Prohlídková trasa zámku Chyše nabízí
zámecké interiéry a expozici věnovanou pobytu
Karla Čapka. Do prohlídkové trasy byly zařazeny umělecky a architektonicky nejhodnotnější interiéry včetně sálu s
nástropní malbou od Petra Brandla. Zrekonstruované sály jsou vybaveny slohovým, převážně barokním zařízením.
Na novodobých dějinách zámku je nejzajímavější asi fakt, že zde
v roce 1917 působil coby domácí učitel Karel Čapek. Dnes je tento světoznámý spisovatel hlavním „tahákem“ pro návštěvníky zámku, protože mnoho jeho děl nese pečeť chyšské inspirace. Ale když tu pobýval, možná příliš nadšený nebyl. Slavný literát měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako
čerstvě vystudovaný doktor filozofie tu hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, návrh reflektoval, přestože jako bytostný demokrat a příští masarykovec tělem a duší musel mít na „přežilé feudály“ a jejich společenské zřízení vlastní názor.
Prohlídka je dále doplněna o
zajímavosti z historie objektu, nechybí vyprávění o
lobkovickém pokladu či
pověst o nesmrtelné duši šlechtičny, která bloudí zámkem. Podívat se můžete také do historických interiérů pivovaru, kde vás uvítá
stylový restaurant a tradiční pivnice. Přijďte ochutnat
speciality pivní kuchyně, ale především – dopřejte si chyšské pivo vařené dle staročeských receptur.
Z historie zámku: první zmínky o Chyších jsou z roku 1158, kdy byla osada zemanským sídlem rodů Odolenů z Pětipes, povýšeným
za vlády krále Vladislava II. do stavu rytířského. V roce 1466 získal Chyše pan
Burian z Gutštejna, který se brzy poté přidal na stranu
protivníků krále Jiřího z Poděbrad. Královi vojáci roku 1467 hrad dobyli a pobořili. Roku 1578 nechal hrad strhnout další držitel panství,
Mikuláš z Lobkowicz strhnout a přestavět na renesanční zámek, ale hned rok nato své chyšské panství prodal. Dalšími významnými majiteli Chyše byli
Anna Ludmila Krakovská z Kolovrat a její druhý manžel, baron Karel Jiří Michna z Vacínova. Za jejich panství, které trvalo do roku 1708, získal zámek barokní podobu.
Nakonec přišel
rod Lažanských. Prokop I. Lažanský, nejvyšší kancléř a potomek starobylého českého zemanského rodu, byl tehdy už
pánem na Rabštejně a Manětíně. Chyše získal v dražbě 14. března 1766 za 110 400 zlatých rýnských a panství rozšířil o další statky. Celý statek se později rozdělil mezi dva jeho syny,
Prokopa II. a
Jana, čímž vznikla
manětínská a chyšská větev Lažanských. V průběhu dlouhého období, kdy zámkiu vládl Prokop III. Lažanský (1823-68), tu proběhlo nejprve několik stavebních dílčích úprav a konečně i přestavba celé vnější fasády zámku, kterou v letech
1856 – 1858 provedl
pražský stavitel František Havel podle plánů známého
architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna a která zámku dodala dnešní
romantizující podobu.