Žítková – místo, kde žily žítkovské bohyně

Žítková je malá obec ukrytá v kopcích Moravských Kopanic a  Bílých Karpat na východní Moravě. Přestože zde žije jen několik desítek obyvatel, vesnice se stala známou díky fenoménu – žítkovským bohyním. Tyto ženy byly po generace považovány za léčitelky, vědmy a strážkyně dávných tajemství. Příběhy o jejich schopnostech, osudech a vlivu na okolní krajinu dodnes fascinují nejen místní obyvatele, ale i návštěvníky z celé republiky.
 

Kde se nachází Žítková

Živá vesnice na hranicích se Slovenskem měla už od počátku tvrdý chleba. V minulosti obyvatele tvrdě sužovaly nájezdy Tatarů i Turků. Lidé zde byli dlouho odkázáni sami na sebe, na své znalosti přírody, léčivých bylin a staré moudrosti předávané z generace na generaci. Do roku 1948 tu nebyla elektřina a teprve o dva roky později začal do obce zajíždět linkový autobus. Za těžkosti života jsou ale místní odměněni nádhernou krajinou a kouzelnými výhledy do ní. Žítková leží geograficky v oblasti Moravské Kopanice, která se proslavila především zemědělstvím. Místní pěstovali žito i zeleninu, nejvíce se tu dařilo okurkám. Dodnes je v obci k vidění soubor původních domů nebo přírodní koupaliště.
 

Kdo byly žítkovské bohyně?

Právě tady, vysoko v kopcích Bílých Karpat žily v minulosti ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Obzvláště část Černé ("Čjerné") je odedávna místními ženami proslulá. Říkalo se jim bohyně a jejich umění nazývali lidé bohyňováním. Jejich umění se zakládá na hlubokém křesťanském přesvědčení a za "božstvo" se samy rozhodně nepovažují. Označení bohyně berou jako hanlivé. Traduje se o nich, že dokáží nejen léčit pomocí léčivých bylin, ale také najít ztracené či ukradené věci nebo dobře poradit v partnerských problémech. Vyhledávány byly rovněž pro ochranu před uřknutím, na což se v minulých dobách hojně věřilo.
 
Díky svým schopnostem byly v minulosti velmi často pronásledovány a pranýřovány nejen církevními hodnostáři, ale také vzdělanci a lékaři. Dokonce jsou známy i případy, kdy se vlastní děti zřekly matky – vědmy (bohyně), aby neohrozily svoji profesní kariéru. Na druhou stranu díky snaze vymýtit tyto praktiky je v různých spisech zachováno mnoho informací o této činnosti. Příběh o poslední generaci této tajemné legendy sepsala Kateřina Tučková ve své knize Žítkovské bohyně, jež vyšla v roce 2012.

Dnes je Žítková místem, které láká turisty i badatele. Historie přežívá v paměti místních, tradicích a v zájmu o lidovou kulturu. Ve vesnici je možné navštívit muzeum, naučnou stezku či se zúčastnit tematických akcí. Žítková zůstává symbolem tajemství, síly přírody a úcty k dědictví, které formovalo životy zdejších lidí.