřbitovu.
Expozice spatřila světlo světa již v roce roce 1912, kdy byla před zraky velkého počtu lidí odhalena na Hůlkově domě pamětní deska připomínající měsíce, jež zde spisovatelka strávila. Roku 1942 přibyla pak v podkroví
světnička Boženy Němcové – nadšencům z místního muzejního spolku se podařilo shromáždit pozoruhodné připomínky doby, v níž žila, např.
originální Hůlkův obchodní pult, jež Němcovi používali jako prádelník. V roce 1962 se expozice domku rozšířila i o přízemní prostory, kde byly instalovány u
kázky dobového zařízení a přadlácké praxe, která byla Kostelec v první třetině 19. století typická. Technický stav budovy znemožnil veřejnosti na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století přístup do expozic. Domku se poté ujalo
Muzeum Boženy Němcové v České Skalici, které jej spravovalo až do roku 1999, kdy přešel do správy Městského kulturního střediska v Červeném Kostelci.
Končinské události
V prostorách Domku Boženy Němcové máte jedinečnou možnost celé léto zhlédnout také novou expozici věnovanou událostem na Končinách, kde
za druhé světové války byla ukryta vysílačka Libuše skupiny výsadkářů z Anglie v rámci Operace Silver A, a kterou gestapo 30. května 1942 odhalilo. Při té příležitosti uvěznili a později
popravili 4 členy rodiny Burdychových a Františka Jirouška. Radista Jiří Potůček se prostřílel z obklíčení a unikal ještě tři dny.
Obci Bohdašín a osadě Končiny hrozilo kvůli ukrývání parašutisty Potůčka
vypálení jako
Lidicím a
Ležákům. Tehdejší přednosta náchodského policejního úřadu Jan Chudoba znal hradeckého šéfa gestapa a možná na něj i leccos věděl, a tak ho
přemlouval, ať obce ušetří, ať zavolá K. H. Frankovi. Argumentoval, že jiní lidé o ukrytém radiotelegrafistovi nevěděli, a nakonec uspěl.
Zvrátit likvidaci dalších dvou obcí pomohly i velké mezinárodní protesty po vypálení Lidic a Ležáků.