Bájného pána
našich nejvyšších hor Krkonoš si většina představí tak, jak ho zná z
Krkonošských pohádek. Starší vousatý muž bafající z fajfky, v dlouhém plášti, s širokým kloboukem a holí v ruce: to byl dokonalý
Krakonoš v podání herce
Františka Peterky. Jediný hraný seriál v historii
televizních večerníčků, které jsou jinak výhradně animované, se natáčel od roku 1974 do roku 1984 a má dvacet dílů. Natočila ho režisérka
Věra Jordánová podle scénáře
Boženy Šimkové. Autorkou námětu byla
Marie Kubátová, která vymyslela postavu lakotného
Trautenberka.
Dnes je Krakonoš především symbolem
Krkonoš, známým z pohádek, turistických suvenýrů a místních slavností. Stále však připomíná hlubší hodnoty –
úctu k přírodě, spravedlnost a ochranu slabých.
Zákulisí Krkonošských pohádek

Předlohou pro Trautenberka byli
Trauttenbergové z Trauttenbergu, starý německý šlechtický rod, který vlastnil polnosti a usedlosti v
Podkrkonoší a kolem
Jilemnice. Krakonoš má předlohu mnohem podivnější: jeho první vyobrazení pochází z mapy Slezska, kterou v 16. století zhotovil vratislavský kartograf
Martin Helwig. Místo vousatého pána přes kopce přechází
mytická bytost s kopyty, čertovským ocasem, parohy a nezbytnou holí. Aby všem bylo jasné, s kým mají tu čest, pod zjevením ze středověkých
legend je uvedeno staré Krakonošovo jméno
Rübenzahl.
Setkat se s ním můžete tváří v tvář, ani nemusíte listovat ve starých mapách: cestu do Krkonoš si naplánujte přes
Trutnov. Krakonoš ve své prapůvodní podobě stojí v
Krkonošské ulici uprostřed kruhového objezdu u Tesca.
Krakonoš mění podobu

V dalších staletích Krakonoš měnil jména i podobu. Z
Rübenzahla se stal
Rubical,
Ribenzall a počeštěný
Rýbrcoul, v některých příbězích vystupoval jako Hrubykal a také Zlatohlav, Krákora, pan Johannes či pan Jan z Hory. Nakonec se ze zákeřného a náladového démona, který na sebe
brával zvířecí a strašidelné podoby, lidi občas neprávem ztrestal a ubližoval nevinným, stal český
pohádkový Krakonoš. Poprvé prý tohle jméno použil spisovatel a dramatik
Václav Kliment Klicpera v roce 1824 v básni
Krkonošská kleč.

Urostlého
muže v dlouhém plášti s plnovousem a kloboukem zdobeným sojčím pírkem, který hájí spravedlnost, pomáhá ubožákům a zahání zlé nemoci, potkáte v
Krkonoších téměř na každém kroku. Velký Krakonoš odpočívá třeba v
expozici Pohádkové Krkonoše v
informačním centru Rýchorka ve
Svobodě nad Úpou.
V
Trutnově je
pivovar a hotel Krakonoš a
Krakonošova kašna, nad
Úpskou jámou se rozkládá
Krakonošova zahrádka, lavinové pole na jihozápadním úbočí
Sněžky se nazývá
Krakonošova rukavice, a v
Jilemnici nebo ve
Špindlerově Mlýně v zimě staví Krakonoše ze sněhu. Existuje i hřiště
Krakonošův palouček,
Krakonošova vyhlídka či
rozcestí Krakonošova snídaně, a s pánem Krkonoš se samozřejmě setkáte také na nejrůznějších výstavách a při akcích na sněhu i v létě. Zkrátka Krkonoše jsou hory, kde je Krakonoš doma.
Jak se z Krakonoše stal Gandalf?

Někdy kolem roku 1925 namaloval německý výtvarník, ilustrátor a spisovatel
Josef Madlener (1881–1967) svůj nejslavnější obraz,
Der Berggeist, Duch hory. Pohlednice s dobráckým pánem hor, silně připomínajícím ochránce
Krkonoš, se dostala do rukou britského spisovatele
J. R. R. Tolkiena. Koupil si ji prý na dovolené ve Švýcarsku a na papírový obal si tehdy napsal poznámku „the origin of Gandalf“, tedy Gandalfův původ. Tak se stařec s dlouhým vousem a velkým kloboukem stal inspirací pro slavného čaroděje
Gandalfa, kterého zná díky
Hobitovi a
Pánovi prstenů celý svět.
Objevte Krakonoše – bájného vládce Krkonoš, jeho podobu v sochách, muzeích i pohádkách. Poznejte zajímavá místa a legendy českých hor.
Krakonoš je bájný vládce a ochránce Krkonoš, známý z českých pohádek a legend. Jeho první vyobrazení pochází ze 16. století z mapy Slezska a během staletí se jeho podoba i jména měnila.
S Krakonošem se můžete setkat například na sochách, v muzeích, na náměstích, v pohádkových expozicích, v Trutnově na kruhovém objezdu, nebo ve Svobodě nad Úpou v informačním centru.
Postava Krakonoše se v průběhu staletí měnila – dříve byl znám jako Rübezahl, Rubical, Ribenzall, Rýbrcoul, Hrubykal nebo pan Johannes. Nakonec se ustálila jeho česká pohádková podoba.
Obraz Ducha hory od Josefa Madlenera, silně připomínajícího Krakonoše, inspiroval J. R. R. Tolkiena při tvorbě postavy čaroděje Gandalfa z Hobita a Pána prstenů.
Dnes je Krakonoš symbolem Krkonoš, objevuje se na suvenýrech, slavnostech a připomíná hodnoty jako úcta k přírodě, spravedlnost a ochrana slabých.
Návštěvníci mohou vidět sochy Krakonoše, navštívit expozice pohádkových Krkonoš, projít Krakonošovou zahrádkou, navštívit pivovar Krakonoš v Trutnově, nebo se vydat po pohádkových stezkách.
Kromě Krkonoš najdete například starou sochu Krakonoše v Mariánských Lázních a zámecký hotel Rübezahl také v Mariánských Lázních.
Za známé pohádkové postavy z Krkonošských pohádek jsou považováni Krakonoš, lakotný Trautenberk či skřítci. Trautenberk byl inspirován rodem Trauttenbergů.
V Krkonoších najdete například Krakonošovu zahrádku, Krakonošovu kašnu v Trutnově, Krakonošův palouček, Krakonošovu vyhlídku a Krakonošovu snídani.
Televizního Krakonoše v Krkonošských pohádkách ztvárnil herec František Peterka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.