7 věcí, které nevíte o… Krkonošském národním parku a našich nejvyšších horách

Správa KRNAP v Návštěvnickém centru Krkonošského národního parku ve Vrchlabí vytvořila expozici dokumentující příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak ve vztahu k soužití přírody a člověka.

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Krakonošova snídaně je významný turistický bod krkonošských hor. Odpočinkové místo leží v údolí řeky Mumlavy mezi Lysou horou a Voseckou boudou. V letní sezoně zde funguje informační srub správy KRNAP.

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Soubor čtyř štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby. Dřevěných domů s podloubím tu původně stálo pět.

Genofondová zahrada Správy KRNAP prošla celkovou rekonstrukcí a stala se přidruženým členem Unie botanických zahrad.

Bystřická kaple u Mladých Buků v údolí Zlatého potoka léta chátrala. Správa Krkonošského národního parku ji v roce 2015 zrekonstruovala a nově vysvěcenou otevřela pro veřejnost.

Via fabrilis – cesta řemeslných tradic vede z Vrchlabí do polského Boleslavce. Na vyznačené trase je osm zastavení na české a šest na polské straně Krkonoš.

Národní parky bývají častým cílem mnoha výletníků, a i když většina z nich má pravidla pro ohleduplný pohyb v přírodě v krvi, najde se řada svátečních návštěvníků, kterým se pár dobře míněných tipů může hodit. A možná zde i znalí turisté najdou pár zajímavých upozornění, co se v národním parku smí, a co ne. Víte například, jak se označuje hranice klidového území nebo které řeky lze v národních parcích splouvat? To a mnohem víc vám prozradí Kudy z nudy.

V letošním roce si Krkonošský národní park (KRNAP) připomíná již 60. výročí svého založení. Oslavy tohoto významného jubilea budou probíhat po celý rok. Mimo již zmíněné výročí si v Krkonoších připomenou také například 120 let od vydání výnosu c. a k. místodržitelství v Praze o ochraně krkonošské květeny, nebo 50 let od zřízení Státní přírodní rezervace Na Rýchorách.

V okolí Harrachova se nachází 12 km dlouhá trasa v létě využívaná cyklisty a v zimě běžkaři. Známá je jako Janouškova cesta, Cesta přes tři kopce anebo Terex. Poslední název připomíná dozer (traktor s pohyblivou radlicí), který byl při stavbě cesty použit a osvědčil se.

Místní na ně nedají dopustit, stejně jako mnoho milovníků našich nejvyšších hor – řeč je o Muttichových němých značkách, které provázejí turisty Krkonošemi již více než 100 let. Asi 165 „Muttichovek“ (podle příjmení jejich tvůrce – Kamila Vladislava Mutticha) pomáhá turistům na hřebenech Krkonoš již od sezóny 1921/22, v roce 1924 bylo němé značení Krkonoš dokončeno. Plechové značky červené barvy tvoří hustou síť navádějící turisty do bezpečí horských bud, osad či obcí a měst. A věděli jste, že naše němé značky jsou krkonošským unikátem? Nikde jinde v Evropě se totiž nic podobného nepoužívá.

Město Vrchlabí ležící 450 m n.m. bývá nazývané bránou Krkonoš. Malebné horské město v údolí horního toku Labe se stalo přirozeným centrem střední části našich nejvyšších hor. Vzhledem ke své poloze i k mnoha pozoruhodným památkám, je Vrchlabí celoročně vyhledávaným centrem turistů, toužících po relaxačně-aktivní dovolené.

Krkonošský národní park je krásný v každé roční době. Když není dostatek sněhu na běžky, lze jeho krásu poznat pěšky nebo na sněžnicích. Objevte nejkrásnější mísat KRNAPu, ostrova tundry uprostřed Evropy! Území se stalo národním parkem v roce 1963 a ochraňuje karové oblasti, vzniklé působením ledovců a svahy hor s horskými lesy a loukami, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Žijí zde nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímaví zástupci zvířecí říše. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších, včetně naší nejvyšší hory Sněžky (1603 m).

Arniková, orchidejová, hořcová a smilková – to jsou názvy čtyř farmářských stezek vedoucích po krkonošských loukách. Jmenují se podle význačných lučních druhů, které cestou můžete vidět. Na místních farmách si také můžete zakoupit výrobky na tamních loukách vyprodukované.

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Unikátní budova ve Vrchlabí, jejímž autorem je známý architekt Petr Hájek, vznikla vedle stávající administrativní budovy Správy KRNAP a rozšíří nabídku vzdělávacích aktivit směrem k veřejnosti. Přezdívku domu – Krtek, vybrali lidé ve veřejném hlasování.