Obec se do povědomí zapsala příběhy žítkovských bohyň, jež nedávno oživila brněnská spisovatelka Kateřina Tučková. Právě tady totiž žila do roku 2001 poslední z nich. Vesnička se nachází na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat.
Živá vesnice
na hranicích se Slovenskem měla už od počátku tvrdý chleba. V minulosti obyvatele tvrdě sužovaly nájezdy Tatarů i Turků.
Do roku 1948 tu nebyla elektřina a teprve o dva roky později začal do obce zajíždět linkový autobus. Za těžkosti života jsou ale místní odměněni
nádhernou krajinou a kouzelnými výhledy do ní. Žítková leží geograficky v oblasti
Moravské Kopanice, která se proslavila především zemědělstvím. Místní pěstovali žito i zeleninu, nejvíce se tu dařilo
okurkám. Dodnes je v obci k vidění
soubor původních domů nebo přírodní koupaliště.
A právě tady,
vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti
ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Obzvláště část Černé ("Čjerné") je odedávna místními ženami proslulá. Říkalo se jim
bohyně a jejich umění nazývali lidé bohyňováním. Jejich umění se zakládá na hlubokém křesťanském přesvědčení a za "božstvo" se samy rozhodně nepovažují. Označení bohyně
berou jako hanlivé. Traduje se o nich, že dokáží nejen
léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či
ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech. Vyhledávány byly rovněž pro ochranu před
uřknutím, na což se v minulých dobách hojně věřilo.
Díky svým schopnostem byly v minulosti velmi často
pronásledovány a pranýřovány nejen církevními hodnostáři, ale také vzdělanci a lékaři. Dokonce jsou známy i případy, kdy se
vlastní děti zřekly matky – vědmy (bohyně), aby neohrozily svoji profesní kariéru. Na druhou stranu díky snaze vymýtit tyto praktiky je v různých spisech zachováno mnoho informací o této činnosti. Příběh o poslední generaci této tajemné legendy sepsala
Kateřina Tučková ve své knize
Žítkovské bohyně, jež vyšla v březnu 2012.
Žítkovské bohyně byly ženy obdařené výjimečnými schopnostmi, které žily v oblasti Žítkové. Byly známé uměním bohyňováním, což zahrnovalo léčení bylinami, hledání ztracených věcí a pomoc v partnerských problémech.
Bohyňování je termín používaný pro popis schopností žítkovských bohyň, který zahrnuje léčení bylinami, hledání ztracených nebo ukradených věcí a radění v partnerských problémech.
Žítkovské bohyně byly pronásledovány církevními hodnostáři, vzdělanci a lékaři kvůli svým schopnostem a praktikám, které byly často nesprávně interpretovány jako čarodějnictví.
V obci Žítková se nachází soubor původních domů a přírodní koupaliště, a obec je obklopena nádhernou krajinou Bílých Karpat.
V minulosti obyvatele Žítkové tvrdě sužovaly nájezdy Tatarů a Turků. Elektrina byla zavedena až do roku 1948 a linkový autobus začal jezdit o dva roky později.
Knihu o žítkovských bohyních napsala Kateřina Tučková a kniha vyšla v březnu 2012.
V oblasti Moravské Kopanice bylo tradičně pěstováno žito a zelenina, nejúspěšnější bylo pěstování okurek.
Obyvatelky Žítkové považují označení 'bohyně' za hanlivé, i když je jsou obecně známy pod tímto názvem.
Žítková je geograficky umístěna na hranicích s Slovenskem v malebných kopcích Bílých Karpat.
Zajímavostmi ve Žítkové jsou soubor původních domů, přírodní koupaliště, krásné výhledy do okolní krajiny a můžete se dozvědět více o historii a legendách žítkovských bohyň.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.