Hobit a Pán prstenů v Česku: místa z románů a slavní herci v Česku

Hobitín v horách nebo u Vltavy

Začneme přímo tam, kde začínají i Tolkienovy romány: v Hobitíně, domově hobitů. Nemusíte jezdit až na Nový Zéland, kde filmaři před časem postavili věrnou maketu Tolkienova Hobitína. V Orlických horách kousek od Deštného vybudoval pan Svatoslav Hofman, obdivovatel knih a fantastických příběhů J. R. R. Tolkiena, Český Hobitín. Některé domečky s typickými kulatými okny a dveřmi můžete obdivovat zvenčí, do jiných se dá v hlavní sezoně nahlédnout i dovnitř. Pokud to do Orlických hor máte kapku z ruky, podobnou podívanou nabízí kolonie vinných sklepů v jihomoravské Vrbici. Anebo se projděte po náplavkách Rašínova a Hořejšího nábřeží v Praze: zrekonstruované „kobky“, kulaté prostory v nábřežních zdech, které dřív sloužily jako skladiště, si s hobitími norami v ničem nezadají.
 

Labský kaňon a pozvánka na pohádkovou plavbu

Vůbec nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě sevřený až 300 metrů vysokými skalními stěnami se táhne od Děčína do Hřenska. Řeka Labe protéká pohádkovou krajinou pískovcových skal, v níž se snadno přenesete na stránky Tolkienova Pána prstenů a do bájné Středozemě, a to včetně romantických skalních mostů, divokých soutěsek, starodávných schodišť mezi skalami, žebříků a balvanů. Impozantní skalní hradby si můžete prohlížet mnoha způsoby: ze značených turistických stezek po obou stranách údolí, z oken vlaků, které projíždějí po mezinárodní železniční trati, při jízdě na kole po Labské cyklostezce, z lodí, a dokonce i z via ferraty na Pastýřské stěně v Děčíně.
 

Podzemní říše Moria

Chtěli byste se podívat do starého trpasličího města Moria pod Mlžnými horami? Magická spleť podzemních chodeb, propastí, štol, dolů, jezer a obrovských sálů se objevuje jak v knížce Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, tak v románu Pán prstenů, v Silmarillionu a dalších dílech. Ve filmové trilogii Pán prstenů byl její vzhled inspirován především ilustracemi, jež vytvořil Alan Lee. Právě takovou podívanou ve skutečnosti nabízí prohlídka fascinujících starých vodojemů – třeba lapidária ve starých hradních vodojemech na brněnském Špilberku, historických vodojemů na Žlutém kopci v Brně anebo podzemních prostor Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči.
 

Můstek nad propastí v Khazad-dûm

Do Morie, původně zvané Trpasluj a v trpasličí řeči Khazad-dûm, se ovšem podíváte i jinde: v Moravském krasu, v Sloupsko–šošůvských jeskyních. Klenotem podzemí je Nagelova propast, kterou ze spodních pater objevil již roku 1748 matematik J. A. Nagel. Přibližně 90 metrů hlubokou propast překlenují dva můstky: vypadají křehce, ale jsou absolutně bezpečné a alespoň na chvilku vás zavedou do fantasy podzemí. Jeskyně jsou zpřístupněné i v zimě a navíc nabízejí zážitkovou trasu, pojmenovanou právě po Nagelovi.
 

Gandalf nebo Krakonoš?

Dobrý duch Krkonoš zvaný Krakonoš byl zřejmě jedním z inspiračních zdrojů pro postavu čaroděje Gandalfa. Oba jsou zobrazováni jako starci s dlouhým vousem, velkým kloboukem a pláštěm, a z Nového Zélandu si tak turisté odvážejí upomínkové předměty s podobnými obrázky jako lidé z výletů do Krkonoš. Navíc na pohlednici s obrázkem Krakonoše od německého malíře Josefa Madlenera si prý britský spisovatel poznamenal „The origin of Gandalf“, tedy původ Gandalfa.
 

Keltský telegraf

Okouzlily vás postupně zapalované obří ohně na vrcholcích horských pásem Středozemě, které vzplály v posledním dílu filmové trilogie Pána prstenů? Právě tak funguje Keltský telegraf, světelné signály, které se vždy první jarní sobotu v roce vysílají z jednoho stanoviště na druhé po dohodnutých trasách napříč krajinou. Se vzpomínkou na dávné obyvatele střední Evropy, kteří si ohni předávali zprávy o hrozícím nebezpečí, novodobí Keltové ohňovými signály symbolicky vítají jaro a propojují Česko a Slovensko.
 

Letopisy Narnie a Pravčická brána

John Ronald Reuel Tolkien (3. ledna 1892 Bloemfontein – 2. září 1973 Bournemouth) byl anglický spisovatel, filolog a univerzitní profesor. Díky jeho nejznámějším dílům Hobit, Pán Prstenů a dalším je považován za otce moderní fantasy literatury. V letech 1925–1945 působil jako profesor staré angličtiny, v letech 1945–1959 pak jako profesor anglického jazyka a literatury na Univerzitě v Oxfordu. A protože k jeho nejbližším přátelům patřil irský spisovatel Clive Staples Lewis, autor série knih Letopisy Narnie a podobně jako Tolkien člen literárního diskusního klubu Inklings, jako bonus přidáváme ještě dva tipy ze severozápadních Čech. Skalní město v Tisé si kvůli bohaté sněhové pokrývce (v jiných scénách je sníh umělý) a fantaskním pískovcovým stěnám vybral režisér Andrew Adamson, aby tu natočil film Letopisy Narnie – Lev, čarodějnice a skříň. Ve filmu se jako skalní most objevila i proslulá Pravčická brána z nedalekého Českého Švýcarska.

Slavní herci a jejich české stopy

Možná vás překvapí, kolik slavných herců z Tolkienových příběhů má vazby právě k Česku. Příběhy Tolkiena a Lewise se natáčely převážně na Novém Zélandu, v Anglii nebo ve studiích v USA. Přesto se hned několik herců z filmových trilogií Pán prstenů a Letopisy Narnie objevilo i v Česku – ať už kvůli divadlu, filmovým produkcím či osobním návštěvám. Tady je pár zajímavých momentů, kdy se kouzlo Středozemě a Narnie symbolicky propojilo s naší zemí.
 
Sir Ian McKellen (Gandalf) – v roce 2007 hostoval v Praze s inscenací Král Lear a Richard III. Když po představení dostal kytici, hodil ji do prezidentské lóže Václava Havla, jemuž tím vzdal hold.
 
Orlando Bloom (Legolas) – několik let působil v Praze při natáčení velkolepého seriálu Carnival Row (2017–2021). Barrandovská studia i historické kulisy města se proměnily v temně viktoriánský svět. Bloom u nás rovněž natáčel reklamní spoty a stal se novým ambasadorem pivovaru Staropramen. Sociální sítě v té době zaplavily jeho fotky z pražských ulic i z koupání v Berounce.
 
John Rhys-Davies (Gimli) – v roce 2025 se objevil v jihočeském Písku, kde v Krčmě u Jakuba natáčel scény připravovaného fantasy filmu Srdce Aldorie. Česká krajina a historické interiéry posloužily jako kulisy pro nový magický svět.
 
Viggo Mortensen (Aragorn) – v roce 2024 navštívil Českou republiku a převzal na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary Cenu prezidenta MFF KV za svůj mimořádný umělecký přínos světovému filmu.